Red Hat představil nový nástroj Digital Sovereignty Readiness Assessment (GitHub), který organizacím umožní vyhodnotit jejich aktuální schopnosti v oblasti digitální suverenity a nastavit strategii pro nezávislé a bezpečné řízení IT prostředí.
BarraCUDA je neoficiální open-source CUDA kompilátor, ale pro grafické karty AMD (CUDA je proprietární technologie společnosti NVIDIA). BarraCUDA dokáže přeložit zdrojové *.cu soubory (prakticky C/C++) přímo do strojového kódu mikroarchitektury GFX11 a vytvořit tak ELF *.hsaco binární soubory, spustitelné na grafické kartě AMD. Zdrojový kód (převážně C99) je k dispozici na GitHubu, pod licencí Apache-2.0.
Podvodné reklamy na sociálních internetových platformách, jako je Facebook, Instagram nebo X, vytvořily loni v Česku jejich provozovatelům příjmy 139 milionů eur, tedy zhruba 3,4 miliardy korun. Proti roku 2022 je to nárůst o 51 procent. Vyplývá to z analýzy Juniper Research pro společnost Revolut. Podle výzkumu je v Česku zhruba jedna ze sedmi zobrazených reklam podvodná. Je to o 14,5 procenta více, než je evropský průměr, kde je podvodná každá desátá reklama.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.6 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Czkawka a Krokiet, grafické aplikace pro hledání duplicitních a zbytečných souborů, byly vydány ve verzi 11.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Od verze 7.0 je vedle frontendu Czkawka postaveného nad frameworkem GTK 4 vyvíjen nový frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Frontend Czkawka je už pouze v udržovacím módu. Novinky jsou implementovány ve frontendu Krokiet.
Jiří Eischmann na svém blogu publikoval článek Úvod do MeshCore: "Doteď mě radioamatérské vysílání úplně míjelo. Když jsem se ale dozvěděl, že existují komunity, které svépomocí budují bezdrátové sítě, které jsou nezávislé na Internetu a do značné míry taky elektrické síti a přes které můžete komunikovat s lidmi i na druhé straně republiky, zaujalo mě to. Když o tom přede mnou pořád básnili kolegové v práci, rozhodl jsem se, že to zkusím taky.
… více »Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
V neděli jsem jednomu nešťastníkovi (mladému klukovi) pomáhal dostat se z křižovatky, když mu zdechnul motor a nemohl nastartovat. Protože jsem v následné diskusi zjistil, že autoškoly neplní své povinnosti pořádně a nenaučí žáky ani nastartovat auto, je potřeba vzít to do vlastních rukou. Popíšu tady základní finty pro spouštění motorů s různým typem plnění. S linuxem to opravdu nesouvisí. 
Každé starší auto má nějakou zaručenou fintu, jak ho přivést do chodu, ale obecné principy (a zejména postup při řešení problémů) se nemění. Proto každá zde popsaná rada má v nějakém modelu vozidla i svou výjimku.
Startovnání a vypínání motoru záleží na způsobu plnění. Ty máme (postupně od nejnovějších) elektronické vstřikování, karburátor s automatickým sytičem, karburátor s ručním sytičem a karburátor se sycením přeplavením plováku.
Elektronické vstřikování neboli "stříkačka" je na obsluhu nejjednodušší, protože elektronika udělá vše za nás. Startuje se bez zmáčknutí plynu pouze otočením klíčku, nebo někdy i stisknutím tlačítka "Start". Vypíná se z volnoběhu (ne pod plynem) otočením klíčku zpět, nebo opět tlačítkem "Start" (jako Windows :). Pokud někdo vypíná pod plynem (zvyk z karburátoru), může motor následně špatně startovat.
U stříkačky je ještě jeden moment, který stojí za popsání - většinou totiž elektronika nechá nejprve roztočit motor a teprve po jedné až dvou otáčkách dodá palivo. Subjektivně se proto může zdát, že karburátor startuje lépe (rychleji, "na první štěk"), ale vstřikování ví, proč to dělá - zabraňuje tak přesycení a je to ekologičtější. Toto je taky důvod, proč se auta se vstřikováním nemají roztláčet - elektronika je jiným způsobem roztočení motoru zmatena, většinou hrkne spoustu paliva a může motor přesytit, katalyzátoru se to taky moc nelíbí.
Od vstřikování se startování liší tím, že se při startování zpravdla přidává plyn (ne moc!, stačí většinou přibližně jedna čtvrtina, při nižších teplotách víc plynu), sytič funguje zcela automaticky a po zahřátí motoru se vypne. Při vypínání motoru je dobré prošlápnout plyn a až je motor v otáčkách vytáhnout klíč. Tím dojde k přeplavení karburátoru a příště motor lépe chytne.
Tento způsob plnění je (nebo spíše byl) sice velmi rozšířený, ale žádná velká výhra to není. Často totiž dochází k přesycení už při startování a sytič není možné manuálně vypnout, jak by bylo potřeba. Navíc při jízdě z kopce se studeným motorem bez plynu dojde k přesycení zcela zákonitě. Taky vypínání sytiče při zahřívání motoru trvá zbytečně dlouho, což je ekologicky nešetrné. Jo a ještě jedna výhoda - všechny motory s karburátorem je možno bez výčitek svědomí roztláčet.
Ještě kousek více do historie jsou pak ručně ovládané sytiče. Studený motor se startuje tak, že sytič plně vytáhneme, trochu sešlápneme plyn a otočíme klíčkem. U některých vozidel je dobré plyn ještě před startem několikrát nasucho zmáčnout. Hned po naskočení motoru je dobré sytič trochu zatáhnout zpět a pokud nechceme čekat na zahřátí, můžeme vyrazit. Postupně pak sytič při jízdě zasunujeme tak, aby motor na volnoběh nezhasínal. Teplý motor se startuje buď úplně se zataženým (vypnutým) sytičem, nebo podle potřeby; trocha plynu neuškodí. Vypíná se stejně jako s automatickým systičem, tedy protočit a vytáhnout klíč.
Ruční sytič je něco, co duševně spojuje řidiče s vozidlem. Pouze majitel zná přesné polohy sytiče pro různé vnější teploty a další povětrnostní podmínky a ví přesně jak s ním pracovat. Obsluha může být při špatném seřízení složitá. Na druhou stranu jde ruční sytič lehce vypnout a tím se lépe řeší přesycení.
Tento typ karburátoru uvádím čistě z nostalgie, používal se hlavně pro motorky a už je to hodně dávno. Většině takto vybavených vozidel už bude přes 30 let. Dnes je možné najít ho u některých benzínových sekaček a motorových pil. Startuje se tak, že se přibližně na 5 - 10 sekund zatlačí na čudlík, který potopí plovák a do karburátoru nateče více benzínu, než je za provozu obvyklé. Pak se startuje s plynem nebo bez plynu podle zkušeností majitele. Často je dobré několikrát motor protočit s vypnutým zapalováním, pak teprve zapnout elektriku a nastartovat naostro. Za běhu se se sycením už nepracuje - motor si sám během pár minut vytáhne přebytečný benzín a kaburátor za chvilku pracuje v běžném režimu. Vypnutí motoru provádí jako u ostatních karburátorů - nejlépe z otáček.
Tato konstrukce prakticky kombinuje nevýhody automatického sytiče (nejde vypnout, když to člověk potřebuje - benzín už v karburátoru je a dostat ho ven se rovná rozebrat karburátor) a náročnosti na obsluhu (jak dlouho to podržet?). Výhodou může být snad jen to, že tento karburátor částečně zastane i funkci imobilizéru. :)
Přesycení (často označované "přechlastání") je stav, kdy je v motoru tak moc benzínu, že není možné směs zapálit. Stává se to, když se to se sytičem a plynem prostě přežene, nebo když se jede na studený motor s karburátorem z kopce bez plynu. Motory se vstřikováním by tento problém neměl potkat. Přesycení se pozná tak, že motor nejde nastartovat a po chvíli je vně i v rámci vozu cítit vůně nespáleného paliva.
Co teď? Nejlepší je úplně vypnout sytič, pomalu (opakuji pomalu) sešlápnout plyn až na zem a začít startovat. Sice to necyhtí hned, ale napodruhé až napotřetí by to mělo zabrat. Je potřeba držet plyn pořád na podlaze a nemačkat jej, tím se do motoru dostane nejvíc relativně řídké směsi a ta postupně vyplaví benzín ven. Efektní na tomto potupu je zejména kouřový efekt a pokud už je teplý výfuk, často i výstřel.
