Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).
Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.
Tiskni
Sdílej:
. jinak mě na češtinu stačilo 5 let. mluvit jsem uměl samozřejmě dříve, ale teprve v pěti letech jsem se naučil číst.
Němčina mi přijde skoro lehká, největší hrůza je pro mne plusquamperfektum, tedy wenn ich ware gehabt, snad to prezentuji ok. V anglině mi přijdou nejhorší jako Čechovi vazby předložek a spojek, idiomy. Francouzština mi přijde především kvůli výslovnosti drsná. Italština ... kvůli Mozartovi a jeho operám jsem se ji chtěl učit, ve Stavovském divadle bohužel měli titulky anglické a české, tak teď už nemusím. Švédštinu znam jen od pana Bergmana, podobnost vidim s anglosaskými jazyky (snad tam je
).
P.S. hlasoval jsem pro arabštinu.
největší hrůza je pro mne plusquamperfektumZvážím-li, že plusquamperfektum v češtině stále existuje (jako archaismus), je to škoda
Ok, v češtině si občas taky hraju se slovy, v němčině mi to tak nejde. Tedy abych si to vychutnal, tu krásu.
No, něco takového.
To já umím: "Entschuldigen Sie mich bitte, ich habe meinem Hausaufgaben zu Hause vergessen." - protože tuto vetu jsem na hodinách nemčiny na střední škole procvičoval nejčastěji :o)
žejo?!
) mi říká, že ani v jednotném čísle tam nebude "meinen".
Ne, vazne je to tezky rict, jakej jazyk je tezkej. Kazdej jazyk je trosku jinej. IMHO anglictina a nemcina je jednodussi nez cestina - anglictina nema vubec zmeny slov v padech, pripadne koncovky zeny/muzi u minuleho casu, nemcina ma zase jenom 4 pady, taky zadne rozlisovani minulosti na muze a zeny (tim myslim "delali" vs. "delaly"). Na druhou stranu, anglictina ma 3 minule casy, asi 3 budouci, 2 pritomne, nemcina ma taky 2 minule, anglictina ma navic "slozitou" vyslovnost slov, oproti napsanemu, nemcina je v tomhle lepsi, tam je jenom par presnych pravidel, na rozdil od anglictiny ("book" vs. "door" vs. "blood"). Zase nemcina ma slove s oddelitelnyma predponama, napr. "vypadat" = "aussehen", ale "to vypada" = "es sieht aus" (v cestine nemam neco jako "to pada vy"
)
Madarstina mozna moc slozita nebude, tipnul bych tak neco mezi cestinou a nemcinou, tedy lehci nez cestina, ale tezsi nez nemcina - tipuju podle svyho dedy, kterymu delaly problemy prave ty koncovky "muz delal", "zena delala". Zase madarstina (na rozdil od nemciny) pripojuje predlozky na konec slov, napr. "skola" = "iskola" (cteno [iškola] - s se cte jako š), a pak "ve skole" je jedno slovo "iskolaban" - predlozka "ve" je "ban". Taky nezvyk.
Arabsky jazyky bych neradil mezi tezke vzhledem k tomu, ze slova maji docela prirozene zneni a napr. v Egypte na dovolene v hotelech poradaji v ramci animacnich programu kurzy arabstiny.
Osobne bych rekl, ze by docela problematicky by mohly byt cinstina a nejaky krovacky "mlaskani" (viz "Bohove musi byt sileni"
). Cinstinu usuzuju na to, ze kamarad, co se ji ucil, vypravel, ze jedno slovo se muze rict s ruznou intonaci a pokazdy to znamena neco jinyho, takze je to o hubu, co clovek rekne. Taky vypravel prihodu, ze nekdo v autobusu neco vypravel cinanum a prokladal to klasickym "eee". Tak se ho potom ptali, proc tam porad rikal to slovo "eee", ktere v cinstine neco znamenalo
).
Ten druhej znak znám, to je dioda :o)
Jinak ale albánština.
...Kdybychom na Zemi měli jiné druhy mluvících ras, bylo by zajímavé sledovat, jak jednoduché nebo těžké je domluvit se s nimi...Treba delfiny?
Oproti tomu, japonstina je docela snadna, kdyz nam nevadi, ze budeme burani - ucila jsem se ji z nudy na zakladni skole z knizky od Krouskeho a prislo mi to mnohem snazsi nez anglictina, francouzstina nebo rectina, do kterych jsem koukala soucasne.
Z toho, co jsem potkala, mi zatim prijde jako nejvetsi maso vietnamstina a korejstina. Vietnamstina kvuli nezvladnutelne vyslovnosti, korejstina vlastne taky, ale jeste se spoustou libustek navic - napriklad dvema radami cislic, a hromadou dalsich zaludnosti - treba povinnem numerativu ruznem pro ruzna slova (musite rict neco jako "dve hlavy psu" a jeste zvolit spravnou radu cislovek).
)
Znám akorát mutual exclusion, a díkybohu ne německy
Je mi ale taky jasné, že zanedbávám "drobnosti" typu historické předsudky, nucení naučit se daný jazyk, další studované jazyky apod.
Ale zrovna dneska jsem měl tu možnost vyslechnout velmi zajímavý rozhovor o jazycích -- krátký závěr? Žádný Němec ani Maďar před tisíci lety nenavrhoval svou slovní zásobu tak, aby byla nejhůře osvojitelná ze všech jazyků, jim to prostě přijde jako ten nejlepší způsob komunikace, stejně jako tobě ta divoká čeština. To, že někomu přišel cizé jazyk v době jeho učení jako nepříjemný je něco úplně jiného než složitost toho jazyka.

Bylo by lepší napsat semitské jazyky (arabština, hebrejština, aramejština atp.). Nebo je tu druhá možnost: jazyky psané arabským písmem. Tedy kromě arabštiny i perština, urdština, paštú atp. Ty ale spojuje opravdu jen to písmo (až na pár odlišných znaků).
V ankete neni cestina tomu bych dal hlas