Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Je pátek dopoledne, vyšel mi čas volna, protože je spousta nových pacientů, co se nepřihlásili na jógu,což v pátek vůbec není zvykem. Koukám na monitor a píši blog. Ani nevím o čem bude. Jen mám chuť psát o něčem jen tak. Snad ten blog nemusí být ani chytrý. V poslední době jsem se dostal do příjemného naladění. Mám chuť i žertovat, naskakují mi repliky jako kdysi a i lidé kolem mne na mě reagují poměrně příznivě jako ještě loni.
Zdá se že všechno už definitivně povolilo. Nikam nechvátám, celkem mě nic netlačí a jen si tak žiji a sleduji cvrkot kolem sebe. Takhle jsem žil velmi dlouho a vždy to byly šťastné chvíle mého života. Dělat si svoje, a dívat se jak čas a život plyne. Tenhle pocit plynutí miluji. Sice si uvědomuji že let života přibývá, čas žití se zkracuje, ale těší mě si vychutnávat život. Přemýšlel jsem včera a vlastně se i rozhodl, že se vydám do Portugalska. Tam jsem ještě nebyl a chtěl bych poznat tu zem mořeplavců, co měla obrovskou koloniální říši, jež vlastně ze všech koloniálních velmocí nejdéle odolávala rozpadu.
Portugalci jsou považováni za malý národ, ale docela ovlivnili velkou část světa. Uvědomuji si, že o téhle zemi skoro nic nevím. Pamatuji si jména jako: „Jindřich mořeplavec, Vasco de Gama” a další. Takže seženu letenku a vyrazím. Budu muset si něco přečíst, abych věděl co se dá všechno vidět. Tím nechci říct, že se zrovna tam vydám. Ale je dobré vědět co mě tam čeká. Španělsko, to jsem tak zhruba tušil co je tam k vidění. Portugalsko se mi dlouho zdálo takovou periferii Evropy. Konečně jsem z periferie, takže jsem měl tendence se periferiím vyhýbat.
Portugalsky sice neumím, ale španělsky také ne a přesto jsem prošel celé Španělsko a Chile. Tedy ani Portugalsko by neměl být problém. Už se těším. Jen nevím jestli půjdu ze severu na jih a nebo obráceně. Ona to vážně není velká země, takže asi nebude problém ji za měsíc přejít celou. Záleží na tom kde vystoupím z letadla. Velká města nemusím nikde na světě. Takže pokud to půjde budu cestovat po venkově, procházet malá města a preferovat budu klid před velkoměstským ruchem. Kde se asi zřejmě stavím bude Fatima. Konečně mohu to udělat i jako pouť. Odpoledne mě čekájí ještě dva programy a potom adié domu. V sobotu v neděli snad klid. Stavím se v knihovně, něco si přečtu, projdu se udělám si pokud to půjde co nejpříjemnější víkend. Slíbil jsem malý blog o pěším cestování na Abíčku pro Leoše Literáka, tak jestli budu mít náladu, napíšu ho. Tyhle věci co jsou jako manuál mě moc nebaví. Raději jen tak v náznaku. Protože je to strašně individuální. Konečně se o to můžu pokusit i tady.
Cestovat pěšky, jak jsem zjistil, jsem i dnes v padesáti šesti letech schopný průměrnou rychlostí kolem šesti kilometrů. I ve vedrech. Chodím tím způsobem, že jdu dvě hodiny a tak půl hodiny až hodinu odpočívám. V přestávce si vařím kafe na vařiči, který nesu sebou. Plynový. Jím co mi chutná. Neomezuji se v jídle. Jíst mi chutná, vzhledem k energetickému výdeji. Ale hodně jím rajčata, která jsou zdrojem hořčíku, jehož nedostatek může způsobit svalové křeče. Také piji minerálky s obsahem hořčíku a jiných minerálů. Je potřeba doplnit sole, jež organismus ztrácí pocením.
Ve vedrech, jež byla v Izraeli, kde jsem byl v červenci, nebo v Chile, kde jsem byl sice v únoru, což je podobné počasí jako ve Středomoří v létě, tak srpen, piji kolem deseti litrů vody. Nedělám si starosti z močením protože většinou vše vypotím. Jdu kolem dvanácti hodin denně. Z toho tak sedm hodin čistého času. Na oběd mám delší přestávku. Denně tímto způsobem ujdu kolem čtyřiceti kilometrů.
Vzhledem k tomu, že cestuji většinou v těchto zemích ve vedru a na slunci, zásadně odpočívám ve stínu. Žádné opalování na slunci. Na slunci jsem dost a dost. Dodržuji pravidelný rytmus chůze. Nezrychluji ani nezpomaluji. Na hlavě mám zásadně pokrývku hlavy. Jako obrana proti úžehu. Jídlo kupuji tak maximálně na den. Víc nemá smysl v civilizované zemi. Ve Španělsku se to vyplatí, protože vesnice jsou často od sebe vzdáleny mezi 20-40 km. Což je pro mnohé celodenní pochod. Dbám především na dostatek vody. Dehydratace je svinstvo. Co si kdo dá do ruksaku je jeho věc. Co nosím já to jsem popsal v blogu „Boty, ruksak a Nový Zéland zde. Tak to je asi tak všechno co považuji za nutné zdůraznit. Předpokládám, že pan Literák plus ostatní, co to budou číst, jsou myslící lidé z vysokým IQ. Tak si to cestování užijte. Případné dotazy na tel: 737 847 317. Bezplatná poradna pro budoucí chodce.
Takže mé volno se chýlí ke konci, musím jít pracovat. Svinský čas, volno mě rozmazlilo. Radši bych ležel doma, ale až zítra.
Tiskni
Sdílej: