První kvantový procesor

Kanadská firma D-Wave Systems představila první kvantový procesor s 16 qubity (více viz heise.de). Produkt bude uvolněn na trh v roce 2008 a už nyní firma pracuje na procesoru s 1000 qubity! Kvantové počítače využívají principu superpozice stavů a každý qubit tak může nabývat nejen hodnoty 0 nebo 1, ale obsahuje také všechny kvantové superpozice těchto dvou stavů. Na rozdíl od normálních počítačů, kde stoupá výkon lineárně, v kvantových počítačích stoupá s každým qubitem výkon exponenciálně. Kvantové počítače jsou tak schopny řešit úlohy, které by s použitím normálních počítačů byly neřešitelné (respektive by řešení trvalo nepředstavitelně dlouhou dobu).

16.2.2007 16:40 | Mikos | IT novinky

Komentáře

[Kyosuke]

Chudáci lidi s užším sidebarem na zprávičky...

[Saljack]

Taky mě napadlo že je to nejdelší zprávička jakou jsem tady viděl, ale taky jedna z nejzajímavějších

[Robert Krátký]

Já vím, já vím. Normálně bych to zařízl v polovině nebo nechal autora, aby to přepsal, ale když je to tak zajímavý, je pátek a za tři roky to bude 444 let od smrti Nostradama...

[Kyosuke]

Já byl jednou oříznut a upozorněn mailem, tak si od té doby dávám pozor.

[Saljack]

Ale neni to na škodu myslim že je dobře že to zůstalo dlouhý alespoň si toho každej všimne

[Michal Vyskočil]

444 let od smrti Nostradama...

Já to četl jako 444 let od smrti von Neumanna, což by sice tématu zprávičky odpovídalo víc, ale přeci jenom jsou naše počítadla o něco mladší, než Nostradamus

[Mikos]

Ještě sem dám odkaz na originální článek (na tom heise.de je to hodně zjednodušené a zkreslené): World’s First Commercial Quantum Computer Demonstrated

Jinak si myslím, že takovýto pokrok v oblasti kvantových počítačů (které mohou naprosto změnit nejen IT svět) si poněkud delší zprávičku zaslouží Né všichni chápou proč jsou kvantové počítače takovým obrovským krokem kupředu oproti klasickým počítačům (včetně různých molekulárních DNA počítačů, atp.).

[Daniel Kvasnička ml.]

které mohou naprosto změnit nejen IT svět

Nejen ze mohou, oni budou muset. Nebo jine alternativni technologie, protoze kolem r. 2030 dosahnou polovodice technologickeho klimaxu a pak uz zbyde jen paralelismus a ten svet nezachrani.

Jeste by mohl byt nejaky pokrok v relativistickych vypoctech

[Mikos]

No oni ho změní i v tom smyslu, že veškeré do teď používané "bezpečné šifry" (které by na klasických současných i budoucích počítačích trvalo lámat třeba stovky miliard let) budou pomocí kvantových počítačů lámatelné de facto během mžiku oka Jedinou bezpečnou cestou pak bude kvantová kryptografie (využívající principu kvantové teleportace).

[Marek Bernát]

Tá teleportácia má znamenať previazanosť? Nepáči sa mi používanie tohoto slova v tomto kontexte, lebo väčšina ľudí ho má asociované s predtavou premiestňovania zo sci-fi filmov a to je niečo úplne iné. Tu ide o nelokálnosť priestoru (well, časopriestoru, ale nebudeme to komplikovať).

[Mikos]

Ano, jedná se o využití provázaných stavů (entanglement). A na používání termínu kvantová teleportace IMHO není nic špatného, je to pokud vím odborný termín (viz článek na Wikipedii). To že si pod tím někdo neznalý představí teleportaci jako ze Star Treku je jeho problém

[Marek Bernát]

Nevedel som, že je to odborný termín. Tak fajn.

[Jan Olšan]

Rozhodně entanglement, entanglování, entanglovat. Jinak je to hrozná mlha; ještě horší, než překládat "gender" jako "rod". Překladatelští puristé jsou hrozná sběř.

[Marek Bernát]

Nemal som na mysli entaglement, na to máme pekný termín previazanosť, ktorý presne vystihuje o čo ide. Mal som na mysli teleportáciu. Nevedel som, že je to odborný termín v kvantovom kontexte.

Gender je pohlavie, alebo rod, čo je na tom zvláštne? Napríklad v gramatickom zmysle je slovo rod správny preklad a určite je to lepšie ako nechať tam slovo gender.

Tiež nemám rád puristov, ale takisto nemám rád ani opačný extrém, teda neprekladať nič.

[Radek]

Ja se nechci hadat, ale kvantova kryptografie stoji na tzv. non-cloning theoremu, podle ktereho neni mozne kopirovat bezchybne kvantovy stav. Teleportace stoji tak rikajic na druhe strane barikady...

[Marek Bernát]

Hm, ja mám pocit, že máte pravdu, ale len čiastočne. Celé to má základ v previazanosti stavov a kvantovej nelokálnosti. Teda, že sa vytvorí pár previazaných fotónov a A aj B nakoniec dostane po jednom. Pretože sú previazané, tak to, že namerajú korelované hodnoty nastane viac ako v 50% prípadoch. Ak do komunikácie zasiahne E, tak oslabí koreláciu, takže jej prítomnosť bude detegovateľná. Takže ja by som asi povedal, že kvantová kryptografia stojí na všetkých troch faktoch – previazanosť, teleportácia (nelokálnosť) a nemožnosť kopírovať stavy.

[Jan Olšan]

Každopádně nepočítejte, že kvantové šifrování bude běžně dostupné (nedejbože zadáčo) ubohým bědným nýmandům... kterými jsme my, spodních deset miliard.

[Marek Bernát]

No a? A kde je akože problém? To snáď nezmenšuje teoretický význam toho objavu.

Navyše s vami nesúhlasím. Počítače tiež ešte pred pár rokmi nebol prístupné skoro nikomu a dnes ich má každý. Nepodceľujte silu pokroku.

[Marek Bernát]

s/ľ/ň/g

[Kyosuke]

Těší mě, že jsem před dvaceti lety byl „skoro nikdo“.

[Marek Bernát]

Hm, a už akože nie si?

[Michal Kubeček]

Termín kvantová kryptografie je velmi nešťastně zvolený. Považuji za zcestné a zavádějící označovat termínem kryptografie něco, co stojí a padá se speciálním (fyzickým) přenosovým kanálem.

[Marek Bernát]

Hm, kryptografia je predsa veda, ktorá sa zaoberá hlavne tým, ako dostať informáciu z bodu A do bodu B, bez toho, aby ju získal C. V tomto zmysle to predsa je kryptografia a je úplne jedno, na čom stojí a padá.

[Michal Kubeček]

Takže zapečetěný pancéřový kufřík doplněný o kurýra s ochrankou je také kryptografie?

[Marek Bernát]

V zmysle horeuvedenej definície áno (a je to definícia, ktorá sa často používa). Všetko je to vždy len o definíciách a o tom, že sa ľudia nevedia dohodnúť. Holt, už je to raz tak

[*]

a jak rychlou ma kvantovy pocitac praci s registry? a nebo to je tak, ze todle zatim nikdo nevyresil a na kazdy algoritmus bude potreba sestrojit odpovidajici pocitac?

[*]

btw. jen tak aby me to doslo. qbit je spocetny nebo nespocetny pocet stavu? a plyne z toho neco?

[Marek Bernát]

Qbit je konečný a je to analogické počtu bitov. Obvykle sú to nejaké molekuly, ióny, alebo také niečo. A čo má z toho plynúť?

[Käyttäjä 11133]

A se zvyšováním počtu čeho stoupá výkon lineráně u běžných procesorů?

[Mikos]

Toť otázka, nevím jak bych tu větu vyjádřil lépe, jestli je tu nějaký odborník na tohle téma, ať tu zprávičku případně opraví

Ekvivalentem qubitu v klasických počítačích je bit. Nicméně co je přesným ekvivalentem v procesoru? Tranzistor? Já vám opravdu nevím...

[Kyosuke]

Samozřejmě, že tranzistor. Co jiného? Dvakrát víc tranzistorů rovná se dvakrát tolik výkonu. Nemusí to přeci být vyloženě dvojnásobně velký procesor, i cluster dvaceti počítačů místo clusteru deseti počítačů poslouží jako dobrý příklad.

[Käyttäjä 11133]

IMHO tohle neplatí, dvojnásobek tranzistorů neznamená dvojnásobek výkonu, musí tam být realizována nějaká logika pomocí které jsou ty přidané tranzistory řízeny, ne?

[Kyosuke]

Ach jo. :-/ Když jedna pekárna upeče rohlík za minutu, tak dvě pekárny upletou za minutu dva rohlíky, ne? Co výrobce udělá s tranzistory navíc (jestli zdvojnásobí šířku slova a navýší výkon o 100 %, vylepší scheduling instrukcí a výkon o 20 % nebo třeba z tranzistorů navíc poskládá portrét ředitele firmy a výkon vylepší o 0 %) tady neřeším, stejně tak to neřeší teorie maximálního možného výkonu nebo jak to mám nazvat.

[noname265]

Dovolil bych si nesouhlasit ;) s těmi tranzistory je to jinak...řídí se to zákonem Gordona Moora (Mooreův zákon) který říka že každého 1 a půl roku se počet tranzistorů zdvojnásobí a výkon procesoru roste exponenciálně s časem vzniku procesoru...

[Marek Bernát]

Výroky 1 a půl roku se počet tranzistorů zdvojnásobí a výkon procesoru roste exponenciálně s časem vzniku procesoru spolu znamenajú presne to, čo hovorí Kyosuke a totiž, že výkon je lineárne závislý na počte tranzistorov.

[Michal Kubeček]

Špatně. Pokud jsou ta tvrzení pravdivá (což už tak úplně přesné není), vyplývá z toho mocninná závislost (y = ax^b), ne lineární.

[Marek Bernát]

Pravda. Chjo

Viac myslieť, menej písať…

[Kyosuke]

Krom toho jsem měl dojem, že typický NP-complete problém při implementaci na klasickém počítači nevyžaduje komunikační režii mezi jednotlivými větvemi ověřování. Je to jako při lámání šifer – každý procesor dostane část klíčů a algoritmus, pracuje sám a nakonec vrátí výsledek.

[Josef Kufner]

No přece s hertzema. Málo hertzů – malý divadlo, víc hertzů – velký divadlo, ještě víc hertzů – pořádnej bordel. Jasná lineární závislost.

[belisarivs]

Mne staci Cimrmanovy zive obrazy s jednim hertzem:

"Jirasek hledi do minulosti", "Libuse hledi do budoucnosti" a "Konias hledi do diry"

[Marek Bernát]

Prečítaj si Introduction v tomto Shorovom článku, myslím, že tam práve rozoberá to, čo chceš vedieť. V podstate ide o to, že na bežných počítačoch závisia algoritmy od dvoch premenných a to je pamäť a dĺžka behu. Ak predpokladáme, že tá pamäť je nekonečná, tak máme Turingov stroj. Pri kvantových počítačoch dostaneš ešte jeden parameter a tým je presnosť výpočtu. A práve tento ďalší parameter predstavuje možnosť riešiť niektoré problémy (ako faktorizáciu) rýchlejšie. Ale zďaleko to nie je tak, že výkon rastie exponenciálne s počtom quibitov, to Mikos veľmi zjednodušil. Navyše, pokiaľ je mi známe, tak zatiaľ nie sú preskúmané javy, ktoré vzniknú pri previazanosti väčšieho počtu molekúl, čiže nie je jasné, či pôjde postaviť počítač väčší ako pár quibitov. A takisto, pokiaľ je mi známe, tak udržať aj pár molekúl aspoň chvíľu previazané je dosť problém, čiže je tu otázka ako relalizovať pamäť.

[Mikos]

Já si opravdu myslím, že výkon u kvantových počítačů skutečně _roste_ exponenciálně s každým přidaným qubitem. Ta závislost je prostě 2^n kde n je počet qubitů. Je to sice zjednodušené, ale de facto to tak je, všechny odborné i popularizační články, které jsem k tomuto tématu četl, tohle IMHO potvrzovali (aspoň já to tak pochopil).

Jinak ten systém co vyvinula firma D-Wave je adiabatický kvantový počítač, díky tomu je vyřešen problém s dekoherencí a neměl by být žádný problém přidávat další qubity, těch plánovaných 1000 qubitů v roce 2009 vypadá jako zcela realistických a pujde to zvyšovat ještě dál a dál. Ale na druhou stranu má co jsem se dočetl adiabatický kvantový počítač i své stinné stránky oproti "standardním" kvantovým počítačům...

[Marek Bernát]

Já si opravdu myslím…

Podľa mňa to príliš zjednodušuješ. Napríklad Shorov algoritmus na faktorizáciu dokáže sfaktorizovať n-bitové číslo pomocou počítača s 2n quibitmi. V porovnaní s klasickými algoritmami to znamená samozrejme exponenciálne zlepšenie, ale ten kvantový počítač ti neprinesie vyšší výkon do klasických algoritmov. Nefunguje to tak, že do kvantového počítača naleješ klasický algoritmus a on ti ho zráta rýchlejšie ako klasický počítač. Funguje to tak, že treba vymyslieť algoritmus, aký na klasickom počítači nie je realizovateľný a práve vtedy využieš tie quibity navyše. Inak sú ti na nič.

adiabatický kvantový počítač

Zaujímavé, o tomto som zatiaľ nepočul.

[Mikos]

Nefunguje to tak, že do kvantového počítača naleješ klasický algoritmus a on ti ho zráta rýchlejšie ako klasický počítač. Funguje to tak, že treba vymyslieť algoritmus, aký na klasickom počítači nie je realizovateľný a práve vtedy využieš tie quibity navyše. Inak sú ti na nič.

Tak pokud chci používat kvantový počítač, beru jako samozřejmost, že na něm musím používat kvantové algoritmy. Vždyť také na to existují kvantové programovací jazyky. Nicméně IMHO jde téměř jakýkoliv problém řešit na kvantovém počítači tak, abych využil veškerý jeho potenciální výkon (respektive aspoň většinu onoho výkonu) které mi souhrně qubity nabízejí. Rozhodně není pravda, že bych ty qubity využil pouze u problémů, které nejsou an normálním počítači realizovatelné.

Zaujímavé, o tomto som zatiaľ nepočul.

Já až do teď také ne Btw. pokud tě to zajímá, v blogpostu Some technical papers for interested folks! (přímo od Dr. Geordie Rose - Chief Technology Officer v D-Wave Systems) najdeš odkazy na další papery ohledně adiabatických kvantových počítačů.

[Marek Bernát]

Nicméně IMHO jde téměř jakýkoliv problém řešit na kvantovém počítači tak, abych využil veškerý jeho potenciální výkon (respektive aspoň většinu onoho výkonu) které mi souhrně qubity nabízejí.

Poprosil by som toto niečím podložiť.

Btw. pokud tě to zajímá, …

Jasné, lenže si nie som istý, či má zmysel príliš sa tomu venovať. Zatiaľ som sa nerozhodol, že či sa chcem živiť stavaním adiabatických kvantových počítačov

[Mikos]

Bohužel to ničím podložit nemůžu, pouze to tak chápu z článků co jsem si zatím kdy o kvantových počítačích přečetl (tzn. není to nijaký fundovaný názor, proto tam také bylo to IMHO). Až budu mít víc času, chtěl bych se tomuto tématu věnovat trošku víc a přečíst si i podrobnější publikace a papery, pak bych to snad mohl podložit (případně vyvrátit že to tak není a měl jste pravdu vy). Zatím ten čas ale nemám

Jinak kvantovými počítači se také živit nehodlám Ty linky na ty papery jsem dával jako zajímavost, představu o tom co to adiabatický kvantový počítač je si z nich může člověk udělat aniž by je četl kompletně celé...

[Marek Bernát]

Ok, ja som na tom podobne. Ale zdá sa mi pravdepodobnejšie, že tam tá sila kvánt (ehm ) nepôjde vždy využiť. Ak zoberieme klasickú analógiu, tak existuje veľa algoritmov, pri ktorých zvýšené nároky na pamäť neprinesú vyšší výkon. Naopak, existuje zopár algoritmov, kde to vyšší výkon prinesie. Podobne to môže byť aj s kvantovými počítačmi, že síce väčšina algoritmov pôjde rovnako rýchlo (pomaly) ako na klasických, ale zopár algoritmov pôjde rýchlejšie (faktorizácia). Ale myslím, že toto je stále otázkou výskumu. Totiž, ak by aj bolo možné ten kvantový výkon využiť, stále by to znamenalo vymyslieť nové algoritmy (ak si videl Shorov faktorizačný algoritmus, tak ti je jasné, že to nie je zďaleka také jednoduché ako vymýšľať bežné algoritmy). Napríklad, aj faktorizácia je teoreticky realizovateľná v polynomiálnom čase na klasických počítačoch, ale nikto zatiaľ nenašiel algoritmus. To som sa zasa rozpísal. Proste pointa je, že to rozhodne nevidím ružovo (a to som ešte nezmienil technické problémy), ale inak je to veľmi zaujímavá téma.

Jj, díky za linky, tiež tie články väčšinou len preletím

[Marek Bernát]

To som si zasa dal. Faktorizácia samozrejme je realizovateľná v polynomiálnom čase už nejaký ten piatok. Síce nie tak, aby s tým šlo lámať šifry, ale ide to

[Mikos]

Jinak pro představu - onen připravovaný procesor s 1000 qubity bude mít "kapacitu" (či jak to zas správně pojmenovat?) 2^1000 stavů! To je cca 10^301 stavů, přičemž v celém viditelném vesmíru je jen cca 10^80 atomů!

Nedělám ve svém výpočtu někde nějakou chybu? Nezanedbávám něco? To číslo mi přijde téměř neuvěřitelné...

[Käyttäjä 11133]

Ale počtu 2^1000 stavů snad dokáže dosáhnout i počítač který bude mít 1000 bitů paměti, ne?

[Kyosuke]

Ano, ale u něj to jsou potenciální stavy, které by mohl maximálně tak jeden za druhým projít. Kvančítač by ale měl umět těch 2^1000 stavů prostě vzít paralelně v úvahu při výpočtu nebo tak něco. To bude asi ta NP část, ne? V tomhle já se nevyznám.

[Marek Bernát]

Je to asi takto. Predstav si rozdiel medzi konečným automatom a turingovým strojom. Klasické počítače síce nemajú nekonečnú pamäť, ale používame ich tak, aby sme zväčšili triedu problémov, ktoré idú riešiť v polynomiálnom čase. No a podobne kvantové počítače majú parameter presnosť výpočtu a tým, že ju považujeme za teoreticky nekonečnú, dostávame nový druh počítača, silnejší oproti turingovému stroju. No a napokon, aby sme sa dostali k tomu, odkiaľ sa berie tá presnosť, tak tá vyplýva zo základov kvantovej mechaniky (vlnové funkcie, merania, atď). A to je v skratke všetko milé deti

[Kyosuke]

Já viděl jen jeden kvantový programovací jazyk a bylo v něm víc vzorců než ukázek kódu, takže na tohle expert nejsem. Krom toho, ve fyzice jsem se zasekl jen na úrovni SŠ vítěze FO, nepokračoval jsem studiem té moderní kvantové mystiky.

[Marek Bernát]

Presne tak. Na kvantových počítačoch sa programuje pomocou Fouriérových transformácií a Hilbertových priestorov

[Marek Bernát]

Tak nie, doba už zjavne pokročila

[Kyosuke]

Místo flamewarů „Perl nebo Python“ budeme mít flamewary „Querl nebo Quiteon“?

