Seigo o KDE4 (diskuse)

[ajikdpoe]

Jo, aktualne GNOME sa na KDE 4.2 ani len nechyta, je take 2 roky pozadu, proste gnome sucks

[alblaho]

Žádné KDE 4.2 není a jestli někdy bude, tak to nikdo úplně jistě neví

Tvé "sucks" jen tvůj zbytečný výkřik. GNOME je pro hromadu lidí (včetně mě) skvělý desktop.

[ajikdpoe]

Klud :), tiez pouzivam gnome a som s nim plne spokojny, ked kdesi zaznelo ze KDE 4.2 bude za dva roky a ja vravim ze GNOME je 2 roky za KDE 4.2 co tym myslim???

Proste sa mi viac paci styl vyvoja GNOME, pravidelny a predvidatelny vyvojovy cyklus. Na system "a teraz vsetko odzakladu prekopeme" tak ako tomu je v KDE s tym ze "bude to hotove az to bude hotove" uz doplatil nejeden projekt (hurd, e17).

[pools]

Ale hurd vyjde! Fakt...

[kotyz]

Jasne, o tom neni pochyb. Jen nikdo nevi, jestli se to stihne driv, nez Slunce pohlti Zemi.

[juraj-bit]

Som tak trochu konzervativnejsi a preto by som rad vedel, ake novum prinasa KDE 4.x z uzivatelskeho hladiska okrem dalsej abstraktnej vrstvy, ktora ma ulahcit zivot vyvojarom a vzdialit uzivatela od vyuzivania standardnych systemovych prostriedkov. Plazmu a podobne technologie skutocne k zivotu nepotrebujem, v tomto ma u mna + prave Gnome. Zacinam sa obzerat po alternativnych programoch, kedze som bol doposial pomerne spokojny uzivatel KDE 1 - 3.x, ale rada 4.x je uz pre mna trochu velke susto. Z tohoto dovodu si myslim, ze nejaky velky odliv uzivatelov Gnome smerom ku KDE naozaj nehrozi. Tymto nechcem nejako znevazovat nove KDE, ale kazdemu asi vyhovovat nebude...

[Let_Me_Be]

Docela dost zalezi na tom co na desktopu delas. Treba ja jsem naprosto nadseny z transparentnosti co prinasi Akonadi. U mailu jsem to sice vyresil promoci IMAP, ale kalendar a kontakty (+ logy z IM, ale o to se myslim stara jiny framework) mam porad nedoresene.

[Ritchie]

Kalendář a kontakty lze v KDE 3.5 řešit taktéž přes IMAP.

[Penguin_007]

Když SUCKS, tak proč je GNOME preferované v profesionálních distribucích? Viz. Debian, RHEL, SLED, OpenSolaris, …

[JK]

Ze by to byla nezpoplatnitelna knihovna GTK+ v dusledku sve licence LGPL? Všechny "profesionální" distribuce jsou tak moc "bussines" a "profi", že nejsou ani ochotny zaplatit za Qt v případě nějakého komerčního projektu

[freshmouse]

Ty to nebereš do důsledků. Ne všechen software, co je v nějaké "profesionální" distribuci, je vyroben výrobcem té distribuce. Takže se to týká hlavně "dodavatelů třetích stran", kteří na tom vydělávají (ušetří) -- stejně jako výrobce distribuce (ten zase získává více softwaru pro svou "platformu" ze strany výrobců třetích stran).

Jinými slovy, Ubuntu, Fedora (RHEL...), OpenSUSE (SLED...) a spousty dalších distribucí a dodavatelů se rozhodlo dost logicky.

[...............23]

Akurát že zatiaľ je to v čisto teoretickej rovine, nejaký nástup GTK+ proprietárnych programov som teda nezaznamenal...

[freshmouse]

O nějakém nástupu těžko může být řeč -- stejně jako o nástupu aplikací pro UNIX obecně.

Nicméně třeba VMWare, AIM (to je ještě GTK1 ), aplikace od Googlu (i když zrovna -- tuším -- jeho mapy jsou pro Qt, jinak vyvíjí hlavně pro GTK) atd. jsou alespoň prvními vlaštovkami. Nicméně se nemusí jednat jen o proprietární aplikace! Co třeba Firefox? To je naprosto zásadní aplikace pod GTK. I když ho nepoužívám, díky za něj.

Naproti tomu pro Qt je z "všeobecně důležitých" aplikací jen Skype (a tomu je to ještě jedno, jelikož na Linuxu ho asi moc lidí nepoužívá a na Windows je to jedno), pak dlouho, dlouho nic a Opera.

[...............23]

No google toho pre linux moc nemá, okrem Earth (Qt), akurát Google Desktop (GTK) a potom tuším Picasa (WineLib), AIM ofic. klienta myslím skoro nikto v linuxe nepoužíva.

O proprietárne programy sa samozrejme jednať nemusí, ale u open source sa licenčná výhoda GTK v podstate stráca...

[Josef Kufner]

... Eagle, QCad, Psi, ...

[freshmouse]

Eagle ani QCad nejsou "všeobecně důležité" aplikace (uznávám, VMWare taky ne). A Psi není vůbec zásadní aplikací, i kdyby byla sebelepší. Pidginu, Gajimu a Kopete se v počtu uživatelů nemůže rovnat.

[kotyz]

psi je celkem zasadni, z jeho kodu vychazi (at uz vice ci mene) dost dalsich klientu, treba kopete, jabbin (neplest s jabbim) a dalsi. jinak ste opomeli jednu celkem velkou proprietarni aplikaci pod gtk - adobe reader. jinak vmware (jen workstation) je komercni aplikace (asi 4000,- za licenci). a samozrejme taky pod gtk.

[Luboš Doležel (Doli)]

Že zmiňuješ ten Gajim, ten se IMHO proti Psi moc nechytá. Letmý pohled na můj CL to docela pěkně ukazuje, jediný uživatel s Gajimem je online, uživatelů s Psi je hromada.

[Ilfirin]

Skype (a tomu je to ještě jedno, jelikož na Linuxu ho asi moc lidí nepoužívá

LOL!

[freshmouse]

OK, Linux tvoří, dejme tomu, jedno procento operačních systému na osobních počítačích. Kolik z uživatelů Linuxu používá Skype? Jinak: kolik promile uživatelů Skype to je celkem?

[David Watzke]

Linux tvoří, dejme tomu, jedno procento operačních systému na osobních počítačích.

Další nesmysl.

[freshmouse]

Jak rád bych napsal, že má pět procent. Ale nemá.

[J. M.]

On bohužel nemá ani to jedno procento.

[Let_Me_Be]

Boze to byl pruzkum na vybranych americkych webovych serverech. Linux tam mel 0.9 % nebo tak neco, proti predeslemu roku narust na dvojnasobek. Podobne debilni statistiky si muzu delat doma taky. Jo, Linux pouziva 40% lidi, protoze to je videt ze statistik meho webu

[J. M.]

Neměl tam 0,9 %, ale 0,63 %. Což je podíl, který dlouhodobě (již řadu let) odpovídá i statistikám z České republiky.

[Let_Me_Be]

A mas na ne odkaz?

[J. M.]

Např.:

http://toplist.cz/global.html

To zahrnuje půl milionu stránek, což je slušný vzorek.

Možná, že tam skutečně v posledních měsících dochází k mírnému vzestupu Linuxu:

http://www.toplist.cz/stat/?a=history&type=2

V některých speciálních kategorích jako stránky o hardware má Linux dokonce i 2 procenta. Ale to je anomálie, na běžných stránkách to je pořád pod to 1 procento.

[J. M.]

Ostatně, psalo se o tom už kdysi před lety tady na ábíčku: :)

http://www.abclinuxu.cz/clanky/ruzne/je-nas-jen-0-7

Bohužel celá léta od toho roku 2003 ten 0,6-0,7% podíl stagnoval (dokonce snad i mírně klesal), což bylo a je terčem posměchu nejednodho windowsáka v diskusích či článcích.

[David Jaša]

Řadíš "zdraví" mezi speciální kategorie?

[J. M.]

Linuxák chce všechno zadarmo, tak místo toho, aby platil za návševu u lékaře, hledá zdraví na internetu. Zase si tak moc nefoukejme, protože v kategorii, která by měla být naší doménou, tedy software, má Linux jenom 0,55 % (předstižen je i „neznámými” systémy). Méně už mají jenom počítačové hry a rádia – zřejmě proto, že ani jedno z toho si linuxák nespustí. (No tak dobře, spustí.)

[Let_Me_Be]

Diky za linky. Nechci to nejak bagatelizovat ale neznam nikoho kdo pouziva toplist. Vsichni maji Google Analytics.

[Josef Kufner]

Povzbuzujcí je, že na tom grafu je naše čára aspoň vidět a co víc, je i vidět mezera mezi čárou a osou...

[Luboš Doležel (Doli)]

Qt je v proprietární rovině řádově populárnější než GTK+, jen se nesmíš omezovat na Linux nebo na SW pro obyč uživatele... Trolltech u Qt píše o více než 5000 zákaznících.

[freshmouse]

Ano, jenže hodně z těch výrobců vyrábí aplikace na míru. A u těch se samozřejmě nepředpokládá, že se dostanou do "běžného oběhu".

[Luboš Doležel (Doli)]

To je fuk, GTK+ hádám nemá ani to.

[Laoc]

Problém je v tom, že vy hádáte. Ale zjevně nemáte k dispozici žádná čísla, jen své přání.

[freshmouse]

Na aplikacích na míru ale nezáleží.

[David Jaša]

Podle mě na to má velký vliv to, že Gtk je použitelný toolkit jen nad Un*xy s X, všude jinde je šíleně nedotažené.

[freshmouse]

Už jsem ti chtěl vynadat, ale jak jsem si přečetl to tvoje vysvětlení výše, tak musím říci, žes to řekl dobře a že mě to pobavilo. Nicméně takové vtípky již něříkej, místní uživatelé (vč. mě) jsou na ně příliš hloupí a zbytečně se vztekají.

[nolly]

Ač jsem uživatel Gnome, musím konstatovat, že je mrtvé a KDE je budoucnost.

[VRtulnikk]

Jako uzivatel Xfce si s Tebou dovolim nesouhlasit :)

Zajimalo by mne, cim/proc konkretne je GNOME mrtve? ...Protoze ma jine cile nez KDE? A ja mel takovy pocit, ze prave o tom ten Linux je...

[nolly]

Darhý kolego s Xfce, je to pouze můj subjektivní dojem. KDE 4 přineslo řadu zajímavých technologií jako Phonon, Decibel, Nepomuk, (Plasma), či Solid, čímž se stává atraktivnější pro vývojáře. Očekávám nárůst kvalitních a dobře udržovatelných aplikací a tomu se Gnome se svými těžkopádními aplikacemi nemůže rovnat.

Netvrdím, že Gnome nikdo nebude používat, ale zdá se mi, že z hlediska technologií už KDE nedožene a bude hnít (zvláště s přístupem, že Gnome 3.0 ještě dlouho nebude potřeba)

[...............23]

'cause it's all about developers, developers, developers, developers...

[VRtulnikk]

Tak muj subjektivni naroz je trosku jiny. Napriklad Phonon - nestaci, ze mame nadstavbu na ALSOU, ale jeste je potreba nadstavba na ARTS..zachvilku bude nadstavba nad Phonon...tohle mi neprijde jako zajimava technologie. Resp. nevidim, co to prinasi, krome dalsi IMHO zbytecne vrstvy... Podobne ostatni zminovane "zajimave technologie".Proste to nepovazuji za spravny smer, kam by se mel Linux ubirat...

Samozrejme, necekam, ze se shodneme :)

[alblaho]

Já ty frameworky/technologie neznám, ale cílem asi je, aby to bylo tak zabalené, aby to bylo absolutně přenositelné. Prostě oni chcou appky i pro windows, tak evidentně nevystačí s Alsou a asi ani s ARTS. Chtějí to opravdu high-level a to co existuje teď jim asi nestačí.

[...............23]

No napríklad to že máš jednotné previazané API, a nemusíš kódovať so štyridsiatimi knižnicami, z ktorých každá je napísaná iným štýlom, ďalej je to nezávislé na platforme a zabezpečuje (skoro)automatickú kompatibilitu v prípade nekompatibilnej novej verzie backendu...

[alblaho]

Teď ještě aby to bylo pod benevolentní LGPL, aby v tom šlo napsat i něco, u čeho si chce člověk zvolit licenci sám

[andree]

phonon, pokial viem, urcite nie je nadstavba nad arts (okrem ineho preto, ze arts uz v KDE4 nie je, afaik - slepa vetva vyvoja, ja arts vypinam na vsetkych strojoch uz aj v KDE3.5 :) ) ; nadstavba alsy to tak uplne tiez asi nebude (myslim ze by to malo zvladat aj dekodovanie suborov a vyuzivat aj ine rozhrania ako alsa)...

[VRtulnikk]

No, urcite to nebude pouha nadstavba... ale podobny charakter to IMHO ma

[andree]

arts bol daemon, phonon je len API... http://en.opensuse.org/Sound-concepts

[Rezza]

Bude to nad GStreamerem, Xine, DirectShow atd...

[Lord Vetinari]

Phonon nie je nadstavba nad aRts, je to nahrada za aRts.

[Michal Vyskočil]

No zrovna Decibel je něco, co je potřeba jako sůl a protože je implementací standardu telepathy od freedesktop.org, je jisté, že něco podobného bude (nebo už možná je) i v Gnome

[mimi.vx]

phonom neni nad arts , ale plne ho nahrazuje ..... a muze pouzivat narozdil od arts kterykoliv jiny backend ... xinelib,mmm,nas,pulseaudio,directsound,...... atd

[alblaho]

GNOME mrtvé rozhodně není. Ale myslím si, že díky těm všem technologiím, co KDE4 obsahuje (decibel, sonet, a_já_nevím_co...), dělá z KDE mnohem lepší platformu pro vytváření nové generace dobře integrovaných aplikací.

[Radek Miček]

Mohl bych se dotázat, co znamená "nová generace dobře integrovaných aplikací" respektive jaký je rozdíl mezi současnou generací dobře integrovaných aplikací a tou novou generací dobře integrovaných aplikací.

[Mark]

To je jednoduché. Porovnaj si KDE3 s KDE4, konkrétne napr. Akonadi s tým ako to funguje v KDE3. V KDE3 to bolo vidieť už napr. v KIPI pluginoch. Keď sa pridala do funkcia do KIPI, tak sa tá funkcia objavila aj v ostatných grafických aplikáciách KDE. V KDE4 to už bude všade. Tým sa ešte zrýchli a zjednoduší vývoj KDE aplikácií.

[Radek Miček]

To chápu, je to stejné, jako když v knihovně Xine přidají vývojáři funkci pro přehrávání XYZ, tak se tato funkce také objeví ve všech přehrávačích používajících Xine a důsledek bude, že všechny přehrávače postavené na Xine budou umět přehrávat XYZ. Nebo podobně to platilo i v KDE 3.x s KPart.

Nicméně mě zajímá, co to znamená ta "nová generace integrovaných aplikací". To, co jste popsal, není IMHO žádná novinka a už se to používalo i v KDE 3 viz. třeba KIO nebo KPart.

[Josef Kufner]

Jo, ale to byly jen první vlaštovky. "Nová generace" spočívá v tom, že se to opravdu začne používat. Zrovna třeba Akonadi a Plasma nemají v žádném mě známém desktopu žádnou náhradu, která by se jim alespoň vzdáleně podobala.

[Radek Miček]

"Nová generace" spočívá v tom, že se to opravdu začne používat

Tak to bude dobře, jestli to bude opravdu tak, ačkoliv bych pro to osobně nepoužil označení nová generace.

