Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Debilníček sklerotického linuxáka...
Psal se rok 2006 a tehdy ještě velmi nedokonalá KDE 3 mne donutily k přechodu na Fluxbox, po kterém jsem i pojmenoval tento blog. S vydáním KDE 3.5.x jsem ale přešel na KDE, na kterých jsem vydržel až do tohoto týdne - jejich úlohu opět převzal Fluxbox. Proč k tomu ale došlo?
openSUSE 11.4 jsem začal používat prakticky od vydání její finální verze pouze jako další článek v řadě. Po instalaci jsem si všiml několika zvláštních zámrzů systému, ale vzhledem k tomu, že prakticky vše v té době bylo jaksi "rozpracované," nevěnoval jsem jim příliš pozornosti. Podobné nestability mohlo v té době vyvolat cokoliv, co jsem dělal - vytrvalé změny softwaru, řada aktualizací bez restartu, změny konfigurace, věčné výměny ovladačů a podobně.
Postupem času se situace uklidnila a systém bez problémů vydržel zapnutý i tři týdny - ale pouze s "normální" zátěží, tj. práce a pár aplikací běžících na pozadí. Výsledkem této "normální" práce byla ale potřeba vyřešit řadu MKP modelů velmi podobným způsobem, jaký jsem popisoval dříve. Tentokráte je těch modelů mnohem více - čtyři sady po 360 modelech. Na to je mé PC ideální - čtyři jádra, na každém spustím jednu sadu modelů a po nějaké době (odhad je kolem 9 dní
) jsou výpočty hotovy. Jaké ale bylo mé překvapení, když počítač, na kterém jsem tyto výpočty prováděl, začal co pár hodin zamrzat.
Symptomy zámrzů byly poněkud záhadné - nejprve přestala odpovídat jedna aplikace, poté zamrzla celá KDE a jediné, co bylo možné provést, bylo přepnout se do konzole. Tady bylo možné spustit omezenou sadu příkazů, než systém zatuhl zcela. Zvláště init 0, init 6, init 3, shutdown -h now či kill byly osvědčenou cestou do pekla. Následovalo tedy pátrání po příčině.
První na ráně bylo jádro. Zkoušel jsem tedy jeho aktualizaci (nejprve z BuildService, poté z oficiálních aktualizací). Stejně tak jsem zkoušel různé ovladače grafické karty, přičemž ani jedno nevedlo k cíli. Zoufalost mě dovedla až k registraci do fóra openSUSE.cz, kde jsem se svěřil se svým problémem a dočkal jsem se dvou odpovědí, které po pravdě měly spíše nulovou hodnotu z hlediska postupu k řešení. Nezbylo mi tedy nic než vyplnit bugreport přímo v Bugzille (při jejím prohledávání jsem mimo jiné nalezl řešení k zajímavému bugu č.679671).
Co mne nakoplo k dalšímu postupu byl tento komentář v Bugzille:
Michal Hocko 2011-05-03 08:09:37 UTC Are you able to reproduce without X server running?To byl první moment, kdy mne napadlo zkusit vyměnit poslední věc, kterou jsem ještě nevyměnil - desktop environment. No a protože práce musí pokračovat a to pokud možno co nejrychleji (a bohužel k ní zmiňovaná Xka potřebuji), vyměnil jsem KDE za Fluxbox, který důvěrně znám a mám jej osahaný (viz starší blogy 1, 2 a 3). Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že systém je nyní stabilní jako čedičová skála.
Nyní tedy mohu téměř s jistotou prohlásit, že uvedené problémy mají úzkou návaznost na distribuční verzi KDE 4.6.00 (4.6.0) "release 6". Nahlášený bugreport se samozřejmě budu snažit dotáhnout do konce, ale nyní je přednější dokončení rozdělaných výpočtů - pak lze KDE týrat až do rozpadu na jedničky a nuly. Jak to pak bude s Fluxboxem teprve uvidím - jednoduchý window manager samozřejmě nenabízí takový komfort jako plnohodnotné desktopové prostředí, ale už jsem si na něj zase navykl. Každopádně je příjemné vědět, že přítel jménem Fluxbox je vždy po ruce. Díky!
P.S.#1 Screenshot "zabydleného" Fluxboxu přikládám.
P.S.#2 V pátek hrajeme se Slovenskem. To jsem zvědavej, komu budu fandit
Ach jo, ta slovenská část krve je silná...
Tiskni
Sdílej:
Plasma neni nic vic, nez tapeta na pozadi a panel, urcite zadny "pilir systemu". Narozdil od KDE3, Plasma (cili ten "desktop") je zcela oddelena od vsech ostatnich aplikaci (cti: je to aplikace jako kazda jina) a v pripade padu s sebou nebere zbytek aplikaci/Xka/nevimco, a neni problem ji spustit znovu (plasma-desktop).
Narozdil od KDE3, Plasma (cili ten "desktop") je zcela oddelena od vsech ostatnich aplikaci
Na rozdiel od KDE3? V KDE3 bol KDestkop samostatná aplikácia, ktorá vykresľovala desktop (takmer nezhoditeľná, ale aj keby sa zabila človek nepríde o nič viac než o pozadie). Panel bol samostatná aplikácia, v prípade pádu človek príde len o panel (nič viac, dokonca aj krunner bude fungovať ďalej).
Používat na KDE compiz je utrpení. Když jsem ho zkoušel na KDE 4.4, tak sice jsem pocítil několikanásobné zrychlení proti KWinu, ale i Compiz s nastavením pro KDE absolutně vůbec nezapadá do KDE.
Jinak ale KWin je jen pomalý (teda, teď 4.6 už vypadá o dost rychlejší). Problémem KDE je, že Plasma je příšerně zabugovaný šmejd...
Jediný zásadní rozdíl z hlediska GUI je, že v KDE3 byl panel samostatná aplikace (tuším kpanel?) a v KDE4 je panel součástí Plasmy.kicker myslíš:)