[Marek Bernát]

To sa akože prestane programovať na klasických počítačoch? Tak to je smutné, veď sa kvôli tomu zatiaľ ešte nemá ani kto obracať v hrobe

[Kyosuke]

Von Neumann se nepočítá?

[Marek Bernát]

Sákra, chcel som napísať takmer Djikstrovi by to určite tiež vadilo

[Marek Bernát]

Sákra, sákra, prečo som sa tak rýchlo vzdal? Neumann bol predsa kvantový fyzik

[Marek Bernát]

Hnidopiši si pred slovo Neumann primyslia ešte slovo Von

[Marek Bernát]

Ale nie hocikam pred to slovo, ale presne medzi písmeno D a slovo Neumann. Jak ja týchto hnidopichov neznášam…

[Kyosuke]

Zástupy hnidopichů jsou opravdu strašné, teď jsem zaslechl, jak jeden křičí „ale to V mělo být malýýýýý!“

[Marek Bernát]

Ee, na toto som si dal pozor. Je na začiatku vety, takže je veľke :-P

[Kyosuke]

Jiný hnidopich mi tady zase tvrdí, že vidí jen jedno „von“ a to na konci.

[Kyosuke]

Au! Teď mi ještě ke všemu dal facku, že jsem jeho větu napsal bez čárky před spojkovým výrazem „a to“ vyjadřujícím poměr upřesňovací.

[Marek Bernát]

Nechcel by som žiť s lingvistom

[Marek Bernát]

Ak sa odkazujem na slovo, ktoré je na začiatku vety a inak má byť malým písmenom, tak ho mám napísať veľkým, alebo malým písmenom? Tak hnidopichu, a máš to

[Kyosuke]

Já ho ze zvyku píšu s takovým počátečním písmenem, které by měl na dané pozici ve větě normálně.

[Marek Bernát]

No, lenže kebyže poviem, že "dopíšte si tam von", tak sa hnidopich ozve, že mu vznikla veta "von Neumann…" a že by som si mal radšej ísť dať studenú sprchu. Holt, hnidopicha a rodinu si človek nevyberá

[Kyosuke]

Buď rád, že se jmenuješ Bernát a ne ffoulkes. ffoulkes se píše ffoulkes i na začátku věty a na vizitce musí působit trapně, lidi se určitě pořád ptají. Pan ffrench-Constant s tím svým camelCasingem působí zase jako ortodoxní javista. Etymologie je sffiňa. Takový zámek ffrench je ale asi docela pěkný.

[Marek Bernát]

No tak v mojom prípade by to bolo ešte nepríjemnejšie ako v jeho, lebo by sa ma každý pýtal, že prečo sa volám ffoukles, keď moji príbuzní majú meno Bernát

Inak, mne sa meno ffoulkes páči. Pokojne by som menil

Ale keď nad tým tak rozmýšľam, radšej by som si zmenil meno na niečo netradičnejšie. Bolo by to nejaké zaujímavé slovo nad zjednotením všetkých abecied, ktoré by sa nedalo vysloviť

[Kyosuke]

„Dobrý den, jmenuji se Marek Bએㅲ♫ㄎ佘ﱝŧ“ – ?

[Marek Bernát]

Ale asi má pravdu pán hnidopich. Mal som to slovo dať do úvodzoviek, alebo také niečo. Žiaľ, nič podobné ma nikto nikdy nenaučil

[*]

pokud to nebude umet goto, tak to neni programovaci jazyk, ale sciToy

[Kyosuke]

Chm, znám systémový programovací jazyk, co neměl GOTO. Byl asi tak na úrovni Cčka…než ho Cčko zabilo. A to měl přitom makra, výjimky a korutiny. No jo, já vím, worse is better…

[Marek Bernát]

A čo je na tom? Kvantová mechanika nekončí superpozíciou stavov. Máš síce možnosť mať naraz tie stavy, ale nemôžeš sa na ne pozrieť, takže je ti to v drtivej väčšine prípadov na nič.

[Mikos]

Ano, nemůžu se na ně sice podívat, ale je to číslo které udává maximální počet "operací" které takový kvantový počítač zvládne udělat najednou v jednom "cyklu" (ty termíny dávám do úvozovek protože si nejsem jistý jak moc sedí na kvantové počítače, koukám na to prostě jako na paralelu ze světa normálních počítačů). Tedy alespoň tohle jsem pochopil z pár odborných článků, které jsem četl. A 10^301 "operací" (stavů) v jednom okamžiku mi nepřijde jako malé bezvýznamné číslo

[Mikos]

Tedy abych upřesnil co jsem chtěl říct - sice se na ně nemůžu podívat, ale při kvantovém výpočtu se využijí a výsledek mi to vyplivne.

[Marek Bernát]

To áno, ale rozhodne sa nedá povedať, že sa vykoná ~10^300 operácií.

[Kyosuke]

Ten výkon se ale dá přirovnat k tomu, co by musel provést klasický počítač (který by za tutéž dobu ověřil jen jedno řešení NP problému), ne? A dotyčný klasický počítač je holt handicapován nepěknou exponenciálou.

[Marek Bernát]

To ani náhodou, to by bol trochu maso, keby vedeli riešiť NP, nezdá sa ti? . Kvantové počítače majú novú triedu, ostro väčšiu ako P, ale zatiaľ sa nevie, či je ekvivalentná NP.

[Kyosuke]

Píšu snad „ověřit“, ne? Pokud jde o QP, nejsem si pořád ještě jist, co všechno by to mělo umět.

[Marek Bernát]

No dobre no

Ale porovnávať ten výkon s klasickými počítačmi je minimálne divné. Neviem to lepšie vyjadriť, ale proste sa mi to nepáči. Skrátka tam nie je nič také ako procesorový čas a vôbec, takže už len otázka "a čo sú teda tie operácie, ktorých je tam toľko?", nemá zmysel

[Kyosuke]

A slibuju, že se ponořím do nějakého toho textbooku, abych nezůstal nevzdělán.

[Mikos]

Ale ono se jich de facto opravdu tolik vykoná, to že je nemůžu vidět mě nemusí zajímat, zajímat mě bude jen výsledek Všude kde jsem četl o výpočetním výkonu kvantových počítačů se jasně mluvilo o tom, že kvantový počítač zvládne v jednom zátahu 2^n "operací" kde n je počet qubitů. Tedy výpočetní výkon skutečně stoupá exponenciálně s počtem qubitů. Pouze to nejsou "operace" v klasickém smyslu (jak si je člověk představí u normálních počítačů), ale výsledek je takový, jako kdyby byly (výpočetní úkon s nimi vyřeším).

[Käyttäjä 11133]

Diplomka k tématu.

[.....]

Já se spíš děsím těch výpočtů (případně simulací), které se s tímhle budou provádět.

[Käyttäjä 11133]

S tímhle bych se těch simulací ani výpočtů nebál

[Josef Kufner]

Já se spíš bojím toho, jak budou páni taky programátoři prasit ještě víc, protože argument "výkonu je dost" se bude zdát zas o něco pravdivější.

[Mikos]

Ehm, kvantový počítač má od toho klasického co do principu hodně daleko Quake na tom hrát opravdu nepůjde

[Käyttäjä 11133]

Imho půjde quake přepsat tak aby na něm šel, teoretické základy tu jsou i programovací jazyk.

[XMurder]

Jsem zvědavý jak asi bude probíhat přechod na kvantový počítač, snad bude mít virtuální 386 mód. Co adresování paměti, asi se pěkně rozrostou řádky assembleru(?). No vůbec tomu nerozumim, ale myslim si že než se mi to dostane do rukou tak už budu děda.

[Käyttäjä 11133]

Assembler bych do toho netahal

[Mikos]

Tak ještě jednou - kvantový počítač je oproti klasickým počítačům něco téměř uplně jiného.

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

To je pravda, už teď se nemohu dočkat světa, kdy počítač s dostatečně vysokým počtem qbitů pojme všechnu blbost světa.

Myslím to vážně. Ač mne živí, jsou počítačem ideálním nástrojem pro šíření lidské blbosti. Až budou mít "nekonečný" výkon, jejich potenciál v tomto ohledu bude taktéž nekonečný. DRM, DMCA, tisíce kamer ve městech, mýtné brány, balistické střely, vaše osobní data kam se mrknete, ztráta soukromí. To vše díky zvyšující se výpočetní síle počítačů. Obávám se, že účet je záporný.

[Marek Bernát]

To je fakt, že sa stále napreduje, bez toho, aby sme sa spýtali, či to má vôbec zmysel. Na druhej strane, ťažko zistíme, kam tá cesta vedie, ak to neskúsime. Ja osobne som radšej, že sa napreduje, stagnáciu nemám rád (aj keď ten pokrok môže viesť do pekla, ale aspoň sa niečo bude diať).

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Řekl bych to asi takhle: "Všeliké kvaltování toliko pro hovado dobré jest.". Neboli, počítače nám díky své výpočetní síle umožňují realizovat věci bez přemýšlení. Už dávno neplatí 3x měř, 1x řež, protože co na tom, že na stupiditu, kterou lze zrealizovat drobnou poznámkou na papír spotřebuji několik terainstrukcí. Počítače jsou přece rychlé. Mám čím dál intenzivnější dojem, že ne jaderná zbraň, ne emise CO2 a klimatické změny, ale počítače jsou tím nejnebezpečnějším, co má lidstvo v ruce.

[Marek Bernát]

Mno, ak nás nezasiahne veľký meteorit, nezastaví sa zemské jadro (vďaka čomu zanikne magnetické pole), ani nič podobné, tak niečo nás predsa musí zničiť. A sme na tom tak dobre, že sa nemusíme spoliehať na prírodu; už máme možnosť zničiť sami seba. Podľa mňa je to pozitívne

[Mikos]

Tady je další článek k tématu (poměrně dlouhé a zajímavé review veřejného představení onoho prototypu kvantového počítače firmy D-Wave):

Wave Demonstrates First Quantum Computer

[Jaris]

Pojde na tom BSD alebo Linux? :D

[Käyttäjä 11133]

BSD jede na všem.

[Kyosuke]

BSD jede na LSD?

[Käyttäjä 11133]

Gentoo jede i na krabičce od zápalek bez zápalek.

[Käyttäjä 11133]

/s/Gentoo/BSD :D

[Kyosuke]

Věřím, že i Gentoo jede na krabičce bez zápalek, ale radši bych ho z časových důvodů instaloval výhradně z předkompilovaných binárních balíčků.

[deda.jabko]

s takovym vykonem se gentoo bude kompilovat jenom dva dny ;-]

[Michal Vyskočil]

Navíc budou USE zbytečné, protože se všechny balíky přeloží se všemi možnými volbami

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Ale v okamžiku, kdy použiješ konkrétní variantu výsledku kompilace budou použité volby jednoznačné

[jozka]

Dulezity je, aby na tom sli Bulanci...

[Jiří (BoodOk) Kadeřávek]

Během okamžiku projdeš všemi variantami hry, aniž bys to vůbec postřehl

[Platonix]

No ono je sice hezké, že je k dispozici 16ti bitový kvantový procesor, ale hlavní problém je ještě v tom, že zatím není k dispozici kvantová paměť (rozumně trvalá) a taky s fotony (které by měli přenášet kvantovou informaci) umíme manipulovat s maximálně se 6ti naráz.

[Mikos]

Myslím že v případě toho kvantového procesoru od D-Wave tohle problém není, jelikož se nejedná o "standardní" kvantový počítač, ale o adiabatický kvantový počítač (viz co jsem psal výše). Alespoň z toho mála co jsem si zatím o adiabatických kvantových počítačích přečetl to tak chápu, je ovšem možné že se pletu...

[*]

a ja ten original cetl jako :)

In California each qubit is a circular.

A hned to dostalo jeste dalsi podtext.