Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 159 (pdf).
Hru Warhammer: Vermintide 2 (ProtonDB) lze na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do pondělí 24. listopadu.
Virtualizační software Xen (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 4.21. Podrobnosti v poznámkách k vydání a přehledu nových vlastností.
Evropská komise schválila český plán na poskytnutí státní pomoci v objemu 450 milionů eur (téměř 11 miliard Kč) na rozšíření výroby amerického producenta polovodičů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm. Komise o tom informovala v dnešní tiskové zprávě. Společnost onsemi by podle ní do nového závodu v Rožnově pod Radhoštěm měla investovat 1,64 miliardy eur (téměř 40 miliard Kč).
Microsoft v příspěvku na svém blogu věnovaném open source oznámil, že textové adventury Zork I, Zork II a Zork III (Wikipedie) jsou oficiálně open source pod licencí MIT.
První prosincový týden proběhne SUSE Hack Week 25. Zaměstnanci SUSE mohou věnovat svůj pracovní čas libovolným open source projektům, například přidání AI agenta do Bugzilly, implementaci SSH v programovacím jazyce Zig nebo portaci klasických her na Linux. Připojit se může kdokoli.
Na webu už visí několik "recenzí" na Fedoru Core 6 od lidí, kteří systém nainstalovali, udělali pět screenshotů, připsali něco jako "můžu doporučit" publikovali recenzi na nějakém serveru, udělali si fajfku v deníčku a jali se instalovat nové Ubuntu, aby udělali to samé. Já bych se na Fedoru chtěl podívat z pohledu někoho, kdo ji běžně používá už pěkných pár let a šestka je pro něj dalším evolučním krokem a ne kratochvílí na jeden večer.
Instalaci jsem dělal upgradem Fedory Core 5 z DVD (můj oblíbený způsob) a pohoda. Anakonda má v tomto scénáři dohromady asi pět obrazovek (čímž chci říct, že je to není o moc složitější, než poslat SMS do SuperStar) a pak stačí už jenom přibližně hodinku počkat. Nevím, jak se řeší závislosti balíčků z externích repozitářů, protože instalátor se na nic neptá, ale IMHO se prostě buď smažou, nebo se rozbijí a čeká se na "yum update". Každopádně anakonda se neptá, anakonda nekecá, anakonda pracuje a běžný Franta uživatel nemusí nic řešit. Po rebootu jsem spustil "yum update" a repozitář Livna si automaticky vyměnil balíčky fc5 za fc6 a stáhlo se asi 70MB dalších aktualizací z updates a extras. Pak mi zbylo ježe několik i386 balíčků z 32bitových repozitářů, které jsem instaloval ručně (normálně jedu 64bit). Ty jsem odstranil mocným "rpm -e `rpm -qa|grep fc5`", protože už je nepotřebuju a prohlásil jsem upgrade za dokončený.
Pokud instalujete Fedoru "na čisto", je potřeba pochopit stav světa a přizpůsobit se tomu, že v některých zemích nelze zahrnout balíčky s některými kodeky do instalace a že šíření (nikoli ovšen používání) binárního ovladače grafické karty je v rozporu s licencí GNU/GPL u jádra. Proto je potřeba udělat po instalaci ještě trochu práce a přidat nějaký repozitář třetí strany do yumu. Já mám nejraději rpm.livna.org, protože balíčky z distribuce nepřepisuje, ale pouze přidává, narozdíl třeba od atrpms. Jak na to? Velmi jednoduše:
rpm -ivh http://rpm.livna.org/livna-release-6.rpmTo přidá potřebné soubory do konfigurace yumu a aptu (pokud ho někdo chce používat) a importuje PGP klíč, kterým jsou podepsány rpmka, takže všechno je připraveno.
Teď co dál? kompletní seznam dostupných balíčků je možno najít na webu rpm.livna.org, já osobně bych pro mutimedia ze začátku doporučil asi toto:
yum install mplayer mencoder kdemultimedia-extras-nonfree\ gstreamer-plugins-ugly gstreamer-ffmpeg lame xmms-mp3\ xmms-faad2 audacious-plugins-nonfree* bmp-mp3Snad jsem na nic nezapomněl.
Teď jedna lahůdka, a to instalace modulu pro nvidia. Dnes už je to opravdu jedoduché, stačí zadat
yum install kmod-nvidia...restartovat X a je to. :) Odvážnější můžou přidate ještě paramter "--enablerepo=livna-testing", popřípadě odvážnější s nainstalovanou stabilní verzí zadají
yum update kmod-nvidia --enablerepo=livna-testinga odměnou jim bude super mega nový blob (aktuálně verze 9626), který umí přímo pracovat s compizem, viz bonusový materiál. Pro Ati je potřeba instalovat kmod-fglrx. Pokud přijde nové jádro, "yum update" automaticky aktualizuje i ovladač grafické karty a běžný Franta se opět nemusí o nic starat.
Závěrem této sekce bych jenom dodal, že zkušený Fedorista, který instaluje pouze při změně architektury, cirkus popsaný tady v této sekci řeší pouze při nové instalaci, při upgrade verze není třeba provádět větší žádné akce kromě obligátního "yum update".
Novou Fedoru považuji po grafické stránce nejpěknější distribuci vůbec. Všechno do sebe tak nějak pěkně zapadá a nikde nic nepůsobí rušivě. Nové DNA téma je super a proti (dle mého) místy celkem nepovedené FC5, kde zejména celostránkové bitmapy měly šarm asi jako Paroubkova bradavice, je to pastva pro oči.
Dále máme přímo v distribuci compiz, na který jsem se aspoň já osobně těšil jako bezdomovec na Okenu. Uvedení do chodu ještě není tak dobře automatizováno, jak by bylo potřeba, ale po zprovoznění to funguje dobře. S compizem přes XGL jsem koketoval už na FC5, ale spousta aplikací nefungovala a pro některé bylo potřeba dělat nepěkné hacky; například tvtime jsem spouštěl v separátním neakcelerovaném X serveru, podobně některé hry. Mplayer zase nechával okraje obrazovky náhodně pokreslené atp. Teď jsem rozjel compiz přímo na nvidia ovladači (bez XGL) a funguje mi zatím všechno stejně dobře, jako bez akcelerace. Navíc lze compiz za chodu bez problému s neakcelerovaným WM střídat, stačí "System - Nastavení - Desktop effects" a vypnout nebo zapnout tlačítko "Enable desktop effects". Za chodu tak bez problému střídám compiz a metacity - linuxoví buddhisté zřejmě vstoupí do nirvány.
Můj počítač není žádné ořezávátko (Athlon64/3000+, 1GB RAM), takže problémy s čekáním na nějakou akci zpravdila nemám. Nová Fedora mi přijde o něco rychlejší, než předchozí verze. Boot trvá přibližně stejně dlouho, Gnome startuje rychleji (už nemá ani splash screen) a aplikace se spouští taky o chlup rychleji. U KDE aplikací je to znát asi nejvíc - k3b se spustí v méně než polovičním čase. Každopádně rychlost by měl posuzovat někdo s pomalejší šumkou, optimálně něco jako Duron 700 nebo podobné. Já jsem spokojený, ale to nic neznamená.
Celkem pozitivní změnou je Xorg 7.1 - většina věcí se konfiguruje automaticky a xorg.conf je teď opravdu minimalistický. Nové jádro (2.6.18.1) by mělo mít výkonější implementaci Ext3, ale tato verze byla už (AFAIK) v updates FC5. Pro mě osobně přináší nové jádro jednu velmi pozitivní změnu, a to je, že se mi zatím ještě nezaseklo při inicializaci mé televizní karty (Aver TV Phone, výrobce Křápol Taiwan).
Jinak nové verze všeho možného, čeho jsem si zatím nevšiml, ale to je klasika.
První bolístkou je yum, který ještě nedosáhl na možnosti aptitude. Stále ještě neumí downgradovat balíčky, je pomalejší a pokud dojde ke kolizi, běžnému Frantovi uživateli to jenom sdělí a k celé věci zaujme postoj státního úředníka ve tři hodiny a nepokouší se to nijak řešit. Na aptitude se mi líbí, jak začne v takové situaci nabízet jednotlivé scénáře. Mírně pokročilý uživatel by měl umět dané problémy lehce obejít, ale běžný Franta to asi nezvládne.
Další tradiční bolískou Fedory a podobných distribucí je shánění dalších repozitářů, tady je prostě Debian nebo třeba Gentoo lepší. Taky chybí něco jako backporty. Pokud ale používám Fedoru na desktopu, tak to zase takový problém není.
Na co si lze dále stěžovat je absence Firefoxu 2.0. Tady bych to nerad dál rozpitvával, flamů na téma FF 2.0 je tady už teď jako důchodců v MHD, jenom bych dodal, že by bylo fajn, kdyby se objevil aspoň v updates.
Taky mi celkem chybí gset-compiz. Nevím, jestli je součástí compizu, berylu, nebo něčeho jiného, ale nějak jsem ho nenašel. Compiz je sice možné konfigurovat přes gconf-editor, ale to elegantní asi jako balit víno do krabice.
Fedora je stabilní a vychytaná univerzální distribuce s líbivým vzhledem, která se je vhodná pro desktop, pro server (na čem běží www.linux.cz? :) i klasický domácí serverdesktop. Jednoduše se instaluje, ovládá, má předvídatelný release cyklus a vždy se snaží v nové verzi podchytit všechny nové linuxové trendy. Běžný Franta nemůže prakticky nic víc chtít a pokročilejší uživatel, který chce počítač jednoduše používat, dostane taky vše, co potřebuje. Pro mě, který využívá v praxi i komerční systémy RedHat, je navíc Fedora jakýmsi preview funkčnosti, se kterou se nejspíše v budoucnu setkám, takže si vše můžu dopředu osahat.
Tady bych svou recenzi zakončil a přidal nějaý ten bonus. Postup pro compiz s nvivdia ovladači: zprovozněte si livna repozitář (viz výše), nainstalujte z livna-testing kmod-nvidia verze 9626 nebo vyšší (viz výše) a obšlehněte co je potřeba z mého xorg.conf. Pokud jste předtím používali starší verzi compizu, smažte si adresář ~/.gconf/apps/compiz/ - to mě stálo pěkných pár hodin bádání. Pak už jenom nainstalujte compiz pomocí "yum install compiz" a zapněte jej přes příkaz "desktop-effects". Je dobré spouštět to do zprovznění z příkazové řádky, protože to tam občas i něco napíše, později se dá jít přes System - Nastavení - Destop Effects. Jo a nevím, jestli náhodou není potřeba ještě navíc libXcomposite.
Tiskni
Sdílej:
Ok, ukecals mne, jdu ji stáhnout ... teda Fedoru ...
Jak to, že je k mání jen i386 nebo x64?
(Pro Cubeeka: zejtra ji snad bud mít... na ftp.linux.cz dělaj drahoty a z tý hiwaye to jede nějak pomalu ... 
# rpm -q mplayer mencoder mplayer-1.0-0.64.pre8.lvn6 mencoder-1.0-0.64.pre8.lvn6S čím přesně máte problém?
Nevím, kde byla chyba. U mě ale zatím nepoužitelné. lspci: ATI Radeon R250 [Mobility FireGL 9000]

Co jsem ale chtěl pochválit je opensource ovladač, který je součástí Xorg. Přes něj ten compiz běhá úplně v pohodě.