Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Jako uživatelé Linuxu jsme čím dál náročnější. Konstatuji to po prolítnutí dvou dílů výborné kritiky Ubuntu. Ten článek je skvělý v tom, jak je věcný. Autoři obyčejně říkají "jo, funguje to docela dobře" nebo "je to pomalé/rychlé", ale tady je vedle slov "GUI je nekonzistentní" screenshot, který to dokazuje.
No a náročnější jsme, protože vyčítáme tu nekonzistentnost GUI. A to ukazuje, že Linux jde kupředu. Pamatuju si doby, kdy byl úspěch, když člověku v Xkách chodilo kolečko na myši. Nebo když člověk mohl používat diakritiku, když si otevřel wordowský dokument a nebylo to úplně rozsypané.
I tomu Ubuntu se odpouští čím dál míň, a to je taky dobře. Jsme někde jinde a proto je potřeba neodpouštět, ale srovnávat. Ono ty Visty nejsou zas tak špatné (akcelerace GUI nepůsobí jako hack, ale součást systému) a ten MasOSX je možná příšerně uzavřený, ale zato konzistentní.
Mám tu dva desktopy na 7.04 a rozmýšlím, jestli už 7.10 odstálo a ty nejhorší bugy jsou fixlé. A opravdu bych byl rád, kdyby všechny releasy byly opravdu odladěné. Snad se podaří 8.04 LTS (6.06 LTS bylo IMO povedené a nakoplo Ubuntu hype).
Tiskni
Sdílej:
Omlouvám se za to, že můj komentář je spíš osobní a offtopicTak pro mě to naopak byl nejlepší komentář k tomuto tématu.Tahle politika přehlížení KUbuntu se mi nelíbí
. Ale dokazuje to to, co jsem si myslel. Je to holt nechtěný K bratříček Ubuntu.
Akorát Novell se s tímhle netají.Přesně to jsem chtě napsat. Nejen Novell. Podobný vývojový a ocbhodní vztah/model/strategii mají i Fedora - Red Hat, Freespire - Linspire, Mandriva - Mandriva Corporate... a další. Tyto si však na nic nehrají a dávají to nejlepší, co mohou zdarma, ale vůbec se netváří, že lidé dostanou to samé jako v těch profesionálních enterprise edicích, tak jako to maskuje Canonical s Ubuntu.
takže preferuji ta distra, která jsou stejně odladěná jak zdarma bez podpory, tak placeně s podporouNepřipadá ti to jako protimluv? Respektive, z čeho se tak asi platí vývoj té zadarmo verze a jak budou nastavené priority pro řešení problémů? Která verze dostane v libovolné společnosti přednost? I Canonical musí z něčeho žít a to, že se jim nechce do KDE je logické rozhodnutí, protože jim to nepřinese absolutně nic navíc v enterprise nasazení Ubuntu a to je pro ně alfa a omega. Mezi ním, RH a Novellem není rozdíl, snad až na to, že se tváří, že tomu tak není.
Výhodu vidím v tom, že Canonical prostě nemůže vydávat opravy chyb jen v Enterprise verzi za peníze, on je prostě musí dostat do toho samého Ubuntu, které si může Franta stáhnout a nainstalovat naprosto bez poplatku.Problém je v tom, že si uživatelé stěžují na to, že Canonical na řadu docela vážných chyb nevydává opravy vůbec nebo s velkým zpožděním. Nevšiml jsem si, že by třeba openSUSE, Fedora, Mandriva a další nezískávaly opravy, leckdy i po delší dobu a na vyšší počet balíků než v případě Ubuntu.
Takže v tomto případě je "free" verze naprosto stejná (ergo stejně odladěná) jako "Enterprise" verze. To u Red Hatu nebo SuSE nenastane.A to je moc dobře, když zvláště když ty bezplatné verze (Fedora, SUSE, Mandriva...) mývají poslední dobou vyšší kvalitu než Ubuntu a v případě placených variant ta dotaženost jde ještě dál.
Takže v tomto případě je "free" verze naprosto stejná (ergo stejně odladěná) jako "Enterprise" verze. To u Red Hatu nebo SuSE nenastane.Hlavní rozdíl mezi enterprise verzí a volně dostupnou je v testování a době podpory. Máš nějaký odkaz, který by mohl potvrdit, že se chyby v OpenSuse a Fedoře nějak ignorují? Ono to ani nedává smysl, protože pokud je chyba tam, bude pravděpodobně i v SLES, RHEL.
(jak si sám přiznal). Takže tak.
Pamatuju si doby, kdy byl úspěch, když člověku v Xkách chodilo kolečko na myši. Nebo když člověk mohl používat diakritiku, když si otevřel wordowský dokument a nebylo to úplně rozsypané.Já jsem se po instalaci MS Office 2007 v práci vrátil zase do bodu, kdy jsem spokojen, když se mi podaří wordovský dokument (ve Wordu 2007) otevřít. Nějak mi to GUI inspirované ovládáním automatické pračky připadá nepřehledné.
... moc oprav souvisejících s funkčností a stabilitou nepřinesly.Pekny link - neco takoveho jsem hledal - diky
>> Mám tu dva desktopy na 7.04 a rozmýšlím, jestli už 7.10 odstálo a ty nejhorší bugy jsou fixlé.Ja mam (mel) problemy dva Jeden je opraven - Fax utility not adding files to job. A druhy je natolik specificky, ze v Launchpadu ani neni uveden - podle hledani na internetu se vyskytuje velmi ojedinele nezavisle na distribuci. Jinak OK - na 3 PC