Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Debilníček sklerotického linuxáka...
Psal se rok 2006 a tehdy ještě velmi nedokonalá KDE 3 mne donutily k přechodu na Fluxbox, po kterém jsem i pojmenoval tento blog. S vydáním KDE 3.5.x jsem ale přešel na KDE, na kterých jsem vydržel až do tohoto týdne - jejich úlohu opět převzal Fluxbox. Proč k tomu ale došlo?
openSUSE 11.4 jsem začal používat prakticky od vydání její finální verze pouze jako další článek v řadě. Po instalaci jsem si všiml několika zvláštních zámrzů systému, ale vzhledem k tomu, že prakticky vše v té době bylo jaksi "rozpracované," nevěnoval jsem jim příliš pozornosti. Podobné nestability mohlo v té době vyvolat cokoliv, co jsem dělal - vytrvalé změny softwaru, řada aktualizací bez restartu, změny konfigurace, věčné výměny ovladačů a podobně.
Postupem času se situace uklidnila a systém bez problémů vydržel zapnutý i tři týdny - ale pouze s "normální" zátěží, tj. práce a pár aplikací běžících na pozadí. Výsledkem této "normální" práce byla ale potřeba vyřešit řadu MKP modelů velmi podobným způsobem, jaký jsem popisoval dříve. Tentokráte je těch modelů mnohem více - čtyři sady po 360 modelech. Na to je mé PC ideální - čtyři jádra, na každém spustím jednu sadu modelů a po nějaké době (odhad je kolem 9 dní
) jsou výpočty hotovy. Jaké ale bylo mé překvapení, když počítač, na kterém jsem tyto výpočty prováděl, začal co pár hodin zamrzat.
Symptomy zámrzů byly poněkud záhadné - nejprve přestala odpovídat jedna aplikace, poté zamrzla celá KDE a jediné, co bylo možné provést, bylo přepnout se do konzole. Tady bylo možné spustit omezenou sadu příkazů, než systém zatuhl zcela. Zvláště init 0, init 6, init 3, shutdown -h now či kill byly osvědčenou cestou do pekla. Následovalo tedy pátrání po příčině.
První na ráně bylo jádro. Zkoušel jsem tedy jeho aktualizaci (nejprve z BuildService, poté z oficiálních aktualizací). Stejně tak jsem zkoušel různé ovladače grafické karty, přičemž ani jedno nevedlo k cíli. Zoufalost mě dovedla až k registraci do fóra openSUSE.cz, kde jsem se svěřil se svým problémem a dočkal jsem se dvou odpovědí, které po pravdě měly spíše nulovou hodnotu z hlediska postupu k řešení. Nezbylo mi tedy nic než vyplnit bugreport přímo v Bugzille (při jejím prohledávání jsem mimo jiné nalezl řešení k zajímavému bugu č.679671).
Co mne nakoplo k dalšímu postupu byl tento komentář v Bugzille:
Michal Hocko 2011-05-03 08:09:37 UTC Are you able to reproduce without X server running?To byl první moment, kdy mne napadlo zkusit vyměnit poslední věc, kterou jsem ještě nevyměnil - desktop environment. No a protože práce musí pokračovat a to pokud možno co nejrychleji (a bohužel k ní zmiňovaná Xka potřebuji), vyměnil jsem KDE za Fluxbox, který důvěrně znám a mám jej osahaný (viz starší blogy 1, 2 a 3). Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že systém je nyní stabilní jako čedičová skála.
Nyní tedy mohu téměř s jistotou prohlásit, že uvedené problémy mají úzkou návaznost na distribuční verzi KDE 4.6.00 (4.6.0) "release 6". Nahlášený bugreport se samozřejmě budu snažit dotáhnout do konce, ale nyní je přednější dokončení rozdělaných výpočtů - pak lze KDE týrat až do rozpadu na jedničky a nuly. Jak to pak bude s Fluxboxem teprve uvidím - jednoduchý window manager samozřejmě nenabízí takový komfort jako plnohodnotné desktopové prostředí, ale už jsem si na něj zase navykl. Každopádně je příjemné vědět, že přítel jménem Fluxbox je vždy po ruce. Díky!
P.S.#1 Screenshot "zabydleného" Fluxboxu přikládám.
P.S.#2 V pátek hrajeme se Slovenskem. To jsem zvědavej, komu budu fandit
Ach jo, ta slovenská část krve je silná...
Tiskni
Sdílej:
Plasma neni nic vic, nez tapeta na pozadi a panel, urcite zadny "pilir systemu". Narozdil od KDE3, Plasma (cili ten "desktop") je zcela oddelena od vsech ostatnich aplikaci (cti: je to aplikace jako kazda jina) a v pripade padu s sebou nebere zbytek aplikaci/Xka/nevimco, a neni problem ji spustit znovu (plasma-desktop).
Narozdil od KDE3, Plasma (cili ten "desktop") je zcela oddelena od vsech ostatnich aplikaci
Na rozdiel od KDE3? V KDE3 bol KDestkop samostatná aplikácia, ktorá vykresľovala desktop (takmer nezhoditeľná, ale aj keby sa zabila človek nepríde o nič viac než o pozadie). Panel bol samostatná aplikácia, v prípade pádu človek príde len o panel (nič viac, dokonca aj krunner bude fungovať ďalej).
Používat na KDE compiz je utrpení. Když jsem ho zkoušel na KDE 4.4, tak sice jsem pocítil několikanásobné zrychlení proti KWinu, ale i Compiz s nastavením pro KDE absolutně vůbec nezapadá do KDE.
Jinak ale KWin je jen pomalý (teda, teď 4.6 už vypadá o dost rychlejší). Problémem KDE je, že Plasma je příšerně zabugovaný šmejd...
Jediný zásadní rozdíl z hlediska GUI je, že v KDE3 byl panel samostatná aplikace (tuším kpanel?) a v KDE4 je panel součástí Plasmy.kicker myslíš:)