Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
http://www.cstug.cz/
http://www.tug.org/
Také to byl první člověk, kterému jsem nainstaloval Linux na jeho vlastní žádost
)
.
ale to vubec nevadi, krome toho ze je precizne vysazena a pekna tak je take zajimava a ctiva
.
-- v zadání: Tento jedno stránkový .doc dokument musí být přesně vložen do protokolu. Problém? Ano, zkrátil jsem to, jen na slovní zadání, jeho podmínky jsem vynechal.
U hodnocení mi řekl, program funguje, ale ... nebylo přesné zadání, pěti stránkový vývojový diagram jsem odevzdal "nakrelen" ručně (Zkrátka jsem asi porušil tech.praxi, protože jsem něco něco nedělal podle pravítka?). Tak za 2.
A třeba suplování máme v .doc, asi by byl problém napsat webovou aplikaci.
Asi jsem byl 'slepý, mladý a blbý', když jsem si vybíral školu
( Někdo to zjistí až když je "ve vnitřku". Opravdu mě to mrzí. Jiná možnost?
PS: Hezká je ukázka loginu - .beranej.p3b.z.s Je to normální login? (novell)
U nás na škole, když jsme chtěli jako kancelářský balík, použít 602Suite (ještě před OOo), při vyslovení "602" nám byla okamžitě zakázána, a musel být MS Office. Od MŠMT dostáváme nejrůznější blb... pardon, výukový software, který někdy ani nejde nainstalovat, nebo který už máme dávno koupený. Ale na to, co bychom potřebovali, peníze nejsou. Že nemá smysl udržovat "funkční" 10 let staré počítače vysvětluji už několik týdnů. Někteří učitelé neumí ani základy práce se soubory - ve Wordu matlaj vše do jednoho souboru, uložit něco třeba na H: je téměř nepřekonatelný problém. A ti zdatnější učitelé a studenti se zase cítí značně omezováni tím, že si na počítač nemůžou nainstalovat kdejaký (nelegální) software. Argument, že na počítači kromě nich může pracovat dalších 300 lidí, a že si na něm tedy nemůžou dělat co chtějí, příliš nechápou. A naprogramovat webovou aplikaci lze (taky se na to zrovna chystám), ale budu to dělat ve svém volném čase (jako ostatně i nezanedbatelnou část správy školní sítě).
Sice jsem dříve neměl moc rád, když někdo říkal, že hlavním problémem školství jsou peníze, ale dnes, kdy se řeší i jestli se může koupit náplň do tiskárny, už to tak bohužel je. Kdybych dělal ve škole správce sítě na plný úvazek, můžu učitelům ukázat OOo, říci jim něco o OSS - a oni by si časem zvykli. S úvazkem 0,0něco na tohle ale rozhodně čas nemám - a ve zbytku času přeci jen musím také něco vydělat.
Pak člověka opravdu potěší, pokud studenti (a dokonce i studentky) začnou požadovat Firefox. A může ho akorát mrzet, že jej chce ve škole nasadit už řadu měsíců (původně samozřejmě Mozillu), ale pro nedostatek času ještě nestihl připravit automatickou konfiguraci. Dneska toho s IT člověk ve škole moc nezmůže, protože peníze nejsou a čas se musí věnovat opravám starých počítačů a sw. Tak buďte rád, že se můžete dohadovat o Wordu a OOo - můj současný pocit ze školské informatiky je spíš beznaděj.
Tiskni
Sdílej: