Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
ALL GLORY TO POETTERING!
Nemá to nahrazovat standardní správu uživatelů a skupin. Do procesu přidávání uživatelů pomocí useradd, groupadd to nebude zasahovat.zatím?
Tak to dává smysl, oni ti smradi trapčí ještě s chudákem Járou.. za tím bude určitě nedostatek vlastních deí, jen bezmyšlenkovitě papouškovat hesla, to by jim šloAle proč, Sardelli, proč to všecko?
Nemá to nahrazovat standardní správu uživatelů a skupin. Do procesu přidávání uživatelů pomocí useradd, groupadd to nebude zasahovat. Je to napsaný v tom blogu, kdyby ho někdo čet...Vsadim boty, ze za pul roku bude vsechno jinak a v ramci "boje proti duplikaci" prijsou useradd, groupadd a dalsi odstranit. Nebylo by takove podpasove jednani poprve.
If you are a packager, you can also help on making this all work:Takže to je další plíživé vytváření závislosti na systemd.
- [...]
- Consider moving from imperative useradd commands in packaging scripts, to declarative sysusers files. Ideally, this is shipped upstream too, but if that's not possible then simply adding this to packages should be good enough.
Ja nepsal o zadne z asi 800 chybv implementaci systemd, ale o chybach ktere vznikly a vznikaji v souvislosti se systemd, hlavne z duvodu prekopavani uz odladene funkcionality kvuli vynucene nekompatibilite ze strany systemd. A v mnoha pripadech nesmyslnem prizpusobovani aktivace pres socket, kde to nedava smysl. O prilepku oneshot vim a jeho existence je typickym prikladem nekoncepcniho navrhu.
prekopavani uz odladene funkcionalityMinimálně v mé distribuci (Debian) žádný odladěný init systém nebyl. Se systemd se to zlepšilo. Rozhodně funguje líp než předchozí debianí sračkoinit.
Ano, init scripty v Debianu (nikoly sysv init jako takovy) jsou/byly skutecne bordel, kterej se tam postupne natahal. Ale to je problem implementace na strane Debianu nebo Fedory, ktery obecne neplati. Prikladem budiz Arch Linux, ktery pred prechodem na systemd pouzival nad sysv-initem BSD-like rc skripty, ktere byly prehledne a srozumitelne. Debian si ostatne v prekomplikovanosti asi libuje. Napr. jeho system tvorby balicku versus ABS z Archu. KISS asi povazuji za sproste slovo …
Prikladem budiz Arch Linux, ktery pred prechodem na systemd pouzival nad sysv-initem BSD-like rc skripty, ktere byly prehledne a srozumitelne.Nóó... tak ty skripty byly stručné, to ano, ale že by to fungovalo nějak skvěle, to se říct nedalo. Bootovalo to příšerně pomalu a občas jsem taky v těch skriptech musel cosi dohledávat/fixovat a nebyl to buhvíjakej plezír... Ale jejich hlavní problém byl imho ten, že vyžadovaly hodně práce ze strany maintainerů.
Ale jejich hlavní problém byl imho ten, že vyžadovaly hodně práce ze strany maintainerů.O tom nevim. Mohl bys nejak rozvest ?
O tom nevim. Mohl bys nejak rozvest ?Mám tim na mysli to, že pro každou službu musí někdo napsat a udržovat skript.
mysqld.service
ve Fedoře nepochází z upstreamu ("autorem SW"), ale
žije si ve Fedořím gitu ... a jeho obsah se liší mezi Fedorou ("napsaná pro jiné distro") a RHSCL
takže já v praxi žádný podstatný rozdíl oproti předchozí situaci, kdy se maintaineři distribucí se stejným initsystémem mohli inspirovat u jiných, ale nemohli vzít kód 1:1, nevidím
ale klidně si dál sni své vlhké sny ...
Slackware, Gentoo, Crux a par dalsich jsou zatim porad systemd-free.
prozradím ti sladké tajemsví - například takový soubor mysqld.service ve FedořeTo je možné. V čem je pointa tvého komentáře? Jestli těchhle případů není hodně, tak žádnou nevidim...
Minimálně v mé distribuci (Debian) žádný odladěný init systém nebyl.Co přesně na sysv-init nebylo odladěné a nefungovalo?
echo -e '#!/bin/sh\necho "*** Not starting service now, but it will run on next boot!"\nexit 101' > /usr/sbin/policy-rc.d chmod 755 /usr/sbin/policy-rc.dVypeklo mě to, když jsem instaloval ziproxy, která je defaultně otevřená do světa.
Při upgrade balíčků se zavolal restart dané služby a služba vesele naběhla, i když byla zakázanáJá jsem se neptal na to, co je špatně v postinst skriptu samby, ale co nefungovalo na sysv-init
Minimálně v mé distribuci (Debian) žádný odladěný init systém nebyl.
Co přesně na sysv-init nebylo odladěné a nefungovalo?
Při upgrade balíčků se zavolal restart dané služby a služba vesele naběhla, i když byla zakázaná
Já jsem se neptal na to, co je špatně v postinst skriptu samby, ale co nefungovalo na sysv-initSrsly? o.O A nechceš se třeba rovnou zeptat, kde ty kytky jsou a proč se točí kolotoč?
Preco sa uz sakra vsetci kritikovia systemd nespoja a neurobia si vlastny init alebo distro kde bude ako init to co chcu.bylo řečeno již milionkrát, ale když to lennartovce baví opakovat, tak já zopakuju i odpověď - protože ten "vlastní init" tady už dávno máme, nepotřebujeme psát nic nového
lack of manpower ...
proste GNOME v gentoo dela tak malo lidi ze to prakticky nema smysl ...
To sice muzes, ale i v gentoo uz mas patche, ktery lecej to, co systemd zkurvil.Pokud máš informace, že se v tomto případě jedná o Gentoo specific patch, tak je prosím podlož odkazem.
Je otazka, jak dlouho je to bude bavit.Pokud nejde o prázdné kecy, likewise.
Žasnem ako sa jeden človek snaží uniesť celý ekosystém a filozofiu Linuxucož o to, lidé se snaží o různé věci ...
a darí sa mu to.... ale tohlento si opravu úžas zaslouží
Nevite někdo jestli je v plánu i přidání nějakých her?
Nevím o žádných statistikách, ale tipuju, že za chvíli bude jednoúčelovejch zařízení, mobilních kravinek a dalšího embedded použití víc než desktopů + serverů.to už je (plusmínus ta virtualizace) nicméně podstatnou otázkou pro další vývoj není jak moc dobře si systemd rozumí s bootem ledničky, nýbrž celý ekosystém - a tady si myslím, že se to linuxu dlouhodobě vymstí, takhle srát na tu podstatnou část vývojářský základny (ostatně v dílčím, mezi distribucema, už máme příklady, kde se to vymstilo - takovou jednoduše uchopitelnou analogií by mohlo být, jak se dostalo Ubuntu na servery; prostě ten směr je opačný, ten systém znám a vyhovuje mi u sebe, tak ho dám na server/na telefon/do ledničky/whatever, nikoli jede na tom lednička, tak to budu vohejbat a kroutit, abych to nějak mohl mít a spravovat i na svojí vývojářský workstation)
His discussion is not a tirade against systemd
we see Linus Torvalds, launching into a tirade against systemd developers because of their atrocious response to a bug in systemdbyawn..
Kterou podstatnou část vývojářský základny?viz výše, která se pokouší používat primárně klasický desktop/server, nikoli "embedded zařízení, jednoúčelový stroje, tenký klinety, stroje tahající všechno potřebný pro start ze sítě a podobný"
Neříkám, že je to úplně špatně, ale nutit lidi a přepisovat nástroje na nový systém generování konfigurace je podle mě špatně. Na jednu stranu například zcela chápu nadšení v MS, když vymysleli jednotnou konfigurační databázi - registry. Na druhou stranu jejich správa potřebuje speciální nástroje a protože nejsou rozdělitelné v libovolném místě hierarchie do více částí, které se skládají dohromady podle potřeb administrátora, tak jsou ve výsledku horší než původní INFy.
Etc je balast vzniklý historickým evolučním vývojem. Totéž je v podstatě anatomie člověka, ale cílenou konstrukcí se nám zatím ani zdaleka nedaří se technikou schopnostem lidského těla a mozku přiblížit.
