Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
1.5.2015 10:01
xsubway | skóre: 13
| blog: litera_scripta_manet
Má Yoga touchpad nebo clickpad?
Jinak díky za článek i když moje preference jsou jiné:
Pořádná klávesnice:
Display:
Ostatní:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czxinput disable 'SynPS/2 Synaptics TouchPad'
Zajímavější než 14 je však TP Yoga 12. Má tužtičku od Wacomu a pěkně se na tom kreslí. Větší modely (14" a 15") mají jen obyč touchscreen.
Tuhle otázku jsem řešil na podzim… nakonec jsem si na práci koupil pracovní stanici. Vybíral jsem dlouho a nakonec jsem došel k závěru, že i když dá člověk za notebook přes čtyřicet tisíc, stejně ten přístroj bude v nějakém směru na hovno. Což mě odradilo – když už za to dám tolik peněz, tak bych čekal, že to bude dokonalé a budu z toho mít ve všech směrech radost.
Pro případy, kdy potřebuji být mobilní, jsem si později pořídil ThinkPad X230. Protože to není hlavní pracovní nástroj, ale jen doplňkový přenosný počítač, tak na něj nemám takové nároky na výkon (i tak je dost výkonný).
Prostě to funguje venku-z-krabice a se svobodnými ovladači.
Ano, se svobodnými ovladači pomocí proprietárního firmware, aneb zkus na X230 rozchodit wifi pod takovým Trisquel.
Chápu ty snahy nemít v distribucích proprietární firmware a je dobré ten tlak na výrobce vyvíjet. Na druhou stranu by to chtělo měřit všem stejným metrem – když je ten proprietární firmware naflashovaný na čipu, tak je to stejný problém. Prostě potřebujeme svobodný hardware…
sedmirada
Ani moc ne. Rozhodně míň než třeba 122klávesový IBM Model F.
oddelene Fkeys mezerou po 4
To má být výhoda? V obou případech jde o menší, ploché klávesy, navíc bez zarovnání s čísly. Celkem bída.
vertikalni Home/End, PgUp/PgDown
Detail. Beztak byly daleko od domovského řádku a jde se více než dobře obejít i bez nich.
printscreen neni dementne misto Menu mezi AltGr a Ctrl
Dá se triviálně přemapovat na modifikátor.
A co Shift+Insert?
Ctrl+C mi do terminálu text nevloží…
To není totéž – prostřední myšítko vkládá výběr, kdežto Shift+Insert vkládá ze schránky.
Tenhle „implementační detail“ je dost důležitý, protože každé vloží jiný text – a toto chování je dost rozšířené.
Ctrl+Shift+V znám, přesto celkem často používám Shift+Insert (což navíc funguje i v jiných programech, kde zase Ctrl+Shift+V/C dělá něco jiného).
A připomínám, že tuto diskusi vedeme pod tvrzením:
Insert není potřeba (v mc funguje shift+šipky a ve Vimu mačkám 'i')
se kterým nesouhlasím – význam klávesy Insert mi rozhodně nepřijde zanedbatelný.
Tenhle „implementační detail“ je dost důležitý, protože každé vloží jiný textTady ale předpokládáš, že vkládání získaného textu je samostatná akce nezávislí na jeho předchozím získání, což ovšem nedává smysl.
Já ale používám obojí – schránku i výběr – každé má svoje výhody. Vážně je to tak netypické chování?
Pokud Ctrl+Shift+V funguje stejně jako Shift+Insert, tak pořád platí, že Insert není potřeba.
Tak teoreticky by klávesnice mohla mít tak dvě tři tlačítka a všechno bys zadával pomocí jejich kombinací a sekvencí kombinací. Ale asi by to nebylo moc uživatelsky přívětivé.
Ctrl+Shift+V jsou jednak tři klávesy místo dvou. A jednak Ctrl+Shift+V má v různých aplikacích různé funkce (třeba Konsole vs. Firefox), takže člověk musí pořád řešit, kde zrovna je. Shift+Insert je oproti tomu mnohem univerzálnější zkratka.
Co se schránky a výběru týče, pokud to Klipper syncne, tak mám místo dvou schránek jednu s historií a vystačím si s prostředním tlačítkem.
Já ale nechci synchronizaci. Často si označuji text při čtení nebo na nějaký kliknu, aniž bych ho chtěl vkládat do schránky (třeba adresa v prohlížeči, textové pole, které chci vymazat atd.). Vedle toho mám schránku, do které vkládám text explicitně stiskem kláves Ctrl+C (případně Ctrl+Shift+C nebo Ctrl+Insert), a o její obsah nechci přijít tím, že někde kliknu do formuláře.
Výběr a vkládání prostředním tlačítkem je skvělá funkce a dost ji používám, ale klasickou schránku nenahrazuje nýbrž doplňuje.
Mezery mezi funkčními klávesami jsou velmi důležité pro hmatovou navigaci.