OT: To je dle mého názoru problém GNOME, totiž že části typu Gnome VFS, které existují již docela dlouho, nejsou skoro vůbec využívány, útěchou uživatelům GNOME může být to, že se na tom zrovna pracuje.

[Josef Kufner]

Což jen dokládá technologickou zaostalost Gnome. V KDE se KIOSlave používá snad všude.

[David Jaša]

To je nějaká blbost. Teď mě nenapadá žádná gnome věc, co by gnome-vfs neuměla. Pokud předřečník zařadil go GNOME i plain-Gtk aplikací, tak je to jako chtít podporu kioslave po plain-Qt programech.

Jinak na těchto dvou technologiích mě štve jiná věc - že jejich autoři ještě nepřišli na pmount, fuse a /mnt a nezpřístupňují s jejich pomocí jimi namountované systémy všem aplikacím bez rozdílu.

[Josef Kufner]

Jinak na těchto dvou technologiích mě štve jiná věc - že jejich autoři ještě nepřišli na pmount, fuse a /mnt a nezpřístupňují s jejich pomocí jimi namountované systémy všem aplikacím bez rozdílu.

Jo, tohle mě na tom štve taky. Je to asi největší bug na celém linuxovém desktopu.

ad kioslave vs. gnome-vfs: Mám pocit že jsem pár takových potkal, ale jednalo se jen o částečnou podporu gnome-vfs, ne že by to neumělo nic. Jenže je to celkem dávno a nepamatuju si co to bylo a co to neumělo...

[David Jaša]

Ono by se těch "systémových" bugů našlo víc. Např. v poslední době mě začala silně štvát neexistence jednotného úložiště a API pro klíče a certifikáty. Pak člověk musí všechny certifikáty instalovat do všech aplikací jednotilivě ručně, stejně tak nastavovat důvěryhodnost jednotlivých certifikátů a hlavně k soukromým klíčům má přístup jakýkoliv program, aniž bych k tomu musel dávat explicitní souhlas.

Dál třeba neexistence něčeho jako je "server" z tvé wiki, nemožnost zařídit, aby si aplikace volaly jednotný filedialog podle volby uživatele a tak by se dalo pokračovat...

[freshmouse]

Jak je to s API sice nevím, nicméně jsem se v Bugzille ptal, jestli by Evolution nechtěl nějak integrovat Seahorse... Odpověď byla: yepp, possible 2.24 desktop integration target. V GNOME 2.22 by Seahorse měli do desktopu celkově víc zapracovat.

[David Jaša]

To je jenom kapka v moři. Bude se Seahorsem spolupracovat Firefox, Thunderbird, Gajim, Konqueror nebo KDEPIM? Zajistí mi, že zlá aplikace někam neodešle mé soukromé klíče nebo něco podepíš, aniž by se obtěžovala mě to oznámit? Atd. Prostě si myslím, že tyhle věci by měly být zajišťovány o vrstvu níž.

[freshmouse]

Firefox a Thunderbird asi těžko, maximálně pomocí modulu. Ale u těch opravdu nečekám provázanost s GNOME...

Gajim se nechce vázat na GNOME. O Konqueroru a KDEPIM nemluvě.

Vrstva níž tu ale je -- přímo GPG.

[David Jaša]

Nepochopil, nepochopil, nepochopil. Časem o tom blognu. Máš ještě zájem o toho Lassera?

[freshmouse]

O koho?

[David Jaša]

O tohohle.

[Radek Miček]

Omlouvám se, máte pravdu. Původně jsem si myslel že Eye of GNOME a GEdit neumí Gnome Vfs, ale teď jsem koukal do zdrojáku a pak to i zkoušel a ono funguje.

[freshmouse]

V současné době jsou prakticky všechny zásadnější aplikace na GNOME VFS (nebo GVFS, nevím... jedna knihovna byla starší a ta druhá novější).

[Radek Miček]

Máte pravdu, asi jsem zaspal dobu, doteď jsem si totiž myslel, že tomu tak není. Knihovna se jmenuje GnomeVFS viz. oficiální dokumentace.

[Michal Kašpar]

Jinak na těchto dvou technologiích mě štve jiná věc - že jejich autoři ještě nepřišli na pmount, fuse

Ale přišli: blog, balíček v Ubuntu. Jen jsem poslední dobou moc nesledoval, v jakém je to stavu.

[Michal Vyskočil]

Jinak na těchto dvou technologiích mě štve jiná věc - že jejich autoři ještě nepřišli na pmount, fuse a /mnt a nezpřístupňují s jejich pomocí jimi namountované systémy všem aplikacím bez rozdílu.

Jak kdo

[David Jaša]

Super, takže se na obou frontách odehrál výrazný pokrok od doby, kdy jsem se na tyhle věci díval naposled.

[freshmouse]

Ač uživatel GNOME, musím konstatovat, že není mrtvé a, stejně jako KDE, je budoucnost.

[...............23]

Hrozne sa mi zdá že sa tam snaží pôsobiť ako Steve Jobs, čo nie je v tomto prípade moc dobrá vec...

[Ilfirin]

Když ono KDE4 působí jako vzhled MacOS (imho), takže mi i vustupování ala Jobs k tomu sedělo

A jinak, prezentečkou jsem nadšen
(Přesně takovéhle "oblbováky" mám rád, žeru u toho popcorn, no jak v kině )

[Milan Lajtoš]

Aaronova prezentacia bola velmi fajn, no treba si pozriet aj ostatne..

Mozno su ludia nespokojni so stabilitou, ci funkcnostou 4.0.0 a maju aj pravdu.. 4.0.0 je naozaj len zaciatok.. Vela aplikacii nie je este portovanych, Plasma je este v plienkach, ... No 4.0 je naozaj len pripravou.. Ved si to len predstavte - mozete si napisat vlastny taskbar v pythone, ktory sa bude spravat _presne_ ako chcete vy.. A to vsetko vdaka Plasme - myslim, ze to nie je len mojim snom, vsak nie? ;)

Samozrejme, ze to nie je len Plasma.. Sonnet - spellchecking v uplne kazdom textovom poli (toto som vzdy chcel ;) ).. Phonon, Solid, Akonadi, .. - tie asi vyuzijem len ako pouzivatel..

Momentalne pouzivam Gnome, no tie dni su uz scitane.. ;)

[depka]

Ved si to len predstavte - mozete si napisat vlastny taskbar v pythone, ktory sa bude spravat _presne_ ako chcete vy.. A to vsetko vdaka Plasme - myslim, ze to nie je len mojim snom, vsak nie? ;)

co ti brani napsat si vlastni taskbar v jakemkoliv svobodnem desktopovem prostredi?

[Milan Lajtoš]

Neznalost sposobu ako ziskat vsetky beziace oknove aplikacie, info o nich a tak.. Vdaka Plasme mam predpripraveny DataEngine, ktory mi toto vsetko poskytne a nebudem zbytocne duplikovat kod..

[depka]

to snad zjistis v dokumentaci ne?

[Josef Kufner]

Si to zkus.

[depka]

tak jsem si to zkusil, prosim: libwnck22_2.20.1-0ubuntu1_i386.deb

upraveny taskbar pro ubuntu 7.10, pro lepsi pochopeni zmeny si zvetsi panel

[Josef Kufner]

Ták. Libku už máš teď ještě ten taskbar a to se vší parádou.

[Milan Lajtoš]

libwnck je len libka, co poskytuje informacie, ktore taskbar potrebuje.. Prirovnal by som to k tomu DataEngine, co som spominal.. Potom prichadza na rad samotne napisanie panelu.. A neviem si predstavit, ze by som zgruntu novy svg-skinovatelny panel vedel napisat.. Pomocou plasmy imho ano..

[depka]

mýlíte se oba dva přátelé, libwnck je knihovna obsahující mimo jiné taskbar(seznam oken) a na samotný panel je přidán pomocí "pomocného" appletu který využívá již hotový taskbar z libwnck. Takže stačí nainstalovat tuto upravenou knihovnu a restartovat GNOME.

[Josef Kufner]

No, tak už tam je... ale ty jsi říkal něco o psaní nového...