Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Teď ještě možná ne, ale brzy budou.
Microsoft se snaží GNU/Linuxu vytvořit image na údržbu a administraci náročného a drahého systému zbastleného partou hipísáků žijících po sklepeních a garážích, kteří mezi sebe přijmou kdekoho a navíc dávají počítačovým kriminálním živlům možnost pročítat zdrojové kódy a tak v nich nalézat bezpečnostní chyby – a tím ohrožují běžné uživatele.
Mezitím se ale Microsoft snaží implementovat co nejvíce Unixových vlastností, aby pak mohl říkat že Unix nenabízí nic kladného, co by neměla Windows. Teď nemyslím ty nehmatatelné a sporné vlastnosti jako „Unixová filozofie“ a modularita. Modularita zpomaluje – mrkněte na Hurd. GNU/Linux je spíš jen takový kompromis. Windows mají vykreslování grafiky přímo v kernelu. Na serveru bych takovou věc nechtěl, ale na desktopu – proč ne? Sice občas místo restartování X serveru musíte restartovat celý systém, ale je to takové zlo?
Z původní nadstavby nepovedeného Unixového klonu se postupně vyvinula nadstavba nepovedeného textovými příkazy ovládaného systému stydící se za svou nesamostatnost a tak se začala ve svatoinkvizičním zápalu snažit zakrýt všechny zmínky o MS-DOSu a změnit myšlení uživatelů-administrátorů: „Klik – klak přístup je dobrý, lehký, efektivní, příkazová řádka je špatná, vyžaduje nadstandardní dovednosti ( = umět psát)“ a „One user rule them all“. Microsoft se soustředil na hlavní cílovou skupinu – vývojáře software. Kde jsou aplikace, tam jsou i uživatelé a ti už se s tou modrou obrazovkou nějak poperou.
Uživatelsky (ovládáním) jsou podle mě Windows na stejné úrovni jako KDE nebo GNOME, akorát je pro ně více softwaru. Unix má podle mě ale náskok v dálkové a v dávkové správě, kdežto Windows v lokální pomocí klikání. Dnes začíná vznikat i mnoho programů pro Linux. A kde jsou aplikace, tam jsou i uživatelé. Je třeba získat na svoji stranu další spojence – tentokrát administrátory.
Microsoft již poznal, že jeho demagogické tažení se sice setkalo s úspěchem, ale stále ještě existuje minorita systémových administrátorů, kteří nasazení Windows na serverech stále blokují a i u desktopů mají zaječí úmysly. A tak Microsoft jde do boje. Bohužel dosud hýčkaní vývojáři pro které Microsoft neváhal ohnout Windows o 180° nechápou co se děje a přecházejí jen pomalu. Microsoft zavedl do Windows víceuživatelskost – ale i dnes tak ještě čtvrtina aplikací běží jen pod priviligevoným účtem správce počítače.
Unixové uživatele z US se také snažil nahnat pomocí snadného přechodu s Windows services for Unix. Jakýkoliv marketingový zástupce Microsoftu by vám donedávna asi tvrdil že instalace pomocí deb a rpm balíčků je přívěšek Unixu z minulého století, stejně tak jako systém správy pomocí textové konzoly. Nyní se ale Microsoft snaží podporovat vlastní formát balíčků msi podporující automatickou i klik-klak instalaci. Ba co víc, ve Windows Vista (a jako doplněk k Windows XP) se vytasí s msh - Microsoft Command Shellem. Ten by mohl znamenat průlom vzdálené i dávkové správy Windows, pokud tedy někdo napíše pro textové rozhraní nějaké použitelné utilitky. Windows získají uživatelské rozhraní v de facto Unixovém stylu.
Myslíte si že se Windows stanou Unixem? Do jaké míry? Uvítali byste to? Je vám to šumák? Myslíte si vůbec, že na to Windows mají? Podle mě na to Microsoft (finančně) má. Ale uživatelé by mohli chtít zkusit nějaký ten „jako Unix“ zdarma. Podle mě by nepřešli, aplikační základna Windows je na to příliš silná, navíc lidé administrující desktopy s Windows by měli díky msh o důvod k přechodu jinam méně. Microsoft na tohle zřejmě přišel a využije toho. Bude vlastně po nástupu msh apod. důvod riskovat přechod na GNU/Linux, kromě té nehmatatelné filozofie, prakticky nedokazazatelné vyšší bezpečnosti a pro korporace zanedbatelně nižších nákladů?
Tiskni
Sdílej:
Jestli něco není košer, tak především označovat za betu něco, u ještě neproběhl feature freeze. Pokud se něčemu říká beta, může to sice obsahovat chyby, ale funkčnost by se už měnit neměla.
Možnost vytvořit třídu (Teď vařím z vody, ale jestli je to OO, tak tam snad bude, ne?
) určitě bude i v release verzi , ale může se změnit syntaxe, pokud si to třeba betatesteři vyžádají (no dobře, u vytváření třídy asi sotva, ale to byl jen příklad). Je to ekvivalentní přesunu pár tlačítek v GUI programu, aby byly snadněji dostupné.
Žel, MS má opravdu sklony pre-alpha verze nazývat betami, jak můžeme vidět i u IE7.
"Microsoft již poznal, že jeho demagogické tažení se sice setkalo s úspěchem, ale stále ještě existuje minorita systémových administrátorů, kteří nasazení Windows na serverech stále blokují a i u desktopů mají zaječí úmysly."A na to ste jako přišel jak, na tu "minoritu"? Já co tak ze svého okolí vidím, tak naprostá většina serverů jede na Linuxu či BSD. A naopak vidím i to, že tam kde dříve třeba i používali Windows-servery dnes přecházejí na Linux. Na serverech nemá Windows podle mě do budoucna žádnou velkou šanci...
No ten článek jsem psal tak trochu bulvárně, tady by se zřejmě dala najít stopa ironie. Nicméně ne každý má ony zaječí úmysly s desktopy (možná kdyby se firemní mission-critical aplikace objevili i v Linuxové verzi a Microsoft trochu zdražil...) Já to vidím tak, že
Na serveru bych takovou věc nechtěl
a to uplatnění vidím v tom, že by to mohl být pro admina přece jen příjemnější desktop (viz slovo desktop v nadpisu) než je dnes a že by přechod na GNU už nepřinesl tolik. Vlastně nevím co by pak přinesl - admin by byl spokojený, že má zjednodušenou správu a uživatel by byl spokojený, že se nemusí učit nic nového.
Tomu opravdu nevěřím
#!/bin/bash.
[A-Z]:\, ale co se dá dělat... Horší je, že se většina programů není ochotná smířit se zacyklenou adresářovou strukturou. Jednou jsem si pro usnadnění vzdálené správy nainstalovat server pro FTP a pro TELNET. Obojí jsou unixové služby, takže u FTP nelze počítat s podporou [A-Z]:\. Některé servery to umí, ale u toho v XP mi to nějak nešlo. Na FTP jsem sdílel adresář obsahující podadresáře C, D, ..., které byly namapovány na C:\, D:\, .... Sranda byla, až se jednou spustil pravidelný test AVG a nějak se mu nechtělo končit, protože prohledával C:\SERVER\FTP\C\SERVER\FTP\C\SERVER\FTP\C\...\SERVER\FTP\C\... a konec nikdy nenašel.
Nicméně aspoň na tom FTPčku to vypadalo trošku unixově - všechno bylo pod jediným kořenem.
. Ale az utecou kolegove, nekam se vetru a mrknu, kde jsem to videl
. Ale cert vi, treba to byly divoke sny maxipsa fika
.
Explorer.exe to neumí.
Podobně nejde tečkou končit, a když je zakázáno zobrazovat přípony, člověk příponu prostě nezmění.
Také je "dobré", že MSIE uloží soubory s takovými názvy (vzatými z tagu "title"), se kterými pak nelze pracovat (a hlavně je smazat).
Také je "dobré", že MSIE uloží soubory s takovými názvy (vzatými z tagu "title"), se kterými pak nelze pracovat (a hlavně je smazat).Hm tak to bych neviděl tak černě. Dost často na pracovním počítači takhle ukládám a ještě se mě nestalo abych s těmi soubory nemohl pracovat, nešlo by dát nějaký případ. Jediné omezení je v tom, že to někdy nejde korektně vypálit na CD ale to by s tím názvem nešlo ani pod linuxem. Bez příkladu stránky kterou uložím pod IE na disk a pak nepůjde smazat toto považuji za BLUD.
Tedy asi byl, ale rozhodně nemám tolik času a nálady, abych slídil po webu, ukládal stránky, a pak je zkoušel mazat. Každopádně to byl jeden z důvodů, proč jsem MSIE přestal používat.
Nyní se ale Microsoft snaží podporovat vlastní formát balíčků msi podporující automatickou i klik-klak instalaciProblémem je, že ve Windows nefunguje nic takového, jako repository. Tudíž (ne)kvalita balíčku je pouze záležitostí pouze tvůrce toho dotyčného programu. Zároveň je nutné balíčky shánět ručně, což není tak komfortní jako používat yum, apt-get, urpmi, packman, emerge, ... .
. Tudíž (ne)kvalita balíčku je pouze záležitostí pouze tvůrce toho dotyčného programu.V současné době není problém kvalita balíčků ale jejich neexistence - zatím se nikdo do tvorby msi moc nehrne.
V současné době není problém kvalita balíčků ale jejich neexistence - zatím se nikdo do tvorby msi moc nehrne.Tvoří se docela často, ale většinou jen jako součást tradičního .exe instalátoru.
2) Díky tomu, že jsou distribuce GNU/Linuxu a BSD systémy svobodné, jsou i otevřené a volně šiřitelné, což může představovat nezanedbatelnou řadu praktických a pragmatických výhod pro ty, kdo na přesvědčení serou - pro komerční sektor, školství, státní správu atd. Ekonomické důvody: nulová cena licence. Technické důvody: přístup ke zdrojovému kódu a možnost modifikací v něm.
3) Windows jsou centralizovaný projekt a budou tak vždy odrážet myšlenky malé, interní, firemní skupinky těch, co systém navrhují. Budou se držet jedné vize, jednoho konceptu, a ať budou jeho autoři sebelépe zaplaceni, možnost alternativ nebude dostatečně široká. Naproti tomu, svobodný a otevřený systém může mít stovky distribucí a svobodný a otevřený program se může vyvíjet stovkami směrů, každý může implementovat svoji vizi a/nebo připojit se k té, která mu sedí.
Windows nikdy nebudou jako GNU/Linux nebo BSD systémy.