Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Konference Installfest 2026 proběhne o víkendu 28. a 29. března v budově FELu na Karlově náměstí v Praze. Přihlásit přednášku nebo workshop týkající se Linuxu, otevřených technologií, sítí, bezpečnosti, vývoje, programování a podobně lze do 18. února 0:15.
Po mnoha velmi přiznivých kritikách jsem se též rozhodl vyzkoušet Archlinux. A musím potvrdit, Arch je prostě paráda.
Instalace z FTP proběhla hladce, bez zádrhelů, zeditoval jsem pár konfiguráků a bylo hotovo. Samotný systém je velice přehledný, velmi snadno se administruje, což jednoho zvyklého na Slackware velmi potěší.
V repository sice nená Arch tolik softu jako třeba Gentoo, ale zase jsou tam poslední verze
. Navíc je tu AUR - Archlinux User-community Repository. Tam se dá najít spousta věcí.
Pak je tu rychlost. Archlinux je kompilován pro procesory i686 (známá to věc), ale možná byste se divili, jak svižně běhá na mém PIII 450 MHz, 256 MB RAM. Předčí vše co sem tu doteď měl.
Takže, po zkušenostech s RedHatem, Mandrakem, Vectorem, Gentoo a hlavně Slackwarem Arch jednoznačně vyhrál.
PS: musel sem to sem napsat, bylo to ve mě jako v koze
Tiskni
Sdílej:
urcite neco z toho neni pravda a na neco jsem zapomel, mel jsem Slackware jenom v Qemu, takze zkusenosti moc nemam. Ale z vypraveni jinych se da udelat jakz-takz obraz.
1. Slackware je objektívne pomalši na strojoch i686 ako Archlinux (pomalšie reakcie najlepšie vidno pri desktope (nábeh Xiek, štart aplikácií (hlavne OO.org z Arch repo je ideálnym príkladom rýchlosti ;) )) alebo pri internetovom pripojeni na mašinu cez SSH -> rychlešie prebehne prihlásenie, rýchlejšie sa vykonávajú prikázy)
2. Arch rieši tie neštastné závislosti - pre niekoho nevýhoda pre mňa výhoda. Povedzme si úprimne. Po nainštalovaní Slacka je treba navštíviť linuxpackages.net a niekedy ani to nemusí pomocť a nastupuje siahodlhé kompilovanie.
P.S. Slackware nechcem zahrabať pod čiernu zem... Sám ho na i486/i586 kompatibilných strojoch na rôzne routre alebo mail-serveri používam, ale jednoducho u mňa na desktope (P4,512M ram, hd raid1 2x80G) a serveri (P233, 160M ram, hd 1x40G,1x200G) zvíťazila vynikajúca kombinácia Gentoo, Debiana a Slackwara - a tou je Archlinux.
Arch Linux je také modernější - používá např. nejnovější udev (v Slackwaru je nesmírně zastaralá verze), který nahrazuje hotplug a umí i další věci, dále GCC 4.1, poslední glibc, atp.
Další věcí která se mi na Arch Linuxu líbí víc jsou jeho init scripty a hlavně centrální konfigurační soubor rc.conf. Je to to nejpřehlednější řešení jaké jsem zatím kde viděl (srovnávám s Gentoo, Slackwarem a Debianem).
No a v neposlední řadě disponuje Arch výborným systemem ABS (Arch Build System), což je obdoba portage z Gentoo či portů z FreeBSD (nicméně daleko jednodušší). Z toho pak vychází AUR (Arch User-community Repository), což je repozitář kam může přispívat PKGBUILDy každý libovolný uživatel a o který se starají trusted users. Arch Linux je nesmírně otevřený komunitě a to se mi na něm hrozně moc líbí. Narozdíl od Slackwaru, který je de facto "one man show" (což je věc kterou vskutku nesnáším
)
No a našlo by se toho ještě víc
Z toho (asi z toho) plynula roztříštěnost zdrojů sw pro slaka (odešel jsem od verze 10, nepamatuji si, jak je to dlouho). V Debianu (a samozřejmně i v Archu) nastavím seznam zrcadel a instaluji i upgradeuji (ufff;) jedním příkazem.
A výběr balíků (i variant) je rozsáhlý. Ve slaku byl často soft jen v jedné variantě, a když jsem (ať už ze zvyku nebo z rozmaru) chtěl jinou, bývalo často utrpení ji tam dostat. Možná jsem to dělal blbě, ale nakonec mě to dovedlo k Debianu (a těď k Archu
A na desktop bych si Slackware nedal ani za nic, to je podle mého čirý masochismus.Naprosto souhlasím. Nedávno jsem ho na desktopu po roce a půl vyměnil za Debian. Na firemním serveru mi ještě Slack běží, ale už mám připravený HDD s Debianem i na něj.