Takže mám obavu, aby tento návrh shora nedopadl ještě hůře, než na tom s konfigurací v Linuxu jsme teď.
Pokud chce někdo stateless Linux, tak ten již téměř 10 let na Katedře řídicí techniky používáme (https://support.dce.felk.cvut.cz/mediawiki/index.php/Diskless). A přitom je to jednoduché, snadno se nabootuje nebo chrootem přede do master image statefull konfigurace a běžnými nástroji se vše připraví.
Vše je postavené na overlay/AUFS nebo UnionFS základu a jak již historie prověřila, tak právě namespace filesystému (adresářová struktura) je ten nepřirozenější systém třidění informací a ideálně v jednotném formátu databáze (soubory nad úložištěm), Nakonec nad specializovanými databázemi v oblasti SCM zvítězil "hloupý" GIT s úložištěm v souborech.
Pokud by si někdo chtěl stateless vyzkoušet na svém počítači, tak nepotřebuje vše převrátit naruby.
Stačí do filesystému nakopírovat soubory z mého projektu
http://github.com/ppisa/rpi-utils/tree/master/init-overlaya do příkazové řádky jádra v GRUBu přidat
init=init-overlay
Projekt jsem připravil pro jednu firmu, která nasazuje Raspberry Pi v průmyslu a potřebuje zajistit životnost SD karet. Běžně dostupné jsou kvalitou na nic a slušné jsou drahé a jako root s ext4 stejně odejdou také.
UPOZORNĚNÍ: OTESTOVANÚ JE SKRIPT JEN NA RASPBERRY PI, MŮŽE TO ZCELA ZLIKVIDOVAT VAŠE DATA, SNY I BUDOUCNOST, ZÁRUKA bez kontraktu a dodání hw ŽÁDNÁ.
Bohužel pro zkoušení a další povinnosti teď nestíhám, potřebujeme další schopné lidi - ve škole i ve firmě.
Obecně si tedy myslím, že dořešení a integrace overlayfs do Linuxového jádra bude řádově prospěšnější a než změna celého initu. I když souhlasím s tím, že evoluce i tam má smysl, ale ze současného způsobu komunikace a návrhu mám obavy o správnosti směru a obavu, že nekompromisnost a nakonec přechod distribucí na toto řešení bude vyšachovávat ostatní vývojové větve. Což třeba byla metoda Microsoftu, který vždy někde sehnal celkem zajímavé řešení, často ovšem horší než soudobý originál, který vnutil silo své pocice trhu (CPM86->DOS, DPMI místo 32-bit jádra/DOSu, Stacker->DoubleSpace, BSD TCP/IP->bastl mnoha firem nějak Windows do sítě dostat WinSock->integrace). systemd je snad alespoň originál a opensource. Tak nezbývá než doufat. Ale myslím, že stateless bez overlaye je nesmysl.
Běžně dostupné jsou kvalitou na nic a slušné jsou drahé a jako root s ext4 stejně odejdou také.Odchází ti to i jako readonly root? My jsme furt ještě ve stádiu prototypů a taky už nám karta odešla, ale co je read-only, tak se to nerozbíjí. I když jsem slyšel zvěsti o MLC flashkách, které se dají zničit opakovaným čtením.
V prvom rade to chce vypnut journal pri ext4.
To hej, nevyhodou je, ze to nezapisuje ani mimo journal (a predpokladam, ze aspon obcas tam clovek chce nieco zapisat).
Diskusia nebola o journald (resp. o logovacich systemoch), ale o journale vo file systeme -- vec, ktora obsahuje historiu aktivit vo fs (tune2fs -O^has_journal pre vypnutie). Tento journal sa prepisuje velmi casto, co v dosledku zabija uloziska dat ako su napr. pamatove karty.
jakekoliv flash pameti se opotrebovavaji i ctenim ... jen je to o rad mensi nez u zapisu
Problem je v tom, ze nejde jen o problem technicky, ac by si to na nej kdekdo pral zredukovat. Je to i problem koncepcni a strategicky.
kazdy binarni format je z definice komplikovanejsi nez plain textTo je pravda. Zcela nedefinovaný řádek textu je velice jednoduchý (z hlediska definice) a velice složitý z hlediska jeho dalšího použití. Při parsování se musí řešit spousta alternativ a zbytek uhodnout. Dobře definovaný (ať už binární nebo na textu založený) formát je pak složitější z hlediska definice struktury (narozdíl od plaintextu umí víc než jenom oddělovat řádky), ale mnohem jednodušší a užitečnější, pokud z něj chceš dostat nějaká data. Už jenom timestamp je toho dokladem.
na binarni format potrebujete specialni tool (vzdy!), zatimco plain text prectete/upravite kdecim.Pleteš z hovna bič. Ten speciální tool můžeš použít k tomu, abys vygeneroval plain text, čímž celý problém odpadá. Navíc můžeš lépe specifikovat, jak má ten plaintext přesně vypadat.
ty dumpy naprosto zbytecne zabiraji misto v pameti. to neni technicky argument?Podle mě to není dobrý technický argument, i vzhledem k tomu, že se logování stejným způsobem řeší na OpenWRT s minimem RAM. A rozhodně bych to neviděl jako argument proti implementování něčeho jako je journald. Teď se nechci šťourat v konkrétních implementačních detailech, tam se jistě najde důvodů pro kritiku dost.
pid eins je pid eins, cim min toho v nem je, tim lipMožná proto v něm journald není.
A kde ten tool na stroji vedle vezmu? Hmm?? Textak upravim/opravim tak, ze si ten disk klidne pripojim k widlim ... s binarkou sem vprdeli, ale co ze ...Existuje nástroj
strings
.
(Ale osobně se mi ty binární logy taky nelíbí.)
plain text jsem myslel jako textovy soubor (opak binarniho), vubec jsem neresil jeho strukturu.Potom je tvé tvrzení o tom, který z nich je jednodušší, zcela nesmyslné. Jednodušší může být jak formát textový, tak formát binární, v závislosti na tom, které konkrétní formáty srovnáváš.
jestli se nepletu, tak syslog format nejak slusne definovan jeAsi máme jinou definici spojení slušně definován, viz například:
Jun 19 11:01:52 mole kernel: wlp2s0: associatedZ jakého roku je tento řádek? Proč je měsíc psaný kusem slova závislém na jazyce? V jaké časové zóně je uvedený čas? A to jsou jen zcela základní problémy, journald a podobné systémy nabízejí otagování záznamů hromadou dalších informací, aniž by se o to musel tvůrce software starat. To není jen název a pid procesu, ale třeba i služba, ze které byl proces spuštěn.
nepletu, neodpada, porad musim mit ten tool.V tomto ohledu se situace nezhoršila. Dosud jsi musel mít ke generování logů syslog, teď si můžeš vybrat mezi syslogem a journalctl.
ja v tomhle bode kritizuju, ze se do journalu cpou coredumpy a ty reagujes na logovani. problem koza - vuz?Pardon.
netvrdim opak. presto toho v pid 1 systemd ma vic, nez mi je mile.Nevidím smysl tyto dvě diskuze kombinovat.
Z jakého roku je tento řádek? Proč je měsíc psaný kusem slova závislém na jazyce? V jaké časové zóně je uvedený čas? A to jsou jen zcela základní problémy, journald a podobné systémy nabízejí otagování záznamů hromadou dalších informací, aniž by se o to musel tvůrce software starat. To není jen název a pid procesu, ale třeba i služba, ze které byl proces spuštěn.Nie je tak zložité zistiť, že ten dátum/čas je to, čo vypíše funkcia ctime (a teda lokálny čas). Navyše v každom trochu modernejšom programe na logovanie sa to dá zmeniť. Štruktúrovaný log nie je vynálezom journald a už predtým nebolo problém mať v logu niečo ako:
1 2009-05-11T17:04:48.931291+02:00 vdebian rsyslogd - - - [origin software="rsyslogd" swVersion="3.18.6" x-pid="2028" x-info="http://www.rsyslog.com"] restart(a pokiaľ viem, journald vie také správy spracovať a uložiť, ale "klasickému" logovaciemu démonovi tie už údaje neposiela)
Podle mě ti chtěl naznačit, že i syslog jde nastavit tak, aby logoval v použitelném formátu.Osobně si myslím, že nejlepší formát uložení data a času je počet vteřin od jednotného referenčního bodu v čase, zatímco nejlepší formát zobrazení data a času je něco na způsob ISO formátu v časové zóně zvolené tím, kdo chce data číst. Pokud jde o strukturovaná data, tak je ideální, když textový výstup zobrazuje data rovněž dle výběru toho, kdo ho chce číst. To jsou důvody, proč nevěřím na to, že by textový výstup měl být zároveň i formátem uložení zalogovaných událostí.
Generovani ? Nebyla rec nahodou o cteni ? Na cteni staci opravdu cokoliv co umi zobrazit text ze souboru. Dokonce nevadi ani naruseni struktury chybami pri zapisu, zbytek textu lze precist. S binarnim formatem journald jste v takovem pripade v haji. Sice lze nastavit forwardovani do syslogu, ale pak journald postrada smysl a jen duplikuji se funkce a spotreba systemovych zdroju.nepletu, neodpada, porad musim mit ten tool.V tomto ohledu se situace nezhoršila. Dosud jsi musel mít ke generování logů syslog, teď si můžeš vybrat mezi syslogem a journalctl.
Generovani? Nebyla rec nahodou o cteni?Nevím, čemu na tom nerozumíš. Zatímco syslog většinou generuje textové soubory tak, jak přicházejí logy, journalctl generuje textový výstup tak, jak si ho vyspecifikuje uživatel ve chvíli, kdy ho potřebuje.
Sice lze nastavit forwardovani do syslogu, ale pak journald postrada smysl a jen duplikuji se funkce a spotreba systemovych zdroju.Pokud se rozhodneš používat jak diskové binární logy (pokud vím volitelná funkce journald), tak textové logy (funkce pokud vím momentálně realizovaná přes syslog), tak binární logy mají výhodu podstatně rychlejšího přístupu k informacím, co mě zajímají, zatímco textové nevyžadují externí nástroj. Pokud tě něco z toho nezajímá, stačí danou funkci vypnout. Pokud považuješ cokoliv mimo textové logy za zbytečné, bude pro tebe journald nebo jakýkoliv podobný nástroj zbytečný. Takový je život. Já nejsem z nového linuxového userspace dvakrát odvázaný, ale journald mi nesmírně vyhovuje a neměnil bych zpátky.
Ja povazuji textovy editor za stejne "specialni" tool jako binarni hex editor.
Textový editor má univerzální použití bez ohledu na typ textu, který se edituje či vytváří. Zatímco specializovaný nástroj pro jeden typ binárních dat nikoliv, ten na nic jiného nepoužiji.
A když už mám schopný editor + další nástroje na práci s textovými soubory, tak je efektivní je využít. Jednak si ušetřím práci (nemusím tvořit specializované nástroje) ale také uživatelé / admini je už umí používat. Z toho tedy plynou textové konfigurační soubory, textové logy apod. Všechny nástroje existují.
Z toho pochopitelně plynou další věci, jako že když se v tom jednom nástroji (textovém editoru) najde chyba, je mnohem větší tlak na to ji opravit (protože to používá mnoho uživatelů).
Je proto vhodné mít OS postavený nad co nejobecnějšími nástroji / využívat již napsané, než dělat na všechno spešl.
Když někdo zoptimalizacuje grep na 2x větší výkon, získají tím všichni. Když někdo zoptimalizuje cosi uprostřed systemd (třeba generátor QR), nezíská tím "skoro" nikdo.
Ano, toto nejsou technické důvody, ale filozofické. Ale tyto a další důvody stojí za úspěchem unixu.Navic systemd je rozdeleny na soucastky, takze v jistem smyslu Unixovou filozofii dodrzuje.
Ty součástky nejsou použitelné samostatně / nejdou nahradit jinými součástkami. Tedy systemd tuto filozofii nedodržuje.
Je to proste hledani duvodu, proc systemd odmitnout.
Ehm, nemělo by to být spíše naopak? Tedy hledat důvody pro změnu?
ne, kdyz koukam do syslou, tak me fak nezajima, jak mi bootoval stroj pred pul rokem, ale co se logovalo pred minutouV tom případě doporučuji
journalctl -r
.
-n
a -f
a vůbec přečíst tu manuálovou stránku, není dlouhá. Člověk pak nemusí chodit do diskuzí a psát debility a když už kritizuje, může se soustředit na skutečné vady, což je mnohem užitečnější než ostatní poučit o tom, jak dotyčný neumí použít jeden nový jednoduchý příkaz podle manuálu.
Konkrétně já jsem to za 10 let praxe především nikdy nepotřeboval.
To nepíšu ani tak proto, aby na to mohl někdo napsat: když to ty nepotřebuješ neznamená, že to nepotřebuje nikdo jiný. To píšu proto, že jsem zažil několik návrhů, jak by se mělo nakládat (nejen) s logy, které (ty návrhy) byly od lidí, kteří v životě žádný log neprohlíželi, neví k čemu to je a k čemu to není (nebo nemá být*). Jen jim něco přišlo jako dobrý nápad a z pozice síly to protlačili.
Kdyby to jiný potřeboval, tak logy jsou rotované po týdnech, takže už je to vyřešené. Pokud by se chtěl nějaký rozsah datumů, tak stačí vhodný regulární výraz případně skriptík ve vašem oblíbeném jazyce. K podobnému řešení dospějete i se journalctl, pokud po něm budete chtít něco konkrétního, co tam nikdo nedoprogramoval.
Já, jako databázofil si s oblibou importuji věci do SQL a potom nad tím pouštím dotazy. Ale nikdy bych nesouhlasil s tím, aby se logy automaticky ukládaly do DB. To by přineslo více problémů, než užitku a ten kdo chce, ať si to udělá jak potřebuje.
Ale to nejpodstatnější je, proč bych vůbec měl chtít logy za poslední týden (a to ještě ze zvukového démona, to si jako nikdo týden nevšiml, že nejede zvuk? Není potom lepší to PA rovnou vypnout?). Buď nastala nějaká chyba a potom se to řeší hned a nějaký rozsah je k ničemu, nebo to někdo chce na zcela nesouvisející věc.
*) Je to tak dva roky nazpět, co jsem zákazníkovi posílal 6GB log, který po zákazníkovi chtěla policie...
Pokud by se chtěl nějaký rozsah datumů, tak stačí vhodný regulární výraz případně skriptík ve vašem oblíbeném jazyce.Což je ale docela zbytečný opruz, ne?
a to ještě ze zvukového démona, to si jako nikdo týden nevšiml, že nejede zvuk?Bylo to první, co mne napadlo, protože ten mi do logu zapsal naposledy
Což je ale docela zbytečný opruz, ne?
Vzhledem k tomu, že každá návštěva logů je unikátní (protože staré problémy jsou ideálně vyřešené a méně ideálně monitorované přímo nagiosem nebo jiným monitorovadlem), tak se tam hledají jiné informace než kdykoliv předtím. To není opruz to je normální práce. Párkrát za rok. Většina logů se v pokoji odrotuje, aniž by se vůbec kdy četly (a někdy i zapsaly). Dělat s nimi jakoukoliv další činnost je plýtváním prostředků.
Bylo to první, co mne napadlo, protože ten mi do logu zapsal naposledy
Hmm.
Konkrétně já jsem to za 10 let praxe především nikdy nepotřeboval.Při vývoji podobné funkce používám denně, především filtrování podle služby, aby se mi do toho nepletly jiné logy. Předtím jsem filtroval očima, což mě zdržovalo, nebo jsem službu pouštěl samostatně, abych mohl lovit výstup ze stderr, což značně narušuje shodu testovacího prostředí s reálným.
To nepíšu ani tak proto, aby na to mohl někdo napsat: když to ty nepotřebuješ neznamená, že to nepotřebuje nikdo jiný.Vzhledem k výše uvedenému si nic jiného nezasloužíš. Mně osobně je totiž jedno, jestli druzí používají, co journald nabízí, nebo jestli si pustí syslog a pracují stejným způsobem jako předtím. Nicméně jsou věci, které mi na syslogu vždy vadily a journalctl je řeší správně a pak jsou věci, které se s podobným konceptem jako je journalctl dají hezky řešit a se syslogem dost dobře ne. Vyhovuje mi celý ten princip a nástroje se zdají být dostatečně použitelné, takže nevidím důvod si stěžovat na něco jiného než konkrétní bugy. Použil bych journald nebo nějakou jeho alternativu, i kdyby to byla jen volitelná součást systému.
Při vývoji podobné funkce používám denně, především filtrování podle služby, aby se mi do toho nepletly jiné logy.
To uměl syslog co si pamatuju. Co démon (log facility), to soubor. Klidně více démonů v jednom. Klidně dle priority. rsyslog dokonce umí to moje úchylné ukládání do db. Vše tu bylo.
Vše tu bylo.O tom nepochybuju.
Jako na jedné straně tady s pavlixem poučujete o tomKdyž už si mě bereš do huby... tak (1) kvůli tomu co píšu já a ne někdo jiný a (2) zkus napsat spolehlivý způsob, který skutečně udělá to, co se výše píše. A za mě, zkus to samé pro NetworkManager a dodržuj, abys měl výstup všech procesů spuštěných v rámci služby NM. Já osobně jsem za tuhle funkcionalitu rád a byl bych rád, aby všechny systémy, se kterými přijdu do styku toto uměly.
(1) kvůli tomu co píšu já a ne někdo jiný
Stalo se, reagoval jsem na tvůj komentář: přečíst tu manuálovou stránku, není dlouhá. Člověk pak nemusí chodit do diskuzí a psát debility
nepovažuju za podstatné odstraňovat
Takže máš rád v systému věci, které nepotřebuješ?
Takže máš rád v systému věci, které nepotřebuješ?Mám rád v systému věci, které s oblibou používám. Filosofické úvahy na téma co z toho skutečně potřebuju a co ne, vést nepotřebuju. Pokud vím, lidské potřeby nejdou specifikovat seznamem softwarových balíků ;).
pěkný úhybný manévr ...Úhybný manévr byl především ten dotaz, který se vůbec netýkal toho, co jsem psal. Asi si vymyslím nějakou formulku pro náfuky, kteří si myslí, že mají právo na odpověď na každý nesmysl, na který se v diskuzi zeptají.
mohl bys laskavě odpovědět na dotaz?Samozřejmě, že mám rád v systému věci, které nezbytně nepotřebuju. Pokud by tomu tak nebylo, neměl bych ani ten počítač. Ale o tom asi diskuze nebyla, že?
no, já tam vidím souvislost zcela zřejmou, nicméně pokud to tobě přišlo jako krok mimo, nemusel jsi na to reagovat, nebo jsi mohl upozornit, že se ti to nelíbí apod. - odpovídat na domnělý krok mimo ještě větší prasárnou je takové, hm, jak z pomocné školy já chápu, že na ábíčko se chodí spíše flejmovat než seriozně diskutovat, ovšem působí to trošku divně od člověka, který si chvilku předtím sám stěžoval na debility v diskusích ...pěkný úhybný manévr ...Úhybný manévr byl především ten dotaz, který se vůbec netýkal toho, co jsem psal.
Asi si vymyslím nějakou formulku pro náfuky, kteří si myslí, že mají právo na odpověď na každý nesmysl, na který se v diskuzi zeptají.proč "náfuky"? požadovat odpověď může každý, ty ovšem nemáš povinnost odpovídat - a je potom jen a jen na tobě, jak se vyrovnáš s tím, co si kdo o tobě na základě tvých odpovědí (nebo jejich absence) bude myslet a jak na tebe bude reagovat v budoucnu ...
Samozřejmě, že mám rád v systému věci, které nezbytně nepotřebuju. Pokud by tomu tak nebylo, neměl bych ani ten počítač. Ale o tom asi diskuze nebyla, že?no, pakliže se začalo na téma, že dříve jsme měli jeden(*) nástroj na N věcí, zatímco nyní máme jeden nástroj na N-1 věcí a druhý nástroj(**) na 1 věc, tak se mi zdá, že i o tomto, tedy o těch zbytných a nezbytných věcech, diskuse byla, a nevidím nic za offtopic či uhýbajícího na tom, že se někdo zeptal konkrétního diskutujícího na jeho přístup (*) zaměnitelný s jinými, dle osobních preferencí (**) který výměnit nejde
jenze z te filozofie primo vychazi jak se maji veci v unixu delat. podle me unixova filozofie vede k peknym, elegantnim a funkcnim resenim
+1
coz se systemd konci, nemuzes si nahodit vlastni logdemonNahradit syslog šlo pouze démonem, který implementoval stejné API. V případě journald platí úplně to stejné. Tenhle argument bys nepoužil, pokud bys měřil stejným metrem. Ano, syslog je standard, ale klidně se ti může stát, že za deset let někdo bude to stejné tvrdit o journald.
btw. ja mam nahozenyho vlastniho logdemona na systemu se systemd. to jsem ale rebel, kdyz delam neco, co nemuzu, vid?Takže teraz môžeš journald vypnúť?
ad 2. Co znamena "complicated binary format"? Parsovani textu je (podle pohledu) bud komplikovanejsi, nebo na tom nesejde.Přijde mi, že se tu míchají dvě vlastnosti formátu: a) jestli je dobře strukturovaný a b) jestli je binární. Tyhle dvě vlastnosti jsou na sobě v zásadě nezávislé. Pointa té kritiky je imho v tom, že journald zvolil binární formát ve snaze zlepšit strukturovanost. Šlo by to i bez binárního formátu, tedy binární formát těch logů pouze komplikuje situaci, aniž by přinášel zlepšení.
ad 3. Ze je to "anti-Unix" je technicky argument cim?UNIX filzofie je v podstatě ryze technická záležitost a je to IMHO velmi dobrá filosofie. Můžeme se snažit vymyslet něco lepšího, je ale otázka, jestli systemd skutečně je v tomhle ohledu vylepšením. Myslím si, že ne, ale zároveň si nemyslím, že by tak úplně šel proti UNIXu, aktuálně mi to přijde tak napůl.
ad 5. Pochybuji, ze se k tem dumpum neda bez roota dostat, ale nestudoval jsem to.U mně v Archu se k nim bez roota dostat dá, ale ukládání coredumpů do journalu jsem stejně musel vypnout, protože to příšerně vytěžovalo CPU+I/O, nevim proč, ale byla to fakt hrůza.
Šlo by to i bez binárního formátu, tedy binární formát těch logů pouze komplikuje situaci, aniž by přinášel zlepšení.A fungovalo by to i stejně rychle? Dosud jsem za hlavní nevýhodu textových systémových logů považoval to, že jsou extrémně pomalé a jako workaround musím nechávat logy dosti agresivně rotovat.
A fungovalo by to i stejně rychle?Tak kdyby se to navrhlo s ohledem na rychlost (resp. ne přílišnou pomalost), tak asi jo. Takhle, osobně bych byl ochoten akceptovat i ten binární formát, pokud 1) by to bylo dobře zdůvodněno (výkon,...) a 2) pokud by se zbytečně nevytvářel vlastní DSL formát, přestože už existují dobře specifikované, otevřené a kvalitní binární formáty - napadá mě např. BSON nebo EBML. Jenže to by v systemd nesměli trpět NIHSem, že
:-/
Takhle, osobně bych byl ochoten akceptovat i ten binární formátV tom případě nejsme ve při. K tomu ještě akceptuju formát, jaký je, vzhledem k tomu, že nemám čas se tím nějak více zabývat.
Tyhle dvě vlastnosti jsou na sobě v zásadě nezávislé. Pointa té kritiky je imho v tom, že journald zvolil binární formát ve snaze zlepšit strukturovanost. Šlo by to i bez binárního formátu, tedy binární formát těch logů pouze komplikuje situaci, aniž by přinášel zlepšení.Ne tak docela, binarni format je take efektivnejsi na strojove zpracovani.