Klávesy jsou tuhé, ploché (o generaci dřív, tj. třeba u X200, byly výrazně lepší) a nejsou zarovnané s čísly. Hmatová navigace se koná tak leda při tupém tápání.
Nepoužívám Visual Studio, ani Turbo Pascal (nebo nějakou podobnou zrůdnost), takže mi není moc není jasné, k čemu ty funkční klávesy jsou. CUA se dávno prakticky nepoužívá (a pokud používá, hodí se třeba právě ten Insert zmiňovaný níže). F1? C-h. M-F4? C-w. F5? C-r. F6? C-l. A tak dále a tak podobně.
Hmatová navigace se koná tak leda při tupém tápání.Hmatová navigace je snad zvlášť u funkčních kláves základ, pokud nechci vejrat na klávesnici.
Nepoužívám Visual Studio, ani Turbo Pascal (nebo nějakou podobnou zrůdnost), takže mi není moc není jasné, k čemu ty funkční klávesy jsou.Tak pokud ti není moc jasné, k čemu jsou, tak asi nemá smysl se k tomu vyjadřovat. Někdo to používá na Visual Studio, někdo třeba na přepínání ploch (a tím i aplikací), někdo třeba používá tlačítko na uspání (u mně od první díry vlevo, mačkám prostředníčkem, zatímco palcem držím Fn).
Hmatová navigace je snad zvlášť u funkčních kláves základ, pokud nechci vejrat na klávesnici.
Bezpochyby, ale snadná je na úplně jiné klávesnici (např. choc mini), kde prostě vyjedu z čísel o řádek nahoru, klidně jenom jediným prstem, a vím naprosto přesně, kde jsem.
Tak pokud ti není moc jasné, k čemu jsou, tak asi nemá smysl se k tomu vyjadřovat.
Tak která moderní aplikace, která není oplácané IDE, tak závisí na funkčních klávesách? Správce oken jde používat jinak a lépe. Multimediální/ACPI klávesy fakt nejsou podstatou funkčních kláves dle CUA – výrobce by je taky mohl umístit nějak inteligentně nebo umožnit konfiguraci.
kde prostě vyjedu z čísel o řádek nahoruPořád nechápu, proč bych měl vyjíždět z čísel, dávám ruku prostě tam, kam potřebuju, a ta mezera mi pomáhá se trefit, čísla mě v tu chvíli zpravidla nezajímají.
Správce oken jde používat jinak a lépe.Nevidím důvod, proč bych měl používat správce oken hůře jenom proto, že tomu někdo jiný říká lépe.
Multimediální/ACPI klávesy fakt nejsou podstatou funkčních kláves dle CUAKatolíci ať si ovládájí své počítače třeba pomocí jazyka, když se jim to tak líbí. :)
IBM Common User Access. Neslyšeli? Nikdy?
dávám ruku prostě tam, kam potřebuju
Nevidím důvod, proč bych měl používat správce oken hůře jenom proto, že tomu někdo jiný říká lépe.
Aha, kroužící orel. OK.
IBM Common User Access. Neslyšeli? Nikdy?Nevzpomínám si.
Aha, kroužící orel. OK.Nikoliv, ale předpokládám, že je to od tebe jen provokace.
5.5.2015 12:05
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
Nepoužívám Visual Studio, ani Turbo Pascal (nebo nějakou podobnou zrůdnost), takže mi není moc není jasné, k čemu ty funkční klávesy jsou.Co třeba aby sis na ně mapoval funkce? Já používám F klávesy na různá vlastní makra.
5.5.2015 15:00
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
Záleží na tom, jaké povahy ta makra jsou.Já používám F5 na vložení aktuálního data a F12 a F9 pro easy motion. Tam jsem vysloveně někde na klávesnici potřeboval ukást pár kláves, protože jinak bych si zlomil prsty (zkratka pro easymotion/znak/znak).
Pokud ne, považuji za vhodnější blok kláves po straně: něco jako ty keypady používané hudebníky, Logitech G13 aj. – takže na ErgoDoxu zase vrstva.Nad tím jsem párkrát taky uvažoval, ale odradila mě nepraktičnost. Kdybych se nepohyboval v trojuhelníku domácí PC - notebook - práce, tak do toho asi jdu.
x220 Vs x230
Nad tím jsem chvíli váhal, ale nakonec to vyhrál novější procesor. Ta klávesnice není až tak špatná. PrintScreen se dá přemapovat, Ctrl a Fn přehodit a ten zbytek se prostě přežije – ona notebooková klávesnice z principu nemůže být dobrá (možná tak na 17" stroji, ale i tam budeš trpět tím, že displej je hned nad klávesnicí – stolní počítač to nikdy nenahradí).
4.5.2015 21:52
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
Tohle není šmejd. Resp. pořád to ještě převyšuje ostatní produkci.
hlasovat penezenkou uz neumi. Nejsem si jisty proc.Třeba HW potřebují a neví o firmě, která by se k zaměstnancům chovala slušně. Když už jsme u toho, jaké firmy se chovají slušně a mají pouze slušné dodavatele?
