Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Jelikož jsem na škole úspěšně absolvoval kurs C++, řekl jsem si, že by bylo pěkné naučit se i Javu. Něco jsem už vyrobil v NetBeansech v J2ME pro svůj mobil, ale "naklikání" GUI a sesmolení kódu podle pár příkladů tak, že to sotva jede, nepovažuju za programování. Inu vydal jsem se do knihovny a zapůjčil knihu se sympatickým názvem Java bez předchozích znalostí od jistého Jamese Koegha...
Asi jsem si špatně vyložil název, ale obsah knihy mě opravdu pobavil. Bohužel jsem se nedostal za první kapitolu, protože neoplývám dostatkem času na čtení anekdot a básnických přirovnání počítačových termínů. První co mně zarazilo byla věta "Zdrojový kód se musí uložit do souboru s rozšířením .java". Asi jsem zaspal dobu, ale letmo tuším, že zdrojáky jsou obyčejné soubory čistého textu, takže jaképak rozšíření. Aha, už to chápu. Opět nová terminologie (viz můj zápis o VisualStudiu, kde nejsou files, ale items a místo Run se pouští Start debugging), jsem to ale zpátečník... Píši si do slovníčku přímo pod Items = Files dálší položku: koncovka (extenze) = rozšíření.
Pokračuji v četbě a zjišťuji, že styl, jakým je kniha napsaná, objasňuje význam slovního spojení "bez předchozích znalostí". Stačí umět číst a zmáčknout čudlík s nápisem "power". Zbytek je v knize vysvětlen za použití originálních přirovnání, která navozují příjemné představy např. vinného sklípku. Například se dočítám, že s pamětí počítače je to jako s vinným sklípkem. Jsou v něm přihrádky na lahve a každá lahev vína je nějaká informace. Nevýhodou jazyka B pak je, že pro libovolný počet lahví rezervuje vždy stejný počet přihrádek. A to se nevyplatí. Proto vznikl jazyk C, který už umí pro jednu lahev vína rezervovat jednu přihrádku. A to se vyplatí! Názorné a ještě k tomu poetické.
Co závěrem? Knihu doporučuji lidem, kteří neumí nic jiného, než zapnout počítač a chtěli by umět programovat. Dozví se spoustu zajímavých informací a pokud budou mít trpělivost se čtením barvitých přirovnání, dočkají se jistě i výsledků své programátorské práce. Pokud však již víte, co je to paměť, co je to program apod., asi vám naroste plnovous, než se dostanete k tomu, jak vypadá HelloWorld.java. Jediné, co musím vytknout, je ten nešťastný překlad slov "with extension .java".
A ještě jeden OT: Dneska jsem testoval Kororu -- to xgl je fakt supr, akorát nechápu, jak do distra, které má ukázat "hravé" GUI může někdo nacpat Gnome. Než jsem tam našel nějaké možnosti přizpůsobení vzhledu, měl jsem uvařené špagety a krom toho aplikace pro změnu stylu spadla při volbě jakéhokoliv stylu. Už chápu, proč Linus nemá rád Gnome
Btw. Ještě, že mě napadlo, podívat se do /etc, kde jsem našel seznam pár klávesových zkratek. Jinak bych ani nevěděl, jak nastavit průhlednost, otočit plochu apod.
Tiskni
Sdílej:
Composite je naopak dobře podporováno v KDE (KWin), GNOME (Metacity) ho zatím nepodporuje (i když ve verzi GNOME 2.14 už možná ano?).
Xgl je něco jiného než klasické Composite. Proto se používá window manager Compiz, který umí využít jeho možností. A právě pro ten existuje bohužel zatím jen gnome_window_decorator. Nicméně jeho architektura je modulární a pracuje se i na kde_window_decoratoru.
... My uživatelé minimalitických manažerů typu PekWM si holt musíme občas rýpnout do Gnomistů nebo KDEistů a zrovna ta Kororaa mi přišla jako vhodná příležitost
. Otázka padání aplikace pro nastavení stylu však určitě má něco společného s Gnome. Samozřejmě jsem tam narazil na další (podstatnější) nedostatky (viz zmiňované přepnutí do konzole a meta-klávesa), ale tento blogpost nebyl o distribuci Kororaa...
sudo su
nejsem zvyklej sudo pouzivat...
. Poslední dobou se nějak často vyskytuju v místech kde není PekWM a občas ani BASH a pak jsem zcela v koncích. Kdo se v tom má vyznat, když se nedají klávesové zkratky změnit v ~/.pekwm/keys a když prompt řve, že neví, co je to "ls"