UNIX filzofie je v podstatě ryze technická záležitost a je to IMHO velmi dobrá filosofie.Neni to ciste technicka zalezitost, to se totalne pletes. Mas systemy, jako treba z/OS, ktere jdou naprosto proti Unixove filozofii a jejich sprava neni slozitejsi, naopak v rade veci jednodussi. To same plati o technickych moznostech systemu. V SW existuji v zasade dva inzenyrske pristupy - top-down a bottom-up. Top-down je centralizovany, deklarativni, vodopadovy, planovany pristup. Bottom-up je naopak decentralizovany, skriptovatelny, agilni, tady-mas-kostky-urob-si-sam pristup. V programovacich jazycich se pak tahle dichotomie projevuje napriklad jako Java/C++ vs. Common Lisp (nebo Forth), v databazich je to SQL vs. NoSQL, no a u operacnich systemu je to treba MVS vs. Unix. Mimochodem - specialne pro tebe: tohle se objevuje jeste sireji (take se tomu rika katedrala a bazar), a v podstate to dost souvisi s lidskou psychologii a konfliktem konzervativismus vs. liberalismus (viz treba tady). Neni uplne nahoda, ze MVS vznikl v komercni sfere (a proto prinasi obsesivni, autoritarskou kontrolu nad vsim moznym), kdezto Unix na univerzite (a proto je to volnomyslenkarska stavebnice). Nicmene, zatim nikdo neprokazal, ze jeden z tech pristupu je jasne technicky lepsi. Jedna moznost je, ze jde ve skutecnosti o kompromis ohledne rizika, casoveho horizontu vyvoje a chci-delat-realnou-praci vs. chci-si-hrat-a-potencialne-inovovat. Alternativni vysvetleni je, ze je to projev lidskych vlastnosti, a vlastne na tom v praxi vubec nezalezi, a je to ciste srdecni zalezitost. A ciste pro zaznam, ja jsem daleko spis priznivcem bottom-up pristupu. Ale vidim i jejich nevyhody. A nemuzu nevidet, ze systemd dost nevyhod resi (a proto se s tebou shodnu), a rozumim tomu, proc ho zejmena enterprise sfera tak chvali.
U mně v Archu se k nim bez roota dostat dá, ale ukládání coredumpů do journalu jsem stejně musel vypnout, protože to příšerně vytěžovalo CPU+I/O, nevim proč, ale byla to fakt hrůza.Tak to by byl technicky argument proti.
Ne tak docela, binarni format je take efektivnejsi na strojove zpracovani.Může být efektivnější, ale automaticky to z binárnosti formátu neplyne. Viz například VT-100 escape sekvence - jsou binární, ale na strojové zpracování noční můra co do efektivnosti i návrhu.
Neni to ciste technicka zalezitost, to se totalne pletes. Mas systemy, jako treba z/OS, ktere jdou naprosto proti Unixove filozofii a jejich sprava neni slozitejsi, naopak v rade veci jednodussi.Ta druhá věta nijak nepodporuje tu první. Já neříkal, že UNIX je jediný systém s jednoduchou správou. Jde o to, že mnoho ze zásad unixové filosofie - ok, ne všechny, ale IMHO dost - jsou stále technické, jako např. Rule od modularity, Rule of optimization apod.
V SW existuji v zasade dva inzenyrske pristupy - top-down a bottom-up....ááá dost. Rozhodně se nechci zaplést do dalšího flejmu s tvým přesvědčením, že existují pouze dva základní principy a všechno se dá klasifikovat na jednu nebo druhou stranu. Toho už jsem si užil dost v diskusích o politice. To máš už odjakživa tohle bipolární postižení?
Ta druhá věta nijak nepodporuje tu první. Já neříkal, že UNIX je jediný systém s jednoduchou správou.Prislo mi, ze tvrdis, ze dodrzovani UNIX filozofie prinasi technickou vyhodu. Proc pak ale systemy, ktere ji porusuji snad ve vsech smerech, mohou byt uspesne take? A to neni pripad jen z/OS.
Jde o to, že mnoho ze zásad unixové filosofie - ok, ne všechny, ale IMHO dost - jsou stále technické, jako např. Rule od modularity, Rule of optimization apod.Zalezi, co se mysli tim "technicke". Muzeme empiricky dokazat, ze takove (co tato pravidla dodrzuji) programy nebo systemy jsou v nejakych charakteristikach (z hlediska koncoveho pouziti, tedy treba vykon, spolehlivost, efektivita) lepsi? Ja jsem to zatim nikde dokazane nevidel. Proto si myslim, ze ten spor o "Unixovou filozofii" je primarne zalezitost zpusobu nasazeni systemu, coz je treba v pripade "normalnich uzivatelu Linuxu" zalezitost estetiky. U komercnich zakazniku a dodavatelu to muze byt jinak, protoze maji jine hodnoty (napr. nechteji support cally pro podivne uzivatelsky zmodifikovane skripty, a proto voli cestu autoritarstvi a nikoli svobody). (Neco ovsem jsou pravidla, na kterych se - do jiste miry - shodnou vsichni, to jsou ale pak dobra inzenyrska pravidla, nikoli soucast "Unixove filozofie".) Vezmi si treba klasickou otazku, jestli maji byt init skripty skutecne skripty nebo jen deklarativni jako v systemd. Podle me neexistuje zadny ryze technicky duvod, proc jedno je lepsi nez druhe. Je to proste dane volbou cloveka, co to navrhuje (ktery to muze navrhovat pro urcite kulturni prostredi).
Rozhodně se nechci zaplést do dalšího flejmu s tvým přesvědčením, že existují pouze dva základní principy a všechno se dá klasifikovat na jednu nebo druhou stranu.Problem je, ze ty odmitas empiricke doklady o tom, ze skutecne takove dva hlavni principy (nebo spise hodnotove systemy) v lidske psychologii existuji. A navic se pletes - ani ja jsem si to nemyslel, dokud jsem se o nich (pred par mesici) nedozvedel.
Problem je, ze ty odmitas empiricke doklady o tom, ze skutecne takove dva hlavni principy (nebo spise hodnotove systemy) v lidske psychologii existuji.Neodmítám. To, že lidi často redukují problémy/vnímání na "my" a "oni", na černá vs bílá, levá vs pravá, buržoazie vs proletariát, Jedi vs Sith a podobně, toho jsem si dobře vědom. Je to velmi populární. Ty to možná považuješ za feature, já to považuju za bug.
Který systém nebo která filosofie je lepší imho není zdaleka tak snadné určitAno, ja si prave myslim, ze to neni snadne urcit (jestli je Unixova filozofie lepsi nez alternativy), protoze se prave domnivam, ze je za tim lidska psychologie (pripadne to, co stoji za duvody proc ta psychologie takova je). Tudiz, argument ve stylu "navrh software X se neridi Unixovou filozofii" neni technicky argument (jelikoz to nejde podlozit nejakym objektivnim merenim), ale argument vychazejici z nasich subjektivnich hodnot.
Neodmítám. To, že lidi často redukují problémy/vnímání na "my" a "oni", na černá vs bílá, levá vs pravá, buržoazie vs proletariát, Jedi vs Sith a podobně, toho jsem si dobře vědom.Ale o tom to prave neni! Precti si odkaz, co jsem ti daval (nebo si najdi ten od Boba Altemeyera). Skutecne existuji zajimave psychologicke vyzkumy o tom, ze spolu cela rada zdanlive nesouvisejich lidskych hodnot koreluje, a ze skutecne existuji dva zakladni protipoly. A to se samozrejme promita i do zpusobu navrhu SW, ktery lidem vyhovuje. Nicmene, ja to zminil jako zajimavou poznamku pod carou; i bez toho ale nelze prehlednout top-down a bottom-up protipoly v navrhu SW, na coz ostatne explicitne upozornil i sam Eric Raymond, v kontextu programovacich jazyku Steve Yegge a v kontextu databazi jiny zatracene chytry chlap, jehoz jmeno uz jsem zapomnel. A spousta dalsich lidi to udelala uz tak nejak implicitne predtim.
Ale o tom to prave neni! Precti si odkaz, co jsem ti daval (nebo si najdi ten od Boba Altemeyera). Skutecne existuji zajimave psychologicke vyzkumy o tom, ze spolu cela rada zdanlive nesouvisejich lidskych hodnot koreluje, a ze skutecne existuji dva zakladni protipoly.Tak určitě. Mohl bych ti klidně empiricky dokázat, že existují dva základní protipóly - Jediové s Sithové - a že každý člověk se řadí ke světlé nebo temné straně síly. Stačí, když si ty protipóly správně nadefinuju a budu klasifikovat lidi takovým způsobem, aby vždy na jednu nebo druhou stranu zapadli. Následně mi to umožní účiněji prosazovat politiku těch, které označim za ty správné, a umožní mi to vesele ignorovat individuální vlastnosti a rozdíly mezi lidmi v rámci jedné z těch dvou skupin. Pro politiku naprosto ideální.
