Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Kanadská firma D-Wave Systems představila první kvantový procesor s 16 qubity (více viz heise.de). Produkt bude uvolněn na trh v roce 2008 a už nyní firma pracuje na procesoru s 1000 qubity! Kvantové počítače využívají principu superpozice stavů a každý qubit tak může nabývat nejen hodnoty 0 nebo 1, ale obsahuje také všechny kvantové superpozice těchto dvou stavů. Na rozdíl od normálních počítačů, kde stoupá výkon lineárně, v kvantových počítačích stoupá s každým qubitem výkon exponenciálně. Kvantové počítače jsou tak schopny řešit úlohy, které by s použitím normálních počítačů byly neřešitelné (respektive by řešení trvalo nepředstavitelně dlouhou dobu).
Tiskni
Sdílej:
444 let od smrti Nostradama...Já to četl jako 444 let od smrti von Neumanna, což by sice tématu zprávičky odpovídalo víc, ale přeci jenom jsou naše počítadla o něco mladší, než Nostradamus
Né všichni chápou proč jsou kvantové počítače takovým obrovským krokem kupředu oproti klasickým počítačům (včetně různých molekulárních DNA počítačů, atp.).
které mohou naprosto změnit nejen IT světNejen ze mohou, oni budou muset. Nebo jine alternativni technologie, protoze kolem r. 2030 dosahnou polovodice technologickeho klimaxu a pak uz zbyde jen paralelismus a ten svet nezachrani. Jeste by mohl byt nejaky pokrok v relativistickych vypoctech
Jedinou bezpečnou cestou pak bude kvantová kryptografie (využívající principu kvantové teleportace).
Ekvivalentem qubitu v klasických počítačích je bit. Nicméně co je přesným ekvivalentem v procesoru? Tranzistor? Já vám opravdu nevím...
Dvakrát víc tranzistorů rovná se dvakrát tolik výkonu. Nemusí to přeci být vyloženě dvojnásobně velký procesor, i cluster dvaceti počítačů místo clusteru deseti počítačů poslouží jako dobrý příklad.
Viac myslieť, menej písať…
Nefunguje to tak, že do kvantového počítača naleješ klasický algoritmus a on ti ho zráta rýchlejšie ako klasický počítač. Funguje to tak, že treba vymyslieť algoritmus, aký na klasickom počítači nie je realizovateľný a práve vtedy využieš tie quibity navyše. Inak sú ti na nič.Tak pokud chci používat kvantový počítač, beru jako samozřejmost, že na něm musím používat kvantové algoritmy. Vždyť také na to existují kvantové programovací jazyky. Nicméně IMHO jde téměř jakýkoliv problém řešit na kvantovém počítači tak, abych využil veškerý jeho potenciální výkon (respektive aspoň většinu onoho výkonu) které mi souhrně qubity nabízejí. Rozhodně není pravda, že bych ty qubity využil pouze u problémů, které nejsou an normálním počítači realizovatelné.
Zaujímavé, o tomto som zatiaľ nepočul.Já až do teď také ne
Btw. pokud tě to zajímá, v blogpostu Some technical papers for interested folks! (přímo od Dr. Geordie Rose - Chief Technology Officer v D-Wave Systems) najdeš odkazy na další papery ohledně adiabatických kvantových počítačů.
Jinak kvantovými počítači se také živit nehodlám
Ty linky na ty papery jsem dával jako zajímavost, představu o tom co to adiabatický kvantový počítač je si z nich může člověk udělat aniž by je četl kompletně celé...
) nepôjde vždy využiť. Ak zoberieme klasickú analógiu, tak existuje veľa algoritmov, pri ktorých zvýšené nároky na pamäť neprinesú vyšší výkon. Naopak, existuje zopár algoritmov, kde to vyšší výkon prinesie. Podobne to môže byť aj s kvantovými počítačmi, že síce väčšina algoritmov pôjde rovnako rýchlo (pomaly) ako na klasických, ale zopár algoritmov pôjde rýchlejšie (faktorizácia). Ale myslím, že toto je stále otázkou výskumu. Totiž, ak by aj bolo možné ten kvantový výkon využiť, stále by to znamenalo vymyslieť nové algoritmy (ak si videl Shorov faktorizačný algoritmus, tak ti je jasné, že to nie je zďaleka také jednoduché ako vymýšľať bežné algoritmy). Napríklad, aj faktorizácia je teoreticky realizovateľná v polynomiálnom čase na klasických počítačoch, ale nikto zatiaľ nenašiel algoritmus. To som sa zasa rozpísal. Proste pointa je, že to rozhodne nevidím ružovo (a to som ešte nezmienil technické problémy), ale inak je to veľmi zaujímavá téma.
Jj, díky za linky, tiež tie články väčšinou len preletím
Krom toho, ve fyzice jsem se zasekl jen na úrovni SŠ vítěze FO, nepokračoval jsem studiem té moderní kvantové mystiky.
Djikstrovi by to určite tiež vadilo
Neumann bol predsa kvantový fyzik
Teď mi ještě ke všemu dal facku, že jsem jeho větu napsal bez čárky před spojkovým výrazem „a to“ vyjadřujícím poměr upřesňovací.
Pan ffrench-Constant s tím svým camelCasingem působí zase jako ortodoxní javista. Etymologie je sffiňa.
Takový zámek ffrench je ale asi docela pěkný.
Inak, mne sa meno ffoulkes páči. Pokojne by som menil
Ale keď nad tým tak rozmýšľam, radšej by som si zmenil meno na niečo netradičnejšie. Bolo by to nejaké zaujímavé slovo nad zjednotením všetkých abecied, ktoré by sa nedalo vysloviť
Byl asi tak na úrovni Cčka…než ho Cčko zabilo.
A to měl přitom makra, výjimky a korutiny. No jo, já vím, worse is better…
. Kvantové počítače majú novú triedu, ostro väčšiu ako P, ale zatiaľ sa nevie, či je ekvivalentná NP.
Pokud jde o QP, nejsem si pořád ještě jist, co všechno by to mělo umět.
Ale porovnávať ten výkon s klasickými počítačmi je minimálne divné. Neviem to lepšie vyjadriť, ale proste sa mi to nepáči. Skrátka tam nie je nič také ako procesorový čas a vôbec, takže už len otázka "a čo sú teda tie operácie, ktorých je tam toľko?", nemá zmysel
Všude kde jsem četl o výpočetním výkonu kvantových počítačů se jasně mluvilo o tom, že kvantový počítač zvládne v jednom zátahu 2^n "operací" kde n je počet qubitů. Tedy výpočetní výkon skutečně stoupá exponenciálně s počtem qubitů. Pouze to nejsou "operace" v klasickém smyslu (jak si je člověk představí u normálních počítačů), ale výsledek je takový, jako kdyby byly (výpočetní úkon s nimi vyřeším).
Quake na tom hrát opravdu nepůjde