Mozna jsou zvykli na vymozenosti jako odbory a zvykli na to, ze stat vsechno ohlida regulacemi.
Vice investigativnich novinaru by jiste pomohlo.proste je treba, aby to nekdo za nas udelal.
Občas jsou iniciativy jako Conflic-Free minerals, případně když jsem dělal školení pro Wincor-Nixdorf, tak jsem musel podepsat nějaký papír, že nezneužívám děti (myšleno asi na práci) a že moje továrna nevypouští do přírody nějaká chemická svinstva
Ale kdyz z vyberu vylezou tri smejdy, vsechny sotva vyhovujici a jeste s kompromisy, tak tezko budu chtit resit jeste tohle... A protoze to potrebuju k praci, tak neco koupit musim.To by me teda zajimalo, co je to za brutalni pozadavky a co je to za brutalni praci, kvuli ktere jsou takove pozadavky nutne.
1.5.2015 18:48
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
1.5.2015 19:07
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Snad je to takhle lepsi.
1.5.2015 19:38
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
Neříkám, že se ty firmy chovají k dělníkům slušně, a souhlasím, že je dobré, aby zákazník hlasoval peněženkou a tím výrobce motivoval k určitému chování. Ale na druhou stranu: otrokářství dnes není prakticky nikde a ti lidé chodí do práce dobrovolně – a jsou na tom líp, než kdyby tam ta továrna nebyla a oni do ní nemohli chodit makat, protože by pak neměli co jíst.
Asi je rurální způsob života tolik nenaplňuje a radši chodí do té fabriky. Přijde mi, že města jsou přecpaná, ale vesnice tolik ne – kdo tam chce žít, ten víceméně může, protože většina lidí se spíš přesouvá opačným směrem.
Dle meho problem je, ze dneska jsou obchodni vztahy nastavene tak, ze ti, kteri veci opravdu vyrabeji, z toho maji minimum penez a vetsina se ztrati v nekolika bezednych kapsach.
Tím, ale trpíme i my: za to, co nějaký asiat vyráběl za pár šupů, my musíme platit tisíce. Spousta věcí je nehorázně předražených. Když k tomu připočtu nezaměstnanost, tak to chápu jako příležitost – čím dál víc věcí se bude vyplácet vyrábět zase v místech, kde se spotřebovávají. Přidej trochu DIY a punku a mělo by to jít. Klíčová věc jsou znalosti – umět výrobky navrhovat a vyrábět – ne jen montovat díly, které navrhl někdo jiný. Svobodný software a hardware jsou kruciální. Potřebujeme být schopní vyrobit plně otevřený počítač, včetně těch čipů. A další součástky a výrobní procesy.
Potřebujeme být schopní vyrobit plně otevřený počítač, včetně těch čipůVýroba čipů na úrovni potřebné pro v současnosti očekávané vlastnosti - komplexnost/výkon a spotřeba - fakt není vůbec jednoduchá věc. Dokáže to možná 5 firem na světě. To ale není nejpodstatnější. Open hardware v tohle případě naráží na skutečnost, že know-how na této úrovni nedokážeme nějak zdokumentovat a uložit. Toto know-how, které je součástí těch firem, tam není někde zapsané v knihách, je "uložené" v lidech, kteří tam na tom pracují. Technologie a stroje pro tento typ výroby se ladí dlouhé měsíce a roky, a výsledek toho ladění zpravidla není možné reprodukovat bez účasti řady klíčových lidí. Dokumentace nikdy není na takové úrovni, aby ty věci dokázal znovu postavit "kdokoliv". V tomhle je naprosto zásadní rozdíl proti SW světu. Tohle člověk dobře pochopí, když se dostane někam, kde se komplexní a unikátní technologická zařízení skutečně konstruují a vyrábí. U toho hi-end křemíku se dnes čipy designují přesně podle možností konkrétní výrobní technologie konkretního dodavatele. Mít to jako generický design znamená nemožnost konkurovat. Můžeme to brát jako výzvu pro Open Hardware, ale je dost možné, že překonání těchto problémů bude znamenat nutnost příliš velkých kompromisů.
Open hardware v tohle případě naráží na skutečnost, že know-how na této úrovni nedokážeme nějak zdokumentovat a uložit. Toto know-how, které je součástí těch firem, tam není někde zapsané v knihách, je "uložené" v lidech, kteří tam na tom pracují.
Což ale není problém jen pro open hardware, ale pro lidstvo celkově – možná kdyby pár desítek inženýrů zemřelo, tak jsme bez (nových) počítačů. A to je chyba a velké riziko.
Svobodný hardware je cesta jak z toho ven a jak odbourat riziko a zvýšit pravděpodobnost přežití (na současné úrovni vyspělosti, bez návratu někam do středověku nebo o desítky let zpátky) i při nějakých výjimečných událostech (války, epidemie, živelné pohromy…).
Výroba čipů na úrovni potřebné pro v současnosti očekávané vlastnosti
Jsem sám komu by vůbec nevadil modulární hw, tak jak se dělal dřív před 15 lety? Dneska je trend všechno rvát do jednoho čipu. Instrukční sady narůstají, procesory se zesložitují. Mě osobně by vůbec nevadilo mít v kompu 30 přídavných karet. A myslím si, že na takovéto úrovni už těch firem, které to dokáží postavit, je mnohem, mnohem víc. Hromada výrobců FPGA (kde lze realizovat jistou podtřídu problémů), hromada výrobců DSP (kde jsou ty doby, kdy zvukovka měla srovnatelný výkon s CPU, dneska je to v cpu a producenti (většinou her) dělají spí kusy, aby to ten cpu vůbec upočítal), hromada šifrovacích akcelerátorů, nemluvě o výrobcích grafik, kde lze také realizovat lecos. Hromada z těch věcí by vůbec nemusela být vyrobena nejposlednější a nejmenší technologií.
Já to takto realizuji větším počtem počítačů jako takových. Každý komp má více méně jeden účel (i když zde je nebezpečí tam rvát další věci, protože je to přece "univerzální stroj").
Co se týče peněz – peníze jsou, pocházejí od koncových spotřebitelů, kteří platí za ten HW. Firmy jako Intel nemají žádné zvláštní zdroje financování, žijí z toho, co jim platíme my zákazníci. Takže pokud dostatečný počet spotřebitelů bude chtít (resp. se vůbec dozví, že ta otevřenost je důležitá), tak to půjde.
Velké firmy se v minulosti podařilo přimět k různým věcem, např. aby nezabíjely zvířata na kožešiny, aby neznečišťovaly životní prostředí, aby netestovaly výrobky na zvířatech… A svobodný software a hardware je stejně tak morální otázka, asi i důležitější, jen tam nejde dát fotku roztomilého trpícího zvířete na plakát. Zároveň je to i otázka přežití (na stávající úrovni technologické vyspělosti), protože koncentrovat ty znalosti na několika málo místech je pro lidstvo strategicky nevýhodné.
2.5.2015 00:29
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
Fullhd rozliseni (nebo tedy aspon 1600x900) - samozrejme vyhodne kdykoliv, at uz v netbeansech, pri cmarani v pgmodeleru, pri praci v audacity, v gimpu...
HW tlacitka na touchpadu? Jasne, subjektivni potreba, ale nesnasim klikani pritlacenim, nebo jak se delaji kliky. Vzdycky kliknu nekde, kde nechci, nebo presunu neco, co nechci, nekam, kam nechci apod.
Ale nezda se mi, ze to uplne souvisi s tim, ze vyber je omezeny a clovek si podle svych potreb vybrat nemuze?
Takze kdyz jsem si koupil (jakztakz) pohodlny notebook, tak je vlastne vsechno vporadku, protoze vyroba pravdepodobne byla pohodlna a jsem z obliga
Vyrobeno otroky pro otroky!
Tebe taky nezajima, jestli dostanu penize od firmy, ktera tim, ze nechce doplatit, co ma, odirala me a kolegu ctyri mesice.Zajima, ale mas mnohem vic zpusobu, jak se domoct prava, nez ti cinani.
Kolik firem vyrabi chipy do SDD? Pameti? Touchpady?Vetsinou sou alespon 2
Ale i tak je svobodny HW potreba jako sul. Ty firmy totiz maji casto monopol ne proto, ze by to nikdo jiny nechtel vyrabet, ale proto, ze maji nejake interni "know-how" (ale i kvuli patentum) a nikdo jiny to stejne dobre vyrobit neumi. I proto mi pripada dost nebezpecne pouzivat to, stavet na tom a zaviset na tom, protoze pak jsem zavisly i na te firme, ktera me pak muze efektivne vydirat. Ani si nechci predstavit, kolik kritickych x86-only systemu by postupne prestalo fungovat, kdyby AMD a Intel prestali prodavat procesory
Zajima, ale mas mnohem vic zpusobu, jak se domoct prava, nez ti cinani.Jasne, o tom zadna.
Vetsinou sou alespon 2No prave, a hledej tu spravnou kombinaci, bojim, bojim, jestli bych nasel
Musel bych zkoumat, jestli kondiky a odpory nejsou z vydridusske tovarny, kdo kde vyrobil PCB atd.?
Ale i tak je svobodny HW potreba jako sul. Ty firmy totiz maji casto monopol ne proto, ze by to nikdo jiny nechtel vyrabet, ale proto, ze maji nejake interni "know-how" (ale i kvuli patentum) a nikdo jiny to stejne dobre vyrobit neumi. I proto mi pripada dost nebezpecne pouzivat to, stavet na tom a zaviset na tom, protoze pak jsem zavisly i na te firme, ktera me pak muze efektivne vydirat. Ani si nechci predstavit, kolik kritickych x86-only systemu by postupne prestalo fungovat, kdyby AMD a Intel prestali prodavat procesoryS tim naprosto souhlasim...
Firma chce maximalizovat zisk → bude hledat rovnováhu mezi (ne)vykořisťováním a odlivem/přílivem zákazník. Lepší podmínky znamenají vyšší náklady, ale taky vyšší prodeje, protože firma z toho může udělat svoji konkurenční výhodu a chlubit se tím, že nevykořisťuje a na to lákat zákazníky konkurentů.
Tolik tupé opakování ekonomických pouček.
Pro jednoduchost pomiňme notebooky. Ty máš Das Keyboard, že? Víš, kdo ji vyrobil? Mno, přece „Das“, ne? No, ne. Das je značka nějaké firmy tuším Metadot. Tak Metadot? Ne. Když se podívám na záda svojí Das III, píše se tam CST104. CST104 je prototyp nějaké firmy Costar. Costar je ODM. Poskytuje odběratelům prototypy k úpravě a zprostředkovává výrobu. Filco Majestouch2 nebo CM Storm QF XT jsou de facto stejné klávesnice jako Das III, jen jinak upravené. Costar zadává výrobu subdodavatelům. O většině z nich nikdy neuslyšíš. Přitom používá díly dostupné prakticky jako komodity. A teď to nejlepší, Metadot v průběhu času vyměnil ODM u Das Professional za úplně jiného. Průmysl přitom funguje tak, že se tím nikomu nechlubili, ani není známo, kdo ten nový ODM vlastně je. Jak chceš docílit toho, aby Metadot měl přehled o celém řetězci? Jak o tom může mít přehled koncový zákazník?
Jo, certifikace. Jak zajistíš, že to ten Asiat neomrdává? Tím tuplem když to není regulováno tamními zákony? To se můžeš rovnou omezit na výrobu v rozvinutých zemích, ale s ohledem na cenu to znamená, že koncový zákazník si nebude klást otázku, co si má koupit, nýbrž jestli si to má koupit. Netvrdím, že to je špatně, ale taková úvaha je tady a dnes jednoduše neprůchozí.
s ohledem na cenu to znamená, že koncový zákazník si nebude klást otázku, co si má koupit, nýbrž jestli si to má koupit. Netvrdím, že to je špatně, ale taková úvaha je tady a dnes jednoduše neprůchozí.Prave v tom pristupu lidi je ten problem. Serou na ostatni, hlavne kdyz usetri. Chovani spolecnosti mi v tomhle pripada strasne pokrytecke. Ne jednu stranu lidi tvrdi, ze je neco spatne, a na druhou stranu to jeste radi financne podpori. WTF?
Kdyz neznam puvod, muzu kupovat komponenty, u kterych znam puvod.
Třeba řadiče (např. v pevných discích) jsou často počítače samy pro sebe. Nebo cokoliv (periferie, skříně, zdroje, mechaniky), co má tlačítka, obsahuje spínače… ty spínače někdo dělá a velmi často je to zase nějaký Číňan (protože třeba ty japonské jsou dražší a najdeš je obvykle jenom ve velmi drahém průmyslovém vybavení). Co víš o těchto výrobcích?
Samozřejmě, řešením by bylo mít kvalitní, trvanlivé věci, které vydrží.
Nebo věci, které jde zase rozebrat na prvočinitele a sestavit z nich něco nového.
Protože ty věci jsou většinou zastaralé jen morálně. Kdyby se do nich nahrál nový firmware, tak budou dobře sloužit dál. Když nepomůže aktualizace softwaru, tak to jde rozebrat, použít třeba displej, spínače, konektory, chladiče, reproduktory, motory atd.
Alternativou je ty věci štosovat na skládce – ale to nejde dělat věčně – s tím, že někdo ten odpad později možná zužitkuje jako surovinu. Případně to rozpouštět v kyselině a „recyklovat“ hned.
Ne že bych byl nějaký fanatický ekolog, ale plýtvání a enormní vytváření odpadu je mi proti srsti.
Pamatuji – my ji měli se žlutým lavórem Jenže tehdy byl nedostatek součástek a materiálů, takže bylo těžké to udělat pořádně. Navíc i informací bylo málo – žádný Internet, jen nějaké časopisy a samizdat. Možná tak ještě Přemek Podlaha. Dneska je o dost jiná situace – můžeš to zkombinovat, pár starých součástek zrecykluješ a k tomu přidáš nové materiály a moderní součástky tam, kde je to potřeba.
BTW: znáš Rednecký jachtařský klub? Chlápek si tam vyrobil třeba parádní vysokodvižnou plošinu za auto, která unese pět lidí
Pointa je taková, že nevíš, kdo a za jakých podmínek dělá dílčí součástky. Obecně.Ale i to se muzes snazit zmenit svoji penezenkou.
Samozřejmě, řešením by bylo mít kvalitní, trvanlivé věci, které vydrží. To je ovšem poněkud nepopulárníMe je fuk co je aktualne popularni. Windows jsou popularni. Me zajima co je spravne.
Pak se ale nediv, že budeš sám a kulové změníš. ~_^
Jinými slovy, proč nejdeš příkladem a nekoupíš si např. počítačovou klávesnici Maltron, která je ručně vyrobená v Anglii ze součástek z převážně evropského původu? Aha, ona stojí asi patnáct tisíc korun.
Levná klávesnice od Dellu stojí dvě stovky (Kč, ne USD). Kolik z toho jsou náklady na zaměstnance? I kdybys jim zvýšil plat na dvojnásobek a zlepšil podmínky, patnáct tisíc to ve výsledku stejně stát nebude.
I v ČR bys sehnal někoho, kdo ti ty klávesnice bude montovat za patnáct tisíc měsíčně. A nevyrobí za měsíc jednu, vyrobí jich spoustu.
Levná klávesnice od Dellu stojí dvě stovky (Kč, ne USD).
Vyrábí ji Silitek nebo nějaký jiný OEM v Číně.
I v ČR bys sehnal někoho, kdo ti ty klávesnice bude montovat za patnáct tisíc měsíčně.
V Česku má fabriku Cherry Corp., ale v posledních asi deseti letech šli kvalitou docela dost dolů. Proto zmiňuju něco, co se furt dělá poctivě.
proč nejdeš příkladem a nekoupíš si např. počítačovou klávesnici Maltron, která je ručně vyrobená v Anglii ze součástek z převážně evropského původu?To by mi napred musela nejaka chcipnout.
Výborně, takže položím otázku ze začátku vlákna:
A co takhle vybirat HW podle uplne jinych pozadavku, jako napriklad kdo to vyrabi, jak se ty spolecnosti co to vyrabi chovaji a obzvlaste jak se chovaji ke svym zamestnancum?
Víš, jak se chová ke svým zaměstnancům výrobce (nejen ten, kdo tam lepí nálepku, ale rekurzivně celý řetězec včetně všech subdodavatelů) tvého hardwaru?
S pomoci 3D tisku jde vyrobit snad vsechno krome chipu, disku a ruznych kondiku.Mozna tak za 10 let...
Vyrobce chipu se dohledava celkem snadno.Vyrobce nebo ten co to smontuje z dilu vyrobenych kdovikde?
Mozna tak za 10 let...Eh, ne. Treba klavesnice se da vytisknout uz dnes, i PCB. Chipy a kondiky je treba koupit. Jak jsem napsal, veci jako HDD a LCD samozrejme tisknout nejdou. Mozna nejake jednoduche zobrazovaci zarizeni.
Vyrobce nebo ten co to smontuje z dilu vyrobenych kdovikde?Vyrobce chipu. Ten se z moc dilu "nesmontovava". Kremik a kryt.
Treba klavesnice se da vytisknout uz dnesAd klavesnice - vytisknes kostru a ty mackaci casti tlacitek. Potrebujes samotna tlacitka/kontakty, ridici elektroniku, kabel, konektor uz nedas.
i PCBTo fakt ne, pokud se teda nebavime o necem jako Ex1 (ale lepsi PCB udelas na kolene fotocestou). Vicevrsta deska s pomerne vysokou presnosti (na BGA a podobne male mrchy) fakt nehrozi...
Vyrobce chipu. Ten se z moc dilu "nesmontovava". Kremik a kryt.Ehm. Predstavujes si to nejak jednoduse. Ten kremik (v tehle fazi ve forme SiO2, pisku) se musi nekde vytezit. Nekde vycistit. Nekde pretavit. Nekde z nej udelat monokrystal. Z toho nekde udelat wafery. Vyrobit na waferu samotne polovodicove IO. Narezat. Pridat vyvody, zalit do pouzdra.... A ten epoxid do ktereho se to zaleva je neco podobneho - akorat tam to zacina od ropy...
i PCBTo fakt ne
4.5.2015 16:54
⧠ A = 0 | skóre: 11
| blog: Technokratovo_zrcadlo
| Helsinki
tak PCB aka "Printed Circuit Boards" se tiskne...Nenech se zmast nazvem, ta med se na to vazne netiskne. (Ok, muze se na to tisknout fotorezist a pak pripadna maska. Navic jsem psal:
To fakt ne, pokud se teda nebavime o necem jako Ex1 (ale lepsi PCB udelas na kolene fotocestou). Vicevrsta deska s pomerne vysokou presnosti (na BGA a podobne male mrchy) fakt nehrozi...
Ten kremik (v tehle fazi ve forme SiO2, pisku) se musi nekde vytezit. Nekde vycistit. Nekde pretavit. Nekde z nej udelat monokrystal. Z toho nekde udelat wafery. Vyrobit na waferu samotne polovodicove IO. Narezat. Pridat vyvody, zalit do pouzdra....Rekl bych, ze od toho wafferu dal se to dela "pod jednou strechou". Samozrejme, ze vystopovat suroviny az k hornikum nedokazu, ale cim vic informaci tim lip.
Jake je tve reseni? Srat na cinany a doufat ze si to za 50 let taky zreguluji?Jo. Kdyz budu ve srackach ja tak mi ten cinan taky nepomuze...
njn, příští klávesnici si asi vyrobím sám…
Ale vazne - hlavne absence Backspace a klaves pro pohyb v dokumentech.
. Další klávesy chápu nicméně jsem se naučil ekvivalenty a možná je to i rychlejší než kdyby tam ty klávesy byly (u notebooků bez numerickýho bloku bejvaj home/end/pgupdown/del občas na pěkně pitomejch místech a kolikrát maj i menší velikost)
Jasne, ty klavesy jsou subjektivni vec, ale mel jsem predtim pujceny nb prave bez nich (asi dva mesice) a za celou dobu jsem se s tim neszil a porad mi to delalo problemy - trefit spravne dve klavesy misto jedne pro me znamenalo dvakrat vice netrefeni
To jsou moje zkusenosti na 3200x1800 a Slackwaru 14 - a priznavam, ze jsem si na nektere veci vyrobil samostatne ucty, na kterych jsem nastavil defaultni rozliseni 1600x900. Mozna na jinych distrech je to lepsi. ale ja bych dneska do high dpi nesel (ale mozna bych tim padem taky notebook nekoupil, protoze vsechno souvisi se vsim ).
Myslim, ze na 13" je maximalni pouzitelne rozliseni 1920x1080, to je jeste krasne citelne a nemusi clovek nic moc ladit.
Do požadavků bych ještě přidal otvor pro zámek (bohužel to dnes už není samozřejmost).
Kolem těch 40k jsem měl vyhlídnuté dva modely: ThinkPad Yoga a Toshiba Portege Z30. Yoga nemá ethernetový port, což považuji za dost zásadní nedostatek. Ta Toshiba je trochu krok do neznáma, ale kdyby mi ji tehdy byl nějaký obchodník schopný dodat bez daně Microsoftu, tak bych do ní asi šel.
Na druhou stranu, zpětně jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo a že jsem nespojil notebook a pracovní stroj do jednoho. Je to praktičtější mít notebook zvlášť a nebýt vázaný tím, že ho člověk potřebuje každý den na práci a musí ho tahat s sebou nebo ho nechávat v kanceláři, a pak ho zase nemít doma nebo na cestách…
2.5.2015 07:36
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
2.5.2015 13:34
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
Ten PrintScreen není zas tak hrozná věc. Ze začátku jsem dělal náhodné screenshoty, ale po pár dnech si ruce zvykly a už to je v pohodě.*rozepíná poklopec* Plìvu̴ na ͟toh̛o, ̴k̛d͠o͢ něc͡o ̶t́aķovéh͡o͝ ̴v̴y͞m̨y҉s̡le͘l a͏ ̕p͢r̵o̶klínám̸ celý ̀je͡h͜o ̧r̵o̴d҉. ͘Ab͢y ͝je ̶ra̴ko͝v̛i̵na á ̢smůla žr҉a̶ļa̴ ͜a͝ ̨je͡ji҉ćh ̢d̡ùš̷e n̵ik̷d̀y n̢e͏d̵oš́ly̸ u̢p̵okơj̡e͠n҉í̢ ͡v̨ há̕j̧emstv̵í̢ ͝ştr҉ǫjo͢véh̡o boh҉a͝.̧ ̡O҉k̀a̧m͝ž̀ik j̕e͡ho n̸ar͏o̧zení͠ z̕ne҉şvě͘til͟ c̢ęl̶ý ҉ten͠ ̢den̨ ͜j̸a͡ko̵ ąn̷t̷i̵svá̸t҉ék.͜ ̷ Ten͠ k̸d́o p̴ř͢e̷sưǹul ͏j̶e͡d̷n͝u̷ ҉z ͘n͢e҉j̀méně ͜po͝ųž̧í̶v͘a̡n̕ý̷ch͘ ̵a͏ ͘n̡ejv͟íc҉ ͢z҉byteč̕n̢ých́ ͘k͢láve҉s ͝d͠ơ pr̴o̧s͏toru ̛pr͡o҉ ́n͜e̶j͟pou͜žív̡ąnę̌j͏š҉í ̕k͏lá͡v͝ès͏y a͘ ̷p̢ak ͝to n̢ac̀p̷a̕ĺ <̨b͡>̵d҉o͝ v̸š̡e͠ćh m͘o͠d̷elů<͜/b͞>́ si̷ n͠eza͞slou̕ž͘í͡ ̀n̸ic menšího̡, než ̷poh̸r̛d̡án̴í ̀c͘e͠l̴é̴ ̷l̛i͢dské ̕r͠asy.̴ ̨ Z͠a u̷tr͏p͜e͏ní, ͜k͡t͞e͝ré způso͞b̢i̶l͠ h̴o̴ ̷o̕b͟ža͢lo͠váv̛ám ̸ze zl̵o̷či͘nů p͟ro̢ţí l̴i̕dsk̴o͘s҉t͘ì ̧a ͝p̕ro͢h̷laš͞uj̷i, ͢ž́e ̴zt̴r̴atìl͟ právo͟ ̢ž҉ít͠. *zapíná poklopec*
Co je na těch nových klávesnicích blbé je, že jsou moc placaté a hmatově nevýrazné.-> Jsou na hovno. Povedlo se jim proměnit jednu z největších výhod, kterou měly thinkpady vůči ostatním notebookům v parodii na sama sebe.
4.5.2015 08:47
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
Zlate casy IBM Thinkpadu (i kdyz mezi nimi byly taky "perly")
Pata rada by "snad" mela byt lepsi, minimalne se vrati k touchpadu a ne te hruze, co tam je ted...
Pata rada by "snad" mela byt lepsi, minimalne se vrati k touchpadu a ne te hruze, co tam je ted...Pokud vím, tak jen vrátí tlačítka trackpointu, ale touchpad už zůstane stejný.
4.5.2015 11:05
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
4.5.2015 12:27
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
4.5.2015 20:12
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
4.5.2015 11:04
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
4.5.2015 12:36
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
.. na Lenovo odmitlo dodat FHD display a 1366x768 pro me neni business rozliseni.Co to má být, to business rozlišení?
4.5.2015 15:38
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
4.5.2015 15:44
Ruža Becelin | skóre: 40
| blog: RuzaBecelinBlog
Muj prvni "business laptop" mel 1680x1050, nechapu, proc nekdo nabizi o deset let pozdeji tuhle sracku...
Co to má být, to business rozlišení?Business rozlišení je, když se na tom dobře kouká na filmy. :)
4.5.2015 15:16
Bystroushaak | skóre: 36
| blog: Bystroushaakův blog
| Praha
Neočekáváš?Neočekávám.
Takže jsi to ani nezkusil?Vždyť jsem psal, že jsem se zkusil domluvit na odložení objednávky na dobu, kdy bude v nabídce novější řada.
Ten stroj může být využit jindeTak určitě.
a ty dostaneš nástroj, se kterým budeš produktivnější.To už posouváš do roviny logických paradoxů, rozeberme si to. Nástroj A spokojeně používám jako laptop. Musel jsem objednát nástroj B, který používám vzdáleně na spouštění virtuálů, aby mi nežraly výkon/baterku laptopu a nevznikal konflikt mezi virtuální sítí a wifinou. Ty mi radíš objednat nástroj C, který zatím není k dispozici, a jehož objednávku nikdo neschválí, protože jsem právě dostal nástroj B. Tedy nejenom, že to, co navrhuješ, není zatím vůbec možné, ani později to nebude myslitelné, a nakonec to nebude ani nijak zvlášť užitečné. Na jednu stranu chápu, že jsi nemohl informace zasadit do kontextu, na druhou stranu mi není jasné, proč si celý kontext cucáš z prstu, když je mnohem jednodušší se smířit s tím, jak se věci mají z mého pohledu, který je nakonec pro moje počínání jediný směrodatný. :)
Můj notebook také dosluhuje, požadavky mám velmi podobné. Ideálně 12 až 13.3 úhlopříčka a 3:2 (i když toho jsem se již vzdal). Grafika integrovaná. Na přednášky potřebuji VGA, případně bezproblémovou redukci. Na reálnou práci mám na stolech v kanceláři ve škole, na firemní právi monitory na HDMI.
Ze současného výběru jsem nešťastný a také bych preferoval, aby se můj nákup nepočítal do statistik systému, který mě nezajímá.
Mezi možnými kandidáty ze současné nabídky vedu notebook/tablet Toshiba Portege Z20t-B-10E. Procesor asi nebude nic moc, Intel Core M (Broadwell) 5Y31(0.9/2.4GHz), ale na moje embedded, RTOS případně kernel programování by to mělo stačit. FPGA stejně překládám vzdáleně na silnějším stroji. Na klávesnici je ETHERNET a nabídka HDMI, micro HDMI a VGA je opravdu zajímavá. Za vadu považuji nudloidní display.
Stránka na CZC.czTak by mě docela zajímalo, jestli s tímto typem má někdo zkušenosti.
2.5.2015 18:54
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
3.5.2015 00:31
Josef Kufner | skóre: 70
3.5.2015 09:35
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
3.5.2015 09:58
Václav "Darm" Novák | skóre: 26
| blog: Darmovy_kecy
| Bechyně / Praha
3.5.2015 16:44
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Tady se dá (i když to není úplně ono) scrollovat na něm.Pokud si pořizuju laptop s trackpointem proto, abych trackpoint používal, zpravidla touchpad úplně vypínám, i když je pravda, že třeba ten nový lenovácký touchpad nevypadá vůbec špatně, ale bohužel jsem dostal právě kus bez tlačítek a to mi vadí natolik, že je z něj testovací server.
Tiskni
Sdílej:
1.5.2015 14:38
1.5.2015 11:49
1.5.2015 13:28
1.5.2015 14:17
4.5.2015 20:09
1.5.2015 17:18
