Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Debilníček sklerotického linuxáka...
Psal se rok 2006 a tehdy ještě velmi nedokonalá KDE 3 mne donutily k přechodu na Fluxbox, po kterém jsem i pojmenoval tento blog. S vydáním KDE 3.5.x jsem ale přešel na KDE, na kterých jsem vydržel až do tohoto týdne - jejich úlohu opět převzal Fluxbox. Proč k tomu ale došlo?
openSUSE 11.4 jsem začal používat prakticky od vydání její finální verze pouze jako další článek v řadě. Po instalaci jsem si všiml několika zvláštních zámrzů systému, ale vzhledem k tomu, že prakticky vše v té době bylo jaksi "rozpracované," nevěnoval jsem jim příliš pozornosti. Podobné nestability mohlo v té době vyvolat cokoliv, co jsem dělal - vytrvalé změny softwaru, řada aktualizací bez restartu, změny konfigurace, věčné výměny ovladačů a podobně.
Postupem času se situace uklidnila a systém bez problémů vydržel zapnutý i tři týdny - ale pouze s "normální" zátěží, tj. práce a pár aplikací běžících na pozadí. Výsledkem této "normální" práce byla ale potřeba vyřešit řadu MKP modelů velmi podobným způsobem, jaký jsem popisoval dříve. Tentokráte je těch modelů mnohem více - čtyři sady po 360 modelech. Na to je mé PC ideální - čtyři jádra, na každém spustím jednu sadu modelů a po nějaké době (odhad je kolem 9 dní
) jsou výpočty hotovy. Jaké ale bylo mé překvapení, když počítač, na kterém jsem tyto výpočty prováděl, začal co pár hodin zamrzat.
Symptomy zámrzů byly poněkud záhadné - nejprve přestala odpovídat jedna aplikace, poté zamrzla celá KDE a jediné, co bylo možné provést, bylo přepnout se do konzole. Tady bylo možné spustit omezenou sadu příkazů, než systém zatuhl zcela. Zvláště init 0, init 6, init 3, shutdown -h now či kill byly osvědčenou cestou do pekla. Následovalo tedy pátrání po příčině.
První na ráně bylo jádro. Zkoušel jsem tedy jeho aktualizaci (nejprve z BuildService, poté z oficiálních aktualizací). Stejně tak jsem zkoušel různé ovladače grafické karty, přičemž ani jedno nevedlo k cíli. Zoufalost mě dovedla až k registraci do fóra openSUSE.cz, kde jsem se svěřil se svým problémem a dočkal jsem se dvou odpovědí, které po pravdě měly spíše nulovou hodnotu z hlediska postupu k řešení. Nezbylo mi tedy nic než vyplnit bugreport přímo v Bugzille (při jejím prohledávání jsem mimo jiné nalezl řešení k zajímavému bugu č.679671).
Co mne nakoplo k dalšímu postupu byl tento komentář v Bugzille:
Michal Hocko 2011-05-03 08:09:37 UTC Are you able to reproduce without X server running?To byl první moment, kdy mne napadlo zkusit vyměnit poslední věc, kterou jsem ještě nevyměnil - desktop environment. No a protože práce musí pokračovat a to pokud možno co nejrychleji (a bohužel k ní zmiňovaná Xka potřebuji), vyměnil jsem KDE za Fluxbox, který důvěrně znám a mám jej osahaný (viz starší blogy 1, 2 a 3). Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že systém je nyní stabilní jako čedičová skála.
Nyní tedy mohu téměř s jistotou prohlásit, že uvedené problémy mají úzkou návaznost na distribuční verzi KDE 4.6.00 (4.6.0) "release 6". Nahlášený bugreport se samozřejmě budu snažit dotáhnout do konce, ale nyní je přednější dokončení rozdělaných výpočtů - pak lze KDE týrat až do rozpadu na jedničky a nuly. Jak to pak bude s Fluxboxem teprve uvidím - jednoduchý window manager samozřejmě nenabízí takový komfort jako plnohodnotné desktopové prostředí, ale už jsem si na něj zase navykl. Každopádně je příjemné vědět, že přítel jménem Fluxbox je vždy po ruce. Díky!
P.S.#1 Screenshot "zabydleného" Fluxboxu přikládám.
P.S.#2 V pátek hrajeme se Slovenskem. To jsem zvědavej, komu budu fandit
Ach jo, ta slovenská část krve je silná...
Tiskni
Sdílej:
Plasma neni nic vic, nez tapeta na pozadi a panel, urcite zadny "pilir systemu". Narozdil od KDE3, Plasma (cili ten "desktop") je zcela oddelena od vsech ostatnich aplikaci (cti: je to aplikace jako kazda jina) a v pripade padu s sebou nebere zbytek aplikaci/Xka/nevimco, a neni problem ji spustit znovu (plasma-desktop).
Narozdil od KDE3, Plasma (cili ten "desktop") je zcela oddelena od vsech ostatnich aplikaci
Na rozdiel od KDE3? V KDE3 bol KDestkop samostatná aplikácia, ktorá vykresľovala desktop (takmer nezhoditeľná, ale aj keby sa zabila človek nepríde o nič viac než o pozadie). Panel bol samostatná aplikácia, v prípade pádu človek príde len o panel (nič viac, dokonca aj krunner bude fungovať ďalej).
Používat na KDE compiz je utrpení. Když jsem ho zkoušel na KDE 4.4, tak sice jsem pocítil několikanásobné zrychlení proti KWinu, ale i Compiz s nastavením pro KDE absolutně vůbec nezapadá do KDE.
Jinak ale KWin je jen pomalý (teda, teď 4.6 už vypadá o dost rychlejší). Problémem KDE je, že Plasma je příšerně zabugovaný šmejd...
Jediný zásadní rozdíl z hlediska GUI je, že v KDE3 byl panel samostatná aplikace (tuším kpanel?) a v KDE4 je panel součástí Plasmy.kicker myslíš:)