Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
V tomto strucnem zapisku bych rad polemizoval o nastaveni PC, kde bych rad zjistil, zda se nekomu podarilo nastavit sve PC pro provoz dualbootu Windows a Linux spolecne na diskovem poli raid0
Mnoho zakladnich desek ma sw raid radic, kde jde jednoduse v biosu nastavit diskove pole, jeho typ raid0 nebo raid1, vybrat disky, enter, ulozit, a disky jsou pripravene.
Vykon sice neni nic extra, ale preci jen paralelni cteni v mem pripade ze dvou disku je o neco rychlejsi, zalohy delam na externi disk, tak riziko havarie neni tolik velke.
Instalace windows probehne v poradku, diskove pole raid0 je ihned rozpoznano, neni ani treba dalsich ovladacu k tomuto poli.
Potom jsem zkusil linux, konkretne Ubuntu 8.04, kde jsem predpokladal, ze raid0 bude rozpoznan stejne jako pri instalaci windows, budu tak moci vyuzivat dualboot mezi ubuntu a windows. Jenze ubuntu mi pri instalaci nabidne disky rozdelene, nevidi je jako diskove pole. Co jsem se tak docetl v ruznych diskusich, je to kvuli tomu, ze se nejedna o pravy raid radic v radu tisicich korun, proto jsou disky videt oddelene.
To vsak pro me neni dostatecny argument, jednou si v biosu raid nastavim, tak pozaduji, aby ho tak videli vsechny operacni systemy.
Docetl jsem se tedy, ze pro instalaci a praci s raidem je lepsi nainstalovat ubuntu z alternate CD, zkusil jsem tedy instalaci z nej, skoncil jsem vsak na stejnem kroku, kdy instalator vidi disky oddelene, ne v poli.
S instalaci jsem radeji ani nepokracoval, nedokazu si presne predstavit, co by nasledovalo, kdybych na jeden z disku instalci dokoncil. Takze co ted? Otazka zni, chovaji se tak vsechny distribuce? Myslel jsem , ze v dnesni dobe je raid zcela normalni vec a ja jsem jen trochu zpatecnicky, ze jsem tak dlouho otalel jej pouzivat, ale jak vidim,tak to asi tak neni. Ze bych paradoxne musel nainstalovat ubuntu do prostredi windows pomoci Wubi? Ani v tomto pripade si nejsem jisty, jak by instalace dopadla.
Budu rad, kdyz se v diskusi podelite o svoje zkusenosti s touto problematikou.
Tiskni
Sdílej:
dmraid
dmraid -ay
/dev/mapper/nejake_zarizeni
nejake_zarizeni
je myšleno, že se v adresáři /dev/mapper
zjeví nepochopitelně pojmenované zařízení - možná to má nějaký smysl, ale je to nad moje chápání fdisk /dev/mapper/nejake_zarizeni
je to samé, jako kdybych dal fdisk /dev/sda
Pokud potřebujete bootovat z tohoto zařízení, tak je to trošku složitější magie (ale docela zábavná, když si to člověk vypiplá sám dmraid -ay
. Pak je zapotřebí do tohoto skriptu ještě udělat mount /dev/mapper/nejake_zarizeni /novy_root
pak už jen přidat příkaz switch_root /novy_root /sbin/init
(toto je příkaz busyboxu)
Co se týče bootování initramfs, tak tohle je opravdu jenom hodně stručně a povídání by bylo asi na celej článek