Martijn Braam na svém blogu rozepsal, proč odešel z PINE64 stojící za telefony PinePhone: "Nesouhlasil jsem s koncem komunitních edicí. Dnes se PinePhone dodává pouze s distribucí Manjaro. PINE64 se tak stará pouze o Manjaro a vývojáře Manjara nezajímají jiné distribuce. Toto už není komunita, která naslouchá vývojářům softwaru. Jako zástupce postmarketOS nemám žádný důvod, abych byl přímo zapojen do PINE64, pokud jediné, na čem záleží, jsou názory Manjara."
LCARS Desktop Environment, zkráceně lcarsde, je desktopové prostředí přinášející na linuxový desktop rozhraní LCARS ze Star Treku. Představení na YouTube na kanálu Chris Titus Tech. Autorem prostředí je Andreas Tennert
Canonical a Microsoft oznámili spolupráci na podpoře .NET 6 v Ubuntu. V Ubuntu 22.04 LTS lze .NET 6 jednoduše nainstalovat pomocí "apt install dotnet6". K dispozici jsou také kontejnery dotnet-runtime, dotnet-aspnet a dotnet-deps.
Debian slaví 29 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Nadace UBports oznámila podporu Ubuntu Touch pro Fairphone 4 v UBports instalátoru. Tato verze je založena na Halium 11.
Na letošním DEF CONu byl mimo jiné prezentován rootnutý displej z traktoru John Deere. Sick.Codes na něm pařil agro Dooma. Uvnitř displeje běží Linux.
ChimeraOS byla vydána ve verzi 34. Jedná se o linuxovou distribuci vycházející z Arch Linuxu zaměřenou na hráče počítačových her.
Byla vydána beta verze GNOME 43. Přehled novinek v souboru NEWS. Vyzkoušet lze instalační obraz GNOME OS.
Oficiálně byl vydán Android 13. Více na blogu věnovaném vývojářům a samozřejmě v poznámkách k vydání na AOSP (Android Open Source Project).
GNOME slaví 25 let. Přesně před pětadvaceti lety odeslal Miguel de Icaza do diskusního listu GTK+ email, který je považován za zahájení projektu GNOME, jehož cílem bylo vyvinout prostředí podobné CDE a KDE, ale založené výhradně na svobodném softwaru.
No, použil bych v dané situaci výraz "standardně".
A ve slově budiš bych psal na konci hlásku znělou místo neznělé .
Jen to, že je již v tuzemsku delší dobu. Jinak by šlo použít slovo předurčeně.
A přitom to významově odpovídá ... někdo to tak označil a tak je to tam jako ... předurčené.
A co třeba "tovární nastavení"?
Třeba u routeru se dá říct, že defaultní nastavení je továrním.
deadline, summit, zabúkovatPřed lety jsem se vztekal nad oblíbenou frází, která sice utvořena z českých slov, ale je moc dlouhá a jakoby se snažila trochu zakrývat skutečný význam:
dopustit se pochybeníCo zní hůř? Udělat chybu, pokazit něco, nebo dopustit se pochybení? Prznitelé jazyka, vraťte se do školy!
V patičce je lepší dobrá a česky psaná myšlenka než rádobyintelektuální žvást v latiněDobře!![]()
Slovo defaultně je náhodou náramně užitečné.Ano, hlavně v počeštěné variantě "dyfóltně"
Mno, u těch slov, která jsi/jste vyjmenoval by si toho, že jsou cizí ještě člověk všiml...Myslím, že není důvod, proč bys mi nemohl klidně tykat ...
Co mám špatně?* diakritika = čárky a háčky Diakritika je "rozlišování, rozeznávání", "čárky a háčky" jsou některé z diakritických znamenének. * ekvivalent = obdoba Ekvivalent není něco "obdobného", ale spíše něco "rovnocenného". * tolerovat = (s)trpět Tolerovat znamená respektovat, brát ohled, snášet. Jistě můžete tolerovat bolest a trpět cizí názory, ale ne každá tolerance je "(s)trpění" a ne každé "(s)trpění" tolerance. * redakce = sbor novinářů/vydavatelů (někdy) Redakce je úprava (většinou textu) k publikování, jako "sbor" pak lidé, kteří se redakcí zabývají. Nemusí být ani novináři ani vydavatelé. Například. Většinou se mají věci tak, že se tzv. cizí slova ujímají v určitém kontextu, a ujímají se zejména tam, kde je původně české (nebo aspoň více zažité, počeštěné slovo - např. ruský "vzduch" vs. tradiční české "povětří") z nějakého důvodu nepřesné, zavádějící, mající jiný významový odstín. Libovolně se pak dají tato slova zaměňovat jen tam, kde na nějakém tom slově nesejde.
K diakritice: my jiná znaménka než háčky a čárky nepoužíváme.
Ale používáme, přinejmenším kroužek by se do značné míry dal označit za českou specialitu. A např. jmen s přehláskou také není málo, zkuste se podívat do telefonního seznamu.
A říkat tomu rozlišovátka se mi opravdu nechce. ;-)
Nikdo vás nenutí. Můžete tomu říkat třeba… diakritika. :-)
To spíš nejnižší hodnota.
Co pamatuju, tak infimum je minimum, které je nabýváno (?).
Hm, tak obráceně, minimum je infimum, které je nabýváno, taky jsem musel zabrousit do podkladů. Tj. pokud je množina omezená, má supremum/infimum a pokud toto patří do D(f), jedná se o maximum/minimum.
Zlomek je číslo, derivace je (obecně) funkce.
Hm, zlomek ... to je vlastně podle úmluvy ... že
pokud se cítíš osobně dotčen za redakci ABC,Vůbec ne. Spíš jsem chtěl vědět, kde mi to uniklo.
Doufám, že v obrozeneckém nadšeníTakhle tomu neříkám. Použije-li někdo v článku "defaultní" na místě, kde je to pohodlně (a přesně) zastupitelné např. slovem "výchozí", opravuji to jako stylistickou chybu. Podobně jako třeba script -> skript.
nepřepisujete byte na bajtNepřepisuji. Sám sice s oblibou "bajt" píši, ale jiným to nevnucuji. Přiznávám, že bych spíše toleroval např. "default nastavení" než "defaultní nastavení". A proto nemám problém s "byte".
... a ty budeš dělat vše podle přesných pravidel, Heil Hitle...Das hab' ich nicht verstanden :-/
Jasně, zavedeme cyrilici, sice taky není česká, ale je o něco slovanštější než latinkaProtože původně z řeckého písma stejně jako latinka (a to zase z písma fénického)? Ha ha ha.
Písmo... Jedině zářezy do vrbového proutku... tedy, pardon, lipového proutku.
Ajajaj! Lípa je prý od germánů stejně jako dub. Tak to je taky trefe. :)
Nemohu si odpustit: To mi psal jeden muž: Náš jazyk je skutečně perlička na dně... Dosti nuceně doveden k funkčnosti několika svéráznými génii v době obrozenecké. Nevím, zda bylo nezbytně nutné manifestovat svou národní jednotu právě jen a jen jazykem. Ostatně to jako obvykle nejsou mé myšlenky
- nejsem si jist dokonce ani "našemi" dvěma otázkami, které z úst vypustil H.B. Šauer v době osvobození-vzniku státu : Co je úkolem našeho národa? A Jaká je naše národní identita?
Já mám v této věci jasno: Vyplazovat náš jazyk na mocné Teutony...
Proč ne? Však vznikla úpravou řeckého písma pro zápis staroslověnštiny, což ji činí o něco slovanštější než latinku.Přesněji řečeno, to byla tzv. hlaholice. Ale protože byla až moc svébytná a nepraktická, odebrala se na smetiště dějin a nadále až dodnes sloužila řecká abeceda prakticky bez úprav, tzv. cyrilice. A to nikoliv protože byla "slovanštější", ale právě protože byla "řečtější", a zrovna tak ve sféře vlivu řecké církve jako byly Čechy ve sféře církve (a tudíž kultury) latinské. Právě přejímání písma je příklad par excellence proti fantasmagorii prosazování "původnosti" na úkor praktičnosti.
Taky místo "tlačítko na myši" používám zkrácené "myšiítko" - nevidím v tom vůbec žádné drama....
Tiskni
Sdílej: