Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
Amazon koupil společnost Bee zaměřenou na nositelnou osobní AI aktuálně nabízející náramek Pioneer (YouTube) s mikrofony zaznamenávající vše kolem [𝕏, LinkedIn].
Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Ano, uznávám, pomalu, ale jistě to na mém blogu vyhnívá... hlavně kvůli nedostatku času a nápadů, co si budeme povídat :-/ No a jelikož se většina mých zápisků v poslední době čím dál tím více odchylovala od zaměření ABC Linuxu, rozhodl jsem se založit tématicky volný blog Letters from Earth, na který jsem zároveň přesunul zápisky odsud za poslední půlrok.
FuxBlog budiž tedy nadále ryze technickým blogem se zaměřením na IT. Snad na něj budu mít čas...
Psal se rok 2006 a tehdy ještě velmi nedokonalá KDE 3 mne donutily k přechodu na Fluxbox, po kterém jsem i pojmenoval tento blog. S vydáním KDE 3.5.x jsem ale přešel na KDE, na kterých jsem vydržel až do tohoto týdne - jejich úlohu opět převzal Fluxbox. Proč k tomu ale došlo?
openSUSE 11.4 jsem začal používat prakticky od vydání její finální verze pouze jako další článek v řadě. Po instalaci jsem si všiml několika zvláštních zámrzů systému, ale vzhledem k tomu, že prakticky vše v té době bylo jaksi "rozpracované," nevěnoval jsem jim příliš pozornosti. Podobné nestability mohlo v té době vyvolat cokoliv, co jsem dělal - vytrvalé změny softwaru, řada aktualizací bez restartu, změny konfigurace, věčné výměny ovladačů a podobně.
Postupem času se situace uklidnila a systém bez problémů vydržel zapnutý i tři týdny - ale pouze s "normální" zátěží, tj. práce a pár aplikací běžících na pozadí. Výsledkem této "normální" práce byla ale potřeba vyřešit řadu MKP modelů velmi podobným způsobem, jaký jsem popisoval dříve. Tentokráte je těch modelů mnohem více - čtyři sady po 360 modelech. Na to je mé PC ideální - čtyři jádra, na každém spustím jednu sadu modelů a po nějaké době (odhad je kolem 9 dní ) jsou výpočty hotovy. Jaké ale bylo mé překvapení, když počítač, na kterém jsem tyto výpočty prováděl, začal co pár hodin zamrzat.
Symptomy zámrzů byly poněkud záhadné - nejprve přestala odpovídat jedna aplikace, poté zamrzla celá KDE a jediné, co bylo možné provést, bylo přepnout se do konzole. Tady bylo možné spustit omezenou sadu příkazů, než systém zatuhl zcela. Zvláště init 0
, init 6
, init 3
, shutdown -h now
či kill
byly osvědčenou cestou do pekla. Následovalo tedy pátrání po příčině.
První na ráně bylo jádro. Zkoušel jsem tedy jeho aktualizaci (nejprve z BuildService, poté z oficiálních aktualizací). Stejně tak jsem zkoušel různé ovladače grafické karty, přičemž ani jedno nevedlo k cíli. Zoufalost mě dovedla až k registraci do fóra openSUSE.cz, kde jsem se svěřil se svým problémem a dočkal jsem se dvou odpovědí, které po pravdě měly spíše nulovou hodnotu z hlediska postupu k řešení. Nezbylo mi tedy nic než vyplnit bugreport přímo v Bugzille (při jejím prohledávání jsem mimo jiné nalezl řešení k zajímavému bugu č.679671).
Co mne nakoplo k dalšímu postupu byl tento komentář v Bugzille:
Michal Hocko 2011-05-03 08:09:37 UTC Are you able to reproduce without X server running?To byl první moment, kdy mne napadlo zkusit vyměnit poslední věc, kterou jsem ještě nevyměnil - desktop environment. No a protože práce musí pokračovat a to pokud možno co nejrychleji (a bohužel k ní zmiňovaná Xka potřebuji), vyměnil jsem KDE za Fluxbox, který důvěrně znám a mám jej osahaný (viz starší blogy 1, 2 a 3). Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že systém je nyní stabilní jako čedičová skála.
Nyní tedy mohu téměř s jistotou prohlásit, že uvedené problémy mají úzkou návaznost na distribuční verzi KDE 4.6.00 (4.6.0) "release 6". Nahlášený bugreport se samozřejmě budu snažit dotáhnout do konce, ale nyní je přednější dokončení rozdělaných výpočtů - pak lze KDE týrat až do rozpadu na jedničky a nuly. Jak to pak bude s Fluxboxem teprve uvidím - jednoduchý window manager samozřejmě nenabízí takový komfort jako plnohodnotné desktopové prostředí, ale už jsem si na něj zase navykl. Každopádně je příjemné vědět, že přítel jménem Fluxbox je vždy po ruce. Díky!
P.S.#1 Screenshot "zabydleného" Fluxboxu přikládám.
P.S.#2 V pátek hrajeme se Slovenskem. To jsem zvědavej, komu budu fandit Ach jo, ta slovenská část krve je silná...
Tiskni
Sdílej:
Plasma neni nic vic, nez tapeta na pozadi a panel, urcite zadny "pilir systemu". Narozdil od KDE3, Plasma (cili ten "desktop") je zcela oddelena od vsech ostatnich aplikaci (cti: je to aplikace jako kazda jina) a v pripade padu s sebou nebere zbytek aplikaci/Xka/nevimco, a neni problem ji spustit znovu (plasma-desktop).
Narozdil od KDE3, Plasma (cili ten "desktop") je zcela oddelena od vsech ostatnich aplikaci
Na rozdiel od KDE3? V KDE3 bol KDestkop samostatná aplikácia, ktorá vykresľovala desktop (takmer nezhoditeľná, ale aj keby sa zabila človek nepríde o nič viac než o pozadie). Panel bol samostatná aplikácia, v prípade pádu človek príde len o panel (nič viac, dokonca aj krunner bude fungovať ďalej).
Používat na KDE compiz je utrpení. Když jsem ho zkoušel na KDE 4.4, tak sice jsem pocítil několikanásobné zrychlení proti KWinu, ale i Compiz s nastavením pro KDE absolutně vůbec nezapadá do KDE.
Jinak ale KWin je jen pomalý (teda, teď 4.6 už vypadá o dost rychlejší). Problémem KDE je, že Plasma je příšerně zabugovaný šmejd...
Jediný zásadní rozdíl z hlediska GUI je, že v KDE3 byl panel samostatná aplikace (tuším kpanel?) a v KDE4 je panel součástí Plasmy.kicker myslíš:)