Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Evidentně to nikomu nevadí, stejně jako neukáznění řidiči na silnicích apod. Pokud by to totiž někomu opravdu vadilo, tak by se s tím dávno něco udělalo... Takže si s tím nelámej hlavu, protože naši politici ví, že to mají pod palcem a že není nutno to řešit.
praxe? Ta je bohužel taková že policie, městská policie a podivné mafie provozující radary loví snadné úlovky. 54 kmh na výpadovce kde není ani živáčka, zákaz stání který tady ještě před půl hodinou nebyl, omezení rychlosti kvůli práci na silnici kde nikdo nepracuje ale zato za křovím číhá radar a mnoho dalších radovánek. Ale to že značná část řidičů ignoruje dávání blinkrů, že ten zbytek dává ale už v době kdy je to zbytečné, že během 50 kilometrů potkám minimálně jednoho řidiče který schválně nebo díky tuposti nedává přednost v jízdě, že debilové předjíždí na nepřehledných místech, to se nepostihuje. To by se totiž muselo vylézt a něco dělat. Proč se namáhat s řešením skutečně nebezpečných přestupků když radar s kamerou vydělává sám a bez námahy.
Tohle potvrzují data z Británie, kde po masovém zavedení fotících radarů stoupla nehodovost.
Připomněl si mi, kde vídám v Praze policisty.
U stanice Malostranská je křižovatka která má snahu se sama "zakousnout". Zhora se odbočuje vlevo, zdola také vlevo ale asi 100 metrů za tím. Skrz to projíždí třemi směry tramvaje. Celé je to široké a velké, takže řidiči najíždí do dvou pruhů. Ve výsledku je to zaseknuté "samo do sebe" celý den. Semafor tam není. Policajti tam stávají tři dny v týdnu. Ale jednou (někdy v lednu) jsem viděl policajta s lízátkem a řídil dopravu. Jiné dny tam stojí Octavia, u ní dva policajti a čumí na tu zácpu. Přitom opravdu stačí aby policajt řídil dopravu a celá křižovatka se rázem rozpustí a plynule projíždí.
Nebo jiný případ. Zažil jsem, jak na jedné Zlínské hlavní křižovatce přestali fungovat semaforyKéž by - u nás jsou semafory největší překážka silničního provozu. Přestože od osmi večer už téměř nejezdí auta, semafory běží do deseti do večera a překáží
Preju prijemne stani na znacce "Dej prednost v jizde" na krizovatce s vyrazne ruznou hustotou provozu.Existuje něco jako solidarita - ta dobrovolná, to ty neznáš - založená na tom, že auta na hlavní silnici pustí auta na vedlejší. A asi tomu nebudeš věřit, ale i tohle funguje líp, než semafor.
Tohle v Praze funguje velmi dobře (jen málo řidičů - typicky z venkova - něco takového nesvětí).Přičemž je ale nutné dodat, že „řidič z hlavní silnice pustí toho z vedlejší“ má v tomto případě specifický význam – často to totiž znamená, že řidič z vedlejší silnice se nacpe do křižovatky tak, že tomu na hlavní už nic jiného než pustit jej nezbývá. Ale je pravda, že v Praze vedle tohoto nedobrovolného pouštění často funguje i to opravdu dobrovolné.
Ale je pravda, že v Praze vedle tohoto nedobrovolného pouštění často funguje i to opravdu dobrovolné.V Praze, když na ulici s více pruhy dám blinkr, že chci přejet do jiného pruhu, prakticky vždycky mě někdo pustí. V jiných městech je to naopak výjimka. Pouštění z vedlejší na hlavní je běžné i u nás ve městě, ale z jiného důvodu než obvykle - je to proto, že do mnoha obousměrných uliček se (přinejmenším v některých úsecích) dvě auta vedle sebe nevejdou, takže kdo odbočuje z hlavní do vedlejší, nejdřív pustí auta z vedlejší. Ale tohle asi brzo padne, připravuje se zjednosměrnění skoro celého vnitřního města.
připravuje se zjednosměrnění skoro celého vnitřního města.
Akce lobby výrobců GPS? :-)
Bud je semafor obecne brzda vsude nebo je zejmena nekde vyhodnejsi neco jineho.Jak už napsal trekker, jde o dvě různé věty. Takže znovu, ještě primitivněji. Semafor je brzda všude. Lze ho nahradit třemi řešeními - první je přednost zprava a hodí se zejména tam, kde je provoz v různých směrem přibližně stejně hustý. Druhá náhrada semaforu jsou značky a ty jsou vhodnější v případě, že je výrazně hustší provoz v jednom směru. Třetí možností náhrady je kruhový objezd, který se hodí tam, kde ho lze vybudovat dostatečně velký. Je to už takhle srozumitelnější?
Preju prijemne stani na znacce "Dej prednost v jizde" na krizovatce s vyrazne ruznou hustotou provozu.Mohu uvést příklad. Tato křižovatka je osazena semafory. Jezdil jsem přes ni téměř vždy ve směru Staré Jesenčany - Dražkovice nebo opačně (celkem řádově stovky případů). Situace byla taková, že jsem čekal průměrně asi minutu, někdy ale mnohem déle, protože doba svícení zelené v tomto směru je velmi krátká a když se přede mnou sešly třeba tři náklaďáky, už jsem musel čekat o jednu periodu déle. Než byla vybudována tato silnice a s ní i příslušná křižovatka, vedla I/37 (a tedy veškerý hustý provoz) přes tuto křižovatku. Původně to byla křižovatka s předností upravenou značkami. Nestalo se, že bych ani v páteční odpolední špičce čekal déle než minutu, většinou to nebylo víc než 15 vteřin. Pak tam vybudovali kruhový objezd, bohužel samozřejmě malý, takže v něm vázly kamiony a způsobovaly vytváření kolon v obou směrech, která výrazně zhoršovaly šanci projet v příčném směru - pořád to ale bylo lepší než to dnešní čekání na semaforech.
Je třeba poznamenat, že křižovatka v Dražkovicích je uvnitř obce, takže ti, co jedou z Pardubic, jedou padesát a z druhé strany je další vesnice na dohled, takže se ani nestihnou rozjet (to stejně nebránilo častý střetům, a tak tam ten vskutku květináčový kruháč udělali, třebaže jej do několika měsíců kamiony zničily). Tudíž tam bylo dost času na odbočení.
Naopak na nové křižovatce to každý po jedničce valí, a bez semaforu byste měl někoho v klíně dříve, než byste se rozjel.
Je ale pravda, že semafor uprostřed polí na takové silnici je dost nečekaná věc a nikdy tomu nemůžu uvěřit.
Na druhou stranu jiné řešení asi není lepší, protože s mimoúrovňovou křižovatkou by zmizela hluková bariéra mezi jedničkou a Dražkovicemi.
Je třeba poznamenat, že křižovatka v Dražkovicích je uvnitř obce, takže ti, co jedou z Pardubic, jedou padesát a z druhé strany je další vesnice na dohled, takže se ani nestihnou rozjet (to stejně nebránilo častý střetům, a tak tam ten vskutku květináčový kruháč udělali, třebaže jej do několika měsíců kamiony zničily). Tudíž tam bylo dost času na odbočení.Je třeba poznamenat, že "uvnitř obce" je křižovatka přesně od okamžiku, kdy tam byl zřízen onen kruhový objezd. Do té doby byl začátek obce až o kus dál (ne o moc, nejvýš 100 m, ale křižovatka samotná byla každopádně mimo obec). Kolize tam byly, to je pravda. Ale na současné semaforové křižovatce jsou také.
Je ale pravda, že semafor uprostřed polí na takové silnici je dost nečekaná věc a nikdy tomu nemůžu uvěřit. Na druhou stranu jiné řešení asi není lepší, protože s mimoúrovňovou křižovatkou by zmizela hluková bariéra mezi jedničkou a Dražkovicemi.Tady byla příležitost udělat pořádný kruhový objezd - dostatečně velký, aby se skrz něj dalo libovolnými vozidly projíždět plynule.
Havran ma obe nohy stejny. Zvlast tu levou.Já to znám trochu jinak (a poněkud více dadaisticky): Jaký je rozdíl mezi vránou? To, že má obě nohy stejně dlouhé, obzvlášť tu pravou.
Souhlasim. Napriklad v Rakousku jsem za predjizdeni pres plnou caru dostal pokutu 30 euro, za prekroceni rychlosti na dalnici o 30 km/h rovnez 30 euro. Myslim ze u nas by me to vyslo draz, a jeste bych prisel o body.
A proč to teda jde ve Švédsku a u nás ne? Jak říkáš, není hned nutné někoho střílet (militantní Linuxáci prominou). Stačí nasadit účinné řešení. O podrobnosti jsem se nezajímal, jenom jsem chtěl naznačit, že vše se dá řešit, pokud se chce. No a u nás se nechce. A dokonce se najdou takoví, kteří mi zmínění této skutečnosti obratem ruky vyčtou...
Moc hezky jsi to napsal. V podstatě jsem něco v tom stylu chtěl říct. Ačkoliv jsem byl jenom ve Francii a v Maďarsku, a nemůžu tedy tohle posoudit, tak si myslím, že je to opravdu chyba v nás. Že je to skutečně dáno tím, že to tady nikoho netrápí. Nevím už kdo tu na abclinuxu napsal, že politici jsou takoví, jako zbytek národa. A ačkoliv je to velmi nepříjemné, je to bohužel tak... Naše lhostejnost k problémům a typické Čecháčkovství, kde každý akorát kecá a nic nedělá, nás neuvěřitelně ubíjí. Však se stačí podívat, jak jsme to svým předsenictvím "osladili" Evropě. Sám proti tomu člověk zmůže málo a je pravda, že tohle je hodně hluboko v nás a podlé mého nás v tom podpořili komunisté. Ty jsem bohudík zažil jenom krátce a to jsem prděl do plín, takže rovněž nemůžu objektivně posoudit. Je to jenom můj skromný názor.
Dalo by se o tom psat hodiny, ale vysledek je jasny... populace u nas je IMO v prumeru (samozrejme to neplaty na vsechny) mnohem viz zakomplexovana nez treba v pohodovem Spanelsku.
Asi před týdnem jsem viděl rozhovor s Muli Katzurinem (izraelský trenér basketbalistů Nymburka). Mimo jiné tam říkal, že jak je kolem Středozemního moře vedro, lidé jsou tam pořád nervózní a nesnášenliví, zatímco u nás jsou daleko víc v pohodě. Dokonce se výslovně zmiňoval, že je to vidět v chování za volantem. Ve Španělsku jsem nebyl, ale na základě zkušeností z Itálie a Řecka (a na druhé straně Švédska) bych dal za pravdu spíš jemu než vám.
Ten pan se plete, ziju v Australii kde je vedro jak krava a lide jsou naprosto v pohode, je fakt ze jsou linejsi a pomalejsi, ale je to lepsi nez bejt porad ve spechu a na silnicich jsou uplne v pohode, proc jezdit na 90ce 110 kdyz muzu jet 80 a dojedu tam taky. Jednou se mi stalo ze jsem se priblizil k semaforum ktery nesly, 3 pruha krizovatka, cumel jsem jak vejr kdyz auta po pravy strane zastavily naproti taky a nechaly odbocit auta ktery krizily jejich cestu, pak staly dal a nechaly projet ty ktery jely rovne. Fakt jsem nechapal, proste to maj asi nejak zazity a co tu jezdi asiatu Taky si myslim ze v ty cesky povaze je zakoreneny, ze kdyz se neco stane tak me doktori opravej vzdyt to mam predplaceny, tady jsou lidi vic opatrny, protoze zdravotni nemaj predplaceny (a kdyz se neco stane 500km od civilizace, tak...), jen cast z nich si plati pojisteni, pritom rocne to vyjde na min nez jsem platil v cechach z platu.
Mimo jiné tam říkal, že jak je kolem Středozemního moře vedro, lidé jsou tam pořád nervózní a nesnášenliví, zatímco u nás jsou daleko víc v pohodě.Nebyl jsem v Italii, Recku ani Svedsku (je pravda, ze o Svedsku a Finsku jsem slysel hodne chvaly od lidi co tam byli). Osobne Spanelsko povazuju za nejpohodovejsi zemi co znam. Je pravda, ze kdyz uz se neco stane, tak jsou temperamentni, troubi a nadavaji. Ale tak nejak mi pripada, ze oni proste to napeti ze sebe dostanou a pak je zas klidek a pohodicka. V CR mam pocit, ze lidi tak nejak zijou v trvalem vsudypritomnem napeti, mam tady z toho depku. Nedokazou si asi od plic zanadavat do oci nebo co, tak si to pak vybijeji agresivni jizdou nebo treba na internetovych forech... nevim. Je to jen pocit, ale jak jsem psal, v tech zemich o kterych mluvim jsem stravil nekolik let zivota a rozhodne nemluvim o takovych tech prvnich dojmech - treba v UK jsem najezdil tisice kilometru na kole - a na kole se clovek citi obzvlast zranitelny - a v UK jsem se nebal. Muzu vam rict, ze v CR se na silnicich opravdu bojim. Snazim se jezdit tak abych nezavazel, ale clovek na kole je prece jen pomalejsi nez auto a obcas potrebuje toleranci ridicu. V UK se mi nikdy nestal jediny incident - ridici proste pohodicka: "nejaka ta minutka ztraceneho casu nehraje roli, prece kvuli tomu nezabiju cyklistu, vsak kazdej z nas obcas prekazi a ja taky doufam ze ostatni budou tolerantni az budu potrebovat vstricnost ja". U nas mam casto pocit, ze ridic si mysli: "co si to ten chlap dovoluje byt na silnici, ja ma prece pravo jet jak chci, ja prece nemusim na nikoho brat ohled, on si dovoluje me zdrzet o 30 sekund... zaslouzil by srazit do prikopu, schvalne mu to nandam a strihnu mysku aby videl, aby se priste bal vlezt na silnici." A ze cyklista obcas treba v kopci nebo pod poryvem vetru o par centimetru uhne a ja ho muzu i zabit tim ze ho tesne mijim? "To je jeho problem, dobre mu tak." Tak nejak je mi z toho smutno. Pak se jeste v diskusi vyroji nazory, ze na cyklisti na silnici nepatri... opravdu je to nutne? Ve Spanelsku za vama auto pojede klidne 10 minut, pokud nebude mit 2 metry rezervu aby vas predjel... i kdyz v protismeru nic nepojede... a nikomu to zily netrha. O tom ze u nas 70% motorkaru na prazdne silnici schvalne profici tak 10 cm vedle vas asi tak 130 km/h, proste jen proto ze je to bavi... ani nemluvim.
