VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Sovereign Tech Fund oznámil finanční podporu následujících open source projektů: Scala, SDCC, Let's Encrypt, Servo, chatmail, Drupal, Fedify, openprinting, PHP, Apache Arrow, OpenSSL, R Project, Open Web Docs, conda, systemd a phpseclib.
Bylo vydáno OpenBSD 7.8. S předběžnou podporou Raspberry Pi 5. Opět bez písničky.
Valkey (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 9.0. Valkey je fork Redisu.
O situaci na Plzeňských právech již zaznělo mnoho v tištěných i televizních denících. Rád bych se ale pozastavil u jednoho zajímavého momentu, kterému se média nepříliš věnovala. Je jím problematika rigorózního řízení, tedy řízení pro získání malého doktorátu (JUDr., RNDr., ...).
V první řadě bych rád ctěného čtenáře ujistil, že neohajuji žádné podvodné studenty a vedení fakuty, které napomohlo k neoprávněnému získání jakéhokoliv titulu. Považuji selhání kontrolních mechanismů za naprosto bezprecedentní a velice závažné. Jsem pro důkladné prošetření všech možných nepravostí. Ale...
Mám ale pocit, že média, v rámci zjednodušení celé problematiky, vylévají s vaničkou i dítě. Vezměme si příklad tzv. rychlostudentů. Tedy lidí, kteří vystudovali podezřele rychle. Věřím, že jsou mezi nimi podvodníci, ale rozhodně ne všichni. Je velice dobře možné, že student v průběhu studia narazí na nepřekonatelnou překážku (zkoušku), kvůli níž studium ukončí a přejde na lehčí obor, který onu zkoušku nevyžaduje. Má-li takový student již ostatní povinnosti ze studia které opouší splněny jsou mu zcela poprávu uznány. Stačí mu tak jen dodělat srovnávací zkoušky. Akreditační komise toto ví, a takovéhoto studenta za podvodníka nepovažuje. Média jej však zcela bez problému zařadí mezi podvodné rychlostudenty, protože formálně absolvoval studium klidně za půl roku nebo rok. To, že starý studijní obor opustil a zkoušky si uznat nechal je bohužel pod rozlišovací schopnost tisku.
Dalším honem na čaodějnice je hon na rigorózní řízení - tedy na malé doktoráty - tituly JUDr. Pranýřováni jsou ti, kteří jako rigorózní práci předložili práci podobnou své diplomové práci. Dokonce jsou podezříváni ti, kteří ve stejný den, co zahájili rigorózní řízení, zároveň odevzdali svou rigorózní práci.
Rád bych upozornil na fakt, že v minulosti (80. léta) bylo běžné získat malý doktorát okamžitě při absolvování magisterského studia s vyznamenáním. Ještě nedávno bylo naprosto bezproblémové obhájit jako rigorózní práci rozšířenou nebo opublikovanou diplomovou práci. Nevidím na tom nic zlého. Lékaři také obdrří rovnou titul MUDr po ukončení magisterského studia.
Myslím si, že by mělo být pravidlem, že malý doktorát lze získat za diplomovou práci, pokud tato splní přísnější kritéria než jsou kladena na získání titulu Mgr. Mohlo by být třeba podmínkou publikovat část diplomové práce ve kvalitním impaktovaném časopisu. Splní-li student tuto podmínku, musí jeho práce být natolik kvalitní, že si za ni malý doktorát zaslouží.
Dnes bohužel v rámci honu na čarodějnice se vysoké školy bojí. Nutí zájemce o malé doktoráty popisovat zbytečně další desítky stran papíru, aby se odevzdal jiný text. Hodnotí se pak raději rozsah stran, aby se pak v TV neřeklo, že práce jich měla málo. Neměla by být kritériem raději odbornost práce, kterou posuzují nezávislí recenzenti impaktovaných vědeckých časopisů?
Ze své diplomové práce jsem vyprodukoval dvě publikace v časopise Physical Review A, který je v komunitě kvantové optiky uznávaný. Ani tak však nemohu svou diplomovou práci použít k obhájení titulu RNDr. Kdybych to věděl dřív, tak bych do své diplomové práce dal jen zlomek svých výsledků. Diplomku bych obhájil a pak bych sepsal zbytek svých výsledků jako "rigo". Nepřijde mi jako rozumný systém motivovat studenty, aby se raději moc nesnažili a místo toho spisovali desítky stran papíru.
Tiskni
Sdílej:
A má tedy pro ně člověk dělat něco navíc oproti řádnému absolvování magisterského studia?No ano, na magisterskou praci, pokud vim, neni pozadavek na to, aby obsahovala nove vedecke vysledky. Pokud clovek udela ciste resersni magisterskou praci, tak mu ji nejspis jako rigorozni praci neuznaji. Pokud udela praci obsahujici sve publikovane vedecke vysledky, tak by ji asi klidne mohli uznat beze zmen.
,,Jako rigorózní práce nemůže být předložena nezměněná práce, která již byla předložena k obhajobě za účelem získání jiného akademického titulu či hodnosti.''takze... takova uvaha... jestli se ty dva clanky nerovnaji slovo od slova diplomce... tak bys je mohl obhajit jako rigorozni praci.
Články nelze předložit jako rig. práciale jejich kompilaci jiz asi ano. :-]] nevim, jak to ma dane vas obor... ale pozadavek na XY normostran neni na prirode UP nikde zakotveny.
ale pozadavek na XY normostran neni na prirode UP nikde zakotveny.imho je to zakotveno v zakone...ale nejsu si jisty a nechce se mi to hledat
imho je to zakotveno v zakone...ale nejsu si jisty a nechce se mi to hledatnedavno jsem se o tom bavil s komptentnima lidma (mj. clovekem zodpovednym za doktorske program na nasi katedre) prave v souvislousti s aferou v plzni. a ten pozadavek opravdu nikde neni oficialne dany. je mozne, ze nejaka skola to ma ve svych predpisech, ale obecne to neni dane. dulezite je, aby cast te prace byla nekde publikovana.
Stejne tak to, ze se bezne obajuji dizertace, kde jsou poslakdany clanky s nejakym uvodem jeste nutne nemusi znamenat, ze je to pravne zcela v poradku
(opet znam pripady uspesne obhajenych dizertaci, kdy to bylo nekolik clanku a urcite nemely 100 stran)Normostrana (zkráceně NS) je standardizovaná strana textu o délce 1 800 znaků (symbolů a mezer) (někdy je mylně používáno úhozů), což odpovídá třiceti řádkům o šedesáti znacích nebo přibližně 250 slovům běžného textu. Tedy už jen váš příspěvek zde má rozsah cca poloviny "normostrany". 100 normostran je tedy tak 25 000 slov, což není tolik. Paradoxní ovšem je, že toto omezení má být přesně opačné, tedy maximální počet stran na práci = nutí k hutnému a přesnému vyjadřování a taková práce dokazuje schopnost vyčerpat téma adekvátním způsobem ve vymezeném rozsahu. V tom našem akademicko-mediálním Kocourkově to zase obracejí naruby. Vždycky platí, že je daleko těžší text zkrátit a zachovat vše, co chcete říct, než vypsat všechno, co vás napadne. Máte-li tedy co říct. Člověk, který by zvládl disertaci na 10 stránkách, si obecně řečeno titul zaslouží 10x víc než ten, který k prezentaci týchž výsledkům potřebuje stran 100. Jenomže to by se nesměla zaměňovat vědecká práce se znehodnocováním (popisováním) papíru.