Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »V úterý 13. ledna 2025 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 5. Mobile Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj a související infrastrukturu. Akci pořádá David Heidelberg.
… více »Už je 14 dní zbývá do začátku osmého ročníku komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2026. Registrace na akci je stále otevřená, ale termín uzávěrky se blíží. I proto organizátoři doporučují, aby se zájemci přihlásili brzy, nejlépe ještě tento týden.
… více »Rok 2026 sotva začal, ale už v prvním týdnu se nashromáždilo nezvykle mnoho zajímavostí, událostí a zpráv. Jedno je ale jisté - už ve středu se koná Virtuální Bastlírna - online setkání techniků, bastlířů a ajťáků, kam rozhodně doražte, ideálně s mikrofonem a kamerou a zapojte se do diskuze o zajímavých technických tématech.
Dějí se i ne zcela šťastné věci – zdražování a nedostupnost RAM a SSD, nedostatek waferů, 3€ clo na každou položku z Číny … více »Vývojáři GNOME a Firefoxu zvažují ve výchozím nastavení vypnutí funkce vkládání prostředním tlačítkem myši. Zdůvodnění: "U většiny uživatelů tento X11ism způsobuje neočekávané chování".
Nástroj pro obnovu dat GNU ddrescue (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 1.30. Vylepšena byla automatická obnova z disků s poškozenou čtecí hlavou.
Protokol IPv6 má již 30 let. První návrh specifikace RFC 1883 je z prosince 1995.
Byli vyhlášeni vítězové ocenění Steam Awards 2025. Hrou roku a současně nejlepší hrou, která vám nejde, je Hollow Knight: Silksong.
Na webu už visí několik "recenzí" na Fedoru Core 6 od lidí, kteří systém nainstalovali, udělali pět screenshotů, připsali něco jako "můžu doporučit" publikovali recenzi na nějakém serveru, udělali si fajfku v deníčku a jali se instalovat nové Ubuntu, aby udělali to samé. Já bych se na Fedoru chtěl podívat z pohledu někoho, kdo ji běžně používá už pěkných pár let a šestka je pro něj dalším evolučním krokem a ne kratochvílí na jeden večer.
Instalaci jsem dělal upgradem Fedory Core 5 z DVD (můj oblíbený způsob) a pohoda. Anakonda má v tomto scénáři dohromady asi pět obrazovek (čímž chci říct, že je to není o moc složitější, než poslat SMS do SuperStar) a pak stačí už jenom přibližně hodinku počkat. Nevím, jak se řeší závislosti balíčků z externích repozitářů, protože instalátor se na nic neptá, ale IMHO se prostě buď smažou, nebo se rozbijí a čeká se na "yum update". Každopádně anakonda se neptá, anakonda nekecá, anakonda pracuje a běžný Franta uživatel nemusí nic řešit. Po rebootu jsem spustil "yum update" a repozitář Livna si automaticky vyměnil balíčky fc5 za fc6 a stáhlo se asi 70MB dalších aktualizací z updates a extras. Pak mi zbylo ježe několik i386 balíčků z 32bitových repozitářů, které jsem instaloval ručně (normálně jedu 64bit). Ty jsem odstranil mocným "rpm -e `rpm -qa|grep fc5`", protože už je nepotřebuju a prohlásil jsem upgrade za dokončený.
Pokud instalujete Fedoru "na čisto", je potřeba pochopit stav světa a přizpůsobit se tomu, že v některých zemích nelze zahrnout balíčky s některými kodeky do instalace a že šíření (nikoli ovšen používání) binárního ovladače grafické karty je v rozporu s licencí GNU/GPL u jádra. Proto je potřeba udělat po instalaci ještě trochu práce a přidat nějaký repozitář třetí strany do yumu. Já mám nejraději rpm.livna.org, protože balíčky z distribuce nepřepisuje, ale pouze přidává, narozdíl třeba od atrpms. Jak na to? Velmi jednoduše:
rpm -ivh http://rpm.livna.org/livna-release-6.rpmTo přidá potřebné soubory do konfigurace yumu a aptu (pokud ho někdo chce používat) a importuje PGP klíč, kterým jsou podepsány rpmka, takže všechno je připraveno.
Teď co dál? kompletní seznam dostupných balíčků je možno najít na webu rpm.livna.org, já osobně bych pro mutimedia ze začátku doporučil asi toto:
yum install mplayer mencoder kdemultimedia-extras-nonfree\ gstreamer-plugins-ugly gstreamer-ffmpeg lame xmms-mp3\ xmms-faad2 audacious-plugins-nonfree* bmp-mp3Snad jsem na nic nezapomněl.
Teď jedna lahůdka, a to instalace modulu pro nvidia. Dnes už je to opravdu jedoduché, stačí zadat
yum install kmod-nvidia...restartovat X a je to. :) Odvážnější můžou přidate ještě paramter "--enablerepo=livna-testing", popřípadě odvážnější s nainstalovanou stabilní verzí zadají
yum update kmod-nvidia --enablerepo=livna-testinga odměnou jim bude super mega nový blob (aktuálně verze 9626), který umí přímo pracovat s compizem, viz bonusový materiál. Pro Ati je potřeba instalovat kmod-fglrx. Pokud přijde nové jádro, "yum update" automaticky aktualizuje i ovladač grafické karty a běžný Franta se opět nemusí o nic starat.
Závěrem této sekce bych jenom dodal, že zkušený Fedorista, který instaluje pouze při změně architektury, cirkus popsaný tady v této sekci řeší pouze při nové instalaci, při upgrade verze není třeba provádět větší žádné akce kromě obligátního "yum update".
Novou Fedoru považuji po grafické stránce nejpěknější distribuci vůbec. Všechno do sebe tak nějak pěkně zapadá a nikde nic nepůsobí rušivě. Nové DNA téma je super a proti (dle mého) místy celkem nepovedené FC5, kde zejména celostránkové bitmapy měly šarm asi jako Paroubkova bradavice, je to pastva pro oči.
Dále máme přímo v distribuci compiz, na který jsem se aspoň já osobně těšil jako bezdomovec na Okenu. Uvedení do chodu ještě není tak dobře automatizováno, jak by bylo potřeba, ale po zprovoznění to funguje dobře. S compizem přes XGL jsem koketoval už na FC5, ale spousta aplikací nefungovala a pro některé bylo potřeba dělat nepěkné hacky; například tvtime jsem spouštěl v separátním neakcelerovaném X serveru, podobně některé hry. Mplayer zase nechával okraje obrazovky náhodně pokreslené atp. Teď jsem rozjel compiz přímo na nvidia ovladači (bez XGL) a funguje mi zatím všechno stejně dobře, jako bez akcelerace. Navíc lze compiz za chodu bez problému s neakcelerovaným WM střídat, stačí "System - Nastavení - Desktop effects" a vypnout nebo zapnout tlačítko "Enable desktop effects". Za chodu tak bez problému střídám compiz a metacity - linuxoví buddhisté zřejmě vstoupí do nirvány.
Můj počítač není žádné ořezávátko (Athlon64/3000+, 1GB RAM), takže problémy s čekáním na nějakou akci zpravdila nemám. Nová Fedora mi přijde o něco rychlejší, než předchozí verze. Boot trvá přibližně stejně dlouho, Gnome startuje rychleji (už nemá ani splash screen) a aplikace se spouští taky o chlup rychleji. U KDE aplikací je to znát asi nejvíc - k3b se spustí v méně než polovičním čase. Každopádně rychlost by měl posuzovat někdo s pomalejší šumkou, optimálně něco jako Duron 700 nebo podobné. Já jsem spokojený, ale to nic neznamená.
Celkem pozitivní změnou je Xorg 7.1 - většina věcí se konfiguruje automaticky a xorg.conf je teď opravdu minimalistický. Nové jádro (2.6.18.1) by mělo mít výkonější implementaci Ext3, ale tato verze byla už (AFAIK) v updates FC5. Pro mě osobně přináší nové jádro jednu velmi pozitivní změnu, a to je, že se mi zatím ještě nezaseklo při inicializaci mé televizní karty (Aver TV Phone, výrobce Křápol Taiwan).
Jinak nové verze všeho možného, čeho jsem si zatím nevšiml, ale to je klasika.
První bolístkou je yum, který ještě nedosáhl na možnosti aptitude. Stále ještě neumí downgradovat balíčky, je pomalejší a pokud dojde ke kolizi, běžnému Frantovi uživateli to jenom sdělí a k celé věci zaujme postoj státního úředníka ve tři hodiny a nepokouší se to nijak řešit. Na aptitude se mi líbí, jak začne v takové situaci nabízet jednotlivé scénáře. Mírně pokročilý uživatel by měl umět dané problémy lehce obejít, ale běžný Franta to asi nezvládne.
Další tradiční bolískou Fedory a podobných distribucí je shánění dalších repozitářů, tady je prostě Debian nebo třeba Gentoo lepší. Taky chybí něco jako backporty. Pokud ale používám Fedoru na desktopu, tak to zase takový problém není.
Na co si lze dále stěžovat je absence Firefoxu 2.0. Tady bych to nerad dál rozpitvával, flamů na téma FF 2.0 je tady už teď jako důchodců v MHD, jenom bych dodal, že by bylo fajn, kdyby se objevil aspoň v updates.
Taky mi celkem chybí gset-compiz. Nevím, jestli je součástí compizu, berylu, nebo něčeho jiného, ale nějak jsem ho nenašel. Compiz je sice možné konfigurovat přes gconf-editor, ale to elegantní asi jako balit víno do krabice.
Fedora je stabilní a vychytaná univerzální distribuce s líbivým vzhledem, která se je vhodná pro desktop, pro server (na čem běží www.linux.cz? :) i klasický domácí serverdesktop. Jednoduše se instaluje, ovládá, má předvídatelný release cyklus a vždy se snaží v nové verzi podchytit všechny nové linuxové trendy. Běžný Franta nemůže prakticky nic víc chtít a pokročilejší uživatel, který chce počítač jednoduše používat, dostane taky vše, co potřebuje. Pro mě, který využívá v praxi i komerční systémy RedHat, je navíc Fedora jakýmsi preview funkčnosti, se kterou se nejspíše v budoucnu setkám, takže si vše můžu dopředu osahat.
Tady bych svou recenzi zakončil a přidal nějaý ten bonus. Postup pro compiz s nvivdia ovladači: zprovozněte si livna repozitář (viz výše), nainstalujte z livna-testing kmod-nvidia verze 9626 nebo vyšší (viz výše) a obšlehněte co je potřeba z mého xorg.conf. Pokud jste předtím používali starší verzi compizu, smažte si adresář ~/.gconf/apps/compiz/ - to mě stálo pěkných pár hodin bádání. Pak už jenom nainstalujte compiz pomocí "yum install compiz" a zapněte jej přes příkaz "desktop-effects". Je dobré spouštět to do zprovznění z příkazové řádky, protože to tam občas i něco napíše, později se dá jít přes System - Nastavení - Destop Effects. Jo a nevím, jestli náhodou není potřeba ještě navíc libXcomposite.
Tiskni
Sdílej:
Ok, ukecals mne, jdu ji stáhnout ... teda Fedoru ...
Jak to, že je k mání jen i386 nebo x64?
(Pro Cubeeka: zejtra ji snad bud mít... na ftp.linux.cz dělaj drahoty a z tý hiwaye to jede nějak pomalu ... 
# rpm -q mplayer mencoder mplayer-1.0-0.64.pre8.lvn6 mencoder-1.0-0.64.pre8.lvn6S čím přesně máte problém?
Nevím, kde byla chyba. U mě ale zatím nepoužitelné. lspci: ATI Radeon R250 [Mobility FireGL 9000]

Co jsem ale chtěl pochválit je opensource ovladač, který je součástí Xorg. Přes něj ten compiz běhá úplně v pohodě.