Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Protože dnešní "Linux" už ten původní moc nepřipomíná čím dál více uvažuji o nové distribuci, která by nebyla určena pro masy, ale pro opravdové Linuxové geeky
Z dnešního Linuxu se totiž čím dál více vytrácí jeho původní duch a je zaplavován stále více různými HALy, dbusy a všemožnými Kity a jejich XML bastly(ve kterých se dneska už skoro nikdo pořádně nevyzná), nebo upstarty, které jej mají přiblížit co nejvíce lidem (a Windows :O ).
Další věc jsou balíčkovací systémy distribucí. Všechny jsou dost složité, takže před vytvořením balíčků je nutné si příslušný balíčkovací systém složitě nastudovat.
Proto začínám čím dál více uvažovat o distribuci, kterou bych pojmenoval PureLinux, která by ty všemožné moderní bastly včetně Network Manageru vyházela a používala by tradiční Linuxové principy.
Zde je v bodech jak by měla vypadat:
Co se týče balíčkovacího systému, tak ten by vypadal nějak takto:
Struktura kompilovacího skriptu by byla nějaká taková:
DEPENDS="zavislost1 zavislost 2" function unpack() { ... } function compile() { .... } function install() { }
nebo
DEPENDS="zavislost1 zavislost2" instrukce pro kompilaci a instalaci
A samotná kompilace by probíhala nějak takto:
pmake --with-mysql --with-apache --without-postgresql --prefix=/usr
kde zadané parametry by se předaly ./configure skripty balíčku.
Prozatím se však jedné pouze o úvahu, protože prozatím nemám čas se něčemu takovému více věnovat, ale kolem léta by se to mohlo změnit. Na vás mám jednu otázku. Našel by se dneska někdo, kdo by měl o tradiční Linux ještě zájem?
Tiskni
Sdílej: