FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Linux Today informuje, že se mezi vývojáři Linuxu rozhořela debata na téma ne-GPL jaderných modulů. Část z nich stojí za názorem, že ne-GPL moduly by měly být od roku 2008 zakázány. Proti tomuto rozhodnutí se staví Linus Torvalds.
Tiskni
Sdílej:
Část z nich stojí za názorem, že ne-GPL moduly by měly být do roku 2008 zakázány.
...
Myslím, že správněji je spíše "Část z nich stojí za názorem, že ne-GPL moduly by měly být OD roku 2008 zakázány."
"Give people 12 months warning (time to work out what they're going to do, talk with the legal dept, etc) then make the kernel load only GPL-tagged modules," Morton wrote.
Zapomínáš na to, že Linux je GNU/Linux - vznikl jako operační systém s myšlenkou šíření svobodného softwaru pod GPL licencí.
To je hodně odvážné tvrzení. Ostatně sám Linus už několikrát v rozhovorech přiznal, že GPL na začátku nezvolil proto, že by byl unesen její infekční podstatou, ale spíš proto, že to byla první open source licence, která mu tehdy padla do ruky a která mu vyhovovala. Takže to, že je linuxové jádro GPL, je spíš (nešťastná) náhoda než záměr. Dnes už se s tím asi nedá nic dělat, protože změna by znamenala buď přesvědčit všechny autory, aby souhlasili s přelicencováním na BSD nebo aspoň LGPL (což by asi mnozí odmítli), nebo ten kód, jehož autoři by nesouhlasili, nahradit (nereálné).
opět obdivuji Vaši svatou trpělivost - já bych prostě řekl, že kecá až se mu od huby prášíZapomínáš na to, že Linux je GNU/Linux - vznikl jako operační systém s myšlenkou šíření svobodného softwaru pod GPL licencí.To je hodně odvážné tvrzení.
nicméně obávám se, že jste to vzal za špatný konec ... zdá se mi, že kolegovi vůbec nejde o licenci jádra, nýbrž zmateně se domnívá, že jádro má co do činění s projektem GNU ...
Bohužel někteří holt vidí pořád jenom PCčka a ty svoje Nvidie.A někteří, jako třeba já, doufají, že si díky tomuhle řádění
jednoho dne zkompilují libGL.so sami
, jenže s touhle si moc nezahraju...
A jseš si opravdu jistý, že kdyby byl linux jenom základní jádro + hromada uzavřených binární ovladačů psaných výrobci hardware, byl by daleko rozšířenější?On ale nic takoveho nerekl. Sice chapu, kam tim mirite, a souhlasim, nicmene v tomto pripade jde o to, ze od urcite chvile by nemuselo byt mozne do jadra pripojit jakykoli modul, ktery pochazi z uzavreneho zdroje, coz zejmena pro desktop uzivatele muze byt docela problem (napr. prave kvuli uzavrenym ovladacum NVIDIA karet). A jak vime, NVIDIA se zatim nechysta otevrit zdrojovy kod svych ovladacu (z ruznych, vice ci mene platnych duvodu).Co se me osobne tyce, v teto veci se ztotoznuji s nazorem Linuse Torvaldse.
Neudělali to, protože to není pravý důvod. V NVidia pro žádné otevření nejsou a nikdy nebyli. Vždyť i jejich ovladač na blbé nForce ethernetové rozhraní (nvnet) byl uzavřený. Totéž zvukovka (nvsound). Nenávidí svobodný software a veřejnou dokumentaci k čipům tak moc, že aktivně sabotovali vývoj grafického ovladače nv v XFree86 (source obfuscation as forced by NVIDIA).
Nechápu, proč je tolik lidí obhajuje. Nejsem sám. Překlad části příspěvku o uvažování zastánců NVidie z diskuze na lwn.net:
- Svobodné ovladače jsou mizerné. To zjevně není vinou NVidie (což je zvláštní, vzhledem k tomu, že právě oni je udržují), ale vývojářů jádra.
- Non-free ovladače nejsou free. To zjevně není vinou NVidie.
- Proto je nemožné je dodávat jako součást distribucí. To je z nějakého důvodu chyba distribucí.
- Neuvolní specifikace. To zjevně není jejich vinou.
- Pomlouvají open-source vývojový model. Netuším proč, ale ani to není jejich chyba.