O víkendu (15:00 až 23:00) probíha EmacsConf 2025, tj. online konference vývojářů a uživatelů editoru GNU Emacs. Sledovat ji lze na stránkách konference. Záznamy budou k dispozici přímo z programu.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedia jedná s velkými technologickými firmami o uzavření dohod podobných té, kterou má s Googlem. Snaží se tak zpeněžit rostoucí závislost firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) na svém obsahu. Firmy využívají volně dostupná data z Wikipedie k trénování jazykových modelů, což zvyšuje náklady, které musí nezisková organizace provozující Wikipedii sama nést. Automatické programy
… více »Evropská komise obvinila síť 𝕏 z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Vyměřila jí za to pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy Kč). Pokuta je podle názoru amerického ministra zahraničí útokem zahraničních vlád na americký lid. K pokutě se vyjádřil i americký viceprezident: „EU by měla podporovat svobodu projevu, a ne útočit na americké společnosti kvůli nesmyslům“.
Společnost Jolla spustila kampaň na podporu svého nového telefonu Jolla Phone se Sailfish OS. Dodání je plánováno na první polovinu příštího roku. Pokud bude alespoň 2 000 zájemců. Záloha na telefon je 99 €. Cena telefonu v rámci kampaně je 499 €.
Netflix kupuje Warner Bros. včetně jejích filmových a televizních studií HBO Max a HBO. Za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun).
V Las Vegas dnes končí pětidenní konference AWS re:Invent 2025. Společnost Amazon Web Services (AWS) na ní představila celou řadu novinek. Vypíchnout lze 192jádrový CPU Graviton5 nebo AI chip Trainium3.
Firma Proxmox vydala novou serverovou distribuci Datacenter Manager ve verzi 1.0 (poznámky k vydání). Podobně jako Virtual Environment, Mail Gateway či Backup Server je založená na Debianu, k němuž přidává integraci ZFS, webové administrační rozhraní a další. Datacenter Manager je určený ke správě instalací právě ostatních distribucí Proxmox.
Byla vydána nová verze 2.4.66 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 5 bezpečnostních chyb.
Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Během víkendu kdosi místo definice pojmu vložil do slovníku dotaz. Záznam jsem vymazal, autorovi dotazu napsal email, ve kterém jsem mu řekl, že otázky patří do diskuzního fóra a vzápětí jsem pojem, o který se jednalo, do slovníku sám vysvětlil: zrcadlo.
Asi to bylo málo...
Tak jsem si pročítal včerejší "zprávy" na Slashdotu a zaujala mě tato: MPAA Releases Software For Parents. Píše se v ní, že MPAA (Movie Picture Association of Americe) dala k dispozici windowsovský program, který prohledá systém a nahlásí (zodpovědným rodičům, kteří nechtějí, aby se jejich děti podílely na přechovávání a sdílení nelegálních kopií hudebních a filmových nahrávek) výskyty P2P programů a nelegálních souborů.
Tedy, už tohle samo o sobě zní jako orwellovsky v realitu převedená absurdita alá Is Your Son a Computer Hacker? Ale to není všechno. Ten program se totiž ani maličko nesnaží skutečně nacházet soubory, které by - alespoň podle názvu (i když i to je praštěné) - mohly být skutečně pirátskými kopiemi. Označí totiž za nelegální úplně všechny(!) hudební soubory - podle přípon. Tedy včetně zvuků dodávaných s čistou instalací Windows. Nebo třeba empétrojku vytvořenou pomocí /dev/urandom.
Co je tohle za svět? Štípněte mě, ať se probudím.
Když jsem se včera pozdě v noci na poslední chvíli rozhodl, že v pátek vyjde recenze Mandrakelinuxu, úplně jsem zapomněl, že původně jsem měl připravený jiný článek (také recenzi - ale na liveCD ProMEPIS). A ještě ke všemu v recenzi na ProMEPIS nebyly ani zatím vložené screenshoty. Ale stalo se - zapomněl jsem a ráno se tak na hlavní stránce Abc objevily oba články. Jeden z nich bohužel nedokončený - bez obrázků.
Protože jsem hodně spěchal a nebyl čas chybu napravit vložením obrázků na svá místa, článek jsem zase vymazal. Až zpětně jsem si uvědomil, že to asi nebylo moc moudré, protože dost lidí už ho mezitím otevřelo. A jiní se možná chystali, ale najednou zmizel. Takže se omlouvám za zkrat. Článek vyjde v pondělí (a tentokrát už si pohlídám, aby bylo vše v pořádku).
Blogy začínají být pomalu připravené k ostrému nasazení. S tím přijde také zobrazování názvů posledních několika zápisů přímo na hlavní stránce AbcLinuxu. Vaše zápisy tak budou daleko více na očích.
Dnes jsme se Leošem dohadovali, co všechno by mělo být na hlavní stránce ukazováno, a jakým způsobem to prezentovat. A protože jsme se na ničem jednoznačném neshodli, předkládám vám dva návrhy k posouzení:
Také jsme uvažovali o tom, jak zobrazovat počet komentářů. Já bych preferoval spíše číslo v závorce (viz příklad se dvěma sloupečky), kdežto Leoš navrhoval vložit tento údaj do atribututitle. Vypadat by to mohlo asi jako na příkladu s jedním sloupečkem.
Kterou variantu, případně kombinaci kterých prvků, byste zvolili vy?
Navíc jsem konečně objevil konzolový mp3 přehrávač podle mého gusta. Chtěl jsem něco s ncurses rozhraním, ale malého, jednoduchého a účelného. Zkoušel jsem mp3blaster (příšerně komplikovaný, velká spousta ovládacích prvků a zkratek, nic pro mě) a ksmp3play (podivně odsekával konce písniček), až nakonec jsem narazil na playmp3list -- prostý, rychlý, miniaturní. Přesně to jsem hledal.
Kde se to v lidech bere? To neochvějné sebevědomí, autorita na rozdávání, nálada kritizovat...
Jenže když dojde na lámání chleba - tedy něco nejde podle plánu (zas tak moc často se to naštěstí nestává) - tak chvíli bezradně koukám a pak stejně nainstaluji z netu Debian. Tam totiž problémy umím řešit. Jinde jsem jako ryba na suchu. Vím, trocha pročtené dokumentace a hlavně trocha praxe by tomu pomohly, ale kde mám brát trpělivost, když s tím Debianem je to tak snadné?
Ve starém designu to bylo obzvláště špatné, protože díky tomu mizel i celý pravý sloupec. Ten už teď nemáme (díky čemuž je i více místa a k odsunutí mimo stránku dojde až při opravdu dlouhém řádku), ale přesto to působí problémy. Až doposud jsme to řešili tak, že admini procházeli diskuze a ručně výskyty rozbitého layoutu opravovali.
Na druhou stranu zápisy rozdělené se počítají jako přečtené pouze tehdy, když je někdo zobrazí celé (tj. buď je na ně přiveden odkazem, nebo klikne na "více..."
Nepoměr, který tento "dvojí metr" způsobuje, je na první pohled patrný. Jaké byste navrhovali řešení? Chtělo by to vymyslet způsob, jak nerozděleným zápisům započítávat, jen když je někdo skutečně přečte. Protože se však na ně nemusí pro přečtení klikat, je to problém.
Co mi však vrtá hlavou je symbol pro speciální tag <break>, pomocí kterého jsou zápisy rozdělovány na dvě části. Prozatím jsem použil prostě celý ten tag. Uvažoval jsem o šipce dolu a doleva (viz klávesa Enter) nebo o znaku odstavce (¶), ale nezdá se mi to moc intuitivní (nehledě na to, že to ani přesně nevystihuje funkci toho lámacího tagu). Napadá vás, jak to vylepšit? A pro které tagy ještě přidat tlačítka?
Jo, ty lámy... nebo ti lámové? ;-) To je taky hezky znárodněné cizí slovo. Kdo by si kdy pomyslel, že z "lame(r)" vznikne láma... Mě by to tedy nenapadlo. Ale co už by mě vůbec nenapadlo, to je ta oblíbenost při titulování sebe sama.
onmouseover a onmouseout u každého řádku tabulky, dost to nafukovalo velikost kódu. Bohužel to teď ale nefunguje v MS IE. Explorer prostě odmítá akceptovat parametr :hover u čehokoliv jiného než kotev (tag <a ...>). Ale co, shodli jsme s Leošem, že když to neovlivňuje základní funkčnost, nemá cenu se kvůli IE tolik omezovat. V základním zobrazení (15 diskuzí na hlavní straně) se ušetřily téměř 2 kilobajty.
Řešení bylo nakonec velmi prosté. Při zapnutém AA mám totiž knihovnu freetype zkompilovanou _bez_ bytecode interpreteru. AA fonty tak nejsou ošklivě hubené a špatně čitelné. Avšak pro pěkné zobrazování non-AA fontů je nutné bytecode interpreter naopak zapnout. Stačilo tedy knihovnu přeinstalovat verzí zkompilovanou s podporou BI a už je vše v pořádku.
Tahle peripetie mi připomněla, že jsem chtěl napsat článek o nastavování fontů v Linuxu. Sice už tu máme trojdílný seriál o konfiguraci Mozilly s TTF fonty, ale podrobnější pohled by se hodil. Až bude čas, tak z toho udělám další díl Vlastova seriálu Na co se často ptáme.Budu se je muset pokusit přeložit co nejdříve, abychom na Abc nezůstali příliš pozadu, ale zároveň bych potřeboval nějak zařídit rozumné rozvrstvení mezi ostatní články. Kdybych to vydal všechno naráz, nevyšlo by tento týden už nic jiného než Jaderné noviny.