Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
. jinak mě na češtinu stačilo 5 let. mluvit jsem uměl samozřejmě dříve, ale teprve v pěti letech jsem se naučil číst.
Němčina mi přijde skoro lehká, největší hrůza je pro mne plusquamperfektum, tedy wenn ich ware gehabt, snad to prezentuji ok. V anglině mi přijdou nejhorší jako Čechovi vazby předložek a spojek, idiomy. Francouzština mi přijde především kvůli výslovnosti drsná. Italština ... kvůli Mozartovi a jeho operám jsem se ji chtěl učit, ve Stavovském divadle bohužel měli titulky anglické a české, tak teď už nemusím. Švédštinu znam jen od pana Bergmana, podobnost vidim s anglosaskými jazyky (snad tam je
).
P.S. hlasoval jsem pro arabštinu.
největší hrůza je pro mne plusquamperfektumZvážím-li, že plusquamperfektum v češtině stále existuje (jako archaismus), je to škoda
Ok, v češtině si občas taky hraju se slovy, v němčině mi to tak nejde. Tedy abych si to vychutnal, tu krásu.
No, něco takového.
To já umím: "Entschuldigen Sie mich bitte, ich habe meinem Hausaufgaben zu Hause vergessen." - protože tuto vetu jsem na hodinách nemčiny na střední škole procvičoval nejčastěji :o)
žejo?!
) mi říká, že ani v jednotném čísle tam nebude "meinen".
Ne, vazne je to tezky rict, jakej jazyk je tezkej. Kazdej jazyk je trosku jinej. IMHO anglictina a nemcina je jednodussi nez cestina - anglictina nema vubec zmeny slov v padech, pripadne koncovky zeny/muzi u minuleho casu, nemcina ma zase jenom 4 pady, taky zadne rozlisovani minulosti na muze a zeny (tim myslim "delali" vs. "delaly"). Na druhou stranu, anglictina ma 3 minule casy, asi 3 budouci, 2 pritomne, nemcina ma taky 2 minule, anglictina ma navic "slozitou" vyslovnost slov, oproti napsanemu, nemcina je v tomhle lepsi, tam je jenom par presnych pravidel, na rozdil od anglictiny ("book" vs. "door" vs. "blood"). Zase nemcina ma slove s oddelitelnyma predponama, napr. "vypadat" = "aussehen", ale "to vypada" = "es sieht aus" (v cestine nemam neco jako "to pada vy"
)
Madarstina mozna moc slozita nebude, tipnul bych tak neco mezi cestinou a nemcinou, tedy lehci nez cestina, ale tezsi nez nemcina - tipuju podle svyho dedy, kterymu delaly problemy prave ty koncovky "muz delal", "zena delala". Zase madarstina (na rozdil od nemciny) pripojuje predlozky na konec slov, napr. "skola" = "iskola" (cteno [iškola] - s se cte jako š), a pak "ve skole" je jedno slovo "iskolaban" - predlozka "ve" je "ban". Taky nezvyk.
Arabsky jazyky bych neradil mezi tezke vzhledem k tomu, ze slova maji docela prirozene zneni a napr. v Egypte na dovolene v hotelech poradaji v ramci animacnich programu kurzy arabstiny.
Osobne bych rekl, ze by docela problematicky by mohly byt cinstina a nejaky krovacky "mlaskani" (viz "Bohove musi byt sileni"
). Cinstinu usuzuju na to, ze kamarad, co se ji ucil, vypravel, ze jedno slovo se muze rict s ruznou intonaci a pokazdy to znamena neco jinyho, takze je to o hubu, co clovek rekne. Taky vypravel prihodu, ze nekdo v autobusu neco vypravel cinanum a prokladal to klasickym "eee". Tak se ho potom ptali, proc tam porad rikal to slovo "eee", ktere v cinstine neco znamenalo
).
Ten druhej znak znám, to je dioda :o)
Jinak ale albánština.
...Kdybychom na Zemi měli jiné druhy mluvících ras, bylo by zajímavé sledovat, jak jednoduché nebo těžké je domluvit se s nimi...Treba delfiny?
Oproti tomu, japonstina je docela snadna, kdyz nam nevadi, ze budeme burani - ucila jsem se ji z nudy na zakladni skole z knizky od Krouskeho a prislo mi to mnohem snazsi nez anglictina, francouzstina nebo rectina, do kterych jsem koukala soucasne.
Z toho, co jsem potkala, mi zatim prijde jako nejvetsi maso vietnamstina a korejstina. Vietnamstina kvuli nezvladnutelne vyslovnosti, korejstina vlastne taky, ale jeste se spoustou libustek navic - napriklad dvema radami cislic, a hromadou dalsich zaludnosti - treba povinnem numerativu ruznem pro ruzna slova (musite rict neco jako "dve hlavy psu" a jeste zvolit spravnou radu cislovek).
)
Znám akorát mutual exclusion, a díkybohu ne německy
Je mi ale taky jasné, že zanedbávám "drobnosti" typu historické předsudky, nucení naučit se daný jazyk, další studované jazyky apod.
Ale zrovna dneska jsem měl tu možnost vyslechnout velmi zajímavý rozhovor o jazycích -- krátký závěr? Žádný Němec ani Maďar před tisíci lety nenavrhoval svou slovní zásobu tak, aby byla nejhůře osvojitelná ze všech jazyků, jim to prostě přijde jako ten nejlepší způsob komunikace, stejně jako tobě ta divoká čeština. To, že někomu přišel cizé jazyk v době jeho učení jako nepříjemný je něco úplně jiného než složitost toho jazyka.

Bylo by lepší napsat semitské jazyky (arabština, hebrejština, aramejština atp.). Nebo je tu druhá možnost: jazyky psané arabským písmem. Tedy kromě arabštiny i perština, urdština, paštú atp. Ty ale spojuje opravdu jen to písmo (až na pár odlišných znaků).
V ankete neni cestina tomu bych dal hlas
Tiskni
Sdílej: