SolveSpace (Wikipedie), tj. multiplatformní open source parametrický 2D/3D CAD, byl vydán v nové verzi 3.2. Přehled novinek v Changelogu na GitHubu. Vyzkoušet lze novou oficiální webovou verzi.
Organizátoři Dne IPv6, tradiční akce věnované tématům spojeným s tímto protokolem, vyhlásili Call for Abstracts. Na webu konference mohou zájemci přihlašovat příspěvky o délce 20 nebo 40 minut či 10minutové lighting talky a to až do 30. dubna. Tvůrci programu uvítají návrhy přednášek z akademického i komerčního sektoru, které mohou být technického i netechnického zaměření. Den IPv6 se letos uskuteční 4. června a místem konání bude i
… více »Euro-Office (Wikipedie) je evropský fork open source kancelářského balíku OnlyOffice. Za forkem stojí koalice firem IONOS, Nextcloud, Eurostack, XWiki, OpenProject, Soverin, Abilian a BTactic. Cílem je zajistit digitální suverenitu Evropy a snížit závislost na neevropských platformách. Projekt vznikl mimo jiné v reakci na nedávné uzavření cloudové služby OnlyOffice. OnlyOffice obviňuje Euro-Office z porušení licenčních podmínek. Na možné problémy upozorňuje i Collabora Online. Jednostranná změna licence není v pořádku.
Byly zpracovány a na YouTube zveřejněny videozáznamy jednotlivých přednášek z letošního Installfestu.
Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Vždy po instalaci nové verze distra jsem "vykopal" všechny takové ty "nové" věci na které jsem nebyl zvyklý - různě automounty, networkmanagery a podobné věci... postupem času jsem měknul a nějaký ten udev a dbus jsem tam nechal, k něčemu to třeba někdy bude, možná, snad...
I řekl jsem si, dost již bylo mého konzervatismu a s instalací Ubuntu 8.04 jsem si řekl že kluci afričtí (a nejen oni) určitě zamakali a že nový Network Manager bude úplně boží.
Na "konfiguraci sítě" jsem používal /etc/network/interfaces, jednoduché, prosté. Když jsem se začal pohybovat mezi více síťěma tak netenv - což není nic jiného než skript co se mi dá při bootu na výběr mezi položkama a každá je vlastně skript co nahodí různou síť, nastaví smtpčko... prostě pohoda.
Ale úplná pohoda není třeba připojování do wifi sítí s WPA2, wpa_supplicant a všechny jeho volby mi k srdci nepřirostly:) (zvlášt parametry nalepené na přepínače -c/etc/... fuj.)
Tak jsem tedy nm-applet dostal do fluxboxu, ťuknu, vyberu síť "pelisek", nějaké to heslo, chvilku se to nějak točí a pak mě to připojí. OK, bezva, adresu dostanu z dhcpka, ale já si chci nastavit statickou...
Prolezl jsem to, proklikal, celé prohledal... jdu teda na web hledat. Na ubuntuforums našel že to nejde a že to nepůjde až do verze network-manageru 0.7, pak možná, jsou různé obkličky a obezličky...
Tak, možná jsem hloupý, ale jaký byl účel tohohle cvičení? Zjistit že alfa-omega nastavovač sítě neumí nastavit statickou ip, že musím vlézt do konzoly a cpát ipconfig? Eh. Stále věřím, že jsem něco přehlíd nebo že to musí jít jednodušeji, máte nápady? Nebo to mám odinstalit?
Tiskni
Sdílej:
ip link set wlan0 up. Dokud to neudělám ručně, tak volba Povolit bezdrát nefunguje
Jsi konzervativní zcela oprávněně. Konfigurace sítě je věcí administrátora a není důvod aby uživatel vůbec nějaký network manager viděl.
Ale musím se přiznat, že i já před časem svůj obsáhlý opustil /etc/wpa-supplicant.conf a skončil u nw. Naštěstí nepotřebuji stat. ip addr.
Konfigurace sítě je věcí administrátora a není důvod aby uživatel vůbec nějaký network manager viděl.To vypadá jako důkaz. Ultimátní. Teda za předpokladu, že NM není určen právě pro toho administrátora.
To není ultimátní důkaz, ale jen můj názor. Nevím jestli je nm úplně nástrojem pro admina, vzhledem k tomu, že konfigurace v něm provedená platí jen pro uživatele který ji vytvořil.
No zkrátka si myslím, že konfigurace sítě ma být společná pro všechny uživatele. Nadruhou stranu, v dnešní době má spousta strojů právě jednoho uživatele, tak má i nm právo na svoji existenci.
Konfigurace sítě je věcí administrátora
Žijete kde? Na Marsu? Už jste někdy vyděl, aby si běžný uživatel domácího PC najímal administrátora, kterej mu bude instalovat SW, nastavovat síť, atd.? Já teda ne. Ty Linuxáci jsou nějací vypatlaní, už jim s těch administrátorů hrabe. Vy si na nastavení domácí PC najímáte administrátora? Bože.
Ok, tak tedy aspoň se mluví o účtu s admin právama. A stejně, když už je nějaká síť, tak se obvykle nevypíná či nestěhuje bez vědomí admina. Tedy ani neni nutno nastavovat uživatelem.
Jardo, Jardo, já už toho vyděl 
Hm, to už je o návrhu. Na LANce jsem ještě neforwardoval. Třeba to potřeba pro někoho přesto je. 
No každopádně díky už to tak mám sprovozněný
Jasne, jen to zkuste vysvetlit vsem tem mobilnim lidem s notebooky...Jsi konzervativní zcela oprávněně. Konfigurace sítě je věcí administrátora a není důvod aby uživatel vůbec nějaký network manager viděl.
Pohybuju se cca mezi mezi 3 sítěma, provozuju pro ně skripty, jen když občas pouštim tftp, tak musim nahazovat ručně ethernet. Zatim mne to baví takhle.
Nechápu, jak by bylo pro BFU strašně zatěžující tlačítko "Advanced". (Mají se snad vyházet ze systému všechna nastavení, aby náhodou na nějaké z nich neklikl a nebyl zděšen?)Na to jsem nereagoval, protože souhlasím s nastíněnou odpovědí. (Vážně a bez ironie.) Ano, jsem cynik. Ale můj cynismus je založený na třech letech (mimo jiné) správcování sítě, kdy neuvěřitelně mnoho problémů vzniká tak, že si uživatel na něco klikne.
Jo, to chápu a soucítím.Nechápu, jak by bylo pro BFU strašně zatěžující tlačítko "Advanced". (Mají se snad vyházet ze systému všechna nastavení, aby náhodou na nějaké z nich neklikl a nebyl zděšen?)Na to jsem nereagoval, protože souhlasím s nastíněnou odpovědí. (Vážně a bez ironie.) Ano, jsem cynik. Ale můj cynismus je založený na třech letech (mimo jiné) správcování sítě, kdy neuvěřitelně mnoho problémů vzniká tak, že si uživatel na něco klikne.
Ale bylo by dobré rozlišovat případy, kdy
a) je někde nějaká - dejme tomu firemní - IT infrastruktura a stará se o to správce nebo IT oddělení. Tam samozřejmě nemá uživatel důvod cokoliv nastavovat a nemělo by mu to být (možná až na nějaké výjimky) ani dovoleno.
b) uživatel má svůj počítač/notebook, o který se stará sám. Pak by mu snad měla být konfigurace co nejvíc ulehčena. (To, že bude mít každý BFU svého správce si, doufám, nemyslíte.) Já jsem třeba velice rád, že když s notebookem přijdu někam, kde je wifi, tak si ji vyberu ze seznamu a network manager sám pozná, jestli ode mě ještě potřebuje něco vědět - když je sít šifrovaná WEP/WPA, tak se zeptá na klíč. BFU taky nemusí vědět, co to je WPA klíč a jaké jsou režimy atd. Ale když za mnou přijde kámoš, co to neví a NM se ho zeptá na nějaký WPA klíč bez kterého mu to nebude fungovat, tak začne hledat radu u mě - já mu dám klíč, on ho vyplní a je to. Proč to nemůže být podobně i u statických IP?
A k tomu "uživatel na něco klikne" ... to je problém, ale tomu se nevyhnete. Protože jinak byste musel ze systému vyházet všechny nástroje, u kterých by hrozilo, že "na ně klikne". Řešením je mít u takových nástrojů popis, ze kterého buď pozná, k čemu daný nástroj slouží nebo pozná, že to asi nebude pro něj. Odpovědnost už stejně bude na něm.