Nevím, jak to řeší na Západě, a je mi to jedno. Podle mě by mimo pokuty ale rozhodně měly být i nějaké veřejně prospěšné práce (za řízení, které je mimo zákon a které vážně ohrožuje zdraví a život lidí, majetek a provoz). A pokud někdo opakovaně ohrožuje okolí, tak by měl holt jít na několik měsíců lepit pytlíky.
A co naši poslanci, co ohrožují okolí svojí rychlou jízdou? Půjdou také lepit pytlíky? :-)
To mi připomíná, jak jsem jel tu u nás ulicí, ze které kvůli přestavbě opěrné zdi udělali jednosměrku, tak ač jsem jel ve správném směru, připadal jsem si jak kretén jedoucí v protisměru. A co naše městská "dopravní" policie? Ta jen hlídá lístečky za parkování, natož aby dělali užitečnější práci (a vůbec mimo dopravy)
Takhle to vypadá, že jedinou jejich funkcí je starat se o maximální výdělek parkovacích a botičkovacích firem ...
Skoro jste to trefil. Cílem je maximalizovat vlastní zisk. A z provizí od odtahovek je ten zisk přeci jen výrazně pohodlnější a méně rizikový než z "pokut" bez bločku.
A co naše městská "dopravní" policie?
Dopravní? Když se městská policie na začátku devadesátých let zřizovala, argumentovali její zastánci tím, že bude fungovat jako pořádková a jejím smyslem bude dohlížet na veřejný pořádek a bezpečnost občanů, protože republiková na to nemá dost lidí. O botičkách a radarech tehdy pochopitelně nepadlo ani slovo. Ale to už si dneska samozřejmě nikdo nepamatuje. :-(
Ono by to chtělo podobně celkový přístup, jako ta ochrana před povodněmi. Chtělo by to zrevidovat:
Jenomže to by chtělo koncepci a pak vůli a sílu ji prosadit. I přes obrovskou setrvačnost na ministerstvech dopravy a vnitra... Poslední dostatečně svéhlavý ministr dopravy na prosazení takových změn byl Šimonovský, ale ten měl jiné priority...
Hm, co mi není jasné; smí se autem zastavit na zastávce nakreslené na silnici (takové ty žluté věci s nápisem tram)?Nesmí (§ 27, odst. 1, písm. f).
A kolik řidičů to dělá a spoléhá, že ti v protisměru uhnou. Oni uhnou vždycky (pokud dobře vidí), protože se neradi zabijou. To že se (téměř)nikdo nezabil ještě neznamená, že to je dobré nechat být :( Lidi spoléhají, že jim to projde. Paradoxně jim to projde. A pak je to na silnicích o strach i v případě, že živý a celý přejedeš celou republiku.
Tradiční začarovaný kruh. Postihovat jedno nemá smysl, protože se toho porušuje moc. A moc se toho bude porušovat dokud to někdo nezatrhne. Bezpečné to nebude nikdy, ale mohlo by to být bezpečnější a plynulejší. A to za tu snahu určitě stojí.
Vím, neřeší se toho hodně. Neřeší se tramvajové zastávky, žluté kříže v křižovatkách stejně jako ucpané křižovatky. Neřeší se dokonce ani žluté kříže před výjezdem z hasičské zbrojnice. Místo toho měšťáci generují zácpy na nejužších místech komunikace aby prováděli jakousi preventivní kontrolu kdovíčeho a státní... ty občas vídám i něco dělat, ale moc toho není.
Chtělo by to začít dělat něco... hlavně něco s konceptem. A ne že někdo udělá koncept, následně ho vyhodí a koncept se zahodí a vymýšlí se pracně úplně jiný. Protože ten od předchůdce přeci nikdo nemůže použít. Když už se něco udělá, nemá to vůbec návaznost, nemá to vlastně ani smysl. Asi jako stournout hrebikem do zdi a pak zase jinde, a jinde. Kdyby stourali systematicky, za chvili to bude co k cemu.
A kolik řidičů to dělá a spoléhá, že ti v protisměru uhnou. Oni uhnou vždycky (pokud dobře vidí), protože se neradi zabijou.Už vícekrát jsem kvůli takovým dobytkům musel ven ze silnice. V několika případech to bylo dokonce tak, že jsem pravými koly balancoval na hraně násypu nad příkopem a doufal, že se to neutrhne (utržení by ve většině zmíněných případů znamenalo náraz do stromu nebo do mostku vedoucího na pole - tj. s největší pravděpodobností smrt nebo přinejmenším těžká zranění). Největší obavu mám z úseků, kde jsou svodidla - tam se mimo silnici uhnout nedá a pokud ten prasící protijedoucí je něco většího (nejlépe kamion), je rozsudek smrti předem podepsán.
> A ten bohužel na silnici není příliš praktický...
Právě naopak, některé "silnice" jsou pro tanky přímo stvořené. Malé auto do díry celé zapadne jako mamut, ale takový tanky by ty jámy mohl překonat...
Pokud jsou třeba dotace na vývoz, tak zřejmě "zdroje tu jsou" a proto mi přijde strašení globálním hladem jako zbytečné či předčasné.
A oni zemědělci nebojují právě o to, aby mohli vyrábět všude všechno? Takže i EU jako jeden stát by nic nezměnilo, protože zemědělci by dál vyráběli všude všechno a měli věčně s něčím problém.
btw: Trochu mi to připomělo dřívější časy, kdy se nedělalo všude všechno. Sovětský svaz vyráběl lokomotivy, Československu byly přiděleny třeba tramvaje.
Co nastoupila EU a ty jejich kvóty, tak to stojí za ho***. Třeba takovej česnek, na málo místech se dá sehnat českej a ten španělskej (nedejbože čínskej) se nedá žrát. A tak bych moh pokračovat. Navíc co takovej výrobek nacestuje kilometrů, než se dostane ke spotřebiteli .... Já vidím budoucnost jasně - AMAROUNY! :D
Replikátory jsou lepší.
Pokud se do Česka mohou dovážet levné mléčné výrobky, vyvolává to tlak na cenu mléčných výrobků, a jejich výrobci potom požadují nízké výkupní ceny mléka. Protože nelze regulovat dovoz potravinářských výrobků a surovin ze zahraničí, nemohou si zemědělci vymoci vyšší ceny, protože by byli nahrazeni levnějším dovozem. Je to pěkný příklad nevýhody členství v EU.
Jasně, protekcionistická opatření by všechny současné problémy vyřešila... S tou drobnou nevýhodou, že by způsobila nové, ještě řádově závažnější.
Například vyšší ceny potravin a průšvihy se zásobováním čerstvými nebo cizokrajnými plodinami. Abychom zůstali u těch zemědělských produktů. A toto by postihlo 100 % populace, nejen 5 % zemědělců.
Připlatit? --- Objel jsem 4 supermarkety tady v okolí a nikde žádná zelenina z ČR, za kterou by se dalo připlatit nevedou. (Německo, Španělsko, Čína atd). Trhy už tady neexistují, kde by prodávali místní zemědělci a obchody se zeleninou a ovocem vytlačily ty supermarkety. Takže asi tak to začíná dopadat na Východní Moravě. ;)
Ale to je o tom, že jste objížděl supermarkety. V malých obchodech je výkupní cena vyšší i pro zahraniční zeleninu, takže jestli se zásobují ze zahraničí nebo od místních zemědělců, nemá na prodejní cenu takový vliv.
