Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Článek na stránkách Fedora Magazinu informuje o vydání Fedora Asahi Remixu 43, tj. linuxové distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 43.
Byl zveřejněn program konference Installfest 2026. Konference proběhne o víkendu 28. a 29. března v Praze na Karlově náměstí 13. Vstup zdarma.
Byla vydána Java 26 / JDK 26. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 10. Odstraněno bylo Applet API.
Byla vydána nová verze 260 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Odstraněna byla podpora skriptů System V. Aktualizovány byly závislosti. Minimální verze Linuxu z 5.4 na 5.10, OpenSSL z 1.1.0 na 3.0.0, Pythonu z 3.7.0 na 3.9.0…
Byla vydána nová verze 5.1 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Bylo oznámeno vydání nové verze 8.1 "Hoare" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie). Doprovodný příspěvek na blogu Khronosu rozebírá kódování a dekódování videa pomocí Vulkan Compute Shaders v FFmpeg.
Byl představen open-source a open-hardware prototyp nízkonákladového raketometu kategorie MANPADS, který byl sestaven z běžně dostupné elektroniky a komponent vytištěných na 3D tiskárně. Raketa využívá skládací stabilizační křidélka a canardovou stabilizaci aktivně řízenou palubním letovým počítačem ESP32, vybaveným inerciální měřicí jednotkou MPU6050 (gyroskop a akcelerometr). Přenosné odpalovací zařízení obsahuje GPS,
… více »Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce na větší ploše než kamera s pevnou polohou; stačí, je-li k dispozici Wi-Fi síť.
SuperTux (Wikipedie), tj. klasická 2D plošinovka inspirovaná sérií Super Mario, byl vydán v nové verzi 0.7.0. Videoukázka na YouTube. Hrát lze i ve webovém prohlížeči.
Je pátek dopoledne, vyšel mi čas volna, protože je spousta nových pacientů, co se nepřihlásili na jógu,což v pátek vůbec není zvykem. Koukám na monitor a píši blog. Ani nevím o čem bude. Jen mám chuť psát o něčem jen tak. Snad ten blog nemusí být ani chytrý. V poslední době jsem se dostal do příjemného naladění. Mám chuť i žertovat, naskakují mi repliky jako kdysi a i lidé kolem mne na mě reagují poměrně příznivě jako ještě loni.
Zdá se že všechno už definitivně povolilo. Nikam nechvátám, celkem mě nic netlačí a jen si tak žiji a sleduji cvrkot kolem sebe. Takhle jsem žil velmi dlouho a vždy to byly šťastné chvíle mého života. Dělat si svoje, a dívat se jak čas a život plyne. Tenhle pocit plynutí miluji. Sice si uvědomuji že let života přibývá, čas žití se zkracuje, ale těší mě si vychutnávat život. Přemýšlel jsem včera a vlastně se i rozhodl, že se vydám do Portugalska. Tam jsem ještě nebyl a chtěl bych poznat tu zem mořeplavců, co měla obrovskou koloniální říši, jež vlastně ze všech koloniálních velmocí nejdéle odolávala rozpadu.
Portugalci jsou považováni za malý národ, ale docela ovlivnili velkou část světa. Uvědomuji si, že o téhle zemi skoro nic nevím. Pamatuji si jména jako: „Jindřich mořeplavec, Vasco de Gama” a další. Takže seženu letenku a vyrazím. Budu muset si něco přečíst, abych věděl co se dá všechno vidět. Tím nechci říct, že se zrovna tam vydám. Ale je dobré vědět co mě tam čeká. Španělsko, to jsem tak zhruba tušil co je tam k vidění. Portugalsko se mi dlouho zdálo takovou periferii Evropy. Konečně jsem z periferie, takže jsem měl tendence se periferiím vyhýbat.
Portugalsky sice neumím, ale španělsky také ne a přesto jsem prošel celé Španělsko a Chile. Tedy ani Portugalsko by neměl být problém. Už se těším. Jen nevím jestli půjdu ze severu na jih a nebo obráceně. Ona to vážně není velká země, takže asi nebude problém ji za měsíc přejít celou. Záleží na tom kde vystoupím z letadla. Velká města nemusím nikde na světě. Takže pokud to půjde budu cestovat po venkově, procházet malá města a preferovat budu klid před velkoměstským ruchem. Kde se asi zřejmě stavím bude Fatima. Konečně mohu to udělat i jako pouť. Odpoledne mě čekájí ještě dva programy a potom adié domu. V sobotu v neděli snad klid. Stavím se v knihovně, něco si přečtu, projdu se udělám si pokud to půjde co nejpříjemnější víkend. Slíbil jsem malý blog o pěším cestování na Abíčku pro Leoše Literáka, tak jestli budu mít náladu, napíšu ho. Tyhle věci co jsou jako manuál mě moc nebaví. Raději jen tak v náznaku. Protože je to strašně individuální. Konečně se o to můžu pokusit i tady.
Cestovat pěšky, jak jsem zjistil, jsem i dnes v padesáti šesti letech schopný průměrnou rychlostí kolem šesti kilometrů. I ve vedrech. Chodím tím způsobem, že jdu dvě hodiny a tak půl hodiny až hodinu odpočívám. V přestávce si vařím kafe na vařiči, který nesu sebou. Plynový. Jím co mi chutná. Neomezuji se v jídle. Jíst mi chutná, vzhledem k energetickému výdeji. Ale hodně jím rajčata, která jsou zdrojem hořčíku, jehož nedostatek může způsobit svalové křeče. Také piji minerálky s obsahem hořčíku a jiných minerálů. Je potřeba doplnit sole, jež organismus ztrácí pocením.
Ve vedrech, jež byla v Izraeli, kde jsem byl v červenci, nebo v Chile, kde jsem byl sice v únoru, což je podobné počasí jako ve Středomoří v létě, tak srpen, piji kolem deseti litrů vody. Nedělám si starosti z močením protože většinou vše vypotím. Jdu kolem dvanácti hodin denně. Z toho tak sedm hodin čistého času. Na oběd mám delší přestávku. Denně tímto způsobem ujdu kolem čtyřiceti kilometrů.
Vzhledem k tomu, že cestuji většinou v těchto zemích ve vedru a na slunci, zásadně odpočívám ve stínu. Žádné opalování na slunci. Na slunci jsem dost a dost. Dodržuji pravidelný rytmus chůze. Nezrychluji ani nezpomaluji. Na hlavě mám zásadně pokrývku hlavy. Jako obrana proti úžehu. Jídlo kupuji tak maximálně na den. Víc nemá smysl v civilizované zemi. Ve Španělsku se to vyplatí, protože vesnice jsou často od sebe vzdáleny mezi 20-40 km. Což je pro mnohé celodenní pochod. Dbám především na dostatek vody. Dehydratace je svinstvo. Co si kdo dá do ruksaku je jeho věc. Co nosím já to jsem popsal v blogu „Boty, ruksak a Nový Zéland zde. Tak to je asi tak všechno co považuji za nutné zdůraznit. Předpokládám, že pan Literák plus ostatní, co to budou číst, jsou myslící lidé z vysokým IQ. Tak si to cestování užijte. Případné dotazy na tel: 737 847 317. Bezplatná poradna pro budoucí chodce.
Takže mé volno se chýlí ke konci, musím jít pracovat. Svinský čas, volno mě rozmazlilo. Radši bych ležel doma, ale až zítra.
Tiskni
Sdílej:
To spise vyhledove, treba za deset let.
A i kdyz nemusite velka mesta, tak Porto stoji za to :o)
Pokud pojedu, také sem zase něco napíšu.
Muj odhad byl kolem tech 40 km za den, jsem rad, ze je to realne. Podle tohoto pruvodce je treba 4 tydnu, coz je dost. Za kolik jste to zvladl vy?
Navíc ho mám i na svých stránkách.
. Vypadá to, že asi nemá smysl mít ani mail, ani mobil.