Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Konference Installfest 2026 proběhne o víkendu 28. a 29. března v budově FELu na Karlově náměstí v Praze. Přihlásit přednášku nebo workshop týkající se Linuxu, otevřených technologií, sítí, bezpečnosti, vývoje, programování a podobně lze do 18. února 0:15.
Fedora Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory, bude opět v Praze. Proběhne od 14. do 16. června. Na Flock navazuje DevConf.CZ 2026, který se uskuteční 18. a 19. června v Brně. Organizátoři konferencí hledají přednášející, vyhlásili Call for Proposals (CfP).
Z80-μLM je jazykový model 'konverzační umělé inteligence' optimalizovaný pro běh na 8-bitovém 4Mhz procesoru Z80 s 64kB RAM, technologii z roku 1976. Model používá 2-bitovou kvantizaci a trigramové hashování do 128 položek, což umožňuje zpracování textu i při velmi omezené paměti. Natrénovaný model se vejde do binárního souboru velkého pouhých 40 KB. Tento jazykový model patrně neprojde Turingovým testem 😅.
Digitální a informační agentura (DIA) na přelomu roku dokončila rozsáhlou modernizaci hardwarové infrastruktury základních registrů. Projekt za 236 milionů korun by měl zabránit výpadkům digitálních služeb státu, tak jako při loňských parlamentních volbách. Základní registry, tedy Registr práv a povinností (RPP), Informační systém základních registrů (ISZR) a Registr obyvatel (ROB), jsou jedním z pilířů veřejné správy. Denně
… více »Evropská komise (EK) zahájila nové vyšetřování americké internetové platformy 𝕏 miliardáře Elona Muska, a to podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Vyšetřování souvisí se skandálem, kdy chatbot s umělou inteligencí (AI) Grok na žádost uživatelů na síti 𝕏 generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Komise o tom dnes informovala ve svém sdělení. Americký podnik je podezřelý, že řádně neposoudil a nezmírnil rizika spojená se zavedením své umělé inteligence na on-line platformě.
V neděli jsem jednomu nešťastníkovi (mladému klukovi) pomáhal dostat se z křižovatky, když mu zdechnul motor a nemohl nastartovat. Protože jsem v následné diskusi zjistil, že autoškoly neplní své povinnosti pořádně a nenaučí žáky ani nastartovat auto, je potřeba vzít to do vlastních rukou. Popíšu tady základní finty pro spouštění motorů s různým typem plnění. S linuxem to opravdu nesouvisí. 
Každé starší auto má nějakou zaručenou fintu, jak ho přivést do chodu, ale obecné principy (a zejména postup při řešení problémů) se nemění. Proto každá zde popsaná rada má v nějakém modelu vozidla i svou výjimku.
Startovnání a vypínání motoru záleží na způsobu plnění. Ty máme (postupně od nejnovějších) elektronické vstřikování, karburátor s automatickým sytičem, karburátor s ručním sytičem a karburátor se sycením přeplavením plováku.
Elektronické vstřikování neboli "stříkačka" je na obsluhu nejjednodušší, protože elektronika udělá vše za nás. Startuje se bez zmáčknutí plynu pouze otočením klíčku, nebo někdy i stisknutím tlačítka "Start". Vypíná se z volnoběhu (ne pod plynem) otočením klíčku zpět, nebo opět tlačítkem "Start" (jako Windows :). Pokud někdo vypíná pod plynem (zvyk z karburátoru), může motor následně špatně startovat.
U stříkačky je ještě jeden moment, který stojí za popsání - většinou totiž elektronika nechá nejprve roztočit motor a teprve po jedné až dvou otáčkách dodá palivo. Subjektivně se proto může zdát, že karburátor startuje lépe (rychleji, "na první štěk"), ale vstřikování ví, proč to dělá - zabraňuje tak přesycení a je to ekologičtější. Toto je taky důvod, proč se auta se vstřikováním nemají roztláčet - elektronika je jiným způsobem roztočení motoru zmatena, většinou hrkne spoustu paliva a může motor přesytit, katalyzátoru se to taky moc nelíbí.
Od vstřikování se startování liší tím, že se při startování zpravdla přidává plyn (ne moc!, stačí většinou přibližně jedna čtvrtina, při nižších teplotách víc plynu), sytič funguje zcela automaticky a po zahřátí motoru se vypne. Při vypínání motoru je dobré prošlápnout plyn a až je motor v otáčkách vytáhnout klíč. Tím dojde k přeplavení karburátoru a příště motor lépe chytne.
Tento způsob plnění je (nebo spíše byl) sice velmi rozšířený, ale žádná velká výhra to není. Často totiž dochází k přesycení už při startování a sytič není možné manuálně vypnout, jak by bylo potřeba. Navíc při jízdě z kopce se studeným motorem bez plynu dojde k přesycení zcela zákonitě. Taky vypínání sytiče při zahřívání motoru trvá zbytečně dlouho, což je ekologicky nešetrné. Jo a ještě jedna výhoda - všechny motory s karburátorem je možno bez výčitek svědomí roztláčet.
Ještě kousek více do historie jsou pak ručně ovládané sytiče. Studený motor se startuje tak, že sytič plně vytáhneme, trochu sešlápneme plyn a otočíme klíčkem. U některých vozidel je dobré plyn ještě před startem několikrát nasucho zmáčnout. Hned po naskočení motoru je dobré sytič trochu zatáhnout zpět a pokud nechceme čekat na zahřátí, můžeme vyrazit. Postupně pak sytič při jízdě zasunujeme tak, aby motor na volnoběh nezhasínal. Teplý motor se startuje buď úplně se zataženým (vypnutým) sytičem, nebo podle potřeby; trocha plynu neuškodí. Vypíná se stejně jako s automatickým systičem, tedy protočit a vytáhnout klíč.
Ruční sytič je něco, co duševně spojuje řidiče s vozidlem. Pouze majitel zná přesné polohy sytiče pro různé vnější teploty a další povětrnostní podmínky a ví přesně jak s ním pracovat. Obsluha může být při špatném seřízení složitá. Na druhou stranu jde ruční sytič lehce vypnout a tím se lépe řeší přesycení.
Tento typ karburátoru uvádím čistě z nostalgie, používal se hlavně pro motorky a už je to hodně dávno. Většině takto vybavených vozidel už bude přes 30 let. Dnes je možné najít ho u některých benzínových sekaček a motorových pil. Startuje se tak, že se přibližně na 5 - 10 sekund zatlačí na čudlík, který potopí plovák a do karburátoru nateče více benzínu, než je za provozu obvyklé. Pak se startuje s plynem nebo bez plynu podle zkušeností majitele. Často je dobré několikrát motor protočit s vypnutým zapalováním, pak teprve zapnout elektriku a nastartovat naostro. Za běhu se se sycením už nepracuje - motor si sám během pár minut vytáhne přebytečný benzín a kaburátor za chvilku pracuje v běžném režimu. Vypnutí motoru provádí jako u ostatních karburátorů - nejlépe z otáček.
Tato konstrukce prakticky kombinuje nevýhody automatického sytiče (nejde vypnout, když to člověk potřebuje - benzín už v karburátoru je a dostat ho ven se rovná rozebrat karburátor) a náročnosti na obsluhu (jak dlouho to podržet?). Výhodou může být snad jen to, že tento karburátor částečně zastane i funkci imobilizéru. :)
Přesycení (často označované "přechlastání") je stav, kdy je v motoru tak moc benzínu, že není možné směs zapálit. Stává se to, když se to se sytičem a plynem prostě přežene, nebo když se jede na studený motor s karburátorem z kopce bez plynu. Motory se vstřikováním by tento problém neměl potkat. Přesycení se pozná tak, že motor nejde nastartovat a po chvíli je vně i v rámci vozu cítit vůně nespáleného paliva.
Co teď? Nejlepší je úplně vypnout sytič, pomalu (opakuji pomalu) sešlápnout plyn až na zem a začít startovat. Sice to necyhtí hned, ale napodruhé až napotřetí by to mělo zabrat. Je potřeba držet plyn pořád na podlaze a nemačkat jej, tím se do motoru dostane nejvíc relativně řídké směsi a ta postupně vyplaví benzín ven. Efektní na tomto potupu je zejména kouřový efekt a pokud už je teplý výfuk, často i výstřel.
No a co s karburátorem s automatickým sytičem? Postup je stejný, šance na úspěch je kousek nižší a kouřový efekt silnější.
Diesel neboli nafťák má někdy (u starých věcí) jiný způsob zhasínání motoru - pouhé vypnutí elektriky totiž motor nezastaví a může se stát, že stále běžící motor vysaje naftu z palivovodu (palivové čerpadlo už neběží) a pak nejde nastartovat. U některých Avií se to například řeší zvednutím plynového pedálu na opačnou stranu, tedy směrem k řidiči.
Pokud v zimě nestartuje diesel, je dobré několikrát opakovat proces žhavení, nebo do sání dostat teplý vzduch. Ten se dá zajistit třeba novinami zapálenými u ústí sání.
A samozřejmě nejlepší rada na konec - pokud to fakt nejde nastartovat, překonejte svou ješitnost a zeptejte se majitele. Často rád poradí. 
Hodně šťastných kilometrů
Tiskni
Sdílej:
Sice jsem odvážně odpověděl ano, ale už je to skoro pět let, co jsem naposledy startoval stopětku, takže tak úplně jistý si nejsem…
Co se přechlastání týká, když je nejhůř, je tu ještě klíč na svíčky a hadr. Nepohodlné, leč účinné; a příště si aspoň člověk dá víc pozor…
) vysvetlit, proc se nemaji roztlacovat auta s naftovym motorem?
Asi je to spíš zase kvůli vstřikování, protože jinak (z pohledu motoru) je startér a roztláčení to samé.
Lepší je použít horkovzdušnou pistoli nebo fén (v místě bez elektřiny propanbutanový hořák), já tak startuji rolbu na úpravu sjezdovek, když je pod - 20 stupnů C.
Akceleracni pumpicku maji vsechny skodovky s dvoukomorovym karburatorem .... mimojine 105 - 136. Jestli 100 a 110, nevim.
U aut s katalyzatorem se da auto roztlacit v pripade, ze je neco se startovaci soustavou, takze auto chytne na drc (doslova :o) ), pokud starter toci a auto nechyta, nema to smysl.
Diesely se IMHO nedoporucuje roztlacet kvuli tomu, aby u toho nepreskocil rozvodovej remen, ale nejsem si jistej.
Jinak pokud auto dlouho stoji a ma mechanickou palivovou pumpu, je dobry pred startovanim rucne napumpovat...
bo je to drc uplne stejnej
Možná jo. De o to, jak rychle se to táhne ... ale to může být problém i u benzínu ... jak říkám, už si to přesně nepamatuju :o)
Já kdysi v autoškole zařadil z jedničky na čtyřku. Bylo to "drobet" z kopce, takže mi to prošlo 
odzkouseno na mnoha feliciich a favoritech/formanech. Felicie byli 1.3, je mozne ze 1.6 a ropaky maji jinak postavene prevody
Pokud v zimě nestartuje diesel, je dobré několikrát opakovat proces žhavení, nebo do sání dostat teplý vzduch.Do náklaďáků se dává topná spirála do hlavy motoru - auto se připojí do elektriky, motor a voda v něm se ohřejí na nějakých 80˚ a pak to startuje o něco líp.
Ten se dá zajistit třeba novinami zapálenými u ústí sání.Jo, vejtřaska, to je stroj, tam se sundal filtr, noviny se nacpaly do sání a zapálily, auto udělalo chlamst a bylo nastartováno
Elektronické vstřikování neboli "stříkačka" je na obsluhu nejjednodušší, protože elektronika udělá vše za nás.Pokud to funguje - když v létě nešlápnu hned po nastartování na plyn, tak motor párkrát zakašle a chcípne.
Pokud to funguje - když v létě nešlápnu hned po nastartování na plyn, tak motor párkrát zakašle a chcípne.
zrejme by to chtelo pripojit na diagnostiku 
Měl jsem š100 s drobnou úpravou nárazníku a kliku v kufru pro případ nouze. Když bylo teplo, tak to většinou chytlo na první půlotáčku klikou, ale když bylo pod nulou, tak to bylo bez šance.
Několikrát jsem to použil, bylo to rychlejší a snazší než roztlačovat
Můžeš si to zkusit. Hydrodynamická spojka motor neroztočí.
Přeháním. Ale opravdu jen trochu.