Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 15.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Současně se SUSECON 2026 proběhne příští čtvrtek v Praze také komunitní Open Developer Summit (ODS) zaměřený na open source a openSUSE. Akce se koná ve čtvrtek 23. 4. (poslední den SUSECONu) v Hilton Prague (místnost Berlin 3) a je zcela zdarma, bez nutnosti registrace na SUSECON. Na programu jsou témata jako automatizace (AutoYaST), DevOps, AI v terminálu, bezpečnost, RISC-V nebo image-based systémy. Všichni jste srdečně zváni.
Vždy po instalaci nové verze distra jsem "vykopal" všechny takové ty "nové" věci na které jsem nebyl zvyklý - různě automounty, networkmanagery a podobné věci... postupem času jsem měknul a nějaký ten udev a dbus jsem tam nechal, k něčemu to třeba někdy bude, možná, snad...
I řekl jsem si, dost již bylo mého konzervatismu a s instalací Ubuntu 8.04 jsem si řekl že kluci afričtí (a nejen oni) určitě zamakali a že nový Network Manager bude úplně boží.
Na "konfiguraci sítě" jsem používal /etc/network/interfaces, jednoduché, prosté. Když jsem se začal pohybovat mezi více síťěma tak netenv - což není nic jiného než skript co se mi dá při bootu na výběr mezi položkama a každá je vlastně skript co nahodí různou síť, nastaví smtpčko... prostě pohoda.
Ale úplná pohoda není třeba připojování do wifi sítí s WPA2, wpa_supplicant a všechny jeho volby mi k srdci nepřirostly:) (zvlášt parametry nalepené na přepínače -c/etc/... fuj.)
Tak jsem tedy nm-applet dostal do fluxboxu, ťuknu, vyberu síť "pelisek", nějaké to heslo, chvilku se to nějak točí a pak mě to připojí. OK, bezva, adresu dostanu z dhcpka, ale já si chci nastavit statickou...
Prolezl jsem to, proklikal, celé prohledal... jdu teda na web hledat. Na ubuntuforums našel že to nejde a že to nepůjde až do verze network-manageru 0.7, pak možná, jsou různé obkličky a obezličky...
Tak, možná jsem hloupý, ale jaký byl účel tohohle cvičení? Zjistit že alfa-omega nastavovač sítě neumí nastavit statickou ip, že musím vlézt do konzoly a cpát ipconfig? Eh. Stále věřím, že jsem něco přehlíd nebo že to musí jít jednodušeji, máte nápady? Nebo to mám odinstalit?
Tiskni
Sdílej:
ip link set wlan0 up. Dokud to neudělám ručně, tak volba Povolit bezdrát nefunguje
Jsi konzervativní zcela oprávněně. Konfigurace sítě je věcí administrátora a není důvod aby uživatel vůbec nějaký network manager viděl.
Ale musím se přiznat, že i já před časem svůj obsáhlý opustil /etc/wpa-supplicant.conf a skončil u nw. Naštěstí nepotřebuji stat. ip addr.
Konfigurace sítě je věcí administrátora a není důvod aby uživatel vůbec nějaký network manager viděl.To vypadá jako důkaz. Ultimátní. Teda za předpokladu, že NM není určen právě pro toho administrátora.
To není ultimátní důkaz, ale jen můj názor. Nevím jestli je nm úplně nástrojem pro admina, vzhledem k tomu, že konfigurace v něm provedená platí jen pro uživatele který ji vytvořil.
No zkrátka si myslím, že konfigurace sítě ma být společná pro všechny uživatele. Nadruhou stranu, v dnešní době má spousta strojů právě jednoho uživatele, tak má i nm právo na svoji existenci.
Konfigurace sítě je věcí administrátora
Žijete kde? Na Marsu? Už jste někdy vyděl, aby si běžný uživatel domácího PC najímal administrátora, kterej mu bude instalovat SW, nastavovat síť, atd.? Já teda ne. Ty Linuxáci jsou nějací vypatlaní, už jim s těch administrátorů hrabe. Vy si na nastavení domácí PC najímáte administrátora? Bože.
Ok, tak tedy aspoň se mluví o účtu s admin právama. A stejně, když už je nějaká síť, tak se obvykle nevypíná či nestěhuje bez vědomí admina. Tedy ani neni nutno nastavovat uživatelem.
Jardo, Jardo, já už toho vyděl 
Hm, to už je o návrhu. Na LANce jsem ještě neforwardoval. Třeba to potřeba pro někoho přesto je. 
No každopádně díky už to tak mám sprovozněný
Jasne, jen to zkuste vysvetlit vsem tem mobilnim lidem s notebooky...Jsi konzervativní zcela oprávněně. Konfigurace sítě je věcí administrátora a není důvod aby uživatel vůbec nějaký network manager viděl.
Pohybuju se cca mezi mezi 3 sítěma, provozuju pro ně skripty, jen když občas pouštim tftp, tak musim nahazovat ručně ethernet. Zatim mne to baví takhle.
Nechápu, jak by bylo pro BFU strašně zatěžující tlačítko "Advanced". (Mají se snad vyházet ze systému všechna nastavení, aby náhodou na nějaké z nich neklikl a nebyl zděšen?)Na to jsem nereagoval, protože souhlasím s nastíněnou odpovědí. (Vážně a bez ironie.) Ano, jsem cynik. Ale můj cynismus je založený na třech letech (mimo jiné) správcování sítě, kdy neuvěřitelně mnoho problémů vzniká tak, že si uživatel na něco klikne.
Jo, to chápu a soucítím.Nechápu, jak by bylo pro BFU strašně zatěžující tlačítko "Advanced". (Mají se snad vyházet ze systému všechna nastavení, aby náhodou na nějaké z nich neklikl a nebyl zděšen?)Na to jsem nereagoval, protože souhlasím s nastíněnou odpovědí. (Vážně a bez ironie.) Ano, jsem cynik. Ale můj cynismus je založený na třech letech (mimo jiné) správcování sítě, kdy neuvěřitelně mnoho problémů vzniká tak, že si uživatel na něco klikne.
Ale bylo by dobré rozlišovat případy, kdy
a) je někde nějaká - dejme tomu firemní - IT infrastruktura a stará se o to správce nebo IT oddělení. Tam samozřejmě nemá uživatel důvod cokoliv nastavovat a nemělo by mu to být (možná až na nějaké výjimky) ani dovoleno.
b) uživatel má svůj počítač/notebook, o který se stará sám. Pak by mu snad měla být konfigurace co nejvíc ulehčena. (To, že bude mít každý BFU svého správce si, doufám, nemyslíte.) Já jsem třeba velice rád, že když s notebookem přijdu někam, kde je wifi, tak si ji vyberu ze seznamu a network manager sám pozná, jestli ode mě ještě potřebuje něco vědět - když je sít šifrovaná WEP/WPA, tak se zeptá na klíč. BFU taky nemusí vědět, co to je WPA klíč a jaké jsou režimy atd. Ale když za mnou přijde kámoš, co to neví a NM se ho zeptá na nějaký WPA klíč bez kterého mu to nebude fungovat, tak začne hledat radu u mě - já mu dám klíč, on ho vyplní a je to. Proč to nemůže být podobně i u statických IP?
A k tomu "uživatel na něco klikne" ... to je problém, ale tomu se nevyhnete. Protože jinak byste musel ze systému vyházet všechny nástroje, u kterých by hrozilo, že "na ně klikne". Řešením je mít u takových nástrojů popis, ze kterého buď pozná, k čemu daný nástroj slouží nebo pozná, že to asi nebude pro něj. Odpovědnost už stejně bude na něm.