Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Teď ještě možná ne, ale brzy budou.
Microsoft se snaží GNU/Linuxu vytvořit image na údržbu a administraci náročného a drahého systému zbastleného partou hipísáků žijících po sklepeních a garážích, kteří mezi sebe přijmou kdekoho a navíc dávají počítačovým kriminálním živlům možnost pročítat zdrojové kódy a tak v nich nalézat bezpečnostní chyby – a tím ohrožují běžné uživatele.
Mezitím se ale Microsoft snaží implementovat co nejvíce Unixových vlastností, aby pak mohl říkat že Unix nenabízí nic kladného, co by neměla Windows. Teď nemyslím ty nehmatatelné a sporné vlastnosti jako „Unixová filozofie“ a modularita. Modularita zpomaluje – mrkněte na Hurd. GNU/Linux je spíš jen takový kompromis. Windows mají vykreslování grafiky přímo v kernelu. Na serveru bych takovou věc nechtěl, ale na desktopu – proč ne? Sice občas místo restartování X serveru musíte restartovat celý systém, ale je to takové zlo?
Z původní nadstavby nepovedeného Unixového klonu se postupně vyvinula nadstavba nepovedeného textovými příkazy ovládaného systému stydící se za svou nesamostatnost a tak se začala ve svatoinkvizičním zápalu snažit zakrýt všechny zmínky o MS-DOSu a změnit myšlení uživatelů-administrátorů: „Klik – klak přístup je dobrý, lehký, efektivní, příkazová řádka je špatná, vyžaduje nadstandardní dovednosti ( = umět psát)“ a „One user rule them all“. Microsoft se soustředil na hlavní cílovou skupinu – vývojáře software. Kde jsou aplikace, tam jsou i uživatelé a ti už se s tou modrou obrazovkou nějak poperou.
Uživatelsky (ovládáním) jsou podle mě Windows na stejné úrovni jako KDE nebo GNOME, akorát je pro ně více softwaru. Unix má podle mě ale náskok v dálkové a v dávkové správě, kdežto Windows v lokální pomocí klikání. Dnes začíná vznikat i mnoho programů pro Linux. A kde jsou aplikace, tam jsou i uživatelé. Je třeba získat na svoji stranu další spojence – tentokrát administrátory.
Microsoft již poznal, že jeho demagogické tažení se sice setkalo s úspěchem, ale stále ještě existuje minorita systémových administrátorů, kteří nasazení Windows na serverech stále blokují a i u desktopů mají zaječí úmysly. A tak Microsoft jde do boje. Bohužel dosud hýčkaní vývojáři pro které Microsoft neváhal ohnout Windows o 180° nechápou co se děje a přecházejí jen pomalu. Microsoft zavedl do Windows víceuživatelskost – ale i dnes tak ještě čtvrtina aplikací běží jen pod priviligevoným účtem správce počítače.
Unixové uživatele z US se také snažil nahnat pomocí snadného přechodu s Windows services for Unix. Jakýkoliv marketingový zástupce Microsoftu by vám donedávna asi tvrdil že instalace pomocí deb a rpm balíčků je přívěšek Unixu z minulého století, stejně tak jako systém správy pomocí textové konzoly. Nyní se ale Microsoft snaží podporovat vlastní formát balíčků msi podporující automatickou i klik-klak instalaci. Ba co víc, ve Windows Vista (a jako doplněk k Windows XP) se vytasí s msh - Microsoft Command Shellem. Ten by mohl znamenat průlom vzdálené i dávkové správy Windows, pokud tedy někdo napíše pro textové rozhraní nějaké použitelné utilitky. Windows získají uživatelské rozhraní v de facto Unixovém stylu.
Myslíte si že se Windows stanou Unixem? Do jaké míry? Uvítali byste to? Je vám to šumák? Myslíte si vůbec, že na to Windows mají? Podle mě na to Microsoft (finančně) má. Ale uživatelé by mohli chtít zkusit nějaký ten „jako Unix“ zdarma. Podle mě by nepřešli, aplikační základna Windows je na to příliš silná, navíc lidé administrující desktopy s Windows by měli díky msh o důvod k přechodu jinam méně. Microsoft na tohle zřejmě přišel a využije toho. Bude vlastně po nástupu msh apod. důvod riskovat přechod na GNU/Linux, kromě té nehmatatelné filozofie, prakticky nedokazazatelné vyšší bezpečnosti a pro korporace zanedbatelně nižších nákladů?
Tiskni
Sdílej:
Jestli něco není košer, tak především označovat za betu něco, u ještě neproběhl feature freeze. Pokud se něčemu říká beta, může to sice obsahovat chyby, ale funkčnost by se už měnit neměla.
Možnost vytvořit třídu (Teď vařím z vody, ale jestli je to OO, tak tam snad bude, ne?
) určitě bude i v release verzi , ale může se změnit syntaxe, pokud si to třeba betatesteři vyžádají (no dobře, u vytváření třídy asi sotva, ale to byl jen příklad). Je to ekvivalentní přesunu pár tlačítek v GUI programu, aby byly snadněji dostupné.
Žel, MS má opravdu sklony pre-alpha verze nazývat betami, jak můžeme vidět i u IE7.
"Microsoft již poznal, že jeho demagogické tažení se sice setkalo s úspěchem, ale stále ještě existuje minorita systémových administrátorů, kteří nasazení Windows na serverech stále blokují a i u desktopů mají zaječí úmysly."A na to ste jako přišel jak, na tu "minoritu"? Já co tak ze svého okolí vidím, tak naprostá většina serverů jede na Linuxu či BSD. A naopak vidím i to, že tam kde dříve třeba i používali Windows-servery dnes přecházejí na Linux. Na serverech nemá Windows podle mě do budoucna žádnou velkou šanci...
No ten článek jsem psal tak trochu bulvárně, tady by se zřejmě dala najít stopa ironie. Nicméně ne každý má ony zaječí úmysly s desktopy (možná kdyby se firemní mission-critical aplikace objevili i v Linuxové verzi a Microsoft trochu zdražil...) Já to vidím tak, že
Na serveru bych takovou věc nechtěl
a to uplatnění vidím v tom, že by to mohl být pro admina přece jen příjemnější desktop (viz slovo desktop v nadpisu) než je dnes a že by přechod na GNU už nepřinesl tolik. Vlastně nevím co by pak přinesl - admin by byl spokojený, že má zjednodušenou správu a uživatel by byl spokojený, že se nemusí učit nic nového.
Tomu opravdu nevěřím
#!/bin/bash.
[A-Z]:\, ale co se dá dělat... Horší je, že se většina programů není ochotná smířit se zacyklenou adresářovou strukturou. Jednou jsem si pro usnadnění vzdálené správy nainstalovat server pro FTP a pro TELNET. Obojí jsou unixové služby, takže u FTP nelze počítat s podporou [A-Z]:\. Některé servery to umí, ale u toho v XP mi to nějak nešlo. Na FTP jsem sdílel adresář obsahující podadresáře C, D, ..., které byly namapovány na C:\, D:\, .... Sranda byla, až se jednou spustil pravidelný test AVG a nějak se mu nechtělo končit, protože prohledával C:\SERVER\FTP\C\SERVER\FTP\C\SERVER\FTP\C\...\SERVER\FTP\C\... a konec nikdy nenašel.
Nicméně aspoň na tom FTPčku to vypadalo trošku unixově - všechno bylo pod jediným kořenem.
. Ale az utecou kolegove, nekam se vetru a mrknu, kde jsem to videl
. Ale cert vi, treba to byly divoke sny maxipsa fika
.
Explorer.exe to neumí.
Podobně nejde tečkou končit, a když je zakázáno zobrazovat přípony, člověk příponu prostě nezmění.
Také je "dobré", že MSIE uloží soubory s takovými názvy (vzatými z tagu "title"), se kterými pak nelze pracovat (a hlavně je smazat).
Také je "dobré", že MSIE uloží soubory s takovými názvy (vzatými z tagu "title"), se kterými pak nelze pracovat (a hlavně je smazat).Hm tak to bych neviděl tak černě. Dost často na pracovním počítači takhle ukládám a ještě se mě nestalo abych s těmi soubory nemohl pracovat, nešlo by dát nějaký případ. Jediné omezení je v tom, že to někdy nejde korektně vypálit na CD ale to by s tím názvem nešlo ani pod linuxem. Bez příkladu stránky kterou uložím pod IE na disk a pak nepůjde smazat toto považuji za BLUD.
Tedy asi byl, ale rozhodně nemám tolik času a nálady, abych slídil po webu, ukládal stránky, a pak je zkoušel mazat. Každopádně to byl jeden z důvodů, proč jsem MSIE přestal používat.
Nyní se ale Microsoft snaží podporovat vlastní formát balíčků msi podporující automatickou i klik-klak instalaciProblémem je, že ve Windows nefunguje nic takového, jako repository. Tudíž (ne)kvalita balíčku je pouze záležitostí pouze tvůrce toho dotyčného programu. Zároveň je nutné balíčky shánět ručně, což není tak komfortní jako používat yum, apt-get, urpmi, packman, emerge, ... .
. Tudíž (ne)kvalita balíčku je pouze záležitostí pouze tvůrce toho dotyčného programu.V současné době není problém kvalita balíčků ale jejich neexistence - zatím se nikdo do tvorby msi moc nehrne.
V současné době není problém kvalita balíčků ale jejich neexistence - zatím se nikdo do tvorby msi moc nehrne.Tvoří se docela často, ale většinou jen jako součást tradičního .exe instalátoru.
2) Díky tomu, že jsou distribuce GNU/Linuxu a BSD systémy svobodné, jsou i otevřené a volně šiřitelné, což může představovat nezanedbatelnou řadu praktických a pragmatických výhod pro ty, kdo na přesvědčení serou - pro komerční sektor, školství, státní správu atd. Ekonomické důvody: nulová cena licence. Technické důvody: přístup ke zdrojovému kódu a možnost modifikací v něm.
3) Windows jsou centralizovaný projekt a budou tak vždy odrážet myšlenky malé, interní, firemní skupinky těch, co systém navrhují. Budou se držet jedné vize, jednoho konceptu, a ať budou jeho autoři sebelépe zaplaceni, možnost alternativ nebude dostatečně široká. Naproti tomu, svobodný a otevřený systém může mít stovky distribucí a svobodný a otevřený program se může vyvíjet stovkami směrů, každý může implementovat svoji vizi a/nebo připojit se k té, která mu sedí.
Windows nikdy nebudou jako GNU/Linux nebo BSD systémy.