Pokud nemáte místní obchody, protože je supermarkety vytlačily, tak to je o tom, že lidi s vidinou širšího výběru a nižší jednotkové ceny raději vezmou auto a objíždějí supermarkety, utrácejí za dopravu a čas, místo aby si skočily pro ten česnek do zeleniny o tři ulice vedle.
(Samozřejmě pro lidi z vesnice, kteří stejně tím autem jedou z práce, jsou váhy dost posunutý.)
Tady malé obchody nejsou, díky cenové politice supermarketů se neudržely. --- Opravdu to nejde jezdit zkoumat, jestli v nějakém krajském městě je v 21:00, když skončím v práci, nějaký malý obchůdek, kde se prodává zelenina z ČR. ;)
Jezdím za přítelkyní do Pardubic, tak vím, že tam je situace jiná. :) --- Tady na okresním městě na Moravě téměř nenajdete malý krámek se zeleninou. --- Lidé s platy kolem minimální mzdy si tam nemohli dovolit nakupovat, tak ty obchody prostě zkrachovaly a zůstaly tady jen obchodní řetězce. --- Tam kde bývaly před 10-15 lety obchody se zeleninou, potravinami jsou nyní obchody s oblečením, drogerie a podobné. ;)
Ale to je o tom, že jste objížděl supermarkety.
U nás v obchodě na dědině měli tuhle dvoje brambory: z Nizozemí a ze Španělska. Nebyl to výjimečný případ.
Problém je v tom že lidi nemají dostatek financí na to aby si koupily lepší.Spíš je problém v tom, že většina lidí prostě nechce. Je jim to fuk.
Ono by lidi i chtěli, ale když si koupíš "Klasa" a je to stejnej drek nebo když nepoznáš rozdíl mezi buřtem za 30 a za 150, tak je to těžký.
Myslite neco jako se stalo rozvojovym zemim, kterym sourdruzi z MMF a SB naridili zrusit dovozni cla, zastavit podporu zemedelcum a zprivatizovat produkci ve statnich rukach, nasledoval pozvolny rozklad domaciho zemedelstvi a kdyz loni vyletly ceny potravin, tak lide nemeli co jist, protoze na globalnim trhu z potravinami to zacalo "drhnout" a najednou nebylo odkud dovazet?
Od vás jsem čekal lepší argumentaci, například o zahrnutí vlivu zmíněných vývozních podpor.
Jinak mě nešlo o finančně soběstačné zemědělství. Spíš o restrukturalizaci tak, aby se snížily světově nekonkurenceschopné (bez dotací) přebytky na minimum a uvolněná půda aby se použila jednak pro obnovu vodního režimu krajiny (viz ta dlouhá stránka v odkazech v blogu) a druhak pro případné pěstování energetických nebo jiných technických plodin. A taky aby se dotace od produkce posunuly spíš k udržování krajiny - ať už těmi přírodě blízkými lesy nebo například vypásáním těch chráněných území, která díky dlouhodobé pastvě v místě vůbec vznikla.
Zruseni vyvoznich podpor vetsine sveta nijak nepomuze, misto po Evropanech zabere Brazilie, Vietnam a dalsi velci exporteri.
To je vsechno hezke a ja bych urcite nebyl proti (teda az na energeticke plodiny, to je dalsi genialni napad), ale co to ma spolecneho s protekcionismem a s tim, ze podle vas ochrana vlastniho trhu se zemedelskymi vyrobky vede k horsim vecem, nez trh volny, neregulovany?
..., ale co to ma spolecneho s protekcionismem a s tim, ze podle vas ochrana vlastniho trhu se zemedelskymi vyrobky vede k horsim vecem, nez trh volny, neregulovany?
To záleží na "přirozené" velikosti trhu. Pokud se takový už fungující trh rozseká na drobnější, vzniknou z toho náklady z nevyužití specializací a obchodních bariér daných hranicemi. Ty podle mě převýší jakékoliv přínosy z možností si něco vypěstovat na "dvorku za domem". Tím vším hezkým, s čím byste až na jednu výjimku souhlasil, jsem chtěl říct, že mi nevadí ani tak regulace samotná, jako její nastavení.
Pro zacatek muzeme za prirozenou velikost trhu povazovat stat.
Prevysi je i pri zapocteni moznosti, ze trh prestane fungovat a vy nebudete mit co jist?
Ok, vysvetlim pro mene chapave. Fakt, ze zemedelci v rozvojovych zemich jsou ochotni prodavat se daleko pod cenou, ktera je nezbytna k zivotu v rozvinutych zemich, samozrejme vyhovuje spotrebitelum v rozvinutych zemich. Uz ne tak ovsem zemedelcum v techto zemich. A proto protestuji. Muze vam to vyhovovat, ale pak se tomu alespon nedivte. Tedy, pokud za tu vyhodu nepovazujete uplne zruseni zemedelstvi v rozvinutych zemich.
zemědělská produkce odsunula někam do afriky a my bchom ji jenom dováželi a zemědělci by se přeorientovali na jinou činnost třebas sedět na pásu a montovat nějaký píčoviny.Výborný nápad, konečně jsi to pochopil.
Už dlouho nejsme surovinově soběstační.Protože zemědělci zkrachovali a zabalili to. Po revoluci jsme byli (aby ne, předtím bylo potřeba zadarmo živit SSSR)
Je rozdil prijit o dovoz surovin, treba ropy, a o dovoz potravin. V prvnim pripade "jenom" prestanou jezdit auta, v druhem prestanete fungovat primo vy. Take je dobre rozlisovat mezi tim, co je fyzicky mozne, a co ne. Sice u nas nemame zadny Ghawar, takze snazit se o ropnou nezavislost ani nemuzeme, ale urodne pudy je dost.
Docela by me zajimalo, jak se divate na energetickou bezpecnost. Mam zkusenost, ze titiz lide, kteri horuji pro trh s potravinami a presun produkcnich kapacit na ostatni kontinenty, kupodivu jsou pro cpani miliard do alternativnich plynovodu, diverzifikaci zdroju, atd. Proc nenechat na volnem trhu i energie? Asi je zkusenost s prerusenim dodavek prilis bezprostredni, na druhou stranu nedostatek potravin Evropa nezazila od valky, takze predstava problemu s dodavkami potravin je pro vas naprosto absurdni. Vzdyt ani za komunistu jste netrpel hlady, a kapitalismus je preci tisickrat lepsi...
Nejsem zemědělec, nejsem ekonom. Musím ale reagovat na některá obecnější témata.
> Francie je opět jednou z hlavních brzd.
Francie dělá to, co je dobré pro Francii. To je logické. Ano, také jsem si ještě před nějakou dobou myslel, že je možné, aby "všichni v EU kopali za EU", ale došel jsem k závěru, že to možné není, že společné evropské tržní hospodářství je nerealizovatelné a že je čas celé slavné EU udělat pápá. Pořád slyším kecy typu, že když se EU bude dařit (a my do ní budeme nějak integrovaní), tak se bude dařit i nám. No jo, ale co až se přestane dařit?
> zemí třetího světa, které nemají v podstatě jinou možnost vydělávání peněz, než prodávání zemědělských produktů. Prodávat však nemají kam, protože Evropa (EU) i USA své zemědělce hýčkají
Nemají kam prodávat? To mají v Africe jídla tak moc, že ho musejí nutně vyvážet?
> Evropský zemědělec vyrobí produkt draze, ale stát (resp. EU) mu dá tolik peněz, aby si mohl dovolit jej prodat za přijatelnou cenu.
Nutno podotknout, že si v EU nejsme všichni rovni a týká se to jen některých států...
Zároveň se ptejme, proč třeba v té Africe vyrábějí levněji (kdybychom naše zemědělce nahnali do chatrčí a dali jim dolar na den, tak by jistě byli také "levní" -- opravdu skvělé) a jestli budou levní i v budoucnu.
> Dalším nástrojem jsou dovozní cla, která jsou nastavena tak, aby výrobkům dováženým do EU navýšily cenu nad ceny místních výrobků.
Všemožné levné a "kvalitní" výrobky (libovolného druhu) dovezené z Asie myslím nutnost dovozních cel docela pěkně obhajují...
> a pak jim naše jídlo vozíme jako humanitární pomoc.
Bohužel. Osobně nejsem Afričanům (Indům, ...) ochoten přispívat v současné době na nic jiného, než jsou prezervativy (v případě zájmu kastrační nástroje -- nepředpokládám zájem). Až pak se můžeme bavit o nějakém jídle.
> Místo toho bychom měli nechat je, aby nás zásobovali potravinami. V Evropě by zůstaly jen specializované výroby. Regionální speciality, které by díky malým objemům mohly být vyráběny a prodávány za tržní cenu.
Aha, takže jídlo bude z Afriky, produkty průmyslu budou z Číny a zbytek věcí bude z Indie. A my, v Evropě, tady budeme žít z čeho? Jaké jsou příklady těch regionálních specialit?
Jasně, třeba bychom mohli být všichni právníci, sociologové, psychologové, ekonomové a případně ještě ekologičtí aktivisti... Bezva!
Ani argument, že Evropa a USA mohou prosperovat díky výzkumu, neobstojí. Zaprvé, bez možnosti praktického využití ten výzkum dlouho neudržíme, zadruhé, není důvod, aby nás (v případě realizace té katastrofy, kterou popisuješ jako dobrý plán) Indie nebo Čína v tom výzkumu hravě nepřekonala.
Četl jsem jej minimálně třikrát: poprvé ve chvíli, kdy vyšel, podruhé před mou reakcí a potřetí v průběhu reagování.
A neinterpretuji ho jako obhajobu politiky EU. Přečti si mou reakci znovu.
V Africe, Indii a dalších "rozvojových" státech je problém hlavně v tom, že se tam násilím roubuje něco, co se u nás vyvíjelo desítky až stovky let. Oni měli vlastní kulturu a vlastní vývoj.
Může mi někdo říct k čemu jsou dětem v Súdánu 2 mobily na osobu, když tam nejsou vytvořeny principy školství, zásady průmyslu a tak podobně?
U nás se princip myšlení od dob feudalismu také docela slušně změnil. a nebylo to z generace na generaci, jak se to snažíme provést v těchto zemích. Stačí se podívat na náš vývoj po revoluci. --- My nemáme zas až takový skok, co se týče potřebného vývoje a přece naši rodiče mají docela slušný problém při adaptaci na nové technologie a postupy. A to vůbec nemluvím o tom, co se týče problémů rozvoje cítění společnosti atd. To prostě nejde udělat ráznaráz.
> My nemáme zas až takový skok, co se týče potřebného vývoje a přece naši rodiče mají docela slušný problém při adaptaci na nové technologie a postupy.
Mícháš dohromady několik zcela nesouvisejících věcí. Starší lidé mají obecně větší problém s učením a hlavně se jim do nějakých změn už ("na stará kolena" ) moc nechce.
Také si nemyslím, že by tady v (Československu nebo Česku) společenských revolucí bylo tak málo. Za posledních sto let byly zhruba čtyři (válka + první republika, válka, komunismus, postkomunismus), což dává jednu revoluci za tu tvou zmiňovanou jednu generaci. Všechny zamíchaly myšlením společnosti velmi zásadním způsobem.
A když vidím nějaký dokument o afrických černoších, co sice žijí v chatrčích a pro vodu chodí kilometry daleko, ale a zároveň spokojeně koukají na televizi a vyťukávají esemesky, musím se zeptat: jaká revoluce?
(V každém případě dodávám, že společenská revoluce není o technologiích.)
> (V každém případě dodávám, že společenská revoluce není o technologiích.)
... i když občas nějaké party buzerantů mají tendence tvrdit opak. Obvykle tím ale jen samy sobě i svému okolí "zdůvodňují" své nedostatky. Například: "Achich, kvůli tomu zlému, špatnému, fašistickému, židovskému, zednářskému a imperialistickému Internetu se vůbec nesetkávám s přáteli, jen jim píšu na ICQ (doplňte libovolnou obdobou službu). Achich, achich, jsem nejubožejší z ubohých."
Ani argument, že Evropa a USA mohou prosperovat díky výzkumu, neobstojí. Zaprvé, bez možnosti praktického využití ten výzkum dlouho neudržíme
Tohle je asi bohužel pravda. Výzkum má šanci tehdy, pokud se objeví potřeba něčeho nového. Příklad: jakmile bude ve světě pocit, že docházejí zásoby ropy, pojede výzkum alternativního pohonu automobilů na plné pecky. A vynález bude následovat velmi brzy. Dokud však ropa je, nikdo nedonutí nikoho měnit zaběhnuté praktiky a hlavně pohodlné zisky.
Na druhou stranu je třeba, aby výzkumná střediska byla v pohotovsti. Nemohou vznikat na zelené louce. V době klidu toho moc neprodukují, ale jakmile nastane krizová situace, vychrlí spoustu nových nápadů. Proto se musí udržovat.
> Na druhou stranu je třeba, aby výzkumná střediska byla v pohotovsti. Nemohou vznikat na zelené louce.
Nemusejí vznikat na zelené louce. Stačí prozačátek převzít to, co má zatím Západ.
Stačí prozačátek převzít to, co má zatím Západ.
Budeš se divit, na jaké úrovni jsme měli výzkum v některých oborech. Například tvářecí technika (významné odvětví pro průmysl - včetně zbrojního) byla na takové úrovni, o jaké se na Západě ani nesnilo. Vím co píšu - výsledky výzkumu měly výsledek v dodávce celého zařízení speciální techniky do velkých závodů USA, na čemž jsem se osobně podílel.
...dodávce celého zařízení speciální techniky do velkých závodů USA ...
ja jsem strojar a proto vim, ze to nelze precenovat. Americane jsou barbari, napr. jejich elektromotory byly odjakziva 3 x tezsi nez ty z Evropy. Neni divu, ze kupovali zahranicni vyrobky. Solidni strojarinu USA nikdy nemelo, staci se podivat do nejake firmy , same nemecka nebo slovanska jmena. Americane se od konce 60 let citi hlavne jako manageri.
Solidni strojarinu USA nikdy nemelo, staci se podivat do nejake firmy
+ 1 moje řeč
ČR jsem samozřejmě počítal jako Západ.
Francie dělá to, co je dobré pro Francii. To je logické. Ano, také jsem si ještě před nějakou dobou myslel, že je možné, aby "všichni v EU kopali za EU", ale došel jsem k závěru, že to možné není, že společné evropské tržní hospodářství je nerealizovatelné a že je čas celé slavné EU udělat pápá. Pořád slyším kecy typu, že když se EU bude dařit (a my do ní budeme nějak integrovaní), tak se bude dařit i nám. No jo, ale co až se přestane dařit?Vycházejme z reality. V EU jsme a ještě asi dlouho budeme. A i kdybychom nebyli, tak zbytek EU se z toho nepodělá. Jinými slovy - Francie je v tomto ohledu brzda celé Evropy, protože prostě většina Evropy v EU je (a řídí se idiotskými pravidly, která Francie zuby-nehty brání).
Nemají kam prodávat? To mají v Africe jídla tak moc, že ho musejí nutně vyvážet?Dá se říct, že ano. Jídlo samotné je totiž nespasí. Především potřebují peníze, aby za ně mohli vybudovat infrastrukturu, která by jim umožnila normálně fungovat. Tuny nesklizeného obilí jsou jim k ničemu.
Říkám snad něco jiného? Vždyť přímo v zápisku píšu, kolik toho spolkne sama Francie. Btw, ta pravidla jsou pro všechny stejná a v tomto ohledu jsme si tedy rovni. Akorát některé státy mají více nevýdělečných zemědělců než jiné.Evropský zemědělec vyrobí produkt draze, ale stát (resp. EU) mu dá tolik peněz, aby si mohl dovolit jej prodat za přijatelnou cenu.Nutno podotknout, že si v EU nejsme všichni rovni a týká se to jen některých států...
Zároveň se ptejme, proč třeba v té Africe vyrábějí levněji (kdybychom naše zemědělce nahnali do chatrčí a dali jim dolar na den, tak by jistě byli také "levní" -- opravdu skvělé)No a? Nevidím v tom argument, proč od nich nekupovat. Nikde nepíšu, že bych hnal zemědělce do chatrčí. Já evropským zemědělcům nezazlívám, že vyrábějí draze - v zápisku uvádím příčinu tohoto stavu - jen konstatuji, že je blbost tento stav neefektivní výroby dále podporovat na úkor naší vlastní prosperity v jiných oblastech.
Aha, takže jídlo bude z Afriky, produkty průmyslu budou z Číny a zbytek věcí bude z Indie. A my, v Evropě, tady budeme žít z čeho? Jaké jsou příklady těch regionálních specialit?Žít budeme z toho, z čeho žijeme z větší části už teď, tj. z aplikovaného vývoje a výzkumu, sektoru služeb atp. Jaký má smysl za těžké prachy udržovat v chodu odvětví, ve kterých nás už jinde dávno předehnali? Je to neúčinné, svazující a poškozuje to obory, ve kterých stále ještě máme navrch. Copak myslíš, že když budeme dále dotovat francouzské zemědělce, jejichž výrobky nikdo nekupuje, tak tím zabrzdíme průmyslový vzestup Číny? Příkladů regionálních specialit je hodně. Namátkou alkohol.
Jasně, třeba bychom mohli být všichni právníci, sociologové, psychologové, ekonomové a případně ještě ekologičtí aktivisti... Bezva!Takže si chceš pěstovat ve skleníku zemědělce, aby nám ten ohrožený druh nevymřel? Každému dáme traktor a políčko, na konci sezóny zaplatíme kapesné, on ty svoje brambory vysype do kanálu a příští rok znovu?
Ani argument, že Evropa a USA mohou prosperovat díky výzkumu, neobstojí. Zaprvé, bez možnosti praktického využití ten výzkum dlouho neudržíme, zadruhé, není důvod, aby nás (v případě realizace té katastrofy, kterou popisuješ jako dobrý plán) Indie nebo Čína v tom výzkumu hravě nepřekonala.Takže co konkrétně navrhuješ ty? Zavřeme se v Evropě na dvojitý západ, Číňany a jejich nudle zakážeme a budeme si pěstovat mrkev jen na svém písečku?
Takže co konkrétně navrhuješ ty? Zavřeme se v Evropě na dvojitý západ, Číňany a jejich nudle zakážeme a budeme si pěstovat mrkev jen na svém písečku?Jsem pro. Nerad kadmium.
Vycházejme z reality. V EU jsme a ještě asi dlouho budeme. A i kdybychom nebyli, tak zbytek EU se z toho nepodělá. Jinými slovy - Francie je v tomto ohledu brzda celé Evropy, protože prostě většina Evropy v EU je (a řídí se idiotskými pravidly, která Francie zuby-nehty brání).
Ano, těžko si lze představit, že v dohledné době nebudeme v Unii, je to realita, jak jsi řekl. A pravděpodobně je to (pro nás) smutná realita.
Frantíci možná jsou brzdou Evropy. Otázkou ale je, kdo ji sešlápl.
Dá se říct, že ano. Jídlo samotné je totiž nespasí. Především potřebují peníze, aby za ně mohli vybudovat infrastrukturu, která by jim umožnila normálně fungovat. Tuny nesklizeného obilí jsou jim k ničemu.
Ano, samotné jídlo je nespasí. Takže potřebují ještě vodu, silnice, nemocnice, školy, kinoteátry a pobočky Mc Donald's...
Ovšem já neřekl, že je jídlo spasí. Já jen řekl, že chtějí exportovat něco, co sami nemají. A peníze (v současné době) pro obchody uvnitř země tolik nepotřebují. Ani v mnoha částech Afriky nemají velký význam. Buď tam obchod vůbec není (k jídlu je to, co si kdo uloví) nebo je směnný.
No a? Nevidím v tom argument, proč od nich nekupovat. Nikde nepíšu, že bych hnal zemědělce do chatrčí. Já evropským zemědělcům nezazlívám, že vyrábějí draze - v zápisku uvádím příčinu tohoto stavu - jen konstatuji, že je blbost tento stav neefektivní výroby dále podporovat na úkor naší vlastní prosperity v jiných oblastech.
Jenže ty jsi patrně nepochopil, co jsem řekl. Oni žijí teď v chatrčích a vyrábějí za pár šupů. Ale až budou naším jediným zdrojem jídla, vylezou z chatrčí a řeknou si o nějakou pěknou sumičku, takže ve výsledku budou stejně drazí nebo ještě dražší než ti naši evropští zemědělci. To už ale nám může být jedno, protože buď budeme kupovat drahé jídlo od nich, nebo umřeme hlady. Jiná cesta není.
Žít budeme z toho, z čeho žijeme z větší části už teď, tj. z aplikovaného vývoje a výzkumu, sektoru služeb atp. Jaký má smysl za těžké prachy udržovat v chodu odvětví, ve kterých nás už jinde dávno předehnali? Je to neúčinné, svazující a poškozuje to obory, ve kterých stále ještě máme navrch.
Kolik procent lidí v tom výzkumu dělá? Pět? Je to jedno, i kdyby dvacet... Co ti ostatní? Ti taky půjdou zkoumat a vyvíjet? Nebude trh poněkud přesycen?
A služby prosperují jen tehdy, mají-li lidé dost peněz (tj. jsou schopni zaplatit minimálně své základní potřeby, jako je jídlo nebo bydlení). Což si lze jen těžko představit, kdybychom tady měli samé výzkumníky a vývojáře... Ale dobře, i kdyby tady byli. Z koho bychom peníze dolovali, kdyby byla výroba v Číně, Indii nebo Africe? Proč by výrobci měli chtít výzkum provádět tady? Mohou si jej přece udělat sami. Třeba ne hned, ale za pár let by naše zkušenosti s klidem dohnali.
Neumím si představit tu katastrofu, kdyby se naše ekonomika soustředila jen na jedno odvětví. A je jedno, je-li to finančnictví, výzkum nebo síť montoven.
Copak myslíš, že když budeme dále dotovat francouzské zemědělce, jejichž výrobky nikdo nekupuje, tak tím zabrzdíme průmyslový vzestup Číny?
Nevidím důvod dotovat Frantíky. Stejně jako nevidím důvod být užitečný idiot Číny.
Příkladů regionálních specialit je hodně. Namátkou alkohol.
Alkohol? Opět jsme zase u problému: proč by alkohol nevyráběli i jinde (a třeba levněji)? A jaké jsou další příklady? Alkohol je sice fajn, ale to by těch celých šest nebo sedm miliard muselo být dvacet hodin denně ožralých, aby se tím Evropa uživila...
Takže si chceš pěstovat ve skleníku zemědělce, aby nám ten ohrožený druh nevymřel? Každému dáme traktor a políčko, na konci sezóny zaplatíme kapesné, on ty svoje brambory vysype do kanálu a příští rok znovu?
Úplně to překrucuješ.
Takže co konkrétně navrhuješ ty? Zavřeme se v Evropě na dvojitý západ, Číňany a jejich nudle zakážeme a budeme si pěstovat mrkev jen na svém písečku?
Není třeba zavírat na dvojitý západ; stačí si jen dobře rozmyslet, kdy a komu ty dveře otevřeme...
Nevidím důvod dotovat Frantíky. Stejně jako nevidím důvod být užitečný idiot Číny.A co konkrétně se ti tedy na mém nesouhlasu se zemědělskými dotacemi v EU (které jdou z většiny do Francie) nelíbí? (O Číně, která se nedá označit za rozvojovou, jsem tam vůbec nemluvil.) Na zbytek nějak nemám sílu reagovat, nemá to cenu. Každý si mele svou...
> A co konkrétně se ti tedy na mém nesouhlasu se zemědělskými dotacemi v EU (které jdou z většiny do Francie) nelíbí?
Mýlíš se, ani já nejsem příznivcem dotací. A už vůbec ne takových, které z tak velké části spolkne jediná země. Vždyť jsem řekl, že "nevidím důvod dotovat Frantíky"...
Viz #58 a ten odkaz k povodním. Další připomínky prosím konkrétněji.
Máš to nějaké pomotané, Lojzíku.
Nevím, jak a kde jsi přišel na to, že "volný trh" musí znamenat "globální volný trh". Příp. by mě zajímalo, zda si myslíš, že "volný trh" nebo ten tvůj "globální volný trh" existuje.
Tak tohle bylo víc než trefné. Bohužel.
tím pádem se bude vyrábět tam kde je to nejlevnějšíProboha a to je špatně? Čeho se ještě nedočkám. Nebo snad globální volný trh upírá lidem přirozené právo vyrábět neefektivně šmejdy a prodávat je za draho?
Poslední dobou mi to připadá, že nikomu nejde o to, efektivně vyrábět kvalitní produkty, ale efektivně vyrábět kvanta šmejdů a polotovarů, jen aby to hodně vyneslo. To je daň za globalizaci. ;)
Vývoj v oblasti elektroniky tomu plně odpovídá --- kde jsou ty doby, kdy televize vydržela 30 let, dnes má co dělat, aby vydržela 5 let. :) Při honbě za efektivitou se stalo více méně to, že stovky skladačů kompů si nechávají všechno vyrobit ve 3 velkých továrnách. --- Jak potom může vypadat rozdíl v kvalitě jednotlivých značek?
Je to něco podobného, jako kdybychom vyráběli operační systémy v jedné hale. -- Jednu šichtu budu programovat Windows, druhou šichtu Linux, třetí šichtu třeba QNX. Jaký by byl asi rozdíl mezi jednotlivými OS mimo názvu a malých odchylek?
Ano, dokázal bych si představit. Jedna nám doma pořád ještě funguje jako záložní. --- Jediný rozdíl je ten, že nemá dálkové ovládání a má jen 8 programů. --- Nové jsme měnili už několikrát, protože prostě odešly a opravovat je němělo smysl kvůli ceně opravy. ;)
Davaj v ty novy lepsi hokej? Vyhrajou vzdcky nasi?
Obraz je ostřejší, hezčí, méně unavuje oči. Navíc se v současné době (nejen) sportovní přenosy dávají na 16:9, což na 4:3 není ideální.
Tak trochu ze strany toho zemědělství, řetězců a zpracovatelů.
Taťka pracoval na všech třech frontách, teď končí se zemědělstvím jakožto chovatel králíků na maso.
Dle našich norem není králík hospodářské zvíře, proto neexistují žádné dotace. V současné době je výkupní cena stanovena na 35 Kč/kg, náklady na produkci jsou 42 Kč/kg a prodej v supermarketu je 170 Kč/kg.
Na legální prodej masa potřebujete jatka, jatka jsou jediná v republice na králíky. Vybavení a vystavění jatek je investice cca 5-10 mil. Kč. Návratnost pro středního chovatele (cca 1500 - 2000 králíků za turnus - 9 týdnů) je cca 20-30 let, pokud bude mít komu prodávat.
Známý od nás z města, který má restauraci, tak jezdí na maso do Havlíčkova Brodu, protože říká, že u nás se dobré české maso nedá sehnat, 80% je dovoz přemrzlého masa z Číny a jiných asijských republik. Zeleninu na oblohu téměř nemůže sehnat, protože musí koupit od velkoobchodu např. bednu rajčat, že kterých použije na oblohu třeba kilo, zbytek je vhodný max. na salzu. A tak dále a tak dále.
Jako zemědělec musíte splňovat stovky nařízení a předpisů a na druhou stranu musíte plnit výkupní ceny. Samozřejmě, můžeme to udělat tak, že zemědělství přesuneme úplně někam jinam, ale zemědělství je potřeba mít diverzifikované. Když přesuneme zemědělství do Afriky a bude tam špatný rok na úrodu, tak není hladomor "jen" v Africe, ale po celém světě. A lidé jíst musí, je to jejich životní nutnost.
A když tady zrušíme zemědělství, co ti lidé budou dělat? Vzhledem ke zvyšování efektivity výroby, kdy se propaguje styl 1 inženýr a 1 opravář na halu, tak ti lidi budou v kancelářích. A to jak na úřadech, tak ve firmách. Aby tito lidé vykazovali nějakou činnost, bude se jim muset vymyslet nějaká práce. Jediná práce úředníka, jak na úřadu tak ve firmě, je vyplňovat lejstra. A jsme u problému na který nadává kdekdo, proč je tolik papírování? Aby ti lidi měli vůbec co dělat a nedostávali peníze za úplné nic a nebo aby nepomřeli hlady, protože by pro ně žádná práce nebyla.
Otázka to není vůbec jednoduchá. Říká se sice v jednoduchosti je krása, ano to je, ale prostě tento problém nemá jednoduché řešení. --- Leda zahodit počítače, automatizaci a nahnat většinu lidí z kanceláří zpátky do výrobních hal a na pole. ;) --- Což se samozřejmě úplně všem bude zamlouvat. :D
Ještě bych dodal. Pokud dotace, tak všichni stejným dílem nebo je zrušit úplně. To, že protežuji jen nějakou skupinu nic nevyřeší. :)
Je pravda, že je blbost, aby litr mléka stál 7 Kč, když litr balené vody stojí 5 Kč.
