Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Rád bych Jaderné noviny oživil a zpřístupnil širšímu okruhu čtenářů. Teď je čtou jen skalní fandové, kteří vědí, co je čeká. Představuji si to asi takhle...
Jaderné noviny jsou nejdelší seriál, který na AbcLinuxu.cz vychází. Dlouho se skládaly z výběru článků a krátkých zpráv, které dával dohromady Zack Brown pro svůj Kernel Traffic. Když Kernel Traffic skončil, dohodl jsem se na přebírání článků z LWN.net, které píše převážně Jon Corbet (první díl z LWN.net). Z počátku jsme přidávali stručné zprávy také z KernelTrap, které píše Jeremy Andrews.
S nápadem překládat zprávy o vývoji linuxového jádra přišel Leoš Literák, který také prvních x desítek dílů připravil. Později jsem překládání převzal já, krátkodobě vypomohl Andrej Kruták a v současné době se o překlady už skoro tři roky stará Jirka Bourek.
V dnešní podobě jsou JN dlouhé a opravdu hutné. Málokdo – i když ho článek opravdu zajímá – má čas a sílu vydržet u článku tak dlouho, aby ho celý přečetl. Na LWN.net přitom vycházejí jednotlivé části, ze kterých se skládají naše Jaderné noviny, samostatně v průběhu týdne. Teprve na konci týdne je Jon shrne do jednoho velkého článku, ke kterému přidá vtipné citáty a informaci o aktuálních verzích jádra.
Co kdybychom jednotlivé články také vydávali samostatně? Textu by v nich bylo dost a dost, průměrné JN jsou třikrát objemnější než běžný ábíčkovský článek. Informace o aktuální verzi jádra je v podstatě zbytečná – akorát čas od času zmate některé čtenáře, kteří se nevšimnou, že se jedná o překlad, a poukazují v diskusi na to, že „aktuální“ je vlastně úplně jiná verze jádra.
Zbývalo by vyřešit, co provést s „Citáty týdne“, o které by byla škoda se připravit. Například by to mohlo jít tak, že bychom je vydávali jednou týdně společně s jedním či dvěma kratšími články, které obvykle bývají zařazeny na začátku týdenního souhrnu LWN.net.
Vydáváním jednotlivých článků zvlášť by se také vyřešilo to, že mají Jaderné noviny opravdu nudné a nicneříkající názvy. Už spoustu let vycházejí jen s číslem nebo datem – takový název článku je k ničemu, chceme-li rychle zjistit, o co v článku jde, nebo později nějaký článek o konkrétním tématu dohledat.
Místo toho bychom mohli mít názvy třeba následující: „Jádro: O škálovatelnosti Linuse“ nebo „Jádro: Slab alokátor týdne: SLUB+fronta“.
Co si o tom myslíte? Bylo by to lepší? Četly by se JN lépe?
Tiskni
Sdílej:
ten si prostě přečte jeden článek a později další
Tak takto to nefunguje, aspoň u mňa nie. Články/novinky čítam naraz, ešte keď sú čerstvé a prakticky nikdy sa k nim nevraciam. Knihu, alebo skriptá, to áno, ale obyčajný článok by sa rozsahom a obsahom k tomu IMHO nemal blížiť 
Už tak stíhám jen tak tak a vydávat po částech znamená pravidelně koukat, co je novýho a jestli to přeložit - práce navíc, na kterou nemám čas.Pro tebe by se nic nezměnilo - kromě toho, že by nebylo potřeba překládat část "Aktuální verze jádra".
Koho nezajímají JN jako jeden kus, nebude ho zajímat ani pět kusů.Řekl bych, že kratší články jsou pro mnoho lidí stravitelnější. Výmluvnější název o článku prozradí víc, což může náhodného čtenáře zaujmout.
Nicneříkající názvy řeší perex.Ale ne ve vyhledávání. Často v Googlu hledám konkrétní vydání JN a dostanu stránku plnou nicneříkajících titulků - viz screenshot v příloze komentáře. Myslím, že věcnější názvy by tomu pomohly.
Bojim se, ze kdyz se rozpadnou do mensich clanku, budou suplovat ostatni potencialni clanky.To jsem nepochopil. Co je tím myšleno?
. Ne, že by to byl záměr, ale je možné, že by to k tomu sklouzlo. Dobrý postřeh.
Problém: Jaderné noviny čte málo lidí.
Řešení: Změnit Jaderné noviny.
Výsledek: Jaderné noviny bude číst ještě míň lidí.
By mě zajímalo, kolik dle šéfredaktora existuje potenciálních čtenářů Jaderných novin.
No - možná, že když to půjde cestou jako zprávičky nebo ankety (bulvarizace, nepravdy, manipulace), mohlo by to přetáhnout třeba nějaké čtenáře Živě...
Problém: Jaderné noviny čte málo lidí.Ne, podle mě čte JN dost lidí. Ten počet je už několik let stejný. Ale chtěl bych ty články zpřístupnit i dalším.
když to půjde cestou jako zprávičky nebo ankety (bulvarizace, nepravdy, manipulace)Už zase osočuješ, aniž bys uvedl jediný konkrétní příklad.
Ne, podle mě čte JN dost lidí. Ten počet je už několik let stejný. Ale chtěl bych ty články zpřístupnit i dalším.Tak to asi máme holt jiný pohled na slovo "dost". :)
Už zase osočuješ, aniž bys uvedl jediný konkrétní příklad.Zaprvé nerozumím, proč "už zase", zadruhé si myslím, že osočování bys zrovna ty nemusel někomu vyčítat, zatřetí jsem na konkrétní příklady bulvarizací, nepravd nebo manipulací upozorňoval vždy pod danou anketou, zprávičkou ap.
Tak to asi máme holt jiný pohled na slovo "dost". :)Aby to nebylo vyloženo dvojsmyslně - nemyslím tím, že by JN četlo málo lidí, to v žádném případě, jen se divím, že někdo určitý počet lidí označí za "dost", a přitom říká, že by jich mohlo být (možná daleko) víc.
osočování bys zrovna ty nemusel někomu vyčítatKončím s tebou. Kdyby to nějakého masochistu zajímalo, může si zpětně dohledat, jak si vymýšlíš, překrucuješ atd. Tvoje odkazy to dokladují.
Ale chtěl bych ty články zpřístupnit i dalším.dost pochybuju, ze nekdo zacne cist JN jen proto, ze se rozdelej na nekolik clanku a budou vydavany prubezne behem tydne. to imho akorat rozhodi sandal pravidelnym ctenarum, vcetne me ;)