Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Který typ písma preferujete u webů?
| patkové |
|
5% (49) |
| bezpatkové |
|
91% (841) |
| s pevnou šířkou |
|
3% (32) |
Celkem 922 hlasů
Vytvořeno: 20.2.2008 20:19
Tiskni
Sdílej:
20.2.2008 22:21
Limoto | skóre: 32
| blog: Limotův blog
20.2.2008 21:14
Jakub Lucký | skóre: 40
| Praha
20.2.2008 22:20
opilypes | skóre: 4
| blog: opilypespise
21.2.2008 13:59
dayvee | skóre: 4
| Praha
21.2.2008 09:00
zoul | skóre: 43
| blog: ☂
| Boskovice
Mam predstavu, co je to font s pevnou sirkou, ale nejake patky.. fuha
Kazdopadne ziram, ze niekto si toto vsima, resp dokonca preferuje jedno pred druhym. No nic, idem sa zakopat do truhly
Nejde o preference ale vhodnost použití (možná i tradici)Hlavně o tu vhodnost použití. Serifové písmo se obecně lépe čte, ale na webu je problém s jeho zobrazením. Jde tu hlavně o DPI - z tiskárny běžně dostanu 600dpi a to na detailní a přesné vykreslení serifového písma stačí, ale i luxusní display se 120dpi má problém. Proto se na webu pro běžný text používá bezserifové a serifové třeba jenom pro nadpisy (které bývají větší a tím je snažší písmo vykreslit tak aby vypadalo dobře).
22.2.2008 02:12
Hobit | skóre: 7
| blog: Kdo si hraje, nezlobí
22.2.2008 12:11
Hobit | skóre: 7
| blog: Kdo si hraje, nezlobí
22.2.2008 19:36
Jakub Hájek | skóre: 14
| blog: zamek
| Praha
vetsi polovineTak presne z tohoto nase matikarka na zakladce rostla. Ale byla fajn, takze jsme ji tim radi a casto tak kamaradsky vytaceli
21.2.2008 15:07
blami | skóre: 29
| Praha
).
Na pocitacich se zase pouzivaji bezatkova pisma z proteho duvodu - male patkove pismo na monitorech s relativne malym DPI vypada mnohem hure nez male patkove. A bezpatkova se take snaze vykresluji (pokud jsou vektorova, u bitmapovych je to putna), protoze jsou mnohem jednodussi.
Mne osobne sice na webu bezpatkove pismo zas tak moc nevadi, ale u delsiho souvisleho a malo cleneneho textu mam obcas problem najit pri cteni dalsi radek (coz resim tak, ze nactu kousek od kazdeho a pokracuju v prvnim novem). Proto jsem u delsich clanku vdecny za verzi pro tisk, kde a) neni pozadi, silene barvy textu, zbytecne obrazky a reklamy a b) je tam temer vzdy patkove pismo. Pokud neni v dispozici verze pro tisk, tak bud uplne vypnu CSS, nebo si je upravim sam (Webdeveloper toolbar, CSS/Edit CSS).
A u knizky bych bezpatkove pismo nesnesl, kdysi jsem jednu takovou cetl a delalo mi to potize - moje rychlost klesla alespon o tretinu a po dvou hodinach me zacaly bolet oci (u beznych knizek by se mi to stalo tak az po sesti-osmi hodinach). Jeste ze mela jen necelych tri sta stranek.
BTW: Jak vidim, mozna by mel smysl plugin do Firefoxu, ktery by upravoval pisma ve strance - mozna by stacily jen volby "Vse na patkove" a "Vse na bezatkove". Ja osobne bych si ho urcite nainstaloval ...
defaultní font stránek je Comic Sans...To je nějaký zvláštní druh masochismu?
...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
21.2.2008 01:47
23.2.2008 19:47