Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Během víkendu kdosi místo definice pojmu vložil do slovníku dotaz. Záznam jsem vymazal, autorovi dotazu napsal email, ve kterém jsem mu řekl, že otázky patří do diskuzního fóra a vzápětí jsem pojem, o který se jednalo, do slovníku sám vysvětlil: zrcadlo.
Asi to bylo málo...
Tak jsem si pročítal včerejší "zprávy" na Slashdotu a zaujala mě tato: MPAA Releases Software For Parents. Píše se v ní, že MPAA (Movie Picture Association of Americe) dala k dispozici windowsovský program, který prohledá systém a nahlásí (zodpovědným rodičům, kteří nechtějí, aby se jejich děti podílely na přechovávání a sdílení nelegálních kopií hudebních a filmových nahrávek) výskyty P2P programů a nelegálních souborů.
Tedy, už tohle samo o sobě zní jako orwellovsky v realitu převedená absurdita alá Is Your Son a Computer Hacker? Ale to není všechno. Ten program se totiž ani maličko nesnaží skutečně nacházet soubory, které by - alespoň podle názvu (i když i to je praštěné) - mohly být skutečně pirátskými kopiemi. Označí totiž za nelegální úplně všechny(!) hudební soubory - podle přípon. Tedy včetně zvuků dodávaných s čistou instalací Windows. Nebo třeba empétrojku vytvořenou pomocí /dev/urandom
.
Co je tohle za svět? Štípněte mě, ať se probudím.
Když jsem se včera pozdě v noci na poslední chvíli rozhodl, že v pátek vyjde recenze Mandrakelinuxu, úplně jsem zapomněl, že původně jsem měl připravený jiný článek (také recenzi - ale na liveCD ProMEPIS). A ještě ke všemu v recenzi na ProMEPIS nebyly ani zatím vložené screenshoty. Ale stalo se - zapomněl jsem a ráno se tak na hlavní stránce Abc objevily oba články. Jeden z nich bohužel nedokončený - bez obrázků.
Protože jsem hodně spěchal a nebyl čas chybu napravit vložením obrázků na svá místa, článek jsem zase vymazal. Až zpětně jsem si uvědomil, že to asi nebylo moc moudré, protože dost lidí už ho mezitím otevřelo. A jiní se možná chystali, ale najednou zmizel. Takže se omlouvám za zkrat. Článek vyjde v pondělí (a tentokrát už si pohlídám, aby bylo vše v pořádku).
Blogy začínají být pomalu připravené k ostrému nasazení. S tím přijde také zobrazování názvů posledních několika zápisů přímo na hlavní stránce AbcLinuxu. Vaše zápisy tak budou daleko více na očích.
Dnes jsme se Leošem dohadovali, co všechno by mělo být na hlavní stránce ukazováno, a jakým způsobem to prezentovat. A protože jsme se na ničem jednoznačném neshodli, předkládám vám dva návrhy k posouzení:
Také jsme uvažovali o tom, jak zobrazovat počet komentářů. Já bych preferoval spíše číslo v závorce (viz příklad se dvěma sloupečky), kdežto Leoš navrhoval vložit tento údaj do atribututitle
. Vypadat by to mohlo asi jako na příkladu s jedním sloupečkem.
Kterou variantu, případně kombinaci kterých prvků, byste zvolili vy?
Navíc jsem konečně objevil konzolový mp3 přehrávač podle mého gusta. Chtěl jsem něco s ncurses rozhraním, ale malého, jednoduchého a účelného. Zkoušel jsem mp3blaster (příšerně komplikovaný, velká spousta ovládacích prvků a zkratek, nic pro mě) a ksmp3play (podivně odsekával konce písniček), až nakonec jsem narazil na playmp3list -- prostý, rychlý, miniaturní. Přesně to jsem hledal.
Kde se to v lidech bere? To neochvějné sebevědomí, autorita na rozdávání, nálada kritizovat...
Jenže když dojde na lámání chleba - tedy něco nejde podle plánu (zas tak moc často se to naštěstí nestává) - tak chvíli bezradně koukám a pak stejně nainstaluji z netu Debian. Tam totiž problémy umím řešit. Jinde jsem jako ryba na suchu. Vím, trocha pročtené dokumentace a hlavně trocha praxe by tomu pomohly, ale kde mám brát trpělivost, když s tím Debianem je to tak snadné?
Ve starém designu to bylo obzvláště špatné, protože díky tomu mizel i celý pravý sloupec. Ten už teď nemáme (díky čemuž je i více místa a k odsunutí mimo stránku dojde až při opravdu dlouhém řádku), ale přesto to působí problémy. Až doposud jsme to řešili tak, že admini procházeli diskuze a ručně výskyty rozbitého layoutu opravovali.
Na druhou stranu zápisy rozdělené se počítají jako přečtené pouze tehdy, když je někdo zobrazí celé (tj. buď je na ně přiveden odkazem, nebo klikne na "více..."
Nepoměr, který tento "dvojí metr" způsobuje, je na první pohled patrný. Jaké byste navrhovali řešení? Chtělo by to vymyslet způsob, jak nerozděleným zápisům započítávat, jen když je někdo skutečně přečte. Protože se však na ně nemusí pro přečtení klikat, je to problém.
Co mi však vrtá hlavou je symbol pro speciální tag <break>, pomocí kterého jsou zápisy rozdělovány na dvě části. Prozatím jsem použil prostě celý ten tag. Uvažoval jsem o šipce dolu a doleva (viz klávesa Enter) nebo o znaku odstavce (¶), ale nezdá se mi to moc intuitivní (nehledě na to, že to ani přesně nevystihuje funkci toho lámacího tagu). Napadá vás, jak to vylepšit? A pro které tagy ještě přidat tlačítka?
Jo, ty lámy... nebo ti lámové? ;-) To je taky hezky znárodněné cizí slovo. Kdo by si kdy pomyslel, že z "lame(r)" vznikne láma... Mě by to tedy nenapadlo. Ale co už by mě vůbec nenapadlo, to je ta oblíbenost při titulování sebe sama.
onmouseover
a onmouseout
u každého řádku tabulky, dost to nafukovalo velikost kódu. Bohužel to teď ale nefunguje v MS IE. Explorer prostě odmítá akceptovat parametr :hover
u čehokoliv jiného než kotev (tag <a ...>). Ale co, shodli jsme s Leošem, že když to neovlivňuje základní funkčnost, nemá cenu se kvůli IE tolik omezovat. V základním zobrazení (15 diskuzí na hlavní straně) se ušetřily téměř 2 kilobajty.
Řešení bylo nakonec velmi prosté. Při zapnutém AA mám totiž knihovnu freetype zkompilovanou _bez_ bytecode interpreteru. AA fonty tak nejsou ošklivě hubené a špatně čitelné. Avšak pro pěkné zobrazování non-AA fontů je nutné bytecode interpreter naopak zapnout. Stačilo tedy knihovnu přeinstalovat verzí zkompilovanou s podporou BI a už je vše v pořádku.
Tahle peripetie mi připomněla, že jsem chtěl napsat článek o nastavování fontů v Linuxu. Sice už tu máme trojdílný seriál o konfiguraci Mozilly s TTF fonty, ale podrobnější pohled by se hodil. Až bude čas, tak z toho udělám další díl Vlastova seriálu Na co se často ptáme.Budu se je muset pokusit přeložit co nejdříve, abychom na Abc nezůstali příliš pozadu, ale zároveň bych potřeboval nějak zařídit rozumné rozvrstvení mezi ostatní články. Kdybych to vydal všechno naráz, nevyšlo by tento týden už nic jiného než Jaderné noviny.