Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Po mnoha velmi přiznivých kritikách jsem se též rozhodl vyzkoušet Archlinux. A musím potvrdit, Arch je prostě paráda.
Instalace z FTP proběhla hladce, bez zádrhelů, zeditoval jsem pár konfiguráků a bylo hotovo. Samotný systém je velice přehledný, velmi snadno se administruje, což jednoho zvyklého na Slackware velmi potěší.
V repository sice nená Arch tolik softu jako třeba Gentoo, ale zase jsou tam poslední verze . Navíc je tu AUR - Archlinux User-community Repository. Tam se dá najít spousta věcí.
Pak je tu rychlost. Archlinux je kompilován pro procesory i686 (známá to věc), ale možná byste se divili, jak svižně běhá na mém PIII 450 MHz, 256 MB RAM. Předčí vše co sem tu doteď měl.
Takže, po zkušenostech s RedHatem, Mandrakem, Vectorem, Gentoo a hlavně Slackwarem Arch jednoznačně vyhrál.
PS: musel sem to sem napsat, bylo to ve mě jako v koze
Tiskni
Sdílej:
1. Slackware je objektívne pomalši na strojoch i686 ako Archlinux (pomalšie reakcie najlepšie vidno pri desktope (nábeh Xiek, štart aplikácií (hlavne OO.org z Arch repo je ideálnym príkladom rýchlosti ;) )) alebo pri internetovom pripojeni na mašinu cez SSH -> rychlešie prebehne prihlásenie, rýchlejšie sa vykonávajú prikázy)
2. Arch rieši tie neštastné závislosti - pre niekoho nevýhoda pre mňa výhoda. Povedzme si úprimne. Po nainštalovaní Slacka je treba navštíviť linuxpackages.net a niekedy ani to nemusí pomocť a nastupuje siahodlhé kompilovanie.
P.S. Slackware nechcem zahrabať pod čiernu zem... Sám ho na i486/i586 kompatibilných strojoch na rôzne routre alebo mail-serveri používam, ale jednoducho u mňa na desktope (P4,512M ram, hd raid1 2x80G) a serveri (P233, 160M ram, hd 1x40G,1x200G) zvíťazila vynikajúca kombinácia Gentoo, Debiana a Slackwara - a tou je Archlinux.
Z toho (asi z toho) plynula roztříštěnost zdrojů sw pro slaka (odešel jsem od verze 10, nepamatuji si, jak je to dlouho). V Debianu (a samozřejmně i v Archu) nastavím seznam zrcadel a instaluji i upgradeuji (ufff;) jedním příkazem.
A výběr balíků (i variant) je rozsáhlý. Ve slaku byl často soft jen v jedné variantě, a když jsem (ať už ze zvyku nebo z rozmaru) chtěl jinou, bývalo často utrpení ji tam dostat. Možná jsem to dělal blbě, ale nakonec mě to dovedlo k Debianu (a těď k Archu
A na desktop bych si Slackware nedal ani za nic, to je podle mého čirý masochismus.Naprosto souhlasím. Nedávno jsem ho na desktopu po roce a půl vyměnil za Debian. Na firemním serveru mi ještě Slack běží, ale už mám připravený HDD s Debianem i na něj.
Dojmy z Archu a jeho baliksystemu jsou veskrze kladné. Teď jen hledám nějakou časovou díru, aby arch natáhl i na můj nb. Už aby to bylo
Čím víc archistů, tím líp!Jsem četl "anarchistů"... už jsem chtěl napsat "tak, tak"
I když samozřejmě ideální by byl serverhosting s Arch Linuxem, že joTo rozhodně