Dojmy z Archu a jeho baliksystemu jsou veskrze kladné. Teď jen hledám nějakou časovou díru, aby arch natáhl i na můj nb. Už aby to bylo
Sem rád že se řady Archerů rozrůstají
(Just kidding.
Čím víc archistů, tím líp!
)
Čím víc archistů, tím líp!Jsem četl "anarchistů"... už jsem chtěl napsat "tak, tak"
) bychom v Archu neuspěli, jeho vývojáři jsou ohledně filosofie KISS dost nekompromisní. Nicméně to nevadí, Arch má naštěstí init skripty jednoduché, přehledné a hlavně rychlé
Ale stejně bych si ten init systém v Pythonu jednou rád vyzkoušel
Hmmm, chtělo by to nějaký Archcon.
Nebo aspoň Archpivo.
Nebo se to dá prostě nějak neformálně propojit...
Uvažoval jsem o jiné doméně, ale pro začátek by mohla stačit i archlinux.cz, s tím, že bych další doménu přesměroval na tentýž server. Nebo obráceně, zřídit si už konečně hosting a dodatečně k němu připíchnout archlinux.cz?
(Měl bych tedy pokračovat v práci a nevykecávat se tu...
)
Ale já bych byl pro Django, né Rails
To by zas mohli být flejmy
Nicméně svoje věci potřebuju dělat v kolejích a 700 MB místa rozhodně nevyužiju.
I když samozřejmě ideální by byl serverhosting s Arch Linuxem, že jo.
I když samozřejmě ideální by byl serverhosting s Arch Linuxem, že joTo rozhodně
Jinak teda packagování, jak navrhuje kolega níže, je užitečná činnost, do které budu muset proniknout, jakmile lehká-žena dodělám ten český manuál k Informixu.
Naopak jsem se divil, ze co jsem ji zverejnil tady ve zpravickach, tak si ji google docela rychle zaindexoval a lze najit az velice snadno i maximalnim "neandrtalcem"
Dokonce pri zadani pouheho archlinux se pri ceskem vypisu najde na prvni strance. Takze si myslim, ze se neda rict, ze by zapadla.
Jinak hosting tu už někdo výše taky nabízel. Já jsem hlavně pro to, aby na tom hostingu byl Python (a nejlépe i Ruby) a MySQL (případně i PostgreSQL). Prostě aby ten hosting nebyl moc omezený, ale měli jsme tam volné ruce
Jinak jak už jsem psal, s pomocnou rukou na archlinux.cz můžete ode mě počítat
. Jo a GIMP
. A jelikoz jsem obrovitanskou nahodou (dlouhej pribeh, ale sakra dobrej) dostal diky ty prelozeny dokumentaci skvelou praci (PHP+Firebird) co jsem vzdycky chtel, tak mi bylo nabidnuto, ze to muzu klidne hodit v praci na server a tim padem to mit pod dohledem.
Ale přecijen sem chtěl raději ten Python, protože to je prostě o třídu lepší nástroj (obzvláště za použití frameworku jako je Django, to je vysloveně radost v tom pracovat
). Ale tak i s tím PHP bych se spokojil
Nevim presne jak to bylo, on to rikal mnohlem lepe.
). Jak říkam dělam v něm už cca 5 - 6 let. Nic to ale nemění na tom, že Python považuju za mnohem vymakanější jazyk v kterém se mi dělá mnohem lépe, jak říkam v Pythonu je radost pracovat, v PHP je to spíš prostě práce (alespoň tedy pro mě
).
. Myslel jsem to vseobecne, ze kdyz nekdo bude hledat dokumentaci k archlinuxu, tak co by defakto mohl do googlu napsat jinyho
. Nechapu proc by si se mel omlouvat, proste si myslel, ze nekam zapadla, ale nezapadla
.
V AURu mam celkem 37 vlastních balíčku (a měl sem i další, které už si někteří TU adoptovali a jsou teď v community, třeba kernel26ck, ttf-dejavu, atp.). Na fórech se zas starám o XGL, compiz, atd. Myslím že kdybych měl na to ještě trochu víc času, TU bych se stát mohl (teda doufam že by mě ostatní TU podpořili, ale snad jo
).
Jenže teď přes prázdniny moc času mít nebudu (alespoň v červenci, v srpnu už možná jo) a zatim sem se prostě o to stát se TU nijak aktivně nestaral. Ale mohl bych to zkusit
Český TU by se docela hodil, oni ti ostatní na češtinu celkem prdí.
Sympatické!
Smalltalk se mi koncepcí hrozně líbí, ale bohužel sem si ještě nenašel čas na to se v něm naučit dělat
Nechal jste si vygenerovat konfigurák pomocí příkazu "X -configure"? To mě totiž jakživ nezklamalo...
Často se stává, že čtu příspěvek a na jméno autora se vubec nekouknu. A lidem s kterými0 jsem se předtím nebavil vykám
.