Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »A Python hashující 10 TB dat bude zhruba stejně rychlý jako C hashující stejné množství dat.Není Python náhodou interpretovaný jazyk?
Většina programů v Pythonu kupodivu s rychlostí problémy nemá. Samozřejmě proto, že tech 5% kódu, na kterém záleží je typicky v C.No dobře, ale pak můžeme říct, že Python je dobrý tak max. pro lamy co slepují Céčkovské knihovny. Co když bude chtít napsat novou knihovnu a nebo implementovat nějaký nový důležitý algoritmus? To se asi nižšímu jazyku dost těžko vyhne.
psát GUI nad GTK v čistém C nepřinese žádnou rychlost, akorát mraky chyb.Asi proto se radši kreslí v Glade a Céčkem pak už jen slepuje.
Člověk, který použije knihovní SHA-512 místo aby si to psal na koleně je lama?To ne, ale předpokládám, že když chce vyvinout něco echt nového jako je právě tento decentralizovaný cosi, tak se bude muset pustit i do nových algoritmů a knihoven, protože jen poslepovat už něco existujícího a dát tomu nový kabátek asi nebude nic nového.
metaprogramování, AOP, DbC, DSL...Ani nevím co ty zkratky znamenají.
Jsou i jiné levely programování než umět zacházet s pointeryJá jen že ten procesor nemá dekodér, kupu ALU, kupu registrů a jánevímcoještě jen tak pro srandu králíkům. Nic jiného v tom netřeba hledat.
Já jen že ten procesor nemá dekodér, kupu ALU, kupu registrů a jánevímcoještě jen tak pro srandu králíkům. Nic jiného v tom netřeba hledat.JIT překladač pro Python je ve vývoji
Už se moc těším na python hashující takových 10TB dat.Podle mě mu to nebude trvat o moc déle, než programu napsanému v C/C++, protože ty hashovací knihovny jsou stejně psané jako céčkový modul do pythonu. Pokud se pletu, tak mě opravte
A proč to zde vlastně píši? Zaprvé se vás chci zeptat, jestli má vůbec cenu něco takového psát a zabít tím obrovské množství času, protože i pokud by se mi to podařilo dopsat a byl by to hodně dobrý program, bojím se, že by ho používalo jen velmi málo lidí.1) timto zpusobem ten program patrne zahubis mozna jeste driv nez budes mit prvni spustitelnou verzi 2) imho v tomto pripade je nejlepsi zkusit si naimplementovat samostatne nektere veci z toho cos vymyslel... uvidis, co te ceka a nebudes muset pokladat otazky typu, jestli je to dobre programovat v pythonu nebo kdovi cem 3) aby takovou aplikaci nekdo zacal pouzivat, mela by bud byt nejakym zpusobem revolucni (na coz zrovna nevypada) nebo by mela umet integrovat ostatni sluzby (napr. to FTP nebo DC) 4) pokud nechces upadnout do depresi, ze delas praci k nicemu, tak bys mel ten program byt schopen pouzivat hlavne ty zkratka a dobre... nejdriv programuj a pak az vykladej o tom, co vsechno by tvuj program mohl nekdy umet.
Lepší než Bittorent bude v tom, že nebudeš muset někde shánět .torrent souboryTorrent souborů je všude mraky. Včera jsem potřeboval stáhnout instalační DVD CentOSu a minimálně půl hodiny jsem propálil jen hledáním mirroru, který má krom torrent sraček i to podělaný ISO. Najít dneska mirror, který opravdu zrcadlí a funguje přes FTP — no, začíná to být složitý, no…
Soubory bude možno hodnotit a psát k nim komentáře. Vyhledávání souborů bude díky centrálnímu serveru velmi rychlé. Ze souborů bude umět získat meta informace, které se pak budou moci využít při vyhledávání nebo informování uživatele před stažením souboru (třeba ID3 tagy u MP3 souborů, rozlišení a bitrate u videa nebo náhled u obrázků).To je fajn. Ale kvůli těmto věcem není potřeba vytvářet nový protokol. Prostě udělej webové rozhraní (a tracker) k torrentu, které umožní to komentování a hodnocení jednotlivých torrentů. Pak doděláš (klientskou nebo serverovou aplikaci), která ze souborů vytahá metadata (ID3, rozlišení, nebo třeba i vyrobí krátkou ukázku či screenshot) a uloží tyto metadata na server, kde se budou zobrazovat ostatním uživatelům pomocí webového rozhraní. Kromě webového rozhraní bych udělal ještě nějaké XML-HTTP (případně XMPP) API, pomocí kterého by šlo vyhledávat torrenty nebo aktualizovat data na serveru (metadata, komentáře atd.). Díky tomu bude možné udělat tlustého klienta s těmito specifickými funkcemi. Velké plus je v tom, že toho klienta nemusíš psát sám – prostě jen zveřejníš API a pokud ten tvůj výtvor bude za něco stát, jistě se najdou lidi, kteří k němu napíší klienta. Nebo ho napíšeš sám, pokud budeš mít čas a chuť. Závěr: nový P2P protokol potřeba není, ale pěkné webové rozhraní k bittorrentu ano. Nějaká sice existují, ale nijak moc mě nenadchla (ty, které se mi líbily, byly proprietární, napsané pro nějaký konkrétní server). *) psaní vlastního klienta s nějakými nadstandardními funkcemi si nech na konec jako třešničku na dortu, ale zpočátku se bez něj určitě obejdeš.
Tiskni
Sdílej: