Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.7.
Wayland byl vydán ve verzi 1.24.0. Jde o menší vydání po více než roce. Více funkcionality bývá přidáváno v průběžných vydáních Wayland Protocols.
Textový editor Geany byl vydán ve verzi 2.1. Jde o udržovací vydání po bezmála dvou letech. Obsahuje drobná vylepšení vyhledávání, aktualizace podpory zvýrazňování syntaxe a dále převážně opravy chyb.
Byly zveřejněny videozáznamy, dostupné také s prezentacemi přímo z programu, a také fotogalerie z open source komunitní konference DevConf.CZ 2025 konané od 12. do 14. června v Brně.
Navigace se soukromím CoMaps postavena nad OpenStreetMap je nově k dispozici v Google Play, App Store i F-Droid. Jedná se o komunitní fork aplikace Organic Maps.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
No, použil bych v dané situaci výraz "standardně".
A ve slově budiš bych psal na konci hlásku znělou místo neznělé .
Jen to, že je již v tuzemsku delší dobu. Jinak by šlo použít slovo předurčeně.
A přitom to významově odpovídá ... někdo to tak označil a tak je to tam jako ... předurčené.
A co třeba "tovární nastavení"?
Třeba u routeru se dá říct, že defaultní nastavení je továrním.
deadline, summit, zabúkovatPřed lety jsem se vztekal nad oblíbenou frází, která sice utvořena z českých slov, ale je moc dlouhá a jakoby se snažila trochu zakrývat skutečný význam:
dopustit se pochybeníCo zní hůř? Udělat chybu, pokazit něco, nebo dopustit se pochybení? Prznitelé jazyka, vraťte se do školy!
V patičce je lepší dobrá a česky psaná myšlenka než rádobyintelektuální žvást v latiněDobře!![]()
Slovo defaultně je náhodou náramně užitečné.Ano, hlavně v počeštěné variantě "dyfóltně"
Mno, u těch slov, která jsi/jste vyjmenoval by si toho, že jsou cizí ještě člověk všiml...Myslím, že není důvod, proč bys mi nemohl klidně tykat ...
Co mám špatně?* diakritika = čárky a háčky Diakritika je "rozlišování, rozeznávání", "čárky a háčky" jsou některé z diakritických znamenének. * ekvivalent = obdoba Ekvivalent není něco "obdobného", ale spíše něco "rovnocenného". * tolerovat = (s)trpět Tolerovat znamená respektovat, brát ohled, snášet. Jistě můžete tolerovat bolest a trpět cizí názory, ale ne každá tolerance je "(s)trpění" a ne každé "(s)trpění" tolerance. * redakce = sbor novinářů/vydavatelů (někdy) Redakce je úprava (většinou textu) k publikování, jako "sbor" pak lidé, kteří se redakcí zabývají. Nemusí být ani novináři ani vydavatelé. Například. Většinou se mají věci tak, že se tzv. cizí slova ujímají v určitém kontextu, a ujímají se zejména tam, kde je původně české (nebo aspoň více zažité, počeštěné slovo - např. ruský "vzduch" vs. tradiční české "povětří") z nějakého důvodu nepřesné, zavádějící, mající jiný významový odstín. Libovolně se pak dají tato slova zaměňovat jen tam, kde na nějakém tom slově nesejde.
K diakritice: my jiná znaménka než háčky a čárky nepoužíváme.
Ale používáme, přinejmenším kroužek by se do značné míry dal označit za českou specialitu. A např. jmen s přehláskou také není málo, zkuste se podívat do telefonního seznamu.
A říkat tomu rozlišovátka se mi opravdu nechce. ;-)
Nikdo vás nenutí. Můžete tomu říkat třeba… diakritika. :-)
To spíš nejnižší hodnota.
Co pamatuju, tak infimum je minimum, které je nabýváno (?).
Hm, tak obráceně, minimum je infimum, které je nabýváno, taky jsem musel zabrousit do podkladů. Tj. pokud je množina omezená, má supremum/infimum a pokud toto patří do D(f), jedná se o maximum/minimum.
Zlomek je číslo, derivace je (obecně) funkce.
Hm, zlomek ... to je vlastně podle úmluvy ... že
pokud se cítíš osobně dotčen za redakci ABC,Vůbec ne. Spíš jsem chtěl vědět, kde mi to uniklo.
Doufám, že v obrozeneckém nadšeníTakhle tomu neříkám. Použije-li někdo v článku "defaultní" na místě, kde je to pohodlně (a přesně) zastupitelné např. slovem "výchozí", opravuji to jako stylistickou chybu. Podobně jako třeba script -> skript.
nepřepisujete byte na bajtNepřepisuji. Sám sice s oblibou "bajt" píši, ale jiným to nevnucuji. Přiznávám, že bych spíše toleroval např. "default nastavení" než "defaultní nastavení". A proto nemám problém s "byte".
... a ty budeš dělat vše podle přesných pravidel, Heil Hitle...Das hab' ich nicht verstanden :-/
Jasně, zavedeme cyrilici, sice taky není česká, ale je o něco slovanštější než latinkaProtože původně z řeckého písma stejně jako latinka (a to zase z písma fénického)? Ha ha ha.
Písmo... Jedině zářezy do vrbového proutku... tedy, pardon, lipového proutku.
Ajajaj! Lípa je prý od germánů stejně jako dub. Tak to je taky trefe. :)
Nemohu si odpustit: To mi psal jeden muž: Náš jazyk je skutečně perlička na dně... Dosti nuceně doveden k funkčnosti několika svéráznými génii v době obrozenecké. Nevím, zda bylo nezbytně nutné manifestovat svou národní jednotu právě jen a jen jazykem. Ostatně to jako obvykle nejsou mé myšlenky
- nejsem si jist dokonce ani "našemi" dvěma otázkami, které z úst vypustil H.B. Šauer v době osvobození-vzniku státu : Co je úkolem našeho národa? A Jaká je naše národní identita?
Já mám v této věci jasno: Vyplazovat náš jazyk na mocné Teutony...
Proč ne? Však vznikla úpravou řeckého písma pro zápis staroslověnštiny, což ji činí o něco slovanštější než latinku.Přesněji řečeno, to byla tzv. hlaholice. Ale protože byla až moc svébytná a nepraktická, odebrala se na smetiště dějin a nadále až dodnes sloužila řecká abeceda prakticky bez úprav, tzv. cyrilice. A to nikoliv protože byla "slovanštější", ale právě protože byla "řečtější", a zrovna tak ve sféře vlivu řecké církve jako byly Čechy ve sféře církve (a tudíž kultury) latinské. Právě přejímání písma je příklad par excellence proti fantasmagorii prosazování "původnosti" na úkor praktičnosti.
Taky místo "tlačítko na myši" používám zkrácené "myšiítko" - nevidím v tom vůbec žádné drama....
Tiskni
Sdílej: