Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
V tomto strucnem zapisku bych rad polemizoval o nastaveni PC, kde bych rad zjistil, zda se nekomu podarilo nastavit sve PC pro provoz dualbootu Windows a Linux spolecne na diskovem poli raid0
Mnoho zakladnich desek ma sw raid radic, kde jde jednoduse v biosu nastavit diskove pole, jeho typ raid0 nebo raid1, vybrat disky, enter, ulozit, a disky jsou pripravene.
Vykon sice neni nic extra, ale preci jen paralelni cteni v mem pripade ze dvou disku je o neco rychlejsi, zalohy delam na externi disk, tak riziko havarie neni tolik velke.
Instalace windows probehne v poradku, diskove pole raid0 je ihned rozpoznano, neni ani treba dalsich ovladacu k tomuto poli.
Potom jsem zkusil linux, konkretne Ubuntu 8.04, kde jsem predpokladal, ze raid0 bude rozpoznan stejne jako pri instalaci windows, budu tak moci vyuzivat dualboot mezi ubuntu a windows. Jenze ubuntu mi pri instalaci nabidne disky rozdelene, nevidi je jako diskove pole. Co jsem se tak docetl v ruznych diskusich, je to kvuli tomu, ze se nejedna o pravy raid radic v radu tisicich korun, proto jsou disky videt oddelene.
To vsak pro me neni dostatecny argument, jednou si v biosu raid nastavim, tak pozaduji, aby ho tak videli vsechny operacni systemy.
Docetl jsem se tedy, ze pro instalaci a praci s raidem je lepsi nainstalovat ubuntu z alternate CD, zkusil jsem tedy instalaci z nej, skoncil jsem vsak na stejnem kroku, kdy instalator vidi disky oddelene, ne v poli.
S instalaci jsem radeji ani nepokracoval, nedokazu si presne predstavit, co by nasledovalo, kdybych na jeden z disku instalci dokoncil. Takze co ted? Otazka zni, chovaji se tak vsechny distribuce? Myslel jsem , ze v dnesni dobe je raid zcela normalni vec a ja jsem jen trochu zpatecnicky, ze jsem tak dlouho otalel jej pouzivat, ale jak vidim,tak to asi tak neni. Ze bych paradoxne musel nainstalovat ubuntu do prostredi windows pomoci Wubi? Ani v tomto pripade si nejsem jisty, jak by instalace dopadla.
Budu rad, kdyz se v diskusi podelite o svoje zkusenosti s touto problematikou.
Tiskni
Sdílej:
Na druhou stronu, nejedná se o příspěvek v poradně, navíc zcela chybí zmínka o jaký chipset se jedná. Tak jen hint: dmraid
dmraid -ay/dev/mapper/nejake_zarizeninejake_zarizeni je myšleno, že se v adresáři /dev/mapper zjeví nepochopitelně pojmenované zařízení - možná to má nějaký smysl, ale je to nad moje chápání
S tímto se pak dá zacházet jako s jakýmkoliv jiným zařízením.fdisk /dev/mapper/nejake_zarizeni je to samé, jako kdybych dal fdisk /dev/sda
Pokud potřebujete bootovat z tohoto zařízení, tak je to trošku složitější magie (ale docela zábavná, když si to člověk vypiplá sám
). Musíte vytvořit initramfs a v něm upravit init skript, který vlastně provede příkaz dmraid -ay. Pak je zapotřebí do tohoto skriptu ještě udělat mount /dev/mapper/nejake_zarizeni /novy_root pak už jen přidat příkaz switch_root /novy_root /sbin/init (toto je příkaz busyboxu)
Co se týče bootování initramfs, tak tohle je opravdu jenom hodně stručně a povídání by bylo asi na celej článek
Já jsem odkojen LFS, takže si vše tvořím sám a je dosti možné, že se toto dá zařídit pár klikama na myši.