Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Teď ještě možná ne, ale brzy budou.
Microsoft se snaží GNU/Linuxu vytvořit image na údržbu a administraci náročného a drahého systému zbastleného partou hipísáků žijících po sklepeních a garážích, kteří mezi sebe přijmou kdekoho a navíc dávají počítačovým kriminálním živlům možnost pročítat zdrojové kódy a tak v nich nalézat bezpečnostní chyby – a tím ohrožují běžné uživatele.
Mezitím se ale Microsoft snaží implementovat co nejvíce Unixových vlastností, aby pak mohl říkat že Unix nenabízí nic kladného, co by neměla Windows. Teď nemyslím ty nehmatatelné a sporné vlastnosti jako „Unixová filozofie“ a modularita. Modularita zpomaluje – mrkněte na Hurd. GNU/Linux je spíš jen takový kompromis. Windows mají vykreslování grafiky přímo v kernelu. Na serveru bych takovou věc nechtěl, ale na desktopu – proč ne? Sice občas místo restartování X serveru musíte restartovat celý systém, ale je to takové zlo?
Z původní nadstavby nepovedeného Unixového klonu se postupně vyvinula nadstavba nepovedeného textovými příkazy ovládaného systému stydící se za svou nesamostatnost a tak se začala ve svatoinkvizičním zápalu snažit zakrýt všechny zmínky o MS-DOSu a změnit myšlení uživatelů-administrátorů: „Klik – klak přístup je dobrý, lehký, efektivní, příkazová řádka je špatná, vyžaduje nadstandardní dovednosti ( = umět psát)“ a „One user rule them all“. Microsoft se soustředil na hlavní cílovou skupinu – vývojáře software. Kde jsou aplikace, tam jsou i uživatelé a ti už se s tou modrou obrazovkou nějak poperou.
Uživatelsky (ovládáním) jsou podle mě Windows na stejné úrovni jako KDE nebo GNOME, akorát je pro ně více softwaru. Unix má podle mě ale náskok v dálkové a v dávkové správě, kdežto Windows v lokální pomocí klikání. Dnes začíná vznikat i mnoho programů pro Linux. A kde jsou aplikace, tam jsou i uživatelé. Je třeba získat na svoji stranu další spojence – tentokrát administrátory.
Microsoft již poznal, že jeho demagogické tažení se sice setkalo s úspěchem, ale stále ještě existuje minorita systémových administrátorů, kteří nasazení Windows na serverech stále blokují a i u desktopů mají zaječí úmysly. A tak Microsoft jde do boje. Bohužel dosud hýčkaní vývojáři pro které Microsoft neváhal ohnout Windows o 180° nechápou co se děje a přecházejí jen pomalu. Microsoft zavedl do Windows víceuživatelskost – ale i dnes tak ještě čtvrtina aplikací běží jen pod priviligevoným účtem správce počítače.
Unixové uživatele z US se také snažil nahnat pomocí snadného přechodu s Windows services for Unix. Jakýkoliv marketingový zástupce Microsoftu by vám donedávna asi tvrdil že instalace pomocí deb a rpm balíčků je přívěšek Unixu z minulého století, stejně tak jako systém správy pomocí textové konzoly. Nyní se ale Microsoft snaží podporovat vlastní formát balíčků msi podporující automatickou i klik-klak instalaci. Ba co víc, ve Windows Vista (a jako doplněk k Windows XP) se vytasí s msh - Microsoft Command Shellem. Ten by mohl znamenat průlom vzdálené i dávkové správy Windows, pokud tedy někdo napíše pro textové rozhraní nějaké použitelné utilitky. Windows získají uživatelské rozhraní v de facto Unixovém stylu.
Myslíte si že se Windows stanou Unixem? Do jaké míry? Uvítali byste to? Je vám to šumák? Myslíte si vůbec, že na to Windows mají? Podle mě na to Microsoft (finančně) má. Ale uživatelé by mohli chtít zkusit nějaký ten „jako Unix“ zdarma. Podle mě by nepřešli, aplikační základna Windows je na to příliš silná, navíc lidé administrující desktopy s Windows by měli díky msh o důvod k přechodu jinam méně. Microsoft na tohle zřejmě přišel a využije toho. Bude vlastně po nástupu msh apod. důvod riskovat přechod na GNU/Linux, kromě té nehmatatelné filozofie, prakticky nedokazazatelné vyšší bezpečnosti a pro korporace zanedbatelně nižších nákladů?
Tiskni
Sdílej:
Jestli něco není košer, tak především označovat za betu něco, u ještě neproběhl feature freeze. Pokud se něčemu říká beta, může to sice obsahovat chyby, ale funkčnost by se už měnit neměla.
Možnost vytvořit třídu (Teď vařím z vody, ale jestli je to OO, tak tam snad bude, ne?
) určitě bude i v release verzi , ale může se změnit syntaxe, pokud si to třeba betatesteři vyžádají (no dobře, u vytváření třídy asi sotva, ale to byl jen příklad). Je to ekvivalentní přesunu pár tlačítek v GUI programu, aby byly snadněji dostupné.
Žel, MS má opravdu sklony pre-alpha verze nazývat betami, jak můžeme vidět i u IE7.
"Microsoft již poznal, že jeho demagogické tažení se sice setkalo s úspěchem, ale stále ještě existuje minorita systémových administrátorů, kteří nasazení Windows na serverech stále blokují a i u desktopů mají zaječí úmysly."A na to ste jako přišel jak, na tu "minoritu"? Já co tak ze svého okolí vidím, tak naprostá většina serverů jede na Linuxu či BSD. A naopak vidím i to, že tam kde dříve třeba i používali Windows-servery dnes přecházejí na Linux. Na serverech nemá Windows podle mě do budoucna žádnou velkou šanci...
No ten článek jsem psal tak trochu bulvárně, tady by se zřejmě dala najít stopa ironie. Nicméně ne každý má ony zaječí úmysly s desktopy (možná kdyby se firemní mission-critical aplikace objevili i v Linuxové verzi a Microsoft trochu zdražil...) Já to vidím tak, že
Na serveru bych takovou věc nechtěl
a to uplatnění vidím v tom, že by to mohl být pro admina přece jen příjemnější desktop (viz slovo desktop v nadpisu) než je dnes a že by přechod na GNU už nepřinesl tolik. Vlastně nevím co by pak přinesl - admin by byl spokojený, že má zjednodušenou správu a uživatel by byl spokojený, že se nemusí učit nic nového.
Tomu opravdu nevěřím
#!/bin/bash.
[A-Z]:\, ale co se dá dělat... Horší je, že se většina programů není ochotná smířit se zacyklenou adresářovou strukturou. Jednou jsem si pro usnadnění vzdálené správy nainstalovat server pro FTP a pro TELNET. Obojí jsou unixové služby, takže u FTP nelze počítat s podporou [A-Z]:\. Některé servery to umí, ale u toho v XP mi to nějak nešlo. Na FTP jsem sdílel adresář obsahující podadresáře C, D, ..., které byly namapovány na C:\, D:\, .... Sranda byla, až se jednou spustil pravidelný test AVG a nějak se mu nechtělo končit, protože prohledával C:\SERVER\FTP\C\SERVER\FTP\C\SERVER\FTP\C\...\SERVER\FTP\C\... a konec nikdy nenašel.
Nicméně aspoň na tom FTPčku to vypadalo trošku unixově - všechno bylo pod jediným kořenem.
. Ale az utecou kolegove, nekam se vetru a mrknu, kde jsem to videl
. Ale cert vi, treba to byly divoke sny maxipsa fika
.
Explorer.exe to neumí.
Podobně nejde tečkou končit, a když je zakázáno zobrazovat přípony, člověk příponu prostě nezmění.
Také je "dobré", že MSIE uloží soubory s takovými názvy (vzatými z tagu "title"), se kterými pak nelze pracovat (a hlavně je smazat).
Také je "dobré", že MSIE uloží soubory s takovými názvy (vzatými z tagu "title"), se kterými pak nelze pracovat (a hlavně je smazat).Hm tak to bych neviděl tak černě. Dost často na pracovním počítači takhle ukládám a ještě se mě nestalo abych s těmi soubory nemohl pracovat, nešlo by dát nějaký případ. Jediné omezení je v tom, že to někdy nejde korektně vypálit na CD ale to by s tím názvem nešlo ani pod linuxem. Bez příkladu stránky kterou uložím pod IE na disk a pak nepůjde smazat toto považuji za BLUD.
Tedy asi byl, ale rozhodně nemám tolik času a nálady, abych slídil po webu, ukládal stránky, a pak je zkoušel mazat. Každopádně to byl jeden z důvodů, proč jsem MSIE přestal používat.
Nyní se ale Microsoft snaží podporovat vlastní formát balíčků msi podporující automatickou i klik-klak instalaciProblémem je, že ve Windows nefunguje nic takového, jako repository. Tudíž (ne)kvalita balíčku je pouze záležitostí pouze tvůrce toho dotyčného programu. Zároveň je nutné balíčky shánět ručně, což není tak komfortní jako používat yum, apt-get, urpmi, packman, emerge, ... .
. Tudíž (ne)kvalita balíčku je pouze záležitostí pouze tvůrce toho dotyčného programu.V současné době není problém kvalita balíčků ale jejich neexistence - zatím se nikdo do tvorby msi moc nehrne.
V současné době není problém kvalita balíčků ale jejich neexistence - zatím se nikdo do tvorby msi moc nehrne.Tvoří se docela často, ale většinou jen jako součást tradičního .exe instalátoru.
2) Díky tomu, že jsou distribuce GNU/Linuxu a BSD systémy svobodné, jsou i otevřené a volně šiřitelné, což může představovat nezanedbatelnou řadu praktických a pragmatických výhod pro ty, kdo na přesvědčení serou - pro komerční sektor, školství, státní správu atd. Ekonomické důvody: nulová cena licence. Technické důvody: přístup ke zdrojovému kódu a možnost modifikací v něm.
3) Windows jsou centralizovaný projekt a budou tak vždy odrážet myšlenky malé, interní, firemní skupinky těch, co systém navrhují. Budou se držet jedné vize, jednoho konceptu, a ať budou jeho autoři sebelépe zaplaceni, možnost alternativ nebude dostatečně široká. Naproti tomu, svobodný a otevřený systém může mít stovky distribucí a svobodný a otevřený program se může vyvíjet stovkami směrů, každý může implementovat svoji vizi a/nebo připojit se k té, která mu sedí.
Windows nikdy nebudou jako GNU/Linux nebo BSD systémy.