Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Čili ke změně mohlo dojít tehdy, kdy se začal Braník pravděpodobně dělat z jiné vody.Obzvlaste pokud by to byla voda z Vltavy.
Ten (jako většina, zejména velkých) to dělá tak, že namíchá koncentrát a pak ředí na dvanáctky a desítky.To asi ano.
Na to pak lepí všemožné značky, které podnik vlastní.Tohle není pravda, protože různá piva ze stejného pivovaru chutnají jinak a mají i mírně jiná složení (ukázalo se v různých testech piv). Dělají to sice často ze stejných surovin (prefabrikátů), ale v jiném poměru a i technologický postup se mírně liší.
Často bývaly (a někdy přes snahu jsou) mnohem větší rozdíly mezi jednotlivýmí várkami stejného piovovaru, Než mezi značkami.Je možné, že ty rozdíly zjištěné v testech mezi značkami jsou tímto.
Koncentrátem, ředěním, dolévání alkoholu či sodovkyNo pokud se na výsledek hodí nápis Radler, tak to vůbec není špatné pití. Ale zdejší lahvové kreace mě dvakrát nedostaly, nejlepší je ten dvoubarevný v hospodě.
S pivem to bude myslim stejné. Normálně, poctivě vařené pivo by možná u leckoho vyvolalo děs.Nemyslím - dnes je spousta minipivovarů, kde nemají důvod vařit europiva. Problémem nešizeného piva bude nejspíš v tom, jak zachovat vyrovnanou kvalitu pro masy, protože těch faktorů je strašně moc - voda, chmel, výrobní postup, skladování, čistota trubek v hospodě, jakou má hospoda výtoč, sudy nebo tanky, fáze měsíce, ... Já vyrostl na tomto, což je pro mě skutečně dobré pivo. Teda kromě Modré luny, tu vážně ne.
S pivem to bude myslim stejné. Normálně, poctivě vařené pivo by možná u leckoho vyvolalo děs.Nemyslim, proti tomu stoji "male" pivovary, ktere si na "jine" chuti udelaji jmeno. Sveho casu Bernard, pozdeji Svijany... Saris jsem mel az v nove dobe (1996). Dal jsem mu prednost pred plzni i zlatym bazantem. Nejhnusnejsi pivo, co jsem kdy pil, nyl nejaky kvasnicak, co mi dal kamarad ve Francii. Dostal jsem do sebe jen jeden hlt, zbytek sel do vylevky. Vzhledem i chuti jsem se nemohl zbavit dojmu, ze uz to nekdo pil. Kdyz tam na jare jezdime, jsem za barbara, protoze nepiju vino (jako vubec) a zatimco kamaradi probiraji za tech deset dni regaly s jim neznamymi znackami a kostuji (aby do pristiho roku zase zapomneli a zacinali znova), ja kupuji tohle. Ma to nasim pivum nejblizsi chut, stoji to 4€ za karton 24x 0,25l. uz se mi parkrat povedlo sklidit ho za vecer. Letos jsme vykoupili Leclerc v Lurdech uplne. Pulpaleta na osm dni nestacila
Super je Carlsberg Elephant, trošku silnější, ale chuťově na jedničku:
http://www.carlsberggroup.com/brands/Pages/CarlsbergElephantbeer.aspx
nejlepší pivo na moravě
), Šariš, nebo Topvar. Jak by to dopadlo ve srovnáni se současným eu pivem.
A takový Pragovar nebo Starovar, Primátor či Ondráš (pokud mne paměť neklame tak 18°), to nebylo špatné.
Snad ještě poznámku - po přesunu na Moravu bylo pivo přece jen o něčem jiném. Asi zásadní bylo to, že v těch dírách, kde jsem přebýval, byl hospodský zároveň i konzument. Myslím, že to se dá poznat i dnes. Pije-li, či nepije-li ten dělník pípy, toť otázka o kterou tu běží při výběru pohostinského zařízení.
Šarišto byl, ale hnus velebnosti. Pil jsem ho v roce 1983/1984 když jsem sloužil v Prešově a jako nedalo se to pít. Naštěstí v jednom místě byla Plzeň tak aspoň něco se dalo pít. Šariš jsem pil i po revoluci a jako byla to stejná břečka jako předtím.
Ovšem pokud hledáte mezi lahváčema v krámě...Člověk přece nemůže pořád chodit do hospody, často si to pivo potřebuješ dát třeba doma k obědu nebo někde u grilování, táboření… Hypermarkety jsou velké jak hangár na zeppeliny, tak by tam snad mohli objednat i piva z menších pivovarů…
...to sem zvědavej, kde mi dělaj toho Kozla?!
Navic ho toci u nas v Milevsku u rybnika a za 19kc.
Braník? Levně jen chutná...
)
28.7. 15:47 | Přečteno: 1227× | poslední úprava: 28.7. 15:51
Robil som si Rösti a dal som si vychladiť Braníka.
Rösti dobré, tradične sa mi už celkom darí odhadnúť čas a otočenie placky (snáď len tie zemiaky už sú príliš staré a zle sa strúhali).
Problémom sa stalo pivo. Braník mi stále chutil a dnes (a zhruba tak 2-3 mesiace dozadu) už to nie je ono. Nevie niekto, či menili trošku receptúru alebo vodu/dodávateľa/niečo iné?
Škoda, budem sa musieť poobhliadnuť po inej značke.
Tiskni
Sdílej: