Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Po mnoha velmi přiznivých kritikách jsem se též rozhodl vyzkoušet Archlinux. A musím potvrdit, Arch je prostě paráda.
Instalace z FTP proběhla hladce, bez zádrhelů, zeditoval jsem pár konfiguráků a bylo hotovo. Samotný systém je velice přehledný, velmi snadno se administruje, což jednoho zvyklého na Slackware velmi potěší.
V repository sice nená Arch tolik softu jako třeba Gentoo, ale zase jsou tam poslední verze . Navíc je tu AUR - Archlinux User-community Repository. Tam se dá najít spousta věcí.
Pak je tu rychlost. Archlinux je kompilován pro procesory i686 (známá to věc), ale možná byste se divili, jak svižně běhá na mém PIII 450 MHz, 256 MB RAM. Předčí vše co sem tu doteď měl.
Takže, po zkušenostech s RedHatem, Mandrakem, Vectorem, Gentoo a hlavně Slackwarem Arch jednoznačně vyhrál.
PS: musel sem to sem napsat, bylo to ve mě jako v koze
Tiskni
Sdílej:
1. Slackware je objektívne pomalši na strojoch i686 ako Archlinux (pomalšie reakcie najlepšie vidno pri desktope (nábeh Xiek, štart aplikácií (hlavne OO.org z Arch repo je ideálnym príkladom rýchlosti ;) )) alebo pri internetovom pripojeni na mašinu cez SSH -> rychlešie prebehne prihlásenie, rýchlejšie sa vykonávajú prikázy)
2. Arch rieši tie neštastné závislosti - pre niekoho nevýhoda pre mňa výhoda. Povedzme si úprimne. Po nainštalovaní Slacka je treba navštíviť linuxpackages.net a niekedy ani to nemusí pomocť a nastupuje siahodlhé kompilovanie.
P.S. Slackware nechcem zahrabať pod čiernu zem... Sám ho na i486/i586 kompatibilných strojoch na rôzne routre alebo mail-serveri používam, ale jednoducho u mňa na desktope (P4,512M ram, hd raid1 2x80G) a serveri (P233, 160M ram, hd 1x40G,1x200G) zvíťazila vynikajúca kombinácia Gentoo, Debiana a Slackwara - a tou je Archlinux.
Z toho (asi z toho) plynula roztříštěnost zdrojů sw pro slaka (odešel jsem od verze 10, nepamatuji si, jak je to dlouho). V Debianu (a samozřejmně i v Archu) nastavím seznam zrcadel a instaluji i upgradeuji (ufff;) jedním příkazem.
A výběr balíků (i variant) je rozsáhlý. Ve slaku byl často soft jen v jedné variantě, a když jsem (ať už ze zvyku nebo z rozmaru) chtěl jinou, bývalo často utrpení ji tam dostat. Možná jsem to dělal blbě, ale nakonec mě to dovedlo k Debianu (a těď k Archu
A na desktop bych si Slackware nedal ani za nic, to je podle mého čirý masochismus.Naprosto souhlasím. Nedávno jsem ho na desktopu po roce a půl vyměnil za Debian. Na firemním serveru mi ještě Slack běží, ale už mám připravený HDD s Debianem i na něj.
Dojmy z Archu a jeho baliksystemu jsou veskrze kladné. Teď jen hledám nějakou časovou díru, aby arch natáhl i na můj nb. Už aby to bylo
Čím víc archistů, tím líp!Jsem četl "anarchistů"... už jsem chtěl napsat "tak, tak"
I když samozřejmě ideální by byl serverhosting s Arch Linuxem, že joTo rozhodně