Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Zack Rusin (vývojář Qt a KDE) ve svém blogu zveřejnil benchmark rychlosti grafického engine Qt 4 oproti Cairo. Grafický engine Qt 4 je 5× - 7× rychlejší než Cairo. Při použití nativního OpenGL backendu (místo XRender) jsou rychlostní rozdíly ještě mnohonásobně větší. Využití OpenGL k renderování 2D grafiky se v Qt 4 tedy opravdu vyplatí, Cairo je oproti tomu při použití OpenGL backendu (Glitz) téměř stejně pomalé jako Cairo využívající XRender.
Tiskni
Sdílej:
Co by tim vyvojari ale ziskali, kdyz by lhali?Nemusi jit ani tak o lhani, jako treba o chybnou metodiku mereni
Pokud ano, použije se obvykle OpenGLTo není ani zdaleka pravidlem (hlavně z důvodu podpory systémů kde OpenGL není). Příkladem budiž třeba CAE system EAGLE (který používá právě Qt).
qtdemo z Qt 4.2 a vyzkoušej si různé ukázkové příklady na vektorovou grafiku. Snad u všech je tam real-time přepínač XRender / OpenGL a člověk si na vlastní oči udělá představu o tom jak obrovské ty rozdíly v rychlosti jsou.
Vykreslení tlačítek, komb, textoboxů či (jedno) vyrenderování obrázku přece nemůže aplikaci výrazně zrychlit.Ovšem že může. GTK+ a Cairo je tak neuvěřitelně pomalé, že často vidím (např. při přepínání mezi záložkami dialogu), jak se obsah okna postupně vykresluje - jeden prvek po druhém, jedno zaškrtávací tlačítko po druhém... A to na normálním počítači s 2.4GHz procesorem.
Tedy aspoň pro člověka, který léta používá jak GTK+ (ať už staré bez Caira, nebo nové s Cairem), tak Qt.
Ale prosím nezakládejme další licencový flamewar
... na "schrance" jak ji zname - Ctrl+C/Ctrl+V. ...Kdo ji tak zná? Přeučení bývalí uživatelelé MS Windows(TM). Ti ostatní se s ní postupně seznamují v posledních letech a nadávají kudy chodí.
ale používat výchozí vzhled KDE...Já ho (zatím) používám (mluvíme-li teda o skinu a windeco)... No a?
protože jsou (jejich GUI) nepřehlednéSouhlas. Nikdy nezapomenu na tenhle clanecek — to srovnani XCode s KDevelop mluvi za vse. Podobne katastrofalne na tom byl sveho casu Eric, i kdyz je to jinak paradni pythonyrske IDE. Jestli nekteri lide okolo Gnome to s HIG prehaneji, pak mnoho lidi kolem KDE je naprosto ignoruje.
Tak nevím, jestli to dobře chápu, ale oni považují za přednost, že spousta funkcí není k dispozici na jediné kliknutí? To je vtip?Jiste ze to neni vtip, ono si staci udelat pruzkum toho, kolik funkci lide vlastne potrebuji mit na jedno kliknuti (nejde jen o jejich pouzivanost, ale taky o to, ze se treba nepouzivaji temer vubec kliknutim, ale klavesovou zkratkou). A jeste konkretneji, kdyz pouzivam jekekoliv IDE, klikam naprosto minimalne, protoze sundavat ruku z klavesnice se mi nechce -- a podobne to ma vetsina lidi, co znam.
P.S.: KDevelop vypadá podstatně líp, když se spustí na obrazovce s větším rozlišením, než na jekém byl pořízen ten obrázek.Tam nejde jen o misto. Jde o vizualni rusivost vseho toho bordelu tam. Stvalo by me to i kdyby to bylo v 1600x1200
Proc to tam mit, kdyz to tam neni potreba?
(Minimálně u mě to tak je.)
--widget-set (gtk|qt)
ale pry je v Cairu velky "vykonovy" potencialNj, jenže k čemu mi to je… výkonový potenciál mi sám nic nezrychlí a já to za ně nedoprogramuju.
Co je mi platne, ze Qt je rychlejsi nez Gtk-Cairo, kdyz nejpouzivanejsi aplikace pouzivaji vetsinou Gtk (Firefox, Gimp, Oo.org)?To že jsou nejpoužívanější neznamená že o ně musí stát všichni
Windows je taky nejpoužívanější systém
Já třeba Firefox už dávno nepoužívám (Konqueror mi vyhovuje nesrovnatelně více a je nesrovnatelně rychlejší), OO.Org není GTK aplikace (jak tvrdíš) a GIMP už jsem taky přestal používat (ve prospěch Krity).
Každý máme holt jiné preference, já preferuji aplikace které toho umí co nejvíc. Jmenovaný Amarok a K3B považuji za naprosté "killer aplikace" které v GNOME světě nemají z mého úpohledu konkurenci (Listen ani Exaile za plnohodnotnou náhradu za Amarok nepovažuji, stejně jako GnomeBaker nepovažuji za plnohodnotnou náhradu za K3B). Prostě jak sem už psal je to otázka preferencí...
A pokud jde o rychlost, tak tu nehodnotím podle rychlosti překreslování gui (což je z větší části problém gtk, ne dané aplikace), ale podle rychlosti aplikace jako celku, a tady musím trvat na tom, že gnome aplikace jsou obecně svižnější než kde aplikace, byť jsou pravděpodobně postavené na pomalejším enginu (tedy alespoň podle benchmarků a [nejen] Vašich zkušeností), z čehož mi v důsledku plyne dojem větší rychlosti gnome jako celku než kde.