V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
O situaci na Plzeňských právech již zaznělo mnoho v tištěných i televizních denících. Rád bych se ale pozastavil u jednoho zajímavého momentu, kterému se média nepříliš věnovala. Je jím problematika rigorózního řízení, tedy řízení pro získání malého doktorátu (JUDr., RNDr., ...).
V první řadě bych rád ctěného čtenáře ujistil, že neohajuji žádné podvodné studenty a vedení fakuty, které napomohlo k neoprávněnému získání jakéhokoliv titulu. Považuji selhání kontrolních mechanismů za naprosto bezprecedentní a velice závažné. Jsem pro důkladné prošetření všech možných nepravostí. Ale...
Mám ale pocit, že média, v rámci zjednodušení celé problematiky, vylévají s vaničkou i dítě. Vezměme si příklad tzv. rychlostudentů. Tedy lidí, kteří vystudovali podezřele rychle. Věřím, že jsou mezi nimi podvodníci, ale rozhodně ne všichni. Je velice dobře možné, že student v průběhu studia narazí na nepřekonatelnou překážku (zkoušku), kvůli níž studium ukončí a přejde na lehčí obor, který onu zkoušku nevyžaduje. Má-li takový student již ostatní povinnosti ze studia které opouší splněny jsou mu zcela poprávu uznány. Stačí mu tak jen dodělat srovnávací zkoušky. Akreditační komise toto ví, a takovéhoto studenta za podvodníka nepovažuje. Média jej však zcela bez problému zařadí mezi podvodné rychlostudenty, protože formálně absolvoval studium klidně za půl roku nebo rok. To, že starý studijní obor opustil a zkoušky si uznat nechal je bohužel pod rozlišovací schopnost tisku.
Dalším honem na čaodějnice je hon na rigorózní řízení - tedy na malé doktoráty - tituly JUDr. Pranýřováni jsou ti, kteří jako rigorózní práci předložili práci podobnou své diplomové práci. Dokonce jsou podezříváni ti, kteří ve stejný den, co zahájili rigorózní řízení, zároveň odevzdali svou rigorózní práci.
Rád bych upozornil na fakt, že v minulosti (80. léta) bylo běžné získat malý doktorát okamžitě při absolvování magisterského studia s vyznamenáním. Ještě nedávno bylo naprosto bezproblémové obhájit jako rigorózní práci rozšířenou nebo opublikovanou diplomovou práci. Nevidím na tom nic zlého. Lékaři také obdrří rovnou titul MUDr po ukončení magisterského studia.
Myslím si, že by mělo být pravidlem, že malý doktorát lze získat za diplomovou práci, pokud tato splní přísnější kritéria než jsou kladena na získání titulu Mgr. Mohlo by být třeba podmínkou publikovat část diplomové práce ve kvalitním impaktovaném časopisu. Splní-li student tuto podmínku, musí jeho práce být natolik kvalitní, že si za ni malý doktorát zaslouží.
Dnes bohužel v rámci honu na čarodějnice se vysoké školy bojí. Nutí zájemce o malé doktoráty popisovat zbytečně další desítky stran papíru, aby se odevzdal jiný text. Hodnotí se pak raději rozsah stran, aby se pak v TV neřeklo, že práce jich měla málo. Neměla by být kritériem raději odbornost práce, kterou posuzují nezávislí recenzenti impaktovaných vědeckých časopisů?
Ze své diplomové práce jsem vyprodukoval dvě publikace v časopise Physical Review A, který je v komunitě kvantové optiky uznávaný. Ani tak však nemohu svou diplomovou práci použít k obhájení titulu RNDr. Kdybych to věděl dřív, tak bych do své diplomové práce dal jen zlomek svých výsledků. Diplomku bych obhájil a pak bych sepsal zbytek svých výsledků jako "rigo". Nepřijde mi jako rozumný systém motivovat studenty, aby se raději moc nesnažili a místo toho spisovali desítky stran papíru.
Tiskni
Sdílej:
A má tedy pro ně člověk dělat něco navíc oproti řádnému absolvování magisterského studia?No ano, na magisterskou praci, pokud vim, neni pozadavek na to, aby obsahovala nove vedecke vysledky. Pokud clovek udela ciste resersni magisterskou praci, tak mu ji nejspis jako rigorozni praci neuznaji. Pokud udela praci obsahujici sve publikovane vedecke vysledky, tak by ji asi klidne mohli uznat beze zmen.
,,Jako rigorózní práce nemůže být předložena nezměněná práce, která již byla předložena k obhajobě za účelem získání jiného akademického titulu či hodnosti.''takze... takova uvaha... jestli se ty dva clanky nerovnaji slovo od slova diplomce... tak bys je mohl obhajit jako rigorozni praci.
Články nelze předložit jako rig. práciale jejich kompilaci jiz asi ano. :-]] nevim, jak to ma dane vas obor... ale pozadavek na XY normostran neni na prirode UP nikde zakotveny.
ale pozadavek na XY normostran neni na prirode UP nikde zakotveny.imho je to zakotveno v zakone...ale nejsu si jisty a nechce se mi to hledat
imho je to zakotveno v zakone...ale nejsu si jisty a nechce se mi to hledatnedavno jsem se o tom bavil s komptentnima lidma (mj. clovekem zodpovednym za doktorske program na nasi katedre) prave v souvislousti s aferou v plzni. a ten pozadavek opravdu nikde neni oficialne dany. je mozne, ze nejaka skola to ma ve svych predpisech, ale obecne to neni dane. dulezite je, aby cast te prace byla nekde publikovana.
Stejne tak to, ze se bezne obajuji dizertace, kde jsou poslakdany clanky s nejakym uvodem jeste nutne nemusi znamenat, ze je to pravne zcela v poradku
(opet znam pripady uspesne obhajenych dizertaci, kdy to bylo nekolik clanku a urcite nemely 100 stran)Normostrana (zkráceně NS) je standardizovaná strana textu o délce 1 800 znaků (symbolů a mezer) (někdy je mylně používáno úhozů), což odpovídá třiceti řádkům o šedesáti znacích nebo přibližně 250 slovům běžného textu. Tedy už jen váš příspěvek zde má rozsah cca poloviny "normostrany". 100 normostran je tedy tak 25 000 slov, což není tolik. Paradoxní ovšem je, že toto omezení má být přesně opačné, tedy maximální počet stran na práci = nutí k hutnému a přesnému vyjadřování a taková práce dokazuje schopnost vyčerpat téma adekvátním způsobem ve vymezeném rozsahu. V tom našem akademicko-mediálním Kocourkově to zase obracejí naruby. Vždycky platí, že je daleko těžší text zkrátit a zachovat vše, co chcete říct, než vypsat všechno, co vás napadne. Máte-li tedy co říct. Člověk, který by zvládl disertaci na 10 stránkách, si obecně řečeno titul zaslouží 10x víc než ten, který k prezentaci týchž výsledkům potřebuje stran 100. Jenomže to by se nesměla zaměňovat vědecká práce se znehodnocováním (popisováním) papíru.