Ja jsem si to myslel predtim taky, totez co ty. Ze v podstate vsichni lide jsou si podobni, akorat maji jine nazory, a ty nazory jsou ekvivalentni (ve smyslu zadny neni povazovan za spravnejsi nez jiny).Jenže to si já nemyslím. Podle mě lidé jsou různí, ale mnohem zajímavějším než bipolárním způsobem.
Jenze, psychologicka realita takova neni, a da se to experimentalne ukazat.Ty skutečně věříš tomu, že existují dva základní druhy lidí, jedni dobří a jedni špatní? Politováníhodné...
Jenže to si já nemyslím. Podle mě lidé jsou různí, ale mnohem zajímavějším než bipolárním způsobem.Jenze ja to myslim trochu jinak. A podstatne neni to, co si myslim, ale jaka je realita. O ktere ty nejsi ochoten si precist! (A ten zpusob je ve skutecnosti tak nejak divne "tripolarni", ale zatim presne nevime, proc.)
Ty skutečně věříš tomu, že existují dva základní druhy lidí, jedni dobří a jedni špatní?V podstate ano, na zaklade tech vyzkumu, i kdyz "dobri" a "spatni" nejsou dobra pojmenovani pro ty dve kategorie (navic moje skutecne postoje v te otazce jsou jeste trosku slozitejsi, ale to nema smysl rozebirat, kdyz nechapes, o cem mluvim). A neni to diskretni (dve kategorie), je to spojita skala. Ja rozumim tomu, ze se ti to nelibi, a uz jsem ti vysvetlil, ze jsem byl drive ve stejne situaci, jako ty (taky jsem povazoval predstavu, ze jsou jedni "ti spatni" a druzi "ti dobri" za scestnou, coz je to co rikam, kdyz pisu "jsou si podobni"). Ale bylo by vhodne si o tom nejprve precist a pak to teprve soudit, na zaklade faktu.
Jenze ja to myslim trochu jinak. A podstatne neni to, co si myslim, ale jaka je realita. O ktere ty nejsi ochoten si precist!Ok, tak mi dej nějaký odkaz. Rád se podívám, v čem spočívá ta manipulace tentokrát
V podstate ano, na zaklade tech vyzkumu, i kdyz "dobri" a "spatni" nejsou dobra pojmenovani pro ty dve kategorieA jak bys je teda pojmenoval? I když třeba pojmy "dobro"/"zlo" nebo "dobrý"/"špatný" nepoužíváš, je z tvých komentářů téměř vždycky vidět velmi vyhraněný názor na to, co je dobré a co je špatné. Koneckonců, z jakého jiného důvodu bys tyhle myšlenky prosazoval, než za účelem prosadit to, co považuješ za dobré?
This book was written in 2006, halfway through George W. Bush’s second term as president. A great deal was wrong with America then, and I thought the research on authoritarian personalities could explain a lot of it.To nám to teda pěkně začíná. To vůbec nebude totálně zpolitizované
Rikas "zpolitizovane" jako by to bylo osklive slovo, jenze co kdyz je samotna realita "zpolitizovana"?A co když není?
Taky by ses mohl ve svem veku naucit pouzivat Google, uz jsem ti to psal.Ok, tak jsem zatím prošel první a druhou kapitolu. Přijde mi, že ta kniha je (alespoň zatím) o něčem jiným, než co tu popisuješ. V úvodu píše o rozdílnosti "psychological right-left" a "political right-left". Zabývá se poměrně výhradně svou RWA scale, nikde jsem zatím neviděl nic o tom, že by to byla jediná univerzální škála platná na všechno (veškerou politiku nebo dokonce další oblasti jako vývoj sw) nebo že by byla výlučně vrozená - vliv prostředí popisuje stejně jako vrozené vlastnosti. Poznatek, že RWAs mají silný smysl pro "self-righteousness" asi opravdu nikoho nijak nepřekvapí (konvencionalismus je koneckonců součástí definice té škály, takže tohle mi přijde částečně kruhem odvozené). Že mají RWAs určitý strach je zajímavý poznatek, přijde mi ale, že to neinterpretuje úplně správně - naměřil určitý dost konkrétní typ strachu, ale v interpretaci operuje s obecným strachem, což IMHO realitě rozhodně neodpovídá. Ale stále to je zajímavý poznatek, ačkoli bych to interpretoval střízlivějc. Další zajímavý poznatek - zatím mi přijde jako nejhodnotnější - je, že RWAs žijí často v hodně homogenním prostředí a nemají zkušenosti s alternativami, jinými názory apod. a že jakmile osobní zkušenosti získají, jsou mnohem tolerantnější. To je myslím dobré vědět. BTW. možná s tim tady oxidujem, možná by to chtělo vzít někam do blogu.
Ta knizka ukazuje, ze obe tyto intuice jsou mylne.Moc nechápu, kde to tam vidíš. Vyvrácení toho (1.) tam opravdu nikde nevidím a to (2.) v zásadě taky moc ne, spíš naopak tam je například právě ten poznatek o tom, že se s těmi lidmi dá sblížit skrz seznámení s alternativou.
Ta kritika s tim "konvencionalismem" je, myslim, omyl. Jestlize jde o konvencionalismus, proc se RWA (treba v USA) nechteji vratit ke spolecnosti 60. let, kdy byly silne odbory, napriklad.Konvence != lpění na minulosti (jakékoli), ale na konvencích, navíc těch správných konvencích (charakter desatera).
Co se RWA relevance tyka, na nekolika mistech zminuje, ze jde o velice dobry prediktor politickych preferenci, lepsi nez treba testy osobnosti nebo socialni status. To je take velice zajimava vec.Prediktor politických preferencí obecně, nebo konkrétně na škále republikáni-vs-demokrati v USA? Protože jestliže to zjištění je, že RWAs preferují republikány v USA, tak to imho opět nikoho nepřekvapí.
Nicmene, chtel jsem se vratit k puvodni tezi, kterou bylo to, ze jsi "Unixovou filozofii" oznacil za neco ciste technickeho. Mam prave pocit, ze se v tomhle projevuje podobny pohled, jako ja jsem mel na zacatku - tedy predstava, ze ta Unixova filozofie je uprostred nejakeho zhruba kulateho mraku ruznych rozhodnuti o designu, a tudiz by mela vyhovovat vicemene vsem.Rozhodně nejsem toho názoru, že UNIXová filosofie by měla vyhovovat všem. Nemyslim si, že technické doporučení musí nutně být ověřitelně výhodnější vždy a pro všechny. Například to 'Rule of Modularity' je imho technická věc proto, že jde o techniku návrhu programu. Netechnická pravidla by byla taková, která by například diktovala licenční podmínky a podobně, ie. něco, co nesouvisí s technikou tvorby SW.
Ty skutečně věříš tomu, že existují dva základní druhy lidí, jedni dobří a jedni špatní? Politováníhodné...Kdyz uz jsi to takhle (politovanihodne) vyhrotil, zkusim ti to priblizit jinak: Povazujes rasisticke nazory za spatne? Predpokladam, ze ano. Povazujes tendenci k nim, prinejmensim do jiste miry a u jistych lidi, za vrozene? Predpokladam, ze take ano. Takze v podstate - predpokladam - vnimas rasismus jako neco, co je nam sice castecne dane, ale je to nezadouci (tedy spatne) a muzeme (a meli bychom) se tomu snazit vyhnout nebo odnaucit. No a stejnym zpusobem, jako rasismus ve vyse uvedenem priklade, ja vnimam autoritarske tendence (submisivni i dominantni), ktere jak se empiricky ukazuje, podtrhuji podstatnou cast rozdilu v moralni perspektive ruznych lidi, vcetne deleni levice-pravice. Proste stejne jako v pripade rasismu, vlastnost, ktera mela smysl v kmenovych spolecnostech o par desitkach jedincu, nedava smysl ve spolecnosti priblizujici se globalni vesnici s pristupem k jadernym zbranim.
Povazujes rasisticke nazory za spatne? Predpokladam, ze ano.Osobně je považuju za naprosto špatné, ale zároveň jsem toho názoru, že označit rasismus za objektivně / empiricky špatný dost dobře nelze.