No a co s karburátorem s automatickým sytičem? Postup je stejný, šance na úspěch je kousek nižší a kouřový efekt silnější.
Diesel neboli nafťák má někdy (u starých věcí) jiný způsob zhasínání motoru - pouhé vypnutí elektriky totiž motor nezastaví a může se stát, že stále běžící motor vysaje naftu z palivovodu (palivové čerpadlo už neběží) a pak nejde nastartovat. U některých Avií se to například řeší zvednutím plynového pedálu na opačnou stranu, tedy směrem k řidiči.
Pokud v zimě nestartuje diesel, je dobré několikrát opakovat proces žhavení, nebo do sání dostat teplý vzduch. Ten se dá zajistit třeba novinami zapálenými u ústí sání.
A samozřejmě nejlepší rada na konec - pokud to fakt nejde nastartovat, překonejte svou ješitnost a zeptejte se majitele. Často rád poradí. 
Hodně šťastných kilometrů
Tiskni
Sdílej:
Sice jsem odvážně odpověděl ano, ale už je to skoro pět let, co jsem naposledy startoval stopětku, takže tak úplně jistý si nejsem…
Co se přechlastání týká, když je nejhůř, je tu ještě klíč na svíčky a hadr. Nepohodlné, leč účinné; a příště si aspoň člověk dá víc pozor…
) vysvetlit, proc se nemaji roztlacovat auta s naftovym motorem?
Asi je to spíš zase kvůli vstřikování, protože jinak (z pohledu motoru) je startér a roztláčení to samé.
Lepší je použít horkovzdušnou pistoli nebo fén (v místě bez elektřiny propanbutanový hořák), já tak startuji rolbu na úpravu sjezdovek, když je pod - 20 stupnů C.
Akceleracni pumpicku maji vsechny skodovky s dvoukomorovym karburatorem .... mimojine 105 - 136. Jestli 100 a 110, nevim.
U aut s katalyzatorem se da auto roztlacit v pripade, ze je neco se startovaci soustavou, takze auto chytne na drc (doslova :o) ), pokud starter toci a auto nechyta, nema to smysl.
Diesely se IMHO nedoporucuje roztlacet kvuli tomu, aby u toho nepreskocil rozvodovej remen, ale nejsem si jistej.
Jinak pokud auto dlouho stoji a ma mechanickou palivovou pumpu, je dobry pred startovanim rucne napumpovat...
bo je to drc uplne stejnej
Možná jo. De o to, jak rychle se to táhne ... ale to může být problém i u benzínu ... jak říkám, už si to přesně nepamatuju :o)
Já kdysi v autoškole zařadil z jedničky na čtyřku. Bylo to "drobet" z kopce, takže mi to prošlo 
odzkouseno na mnoha feliciich a favoritech/formanech. Felicie byli 1.3, je mozne ze 1.6 a ropaky maji jinak postavene prevody
Pokud v zimě nestartuje diesel, je dobré několikrát opakovat proces žhavení, nebo do sání dostat teplý vzduch.Do náklaďáků se dává topná spirála do hlavy motoru - auto se připojí do elektriky, motor a voda v něm se ohřejí na nějakých 80˚ a pak to startuje o něco líp.
Ten se dá zajistit třeba novinami zapálenými u ústí sání.Jo, vejtřaska, to je stroj, tam se sundal filtr, noviny se nacpaly do sání a zapálily, auto udělalo chlamst a bylo nastartováno
Elektronické vstřikování neboli "stříkačka" je na obsluhu nejjednodušší, protože elektronika udělá vše za nás.Pokud to funguje - když v létě nešlápnu hned po nastartování na plyn, tak motor párkrát zakašle a chcípne.
Pokud to funguje - když v létě nešlápnu hned po nastartování na plyn, tak motor párkrát zakašle a chcípne.
zrejme by to chtelo pripojit na diagnostiku 
Měl jsem š100 s drobnou úpravou nárazníku a kliku v kufru pro případ nouze. Když bylo teplo, tak to většinou chytlo na první půlotáčku klikou, ale když bylo pod nulou, tak to bylo bez šance.
Několikrát jsem to použil, bylo to rychlejší a snazší než roztlačovat
Můžeš si to zkusit. Hydrodynamická spojka motor neroztočí.
Přeháním. Ale opravdu jen trochu.