V OpenBSD byla objevena 27 let stará chyba v ppp pomocí níž lze vzdáleně obejít autentifikaci. Chyba byla nahlášena 12.6. a 14.6. byla opravena. Bližší info v článku A 27-Year-Old Authentication Bypass in OpenBSD's PPP Stack.
Odpověď Evropské komise (pdf) k evropské občanské iniciativě Stop Destroying Videogames, jež je součástí hnutí Stop Killing Games: "Komise se domnívá, že v této fázi nemůže navrhnout právní povinnost zachovat hratelnost videoher poté, co přestaly být poskytovány komerčně. Důvodem jsou i stávající práva duševního vlastnictví. Podle autorského práva EU mají nositelé práv výlučná práva ke svým výtvorům. Kromě autorských práv mohou být
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Mým mobilním operátorem je již řadu let Vodafone. Většinou si nemám na co ztěžovat, pořádně mě naštvali jen dvakrát - jednou jsem se své novém mobilu zkoušel brouzdat po netu a ti hajzli mi to naúčtovali jako WAP (tedy myslím o dva řády dráž). Podruhé mi zavolali, že jsem u nich už dlouho a mám dobrou platební morálku a jestli bych jim nesehnal nové zákazníky! (Samozřejmě začali s tím, že poskytnou nějaké úžasné slevy, i když jen pro ty nové dušicky.)
Ale to jsem trochu odbočil. Zkrátka, každý měsíc se koukám na své vyúčtování, což je takový PDF dokument. Roky to fungovalo, na všech platformách. Najednou to ale fungovat přestalo, písmenka v tom dokumentu nějak divně rozházená, vizte obrázek. Nejelo to ani v Evince ani v Okularu. Verze dokumentu je 1.3 (tedy Acrobat 4), ale používají se nějaká speciální vodafouňácká písma a to bude asi kámen úrazu.
Tak jsem napsal na péči o zákazníky, že to rozbili. Odpověděli mi, že si mám stáhnout Acrobat Readera, prej je zadarmo i pro mou platformu 
Ano, v Akrobatu to funguje. Sice mě štve, že nemůžu používat svůj svobodný Evince a že rozbili něco co fungovalo (a nechci vědět, kolik peněz za to rozbití dostal dodavatel). Na druhou stranu musím Acrobat Reader 8 pro Linux pochválit. Jednak mi dodali balíček pro mou distribuci (Ubuntu), rozhraní je GTK a nepůsobí jako vetřelec a celé to startuje i funguje velmi rychle.
Tiskni
Sdílej:
build.xml
Díval jsem se na to z pozice toho, kdo fakturu vytváří. Tj. žádné skenování, žádné různé typy faktur, naopak je potřeba podpis toho, kdo ručí za správnost údajů.Tak na tohle existuje gsdjvu - který umožňuje rovnou tisk do djvu formátu. Stejně tak není problému do djvu převést již existující pdf utilitou pdf2djvu.
Pro elektronické zpracování faktur by pak samozřejmě byl výhodný jediný strukturovaný formát, který by obě strany mohly použít jak v účetnictví, tak např. v elektronické komunikaci s bankou. Oba formáty (jak djvu tak PDF) tohle neumožňují, protože tam musí zobrazenou fakturu interpretovat člověk – a třeba opsat údaje z ní do účetnictví.Tak tohle zrovna u djvu s textovou vrstvou nemusí být pravda. Protože tuto textovou vrstvu strukturovaných dat lze bez nejmenších problémů vytáhnout a dále zpracovat. A protože nástroje pro zpracování djvu (djvulibre) jsou k dispozici jako opensource a to jak pro linux, tak pro windows, není problém vytvořit libovolnou aplikaci která by ty data sežvýkla tak jak by bylo třeba.
XML data uložená v textové vrstvě vedle „obrazové“ reprezentace faktury jsou mi k ničemu, protože nikde nemám zaručeno, že XML obsahuje to samé, co je na obrázku.Od toho je právě ten ten podpis. Pokud sedí podpisy pro jednotlivé vrstvy (tj. jak obrazové tak textové). Je na 100% jisté že je autorem tvůrce dokumentu a ten tímto také ručí za správnost dat. Navíc, pokud by byla obrazová část faktury generovaná přes nějaký stylesheet z dat uložených v textové vrstvě, tak je prakticky vyloučeno že by se mohla lišit.
Od toho je právě ten ten podpis. Pokud sedí podpisy pro jednotlivé vrstvy (tj. jak obrazové tak textové). Je na 100% jisté že je autorem tvůrce dokumentu a ten tímto také ručí za správnost dat. Navíc, pokud by byla obrazová část faktury generovaná přes nějaký stylesheet z dat uložených v textové vrstvě, tak je prakticky vyloučeno že by se mohla lišit.Tohle bych dělal raději tak, že budu mít podepsaná zdrojová data (v přenositelném formátu) a ta si nechám zobrazit svým programem, kterému důvěřuju. Nerad bych řešil, že na faktuře bylo vidět 10 Kč a v datech bylo 1000 Kč, obojí bylo podepsáno, a já pak musel řešit, který údaj vlastně platí a co si vezmu na tom, kdo tohle podepsal. Nehledě na to, že bych ten rozdíl nejprve musel zjistit. Takže pokud s tím chci dělat něco rozumného, potřebuju ta strukturovaná data – a nějaký obrázek ukazující, jak ta strukturovaná data zobrazuje software dodavatele, je mi k ničemu a nepotřebuju ho.
Takže pokud s tím chci dělat něco rozumného, potřebuju ta strukturovaná data – a nějaký obrázek ukazující, jak ta strukturovaná data zobrazuje software dodavatele, je mi k ničemu a nepotřebuju ho.Bohužel svět už je takový. Drtivá většina faktur v elektronické formě není a nebude. Nehledě na to, že onen "obrázek", stejně tak jako v praxi cár papíru plní stejný úkol - dává možnost vizuální kontroly. Naopak - rozhodně víc bych věřil datům z takto vytaženého dokumentu, než těm, co přeťukává nějaký účetní z PDF.
. Někdy to zkusím v tom Intrepidu.