Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
Jack Dorsey představil (𝕏, Nostr) svůj nový projekt bitchat. Jedná se o bezpečnou decentralizovanou peer-to-peer aplikaci pro zasílání zpráv bez potřeby internetu, serverů a telefonních čísel. Využívá se Bluetooth Mesh Network. Detaily v technické dokumentaci. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Unlicense.
Hudební přehrávač Amarok byl vydán v nové verzi 3.3 "Far Above the Clouds". Nově je postaven na Qt6/KF6 a využívá GStreamer místo Phononu.
Společnost IBM představila novou generaci svých serverů: IBM Power11.
Multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem Ardour byla postavena na GTK2. Vývojáři neplánovali její portaci na GTK3 nebo GTK4. Naopak, v lednu loňského roku si vytvořili vlastní fork GTK2 s názvem YTK. Ten v únoru letošního roku přestal být volitelným a nově byla zcela odstraněna podpora GTK2.
Byla vydána nová verze 6.4 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Společnost initMAX pořádá sérii bezplatných webinářů věnovaných novému Zabbixu 7.4. Podrobnosti a registrace na webu initMAX.
… více »Byla vydána verze 7.0 open source platformy pro správu vlastního cloudu OpenNebula (Wikipedie). Kódový název nové verze je Phoenix. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Dvacátého pátého května by měla v polárních oblastech Marsu přistát sonda Phoenix. Novinkou ve výzkumu Marsu je vrták, kterým se může zavrtat půl metru pod povrch. V polárních oblastech by mělo být víc vody, tak třeba navrtá malé marťánky.
Život na Marsu je otřepaná, ale vzrušující záležitost. Vždycky jsem si přál, aby se na Marsu něco našlo. Ateisti (nebo přesněji darwinisté) by v tom asi viděli krásnou podporu pro evoluční teorii, já bych se za starých časů chtěl bavit, jak se s nálezem mimozemského života vyrovnají rozličná náboženství a církve.
Teď si ale přeji, aby se tam nic nenašlo. Tak za prvé jsem poznal, že náboženství a církve by se s tím vyrovnají snadno - agilně jako vždycky; jde přece o moc.
Druhým, zdaleka ne tak malicherným, důvodem je kolonizace. Pokud má lidstvo dlouhodobě přežít, nesmí spoléhat na matičku Zemi. Nález marťanského života by kolonizaci zkomplikoval hned dvakrát. Kdyby se něco (ať už živé či třeba zkamenělé) našlo, už by navždy hrozilo, že to zavlečeme na Zemi a že by to nedopadne dobře. Myslím, že to by si nikdo nelajznul. Druhá komplikace je etická: máme právo kolonizovat Mars, když už tam bydlí oni?
Potud mé hloupé úvahy.
Tuhle jsem ale přečetl výborný článek, který předkládá další skvělé důvody, proč je dobré mít Mars sterilní.
Nejprve je potřeba uvést Fermiho paradox (malá násobilka každého vesmírného úchyláka). V podstatě jde o to, že vesmír není zase tak velký . Pro zemědělce doby bronzové byla Země velká, ale během pár tisíc let lidé Zemi dokonale ovládli a dostat se z Londýna do Sydney je otázkou hodin. Stejná analogie by měla platit když už ne pro celý vesmír, tak aspoň pro galaxii - podsvětelnou rychlostí by mělo být možné ji ovládnout během milionů let. A co jsou miliony pro vesmír? Pouhé kýchnutí. Pokud by někde byla druhá Země a pár milionů let starší, tak by se měli všude kolem prohánět její obyvatelé. Tak kde všichni jsou?
Autor zmiňovaného článku zavádí tzv. Velký filtr, který zabraňuje civilizacím roztahovat se po vesmíru. Prostě něco, co vysvětluje Fermiho paradox.
A teď jsou dvě možnosti: buď jsme my, lidé, Velkým filtrem už prošli, nebo nás to teprve čeká.
První možnost je pro nás dobrá. Velkým filtrem může být samotný vznik života, nebo nějaký nepravděpodobný evoluční skok. To znamená, že jsme ve vesmíru asi sami a že ho možná budem v nějaké vzdálené budoucnosti kolonizovat. A pokud jsme sami, je Mars sterilní.
Druhá možnost je, že Velký filtr je něco, co nám může zarazit budoucí rozvoj. Například každá rozvinutá civilizace nakonec vyrobí zbraň, kterou se zničí. Možná je Velkým filtrem poznání, že není dobré courat se po vesmíru - tady je ale potřeba říct, že tohle je v rozporu se životem, jak ho známe - ten se snaží rozšířit všude možně.
Každopádně pokud se na Marsu najde život, nebo aspoň nějaké zkameněliny, je pravděpodobné, že takových míst je ve vesmíru mnoho. To znamená, že život sám o sobě vzácný není, ale rozvinuté civilizace ano. Čím rozvinutější marťanský život najdeme, tím větší je pravděpodobnost, že nás Velký filtr teprve čeká.
Tiskni
Sdílej:
Tesla motors začíná prodávat auto na elektřinu s dojezdem cca 400km na jedno nabití, v Evropě Norové taky jedno mají v prodeji, takže auta už se na něco jiného než ropu rojí. A ohledně té "realitní krize" v Americe snad i ta přiměje k šetření zdroji financí i přírodními zdroji?
Jiná možnost je, že ty vyspělé civilizace svou nezměrnou inteligencí seznaly, že cestovat po vesmíru je víceméně na nic. Podobně na to přišli už před cca 40 ~ 20 lety autoři levné sci-fi (a přestalo se dařit space-opeře o kosmických bitevnících a bitvách fotonovými kanóny).Doufam, ze ne, jinak je Vesmir ohromne plytvani mistem
optimisto, řekl bych, že by se musely všechny ty hlavice předělat právě pro "vhodný" tvar hříbku a tlakové vlny. Čili docela pakárna. Zase ale, když neni nic lepšího nebo srovnatelného k mání?
Ne největší, ale první velký. Pak samotná radiace, stárnutí materiálu lodi, brzdění z takové rychlosti, řízení a obrana před srážkami se vším, co se připlete do cesty. Odolnost celého komplexu pro přetížení při tom "postrkování", přesnost směru letu.