Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Protože dnešní "Linux" už ten původní moc nepřipomíná čím dál více uvažuji o nové distribuci, která by nebyla určena pro masy, ale pro opravdové Linuxové geeky
Z dnešního Linuxu se totiž čím dál více vytrácí jeho původní duch a je zaplavován stále více různými HALy, dbusy a všemožnými Kity a jejich XML bastly(ve kterých se dneska už skoro nikdo pořádně nevyzná), nebo upstarty, které jej mají přiblížit co nejvíce lidem (a Windows :O ).
Další věc jsou balíčkovací systémy distribucí. Všechny jsou dost složité, takže před vytvořením balíčků je nutné si příslušný balíčkovací systém složitě nastudovat.
Proto začínám čím dál více uvažovat o distribuci, kterou bych pojmenoval PureLinux, která by ty všemožné moderní bastly včetně Network Manageru vyházela a používala by tradiční Linuxové principy.
Zde je v bodech jak by měla vypadat:
Co se týče balíčkovacího systému, tak ten by vypadal nějak takto:
Struktura kompilovacího skriptu by byla nějaká taková:
DEPENDS="zavislost1 zavislost 2" function unpack() { ... } function compile() { .... } function install() { }
nebo
DEPENDS="zavislost1 zavislost2" instrukce pro kompilaci a instalaci
A samotná kompilace by probíhala nějak takto:
pmake --with-mysql --with-apache --without-postgresql --prefix=/usr
kde zadané parametry by se předaly ./configure skripty balíčku.
Prozatím se však jedné pouze o úvahu, protože prozatím nemám čas se něčemu takovému více věnovat, ale kolem léta by se to mohlo změnit. Na vás mám jednu otázku. Našel by se dneska někdo, kdo by měl o tradiční Linux ještě zájem?
Tiskni
Sdílej: