Minulý týden byl oficiálně vydán Android 17. Detaily na blogu a stránkách věnovaných vývojářům.
Dnes jde do prodeje zařízení Steam Machine. Steam Machine 512 GB za 1 039 EUR a Steam Machine 2 TB za 1 359 EUR. Do čtvrtka 25. června do 19:00 se lze zapsat na seznamy. Ty budou jednorázově náhodně slosovány, čímž bude určeno pořadí rezervací a čekacích listin.
Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.51.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek v oznámení o vydání a také na YouTube a PeerTube.
Byla vydána nová verze 2026.3.0 "Carousels & Killer Whales" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu.
Tento týden (24. a 27. června) vyprší platnost Microsoft certifikátu v UEFI vydaných v roce 2011. Nové certifikáty byly vydány v roce 2023. Kdo na počítačích, i virtuálních, používá zabezpečené spouštění (Secure Boot), měl by si ověřit, že má certifikáty aktualizovány, viz např. články na Red Hat nebo Fedora. Pro stávající systémy se nic nemění. Nadále se budou normálně spouštět. Zavaděče podepsané pouze klíčem z 2023 se ale na počítačích s pouze certifikátem 2011 nespustí. Ve Fedoře je zavaděč shim ve verzi 16.1-6 podepsán klíči 2011 i 2023.
Uživatelé mobilních telefonů s Linuxem si nyní mohou nainstalovat aplikaci Mobilní Datovka. Díky tomu je přístup k datovým schránkám dostupný i na zařízeních s mobilními linuxovými distribucemi, jako jsou například Mobian, NixOS Mobile, pmOS atd. Aplikace je dostupná na Flathubu.
Software Freedom Conservancy v novém dokumentu shrnuje doporučení, jak přistupovat ke generativní AI založené na LLM při přispívání do svobodného a open-source softwaru. Mimo jiné vyzývá k obezřetnosti, transparentnosti a revizi generovaného kódu člověkem.
Byla vydána nová verze 5.6.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
K Linuxu mě někdy v roce 1997 přivedl jeden z členů pověstné skupiny CzERT, který mi na jednom IRC srazu osobně věnoval CD s RedHat 4.1 (zajímavé je na tom i to, že mě pár měsíců předtím přiměl k přechodu z Windows 95 na Windows NT 4.0). Ač jsem si jej (a ještě několik dalších verzí) nainstaloval a zkoušel používat, tak mojí první skutečně používanou distribucí byl až RedHat 6.0. U RedHatu jsem zůstal až do verze 7.3, kterou jsem považoval za poslední použitelnou. Poté jsem po krátkém výběrovém kolečku mezi distribucemi zakotvil u Slackware. Nyní to ale vypadá, že opět nastal čas na změnu...
(Předem poznamenávám, že v tomto případě se jedná o úvahy týkající se především desktopu. V případě serveru mohou být některá kritéria postavena jinak.)
Z mého hlediska jsou u něj problematické v podstatě jen dvě věci.
První je ta, že mám doma již čtyři měsíce 64 bitový hardware (AMD Athlon 64), pro který neexistuje oficiální port Slackware. A co si budeme namlouvat, v dohledné době několika let ani existovat nebude, protože Patrick se neumí množit dělením.
Druhá věc pramení z jeho velké "štíhlosti". V základní instalaci totiž chybí řada mých oblíbených aplikcí a člověk je odkázaný na jejich kompilaci, což není zrovna přímočaré a přeci jen to nějaký čas zabere. Jsou tu sice repozitáře jako například linuxpackages.net, ale ruku na srdce, žádný rozumný člověk se přece větší množství balíčků z nedůvěryhodnho repozitáře instalovat neodváží. V současné době navíc bylo ze Slackware vy
Slackware mám však rád a pokud jej opustím, tak to bude jen na mém desktopu. Stále mi v mnoha případech přijde nenahraditelný.
Přišel jsem v posledních letech do styku s řadou distribucí, ale na každé mi něco vadilo. V tomto případě je navíc výběr dále zúžen, protože ne každá distribuce existuje i pro platformu AMD64. Protože z myšlenek na vlastní distribuci jsem již vyrostl (naštěstí), zbývá prostě vybrat tu, která je nejmenším zlem (nikdy by mě nenapadlo, že tohle řeknu v souvislosti s Linuxem).
Mandrake zmiňuji na prvním místě jako odstrašující příklad. Práce lidí z Mandrake si velmi vážím, protože vím, že v oblasti vývoje udělali mnohé, ale Windowsovatění distribuce jim k dobru opravdu připsat nemohu.
Fedora. Od RedHatu jsem už jednou utekl, proč se vracet? Zkoušel jsem FC3 a nenadchla mě, probíhá její postupné Windowsovatění.
SUSE jsem kdysi zkoušel ve verzi 6.4 a některých "vlastností" jsem se tehdy upřímně vyděsil. Byl bych ochoten to znovu zkusit, ale pokud je mi známo, tak v současné době nema SUSE příliš přátelské licenční podmínky (ne že bych nebyl ochoten za OS zaplatit). Navíc nevěřím, že se něco změnilo a nevěřím, že bych po instalaci nenašel něco Windowsoidního. Opět, práce lidí ze SUSE si velmi vážím, protože vím, že například AMD64 port Linuxu je z velké časti jejich práce.
Debian má geniální balíčkovací systém, ale podstatnou závadou je zastaralost distribuce. A ta podle mé předchozí zkušenosti neplatí jen pro stable větev.
Nebýt jí, možná bych byl ochoten tolerovat i doslova krvavé závislosti (aneb každý balíček je zkompilován s podporou úplně všeho). Dalším proti je fakt, že AMD64 port je zatím poněkud mimo centrum dění.
Ubuntu je moc pěkné, ale počáteční "no root" filozofie na mě nezapůsobila příliš dobře a přiohnutí některých souvisejících věcí do původního stavu není až tak triviální.
A co Gentoo? Příčí se mi kompilovat celý systém ze zdrojáků, souhlasně však pokyvuji hlavou, že je to nejlepší lék proti krvavým závislostem a zajímavé řešení pro nestandardní platformy (nejen mé AMD64). V mém případě se ještě ošívám nad tím, že portage je napsáno v Pythonu, tedy jazyce, který nemám vůbec rád.
Když tak na ten seznam koukám a chci vybrat to nejmenší zlo, volba je vcelku jasná - Gentoo. A to i přesto, že už mě jednou pěkně naštvalo (blog: Jak mě naštvalo Gentoo). Včera jsem si před spaním čmáral barevnými popisovači do vytištěného handbooku a jsem odhodlán to zkusit znovu. Abyste rozuměli, problém není ve znalostech, ale v ochotě Gentoo přijmout za své. Podaří se mi to tentokrát?
Tiskni
Sdílej:
zřejmě je to nějaké nové synonymum ke Zlo(tm)
Mozna bych pred utekem k *BSD dal jeste sanci tomu Gentoo.
. Dekuju za zajem. Pro prehled toho, co se zmenilo, doporucuju tohle. Muzu te ubezpecit, ze se ji snazim udrzovat co nejaktualnejsi