Zemřel Rob Grant, spolutvůrce kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Apple oznámil, že iPhone a iPad jako první a jediná zařízení pro koncové uživatele splňují požadavky členských států NATO na zabezpečení informací. Díky tomu je možné je používat pro práci s utajovanými informacemi až do stupně „NATO Restricted“, a to bez nutnosti instalovat speciální software nebo měnit nastavení. Žádné jiné běžně dostupné mobilní zařízení tak vysokou úroveň státní certifikace dosud nezískalo.
Americký provozovatel streamovací platformy Netflix odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Netflix to ve čtvrtek oznámil v tiskové zprávě. Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu Kč).
Americká společnosti Apple přesune část výroby svého malého stolního počítače Mac mini z Asie do Spojených států. Výroba v závodě v Houstonu by měla začít ještě v letošním roce, uvedla firma na svém webu. Apple také plánuje rozšířit svůj závod v Houstonu o nové školicí centrum pro pokročilou výrobu. V Houstonu by měly vzniknout tisíce nových pracovních míst.
Vědci Biotechnologické společnosti Cortical Labs vytvořili biopočítač nazvaný CL1, který využívá živé lidské mozkové buňky vypěstované z kmenových buněk na čipu. Po úspěchu se hrou PONG se ho nyní snaží naučit hrát DOOM. Neurony přijímají signály podle toho, co se ve hře děje, a jejich reakce jsou převáděny na akce jako pohyb nebo střelba. V tuto chvíli systém hraje velmi špatně, ale dokáže reagovat, trochu se učit a v reálném čase se hrou
… více »Pro testování byl vydán 4. snapshot Ubuntu 26.04 LTS (Resolute Raccoon).
Ben Sturmfels oznámil vydání MediaGoblinu 0.15.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání. MediaGoblin (Wikipedie) je svobodná multimediální publikační platforma a decentralizovaná alternativa ke službám jako Flickr, YouTube, SoundCloud atd. Ukázka například na LibrePlanet.
TerminalPhone (png) je skript v Bashi pro push-to-talk hlasovou a textovou komunikaci přes Tor využívající .onion adresy.
Před dvěma lety zavedli operátoři ochranu proti podvrženým hovorům, kdy volající falšuje čísla anebo se vydává za někoho jiného. Nyní v roce 2026 blokují operátoři díky nasazeným technologiím v průměru 3 miliony pokusů o podvodný hovor měsíčně (tzn., že k propojení na zákazníka vůbec nedojde). Ochrana před tzv. spoofingem je pro zákazníky a zákaznice všech tří operátorů zdarma, ať už jde o mobilní čísla nebo pevné linky.
Společnost Meta (Facebook) předává React, React Native a související projekty jako JSX nadaci React Foundation patřící pod Linux Foundation. Zakládajícími členy React Foundation jsou Amazon, Callstack, Expo, Huawei, Meta, Microsoft, Software Mansion a Vercel.
Mým mobilním operátorem je již řadu let Vodafone. Většinou si nemám na co ztěžovat, pořádně mě naštvali jen dvakrát - jednou jsem se své novém mobilu zkoušel brouzdat po netu a ti hajzli mi to naúčtovali jako WAP (tedy myslím o dva řády dráž). Podruhé mi zavolali, že jsem u nich už dlouho a mám dobrou platební morálku a jestli bych jim nesehnal nové zákazníky! (Samozřejmě začali s tím, že poskytnou nějaké úžasné slevy, i když jen pro ty nové dušicky.)
Ale to jsem trochu odbočil. Zkrátka, každý měsíc se koukám na své vyúčtování, což je takový PDF dokument. Roky to fungovalo, na všech platformách. Najednou to ale fungovat přestalo, písmenka v tom dokumentu nějak divně rozházená, vizte obrázek. Nejelo to ani v Evince ani v Okularu. Verze dokumentu je 1.3 (tedy Acrobat 4), ale používají se nějaká speciální vodafouňácká písma a to bude asi kámen úrazu.
Tak jsem napsal na péči o zákazníky, že to rozbili. Odpověděli mi, že si mám stáhnout Acrobat Readera, prej je zadarmo i pro mou platformu 
Ano, v Akrobatu to funguje. Sice mě štve, že nemůžu používat svůj svobodný Evince a že rozbili něco co fungovalo (a nechci vědět, kolik peněz za to rozbití dostal dodavatel). Na druhou stranu musím Acrobat Reader 8 pro Linux pochválit. Jednak mi dodali balíček pro mou distribuci (Ubuntu), rozhraní je GTK a nepůsobí jako vetřelec a celé to startuje i funguje velmi rychle.
Tiskni
Sdílej:
build.xml
Díval jsem se na to z pozice toho, kdo fakturu vytváří. Tj. žádné skenování, žádné různé typy faktur, naopak je potřeba podpis toho, kdo ručí za správnost údajů.Tak na tohle existuje gsdjvu - který umožňuje rovnou tisk do djvu formátu. Stejně tak není problému do djvu převést již existující pdf utilitou pdf2djvu.
Pro elektronické zpracování faktur by pak samozřejmě byl výhodný jediný strukturovaný formát, který by obě strany mohly použít jak v účetnictví, tak např. v elektronické komunikaci s bankou. Oba formáty (jak djvu tak PDF) tohle neumožňují, protože tam musí zobrazenou fakturu interpretovat člověk – a třeba opsat údaje z ní do účetnictví.Tak tohle zrovna u djvu s textovou vrstvou nemusí být pravda. Protože tuto textovou vrstvu strukturovaných dat lze bez nejmenších problémů vytáhnout a dále zpracovat. A protože nástroje pro zpracování djvu (djvulibre) jsou k dispozici jako opensource a to jak pro linux, tak pro windows, není problém vytvořit libovolnou aplikaci která by ty data sežvýkla tak jak by bylo třeba.
XML data uložená v textové vrstvě vedle „obrazové“ reprezentace faktury jsou mi k ničemu, protože nikde nemám zaručeno, že XML obsahuje to samé, co je na obrázku.Od toho je právě ten ten podpis. Pokud sedí podpisy pro jednotlivé vrstvy (tj. jak obrazové tak textové). Je na 100% jisté že je autorem tvůrce dokumentu a ten tímto také ručí za správnost dat. Navíc, pokud by byla obrazová část faktury generovaná přes nějaký stylesheet z dat uložených v textové vrstvě, tak je prakticky vyloučeno že by se mohla lišit.
Od toho je právě ten ten podpis. Pokud sedí podpisy pro jednotlivé vrstvy (tj. jak obrazové tak textové). Je na 100% jisté že je autorem tvůrce dokumentu a ten tímto také ručí za správnost dat. Navíc, pokud by byla obrazová část faktury generovaná přes nějaký stylesheet z dat uložených v textové vrstvě, tak je prakticky vyloučeno že by se mohla lišit.Tohle bych dělal raději tak, že budu mít podepsaná zdrojová data (v přenositelném formátu) a ta si nechám zobrazit svým programem, kterému důvěřuju. Nerad bych řešil, že na faktuře bylo vidět 10 Kč a v datech bylo 1000 Kč, obojí bylo podepsáno, a já pak musel řešit, který údaj vlastně platí a co si vezmu na tom, kdo tohle podepsal. Nehledě na to, že bych ten rozdíl nejprve musel zjistit. Takže pokud s tím chci dělat něco rozumného, potřebuju ta strukturovaná data – a nějaký obrázek ukazující, jak ta strukturovaná data zobrazuje software dodavatele, je mi k ničemu a nepotřebuju ho.
Takže pokud s tím chci dělat něco rozumného, potřebuju ta strukturovaná data – a nějaký obrázek ukazující, jak ta strukturovaná data zobrazuje software dodavatele, je mi k ničemu a nepotřebuju ho.Bohužel svět už je takový. Drtivá většina faktur v elektronické formě není a nebude. Nehledě na to, že onen "obrázek", stejně tak jako v praxi cár papíru plní stejný úkol - dává možnost vizuální kontroly. Naopak - rozhodně víc bych věřil datům z takto vytaženého dokumentu, než těm, co přeťukává nějaký účetní z PDF.
. Někdy to zkusím v tom Intrepidu.