Povazujes tendenci k nim, prinejmensim do jiste miry a u jistych lidi, za vrozene?Spíše ne, přijde mi to spíše jako záležitost memetiky.
No a stejnym zpusobem, jako rasismus ve vyse uvedenem priklade, ja vnimam autoritarske tendence (submisivni i dominantni), ktere jak se empiricky ukazuje, podtrhuji podstatnou cast rozdilu v moralni perspektive ruznych lidi, vcetne deleni levice-pravice.Naroubovat rasismus na autoritářství je imho, zejméně v kontextu politiky USA, extrémně snadné, protože je historicky spjat s otrokářstvím.
Osobně je považuju za naprosto špatné, ale zároveň jsem toho názoru, že označit rasismus za objektivně / empiricky špatný dost dobře nelze.Zeptam se te jinak: Myslis, ze bychom meli s lidmi o rasismu diskutovat, jako o legitimnim postoji? Dokazes si sebe predstavit, jak se bavis racionalne s rasistou a rikas si, hm, na tom asi neco bude? Ze to ma smysl? Pochybuji, ze odpoved je stejne silne ano jako treba na otazku, kudy postavit dalnici. Patrne je to spis tak, ze to zkratka povazujes za emocionalni pohled na vec, a v tomto smyslu za spatny. Jiste, 100% objektivni odpoved nikdo na nic neda; ale myslim, ze to povazujes za dostatecne spatne na to, abys vyse uvedene, i na zaklade zkusenosti, povazoval za ztratu casu. (Pokud ovsem necekas opak, tedy ze naopak presvedcis rasistu, aby jim nebyl.) A empiricky - pockej, az se doctes v te knizce o experimentu s rizenim planety. Ja myslim, ze nacismus a jine genocidy jsou dostatecne empiricke argumenty proti rasismu.
Spíše ne, přijde mi to spíše jako záležitost memetiky.To na tom celkem nic nemeni, je to jen optimistictejsi pohled na vec.
Naroubovat rasismus na autoritářství je imho, zejméně v kontextu politiky USA, extrémně snadné, protože je historicky spjat s otrokářstvím.Ale ja nic neroubuju! Snazim se ti jen priblizit svuj nazor na zaklade analogie. K tomu nazoru mam myslim podobne duvody, jako ty mas k odmitnuti rasismu.
Ideologie ma dvoji ostri. Muze zmobilizovat spolecnosti pro spolecne prekonani neprizne a zvysit sance na preziti a zachovani druhu. Na druhou stranu je snadno zneuzitelna, jak "empiricky" doklada cela historie. Subjektivne mi ta pozitivni uloha neprevazi rizika zneuziti a vymyvani mozku od malicka ve jmenu jakekoli byt pozitivisticky ladene ideologie. Prirozeny instinkt souziti a kooperace, ktery mame spolecny s ostatnimi skupinovymi savci, mi prijde jako to nejlepsi co je k dispozici.
Zeptam se te jinak: Myslis, ze bychom meli s lidmi o rasismu diskutovat, jako o legitimnim postoji?asi by chtělo zadefinovat, co to má být ten rasismus ... pokud třeba ochota bavit se vážně o korelaci inteligence s barvou kůže, pak za sebe říkám "silné ano" ... ale já su vlastně ten zlej rasista, tázán byl kolega ...
Myslim, ze pro tu ilustraci, kterou jsem chtel udelat, postaci jakakoli definice. Protoze jakakoli definice zahrnuje nechutne nazory typu, ze lide urcite rasy bychom meli zabijet, sterilizovat a podobne.... "a podobně"? vskutku nechápu, kde se v tobě tato primitivní nenávist bere
Proc je tak zajimava korelace inteligence s barvou kuze, a ne treba s barvou oci nebo vlasu, nebo proc nekorelovat treba barvoslepost s barvou kuze?a kdo říká, že to ostatní zajímavé není?
a kdo říká, že to ostatní zajímavé není?Alespon by nam nekdo konecne objasnil, jak je to s tou inteligenci blondynek ...
vskutku nechápu, kde se v tobě tato primitivní nenávist bereJaka nenavist ve mne? Kazdy kdo ma oci otevrene, vidi, ze takovi lide bohuzel existuji i dnes.
a kdo říká, že to ostatní zajímavé není?Vzdyt to presne rikam! Zajimave to muze byt, a prave proto jsou velice podezrele studie, ktere srovnavaji zrovna "rasu". (Pisu "muze", protoze z praktickeho hlediska mi to zase az tak uchvatne zajimave neprijde. Politicka rozhodnuti se stejne pak musi stavet na predpokladu, ze lide jsou si rovni, i kdyby mezi nimi nakrasne nejake rozdily byly. Jakoze statisticky zasadni v podstate nejsou.) Zkus to, co jsem napsal, vnimat mene konfrontacne.
sorry, ale ten můstek mezi "bavit se o rase" a "měli bychom zabíjet" ("takoví lidé ...") hýká, až to hezké nenívskutku nechápu, kde se v tobě tato primitivní nenávist bereJaka nenavist ve mne? Kazdy kdo ma oci otevrene, vidi, ze takovi lide bohuzel existuji i dnes.
Vzdyt to presne rikam! Zajimave to muze byt, a prave proto jsou velice podezrele studie, ktere srovnavaji zrovna "rasu".pozor na mě! - jsem krajně podezřelej, dneska jsem měl na snídani topinky, proč ne rohlíky nebo toasty nebo čerstvej chleba nebo cokoliv jinýho
sorry, ale ten můstek mezi "bavit se o rase" a "měli bychom zabíjet" ("takoví lidé ...") hýká, až to hezké neníSouhlas s neferovosti te zkratky. Na druhou stranu je nutne si priznat nebezpeci, ktere i z vedecky neutralniho zkoumani odlisnosti mezi lidmi ciha. Zvlast kdyz nejde o individualni ale sirsi vymezeni jakou je treba rasa. Pak staci recese a bida jako ve 30. letech, a ze k tomu mame nakroceno, a okamzite se toho nekdo chopi jako vytahu k moci. Kolektivni vina, trestani bez provineni. Stejne jako tehdy si kdekdo naivne mysli, ze neni v te nespravne skupine, ze se mu nestastny osud vyhne. Dejiny se asi musi opakovat …
Porad nechapu, kde v mem prohlaseni vidite ten osli mustek. Kazda definice rasismu prece skutecne zahrnuje lidi, kteri chteji vyhladit lidi jine rasy.přesně tady
Nicmene, ani ten "zfanatizovany dav" nevznika sam od sebe. Je zde nejaky odkaz na autority. Pro spoustu lidi je veda autoritou - napr. z pomylenych moralistickych interpretaci darwinismu vzniklo nekdy kolem zacatku 20. stoleti eugenicke hnuti. Nebylo to neco, co prijimaji jen hlupaci. Takze ano, to nebezpeci tady skutecne je a lide, kteri takovy vyzkum chteji delat, by si meli uvedomit svou moralni zodpovednost.hm, chceš říci, že tedy Darwin raději neměl nic zkoumat?
hm, chceš říci, že tedy Darwin raději neměl nic zkoumat?Darwin byl prukopnik. Nemohl to tusit. Ja jsem prece alternativu tem, kteri chteji takovou vec zkoumat, dal. Dokonce jsem i poukazal na praci, ktera to takovym zpusobem (ktery povazuji za dobry) dela. Pointa je, ze je daleko snazsi, pro jednodussi lidi a manipulatory, ukazat prstem a rict "tamhleten je cernoch, takze ma nizkou inteligenci", nez "tamhleten ma mutaci genu ABC na chromosomu Y, takze ma nizkou inteligenci". A pro veskere rozumne prakticke aplikace je i to druhe zajimavejsi.
Akademickych studii ze vsech vednich oboru vychazi kazdorocne desetitisice, v kazdem oboru byva mnoho nazorovych proudu casto protichudnych. Ono je hrozne snadne najit si ke svemu presvedceni obvykle zalozenemu na pocitech, vire nebo statisticky zanedbatelne osobni zkusenosti nejaky a utvrzovat se v nem. Vsechny nekonvenujici nazory a informace soustavne ignorovat nebo snizovat jejich vyznam. To vede jen k prohlubovani izolace myslenkoveho a nazoroveho systemu, ktery muze byt zcestny protoze ztraci zpetnou vazbu. Poznani lidstva by nemohlo rust bez neustale kritickeho zkoumani a pochybovani obracenemu i vuci sobe.
V neodbornych diskusich se casto setkavam, ze nekdo vytahne "kralika z klobouku" jako vy B. Altemeyera a snazi se ho prodat jako nezpochybnitelnou autoritu a tim umlcet ostatni. Pritom vubec nemusi jit o obecne uznavany nazor, jakym je treba pravicovy autoritarismus.
Nejpodstatnejsi ale zustava nezodpovezeno, a to ceho tim chcete dosahnout. Jaky je cil ? Zatajovani umyslu, prip. i sve identity, totiz pusobi krajne neverohodne a logicky se nabizi osobni nez obecny prospech.Tu kritiku jsem uz pred casem cetl, nezda se byt prilis relevantni …Ukazkove predvadite to o cem jsem psal. Vsechny nekonvenujici nazory a informace soustavne ignorovat nebo snizovat jejich vyznam. To je beznadejne …
Castecnou motivaci vlastni zvedavosti vam verim, ale pochybuju ze je to hlavni nebo jediny duvod. Spamovani i nepolitickych diskusi ideologickymi nazory a metodou zasekle gramofonove desky obracet ostatni na "spravnou viru" a podsouvat vlastni nazory tomu neodpovida. Politicke ambice ? Angazovanost v nejakem sdruzeni nebo iniciative typu ProAlt ?
Ne, nelibi se mi to. Navzdory oblibe k prof. Chomskemu, kterou sdilim.
Mimochodem - specialne pro tebe: tohle se objevuje jeste sireji (take se tomu rika katedrala a bazar), a v podstate to dost souvisi s lidskou psychologii a konfliktem konzervativismus vs. liberalismus (viz treba tady).Nemam v umyslu to tady opet prevratit naruby, ale socialni psychologie neni kvantova fyzika, kde se muzete dobrat konecnych stavu. Naopak, teorie ktere IMHO davaji urcity smysl a nejdou snadno rozebrat, maji tendenci unifikovat, coz neni vhodne pro politicke orechy; a roubovat bipolarni pristup na OS ....
Ano, zajimaji me technicke argumenty, protoze zadnou koncepci/strategii odpurcu systemd nevidim - snad krome "chceme zachovat stavajici stav".Příklad, který teď řeším: nechci, aby se při zadávání hesla při bootu (systemd-cryptsetup) vypisovaly hvězdičky. V normálním init systému hrábnu do toho jednoho .sh souboru, který to řeší. V systemd?
Marcela: "No ovšem, ale jestli se mě zeptá na něco jinýho, tak nevím, co odpovím.."Privlastek technicky se ti tam pripletl asi omylem. Ja bych za technicke povazoval body 2,3,5 a 8 (mozna 9, ale to je na hrane) … Problem je v tom, ze nejde jen o problem technicky, ac by si to na nej kdekdo pral zredukovat. Je to i problem koncepcni a strategicky.Ano, zajimaji me technicke argumenty, protoze zadnou koncepci/strategii odpurcu systemd nevidim
Reci o dobre vizi a reseni Red Hat boye Lennarta jsou jen takove … reci
Vliv RH se asi precenuje/podcenuje podle toho jak se to hodi. Kdo ma penize urcuje hru a podil na financovani klicoveho software plus obava z vypadnuti z hlavniho proudu sehraly svoji roli. Nepopiram jiste vyhody pro konkretni nasazeni linuxoveho reseni, ale obecne to vidim na duvody z predchozi vety.
Prijat dobre platicimi zakazniky nebo prijat dobre platicimi zakazniky ?
Kazdy zkuseny marketak ti prozradi, ze poptavku vytvari nabidkaBudiz, ale tady se nejedna o nejaky kratkodoby hype ci bublinu. Predtim tu byl OSX launchd, Solaris SMF ci Linux Upstart. Poptavka byla jiz pred systemd, Lennartovi pomohla neochota Canonical vzdat se CLA.
Pokud nikoli, tak poznamka ze Lennart vic desi Red Hat, nez kohokoliv jineho by znamenala silnou schizofrenii ve vedeni RH. Za predpokladu ze bychom vubec necemu takovemu mohli verit
Lennart, vic desi nez Red Hat, nez kohokoliv jineho Si to poradne precti.Na rozdil od tebe se uz stalo a to prvni nez je tam evidentne omylem, jinak by veta nedavala smysl. Trochu trapas, co ?
Podstatny je ale vysledek a dusledky, bez ohledu jestli slo primarne o rizeny proces nebo ne.
RedHat vam prinasi tuto spasu do vasich domovu, kancelari a serveroven a misto slov diku si nekdo dovoli plivat jedovate sliny na jejich produkty, ktere jsou vlastne cistou essenci dobra. Lennarta na vas, mizerove !
někdo další :)Nasrat ;).
ovšem jen pro unixové dědky že, co jsou také obsolete :)Právě, Lennartovi jste dost ukradení, když vás o padesát let přežije
nicméně faktem zůstává, že ten počet lidí, které ze systemd a potažmo dalších LP vynálezů vůbec nadšení nejsou, je poměrně opravdu hodně.Dosud tento fakt na běhu událostí nic nezměnil.
Že poslední co zbývá je akorát remcat někde v diskuzi a doufat v nejlepší?Právě. Já sice chodím remcat do diskuzí, ale jen tak pro uvolnění, mezitím normálně něco dělám, ať už jsou to počítače nebo cokoliv jiného. Přijde mi, že tohle dlouhodobé zaměřování se na negativní věci, na kterých dotyční nedokážou nic změnit, je nezdravé. Nikomu jeho životní dráhu neberu, ale osobně dávám přednost trochu jiné cestě.
Že se uživatelé častěji vyhýbají sledování je dostatečně dobře podložená domněnka. Jistě k tomu má čísla např. Mozilla nebo reklamní agentury./Diky za odkaz/...
..takže volím freebsd někdo další :) ?Já ho zvolil už před patnácti lety... :)
výborně ukazuje proč jako uživatelé GNU/Linuxu potřebujeme systemd (nebo nějakou náhradu, která ale zatím neexistuje).
Kde? První tři minuty přednášky je výsměch se všem, kdo si dovolují zůstat stranou systemd a v následujících cca 14 minutách ukazuje věci, které jsou možné už minimálně 30let. Kde a jak ukazuje, že uživatelé potřebují systemd?
australský přízvuk a další vady hlasu stranou,Coze?
Kontejnery nejsou věc jíž bych doteď věnoval čas, ale tohle působí to na mě tak, že když bude systemd skoro v každé distribuci, tak zákonitě běžně poběží i v kontejnerechJakožto open source vývojář se můžu nad cargo kultem tohoto ražení jenom pousmát. Ale máš samozřejmě pravdu, jsou to klucí šikovní, oni už to nějak vyřeší. My se zatím pomodlíme za jejich duše.
i když si to zjevně vezme ještě dost práce.Asi si taky seženu zaměstnání, kde budu primárně placen za to, že druhým přidělávám práci a čas od času se smiluju a napíšu nějaký ten dokument o tom, jak by tu práci měli dělat ;).
Nakonec, kontejnery jsou často zmiňovaná věc když se mluví o přínosech systemd.Vyvozovat nějaké závěry z toho, že se o něčem mluví, je jen další projev cargo kultu. Mimochodem, systemd má vlastní implementaci kontejerů pro specifické účely a o to menší je motivace zajistit fungování kontejnerů obecně. Ono se totiž samo nic neudělá.
že by v dohledný době neběželo systemd v kontejnerech se nebojímJenže v distribucích, které používám, už je systemd teď. (toto není komentář proti systemd, ale proti distribucím, které ho nerozvážně cpou jako default nebo dokonce mandatory)
Máš dobrý připomínky, nicméně zrovna o to že by v dohledný době neběželo systemd v kontejnerech se nebojím.Ono to není jenom o tom jestli, ale ve kterých a jaké závažné chyby se při běhu tom kterém kontejneru budou projevovat a na koho se bude svalovat zodpovědnost za ně.
Tiskni
Sdílej: