V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Rád bych Jaderné noviny oživil a zpřístupnil širšímu okruhu čtenářů. Teď je čtou jen skalní fandové, kteří vědí, co je čeká. Představuji si to asi takhle...
Jaderné noviny jsou nejdelší seriál, který na AbcLinuxu.cz vychází. Dlouho se skládaly z výběru článků a krátkých zpráv, které dával dohromady Zack Brown pro svůj Kernel Traffic. Když Kernel Traffic skončil, dohodl jsem se na přebírání článků z LWN.net, které píše převážně Jon Corbet (první díl z LWN.net). Z počátku jsme přidávali stručné zprávy také z KernelTrap, které píše Jeremy Andrews.
S nápadem překládat zprávy o vývoji linuxového jádra přišel Leoš Literák, který také prvních x desítek dílů připravil. Později jsem překládání převzal já, krátkodobě vypomohl Andrej Kruták a v současné době se o překlady už skoro tři roky stará Jirka Bourek.
V dnešní podobě jsou JN dlouhé a opravdu hutné. Málokdo – i když ho článek opravdu zajímá – má čas a sílu vydržet u článku tak dlouho, aby ho celý přečetl. Na LWN.net přitom vycházejí jednotlivé části, ze kterých se skládají naše Jaderné noviny, samostatně v průběhu týdne. Teprve na konci týdne je Jon shrne do jednoho velkého článku, ke kterému přidá vtipné citáty a informaci o aktuálních verzích jádra.
Co kdybychom jednotlivé články také vydávali samostatně? Textu by v nich bylo dost a dost, průměrné JN jsou třikrát objemnější než běžný ábíčkovský článek. Informace o aktuální verzi jádra je v podstatě zbytečná – akorát čas od času zmate některé čtenáře, kteří se nevšimnou, že se jedná o překlad, a poukazují v diskusi na to, že „aktuální“ je vlastně úplně jiná verze jádra.
Zbývalo by vyřešit, co provést s „Citáty týdne“, o které by byla škoda se připravit. Například by to mohlo jít tak, že bychom je vydávali jednou týdně společně s jedním či dvěma kratšími články, které obvykle bývají zařazeny na začátku týdenního souhrnu LWN.net.
Vydáváním jednotlivých článků zvlášť by se také vyřešilo to, že mají Jaderné noviny opravdu nudné a nicneříkající názvy. Už spoustu let vycházejí jen s číslem nebo datem – takový název článku je k ničemu, chceme-li rychle zjistit, o co v článku jde, nebo později nějaký článek o konkrétním tématu dohledat.
Místo toho bychom mohli mít názvy třeba následující: „Jádro: O škálovatelnosti Linuse“ nebo „Jádro: Slab alokátor týdne: SLUB+fronta“.
Co si o tom myslíte? Bylo by to lepší? Četly by se JN lépe?
Tiskni
Sdílej:
ten si prostě přečte jeden článek a později další
Tak takto to nefunguje, aspoň u mňa nie. Články/novinky čítam naraz, ešte keď sú čerstvé a prakticky nikdy sa k nim nevraciam. Knihu, alebo skriptá, to áno, ale obyčajný článok by sa rozsahom a obsahom k tomu IMHO nemal blížiť 
Už tak stíhám jen tak tak a vydávat po částech znamená pravidelně koukat, co je novýho a jestli to přeložit - práce navíc, na kterou nemám čas.Pro tebe by se nic nezměnilo - kromě toho, že by nebylo potřeba překládat část "Aktuální verze jádra".
Koho nezajímají JN jako jeden kus, nebude ho zajímat ani pět kusů.Řekl bych, že kratší články jsou pro mnoho lidí stravitelnější. Výmluvnější název o článku prozradí víc, což může náhodného čtenáře zaujmout.
Nicneříkající názvy řeší perex.Ale ne ve vyhledávání. Často v Googlu hledám konkrétní vydání JN a dostanu stránku plnou nicneříkajících titulků - viz screenshot v příloze komentáře. Myslím, že věcnější názvy by tomu pomohly.
Bojim se, ze kdyz se rozpadnou do mensich clanku, budou suplovat ostatni potencialni clanky.To jsem nepochopil. Co je tím myšleno?
. Ne, že by to byl záměr, ale je možné, že by to k tomu sklouzlo. Dobrý postřeh.
Problém: Jaderné noviny čte málo lidí.
Řešení: Změnit Jaderné noviny.
Výsledek: Jaderné noviny bude číst ještě míň lidí.
By mě zajímalo, kolik dle šéfredaktora existuje potenciálních čtenářů Jaderných novin.
No - možná, že když to půjde cestou jako zprávičky nebo ankety (bulvarizace, nepravdy, manipulace), mohlo by to přetáhnout třeba nějaké čtenáře Živě...
Problém: Jaderné noviny čte málo lidí.Ne, podle mě čte JN dost lidí. Ten počet je už několik let stejný. Ale chtěl bych ty články zpřístupnit i dalším.
když to půjde cestou jako zprávičky nebo ankety (bulvarizace, nepravdy, manipulace)Už zase osočuješ, aniž bys uvedl jediný konkrétní příklad.
Ne, podle mě čte JN dost lidí. Ten počet je už několik let stejný. Ale chtěl bych ty články zpřístupnit i dalším.Tak to asi máme holt jiný pohled na slovo "dost". :)
Už zase osočuješ, aniž bys uvedl jediný konkrétní příklad.Zaprvé nerozumím, proč "už zase", zadruhé si myslím, že osočování bys zrovna ty nemusel někomu vyčítat, zatřetí jsem na konkrétní příklady bulvarizací, nepravd nebo manipulací upozorňoval vždy pod danou anketou, zprávičkou ap.
Tak to asi máme holt jiný pohled na slovo "dost". :)Aby to nebylo vyloženo dvojsmyslně - nemyslím tím, že by JN četlo málo lidí, to v žádném případě, jen se divím, že někdo určitý počet lidí označí za "dost", a přitom říká, že by jich mohlo být (možná daleko) víc.
osočování bys zrovna ty nemusel někomu vyčítatKončím s tebou. Kdyby to nějakého masochistu zajímalo, může si zpětně dohledat, jak si vymýšlíš, překrucuješ atd. Tvoje odkazy to dokladují.
Ale chtěl bych ty články zpřístupnit i dalším.dost pochybuju, ze nekdo zacne cist JN jen proto, ze se rozdelej na nekolik clanku a budou vydavany prubezne behem tydne. to imho akorat rozhodi sandal pravidelnym ctenarum, vcetne me ;)