Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Jako vazenemu obyvateli mesta Bethlehem mi prisel dopis s vysledky celorocniho mereni kvality pitne vody. Dosud jsem si myslel, ze to, ze vlada (jakakoli a kdekoliv) vi o tom, ze existujete, je problem, pritez a zdroj problemu. Zda se, ze krome danoveho priznani mi Behtlehem poprve poslal i neco uzitecneho
Pokusil jsem se to opsat a rad bych se Vas zeptal, jak je na tom pitna voda u nas a obecne v Evrope. A to jak z hlediska aktualnich hodnot ale i limitu. Jsou limity prisnejsi v Pennsylvanii nebo v Cesku? Jak kvalitni vodu mate Vy? A co novorozenci? Muzou to pit? Tom sice zatim preferuje mliko, ale nebudeme ho kojit do pubery, ze...
| Sledovana Latka | MCL | MCLG | Detekovana uroven | Prekroceni limitu | Nejcastejsi zroj |
|---|---|---|---|---|---|
| Fluridy | 4 ppm | 4 ppm | 1.0 ppm | NE | aditiva pridavana kvuli zubum |
| Celkove trihalometany | 80 ppb | 0 ppb | 31.9 ppb | NE | vedlejsi produkt chlorovani |
| 5 Halooctovych kyselin (HAA5) | 60 ppb | NA | 32.2 ppb | NE | dtto |
| Coliform (bakterie) | men nez 5% vzroku pozxitivnich | 0 | 0.00% vzorku | NE | prirodni kontaminant, zemedelstvi |
| Olovo | 15 ppb | 0 ppb | 1.0 (v 1 z 50 vzroku) | NE | koroze vodovodniho radu |
| Med | 1.3 ppm | 1.3 ppm | 0.093 ppm | NE | koroze vodovodniho radu |
| Turbidita (kalnost) | provozni kriteria | - | 0.070 NTU (100 % splnuje provozni kriteria) |
NE | puda, horniny |
| Beta zarice | 4 mrem/rok | 0 mrem/rok | 0.37 mrem/rok | NE | rozpad prirozenych a umelych izotopu |
| Celkove Radium | 5 pCi/l | 0 pCi/l | 1.6 pCi/l | NE | prirozene pozadi a eroze |
| zbytek desinfekce | 4 ppm | 4 ppm | 0.90 ppm | NE | desinfekce pitne vody |
MCL = Maximum contaminant level = nejvyssi mozna uroven, povolena v pitne vode
MCLG = Maximum contaminant level goal = uroven, pod kterou neni znamy zadny negativni efekt na lidske zdravi
Tiskni
Sdílej:
, takže měření kvality vody jinde a jinak než doma z kohoutku IMHO o ničem moc nevypovídá.
na těch pár posledních metrech trubek v třeba stovky let starém barákuHlavně, pokud jsou ty trubky z olova, je to zábavné
Ano, inu totiz nemam.Dešťovou? Dá se chytat do sudu a použít na zalévání. Dříve se to tak dělalo. Dnes se dešťovka pouští do kanalizace (nebo se nechává vsakovat u domu) a pak se zalévá pitnou vodou v ceně 40-50 Kč/m3.
Mimochodom, prejdite si satelity okolo Prahy, ci najdete rodinny dom co zalieva zahradu ( naplna bazen, atdatd ) inou, ako pitnou vodou z vodovodu.Zrovna u bazénu je to naprosto v pořádku. Stejně se ta voda musí filtrovat a přidávat do ní chemikálie, tak je to vcelku jedno (spíš je pitná voda vhodnější, spotřebuje se mnohem méně chemikálií a nesviní se zdaleka tolik filtr).
To mam ako odrezat zvody na panelaku a potom budem chodit s krhlickou ako karkulka? 40 korun za mesiac ma nezabije, viac ako meter na tu zahradu nevylejem ani v najvacsom teple. Mat na blizku iny zdroj vody, tak si ju dotiahnem. Doma na chate mame 600m podzemnu hadicu a vodu berieme z nedalekeho potoka - ta je samospadom privedena do zahrady a systemom hadic a ventilov rozvedena do okolia ( a aj do wcAno, inu totiz nemam.Dešťovou? Dá se chytat do sudu a použít na zalévání. Dříve se to tak dělalo. Dnes se dešťovka pouští do kanalizace (nebo se nechává vsakovat u domu) a pak se zalévá pitnou vodou v ceně 40-50 Kč/m3.
). Ale u nas na sidlisku potok nemame. Ani samospad.
To mam ako odrezat zvody na panelakuU paneláku obvykle nebývá zahrada
Měl jsem samozřejmě na mysli rodinné domy a chalupy. Tam lze vodu snadno "přesměrovat" do sudu a zalévat s ní. Kdo má zahradu větší, nemusí to být tak úplně zanedbatelné. Pokud se zalévá plocha např. 500 m2 (což není zase tak moc), při roční zálivce jen 50 litrů/m2 (což je celkem málo - takové množství běžně naprší za 2-3 deště) to vychází 500 * 0,05 = 25 m3. Při ceně 40 Kč/m3 je to tisícovka.
Konstrukce budovy cihlová[1]
). Ale snad bylo dostatečně jasné, co jsem původně myslel. Šlo mi samozřejmě o ty případy, kdy je použití dešťové vody technicky bezproblémové.