Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Open-source nástroj Jevstiller vytváří (destiluje) malý lokální model, který se průběžně učí z odpovědí komerční služby Jev. Běžné dotazy vyřizuje přímo na vlastním hardware, čímž může řádově zkrátit čas odezvy a snížit provozní náklady díky menšímu využívání zpoplatněného API. Nejisté požadavky Jevstiller posílá do Jevu, rovněž průběžně kontroluje náhodná dvě procenta dotazů Jevem. Pokud se lokální model začne s Jevem rozcházet,
… více »Konference LinuxDays 2026 proběhne již tento víkend 3. a 4. října v Praze v areálu ČVUT v Dejvicích na FIT. Konference LinuxDays 2026 znamená desítky přednášek a workshopů, zástup zajímavých osobností, místo pro setkání, spoustu nových nápadů a informací a stánky řady různých projektů: Fedora, openSUSE, vpsFree.cz, Mozilla, MacGyver - bastlíři SH, OpenAlt a mnoho dalších. Vstup je volný.
Microsoft oznámil, že WSL kontejnery (WSLC) aneb linuxové kontejnery ve Windows Subsystem for Linux (WSL) jsou již obecně dostupné. Současně popsal jejich architekturu.
K Linuxu mě někdy v roce 1997 přivedl jeden z členů pověstné skupiny CzERT, který mi na jednom IRC srazu osobně věnoval CD s RedHat 4.1 (zajímavé je na tom i to, že mě pár měsíců předtím přiměl k přechodu z Windows 95 na Windows NT 4.0). Ač jsem si jej (a ještě několik dalších verzí) nainstaloval a zkoušel používat, tak mojí první skutečně používanou distribucí byl až RedHat 6.0. U RedHatu jsem zůstal až do verze 7.3, kterou jsem považoval za poslední použitelnou. Poté jsem po krátkém výběrovém kolečku mezi distribucemi zakotvil u Slackware. Nyní to ale vypadá, že opět nastal čas na změnu...
(Předem poznamenávám, že v tomto případě se jedná o úvahy týkající se především desktopu. V případě serveru mohou být některá kritéria postavena jinak.)
Z mého hlediska jsou u něj problematické v podstatě jen dvě věci.
První je ta, že mám doma již čtyři měsíce 64 bitový hardware (AMD Athlon 64), pro který neexistuje oficiální port Slackware. A co si budeme namlouvat, v dohledné době několika let ani existovat nebude, protože Patrick se neumí množit dělením.
Druhá věc pramení z jeho velké "štíhlosti". V základní instalaci totiž chybí řada mých oblíbených aplikcí a člověk je odkázaný na jejich kompilaci, což není zrovna přímočaré a přeci jen to nějaký čas zabere. Jsou tu sice repozitáře jako například linuxpackages.net, ale ruku na srdce, žádný rozumný člověk se přece větší množství balíčků z nedůvěryhodnho repozitáře instalovat neodváží. V současné době navíc bylo ze Slackware vy
Slackware mám však rád a pokud jej opustím, tak to bude jen na mém desktopu. Stále mi v mnoha případech přijde nenahraditelný.
Přišel jsem v posledních letech do styku s řadou distribucí, ale na každé mi něco vadilo. V tomto případě je navíc výběr dále zúžen, protože ne každá distribuce existuje i pro platformu AMD64. Protože z myšlenek na vlastní distribuci jsem již vyrostl (naštěstí), zbývá prostě vybrat tu, která je nejmenším zlem (nikdy by mě nenapadlo, že tohle řeknu v souvislosti s Linuxem).
Mandrake zmiňuji na prvním místě jako odstrašující příklad. Práce lidí z Mandrake si velmi vážím, protože vím, že v oblasti vývoje udělali mnohé, ale Windowsovatění distribuce jim k dobru opravdu připsat nemohu.
Fedora. Od RedHatu jsem už jednou utekl, proč se vracet? Zkoušel jsem FC3 a nenadchla mě, probíhá její postupné Windowsovatění.
SUSE jsem kdysi zkoušel ve verzi 6.4 a některých "vlastností" jsem se tehdy upřímně vyděsil. Byl bych ochoten to znovu zkusit, ale pokud je mi známo, tak v současné době nema SUSE příliš přátelské licenční podmínky (ne že bych nebyl ochoten za OS zaplatit). Navíc nevěřím, že se něco změnilo a nevěřím, že bych po instalaci nenašel něco Windowsoidního. Opět, práce lidí ze SUSE si velmi vážím, protože vím, že například AMD64 port Linuxu je z velké časti jejich práce.
Debian má geniální balíčkovací systém, ale podstatnou závadou je zastaralost distribuce. A ta podle mé předchozí zkušenosti neplatí jen pro stable větev. 
Nebýt jí, možná bych byl ochoten tolerovat i doslova krvavé závislosti (aneb každý balíček je zkompilován s podporou úplně všeho). Dalším proti je fakt, že AMD64 port je zatím poněkud mimo centrum dění.
Ubuntu je moc pěkné, ale počáteční "no root" filozofie na mě nezapůsobila příliš dobře a přiohnutí některých souvisejících věcí do původního stavu není až tak triviální.
A co Gentoo? Příčí se mi kompilovat celý systém ze zdrojáků, souhlasně však pokyvuji hlavou, že je to nejlepší lék proti krvavým závislostem a zajímavé řešení pro nestandardní platformy (nejen mé AMD64). V mém případě se ještě ošívám nad tím, že portage je napsáno v Pythonu, tedy jazyce, který nemám vůbec rád.
Když tak na ten seznam koukám a chci vybrat to nejmenší zlo, volba je vcelku jasná - Gentoo. A to i přesto, že už mě jednou pěkně naštvalo (blog: Jak mě naštvalo Gentoo). Včera jsem si před spaním čmáral barevnými popisovači do vytištěného handbooku a jsem odhodlán to zkusit znovu. Abyste rozuměli, problém není ve znalostech, ale v ochotě Gentoo přijmout za své. Podaří se mi to tentokrát?
Tiskni
Sdílej:
zřejmě je to nějaké nové synonymum ke Zlo(tm)
6.4.2005 16:53
TomCat | skóre: 11
| blog: Proti proudu
| Praha-západ
Mozna bych pred utekem k *BSD dal jeste sanci tomu Gentoo.
6.4.2005 16:59
TomCat | skóre: 11
| blog: Proti proudu
| Praha-západ
7.4.2005 08:26
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
. Dekuju za zajem. Pro prehled toho, co se zmenilo, doporucuju tohle. Muzu te ubezpecit, ze se ji snazim udrzovat co nejaktualnejsi
7.4.2005 08:37
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
7.4.2005 08:37
Jiří Svoboda | skóre: 37
| blog: cat /dev/mind
| Prostějov
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.4.2005 15:41
6.4.2005 20:37