Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Nadšený Vlastimil Ott píše ve svém zápisku "hlavně dejte najevo, co si o tom myslíte" a tím myslí novou knihu o Ubuntu.
Pohybuji se v počítačích profesionálně zhruba 15let a za tu dobu jsem si koupil spoustu odborných knížek. Hlavně ze začátku. Jenže časem, jak jsem část knihovny začal pomalu odstěhovávat do sklepa, jsem si začal vybírat hlavně podle trvanlivosti informací v nich obsažených. Jako první jsem vyřadil knihy, které popisují konkrétní produkty, většinou jejich obsah pozbývá platnost s vyjitím následujících pár verzí.
Jak poznávám, zda knihu má cenu kupovat? Stačí prolistovat, podívat se na ukázky. Zejména pokud kniha obsahuje popis obrazovek a konkrétní postupy ve stylu "semhle klikni - tamhle klikni", pak si mohu být jistý, že s další verzí popisovaného produktu bude většina úplně jinak. Popis textových příkazů je většinou o něco trvanlivější. Samozřejmě, pokud se kniha věnuje popisu principů a poskytuje návod nikoliv pro konkrétní produkt, ale spíše jak se k řešení dobrat samostatně na základě obecných znalostí, pak je to ono.
Nějaký konkrétní příklad IMHO nadčasových počítačových knih (určitě bych našel i další):
Nechci někomu brát iluze, autoři i ostatní zainteresovaní do ní jistě investovali mnoho svého času i umu, ale knihu popisující konkrétní verzi konkrétní distribuce nastavovanou pomocí konkrétního desktopového rozhraní si kupovat nebudu. Investoval bych do ní jistě nemalou částku a za rok bych s ní tak akorát podkládal stůl. Třeba ale nejsem tou pravou cílovou skupinou a někdo jiný ji bude považovat za užitečnou.
Tiskni Sdílej:
Pohybuji se v počítačích profesionálně zhruba 15let...Tak tím je jasné, že tahle kniha pro tebe není - ono je rozdíl mezi knihou pro člověka, který je odborník a pro laika (a tahle je pro laiky).
kill
(RTFM), čímž se v systému stane to a to". Ale i kdyby to nakonec byl návod typu "vlož obrázek do odt souboru a pošli to jako přílohu mailu", tak to pořád není úplně k ničemu, protože BFU aspoň přijde na to, že ty samé prasárny, které dřív dělal ve Windows může klidně dělat i v Linuxu. (Čímž nechci tenhle typ návodů obhajovat.)
Knihu jsem ještě neviděl ...já také ne, myslel jsem to obecně - abych se vrátil k začátku vlákna, rozdíl by neměl být v přístupu, že kniha pro začátečníka nemusí být "trvanlivá", a pro odborníka by naopak měla, nýbrž pouze v tématech a v hloubce, do jaké je probírá, a v obou případech by měla postupovat tak, aby měl člověk možnost pochopit, co vlastně dělá, a ne jen bezhlavě klikat mimochodem, s tím příkladem změny tapety na pracovní ploše mě napadá - ono je dost často důležitější ukázat, že je něco vůbec možné, než pak vypsat konkrétní postup ... jsou tací, které ani nenapadne, že tam nemusí mít všichni stejný obrázek, tak jak mají wokna nastaven default
Bohužel moje zkušenost je taková, že začátečníci mající o *nix (nebo jiné alternativy k hlavnímu proudu) zájem buď již jsou zkušenější (byť třeba mají zkušenosti s windows) nebo(/a zároveň) jsou nadšenější se s problematikou seznámit než průměrný uživatel. V těchto případech se rychle přesunují z kategorie začátečník mezi pokročilejší. A pro ty je IMHO již určen jiný druh literatury...
configure
a make
.BTW: Zdá se mi to nebo poslední dobou vychází tak málo kvalitní počítačové literatury nebo jen o ní málo na ABC informují?
Když jsem nedávno kupoval počítačové knihy, uvědomil jsem si, že všechny jsou nejspíš z předchozího milenia - s tou prchavostí to tedy nebude tak horké.
Takže bych k nadčasovým přidal třeba
Kromě Knuthových knih jsou všechny směřované na Lisp, takže předpokládám, že Smalltalkeři a (třeba) Forthaři budou mít také své stálice co platí i za pár let.