> Samozřejmě, můžeme to udělat tak, že zemědělství přesuneme úplně někam jinam
To by byla naprostá katastrofa. Neexistuje žádný důvod, proč bychom se měli ochotně zbavovat zemědělství, a už vůbec neexistuje důvod, proč by o tom, zda někde zemědělství bude nebo nebude, měla rozhodovat nějaká hlava pomazaná.
Ať už je to zemědělství nebo výroba čehokoli, vždy je špatné, jak jsi řekl, záviset na jediném zdroji (a to zejména, pokud jej nemůžeme ovládat). Nejde jen o to, jestli bude nebo nebude v nějaké Africe úroda, ale třeba i o to, že ani Afričané nebudou neustále levná pracovní síla, kromě toho by nás mohli snadno vydírat -- a my se buď necháme, nebo nenecháme. A pokud se nenecháme, tak budeme mít hlad, takže je jen otázkou času, kdy se necháme...
Nemáme zásoby ropy, ale s tím bohužel nic nenaděláme. Zemědělství ale mít můžeme a měli bychom jej mít. Není důvod se ho zbavovat. Naopak bychom jej měli podporovat a chránit alespoň před zemědělci z jiných kontinentů.
nadhodil jste radu otazek a take spravne uvedl, ze neznate odpovedi.
Jednu bych vedel, ale rada lidi se zas bude smat a nebo nadavat - co to takhle vsechno nechat na trhu. Ten to zaridi, ti kteri produkuji kraliky za netrzni ceny zbankrotuji a najdou si nejake jine zamestnani. Doporucil bych v zacatcich jeste zhasnout.
Zitra mame 1. kvetna - svatek prace. Oslavme tento den jinak nez drive - namalujme si transparent - 'At zije volny trh', nebo 'smrt regulaci a pravdolasce' a vyjdeme na namesti.
s prognostickym pozdravem
....
Z příspěvku jsem nepochopil, zda je myšlen vážně nebo ironicky.
Opravdu si myslíte, že cílem zemědělství je produkovat potraviny za co nejnižší ceny? Já Vám nevím, ale podle mne je docela slušný rozdíl mezi nákupem stroje na soustružení šroubků a pěstováním plodin a chovu zvěře.
Nevím, jak by si tady lidé mohli nakupovat dražší a kvalitnější potraviny, když tady v kraji patří mezi nejvyšší příjmovou skupinu státní úředník se státem garantovaným platem.
A můžete mi teda říct, co ti lidi budou dělat, když zemědělské výrobky neprodají a opravdu všichni dělat v průmyslu, či v kancelářích nemohou, protože by to nikdo nekupoval?
Trh opravdu není odpověď na všechno. :) Trh funguje dobře u průmyslu, služeb. Trh nefunguje u věcí strategického významu. --- Voda, elektřina, plyn, ropa, vzduch a i u toho zemědělství je to problém, když necháme trh dělat si co chce. Ono je to nádherně vidět u burzy s elektrickou energií. Od té doby se cena zvýšila několikrát a člověk to stejně musí zaplatit, jinak nevyrobí, neuvaři, nezatopí atd.
Z příspěvku jsem nepochopil, zda je myšlen vážně nebo ironicky.Á, nováček na abclinuxu. Tak vás představím: dad je známý troll a rozhodně to míní ironicky.
Trh opravdu není odpověď na všechno. ...Já bych to řekl trochu jinak: trh je odpověď, pouze pokud žádnou lepší nemáme. Nebo ještě jinak řečeno, jako parafráze známého rčení pana profesore: Trh vyřeší vše, ale to řešení není (se současnou úrovní ekonomické vědy) předvídatelné a může se výrazně odchylovat od našich představ.
Skoro se mi chce napsat, že tohle je hodnocení od toho pravého. Myslel jsem, že v demokracii má mít každý právo vyjádřit své názory, aniž by ho někdo opatřoval etiketou. BTW, pan profesor má buď mezery ve vzdělání, nebo se jako obvykle chlubí cizím peřím.
Myslel jsem, že v demokracii má mít každý právo vyjádřit své názory, aniž by ho někdo opatřoval etiketou.Odkdy a na základě čeho? Možná mi něco uniklo, jelikož ale toto právo je běžně porušováno, tak o tom docela pochybuji.
BTW, pan profesor má buď mezery ve vzdělání, nebo se jako obvykle chlubí cizím peřím.Tak souvislost tohoto odkazu s oblíbeným výrokem Václava Klause (ať už autentickým nebo ne) "trh vyřeší vše" mi nějak uniká.
Myslel jsem, že jedinec běžně se honosící titulem demokrat a svobodně smýšlející člověk nemá potřebu ukazovat na druhé ve smyslu, a vy zas bijete černochy.
Souvislost toho odkazu je prostá - Klasu pronesl "velkou myšlenku", že lidé nejsou schopni domyslet důsledky svého jednání ("řešení není předvídatelné a může se výrazně odchylovat od našich představ"). Bohužel ji jaksi dávno před ním pronesl někdo jiný, a dokonce ji navíc i teoreticky zdůvodnil.
Myslel jsem, že jedinec běžně se honosící titulem demokrat a svobodně smýšlející člověk nemá potřebu ukazovat na druhé ve smyslu, a vy zas bijete černochy.Tak teď už tomu vůbec nerozumím, co konkrétně je tím míněno? A kdo?
Souvislost toho odkazu je prostá - Klasu pronesl "velkou myšlenku", že lidé nejsou schopni domyslet důsledky svého jednání ("řešení není předvídatelné a může se výrazně odchylovat od našich představ").Ovšem tuto myšlenku nepronesl Klaus, ale já! (A nikterak si nemyslím že bych byl první nebo dokonce geninální) Klaus pronesl jen tu větu předtím a ten zbytek si u něj nedovedu představit. Naopak: vyznává názor že makroekonomické předvídání je nejen možné, ale i reálné v současné době. Já jsem pouze využil toho, že tvrzení "Trh vyřeší vše" je (jako většina politických sloganů a bohužel i argumentů) založen na určitých implicitních předpokladech, které ovšem nejsou nikde dané. V tomto (typickém) případě pak obě strany (pro zjednodušení: pravá i levá) jaksi automaticky předpokládá, že pod pojmem "vyřeší" se míní "vyřeší k naší spokojenosti, podle našich představ o řešení". No a (mimo jiné) tyto představy se diametrálně liší. Výsledkem pak je, že se zde lidé hádájí bez jakékoliv šane na nějakou smysluplnou argumentaci.
Označil jste pana dada jako trolla. Nic ve zlém, už jsem jeho příspěvků četl poměrně hodně a mému chápání onoho termínu jeho chování nějak neodpovídá. Nemám pocit, že by tu záměrně "destruoval" diskusi ala PT. Takže když jste mu "lípl" tuhle nálepku (etiketu), z mého pohledu to bylo značné porušení oněch vznešených hodnot, jimiž se stoupenci pravice tak často prsí. Možná jsou některé jeho příspěvky méně srozumitelné, nepochopené nebo vás vytáčejí, ale domníval jsem se, že se přes to dokážete přenést.
A co se týče onoho výroku, slovo "parafráze" mám zafixováno spíše ve významu "pokus o volnou citaci". Toliko ke komunikačnímu šumu.
Nemám pocit, že by tu záměrně "destruoval" diskusi ala PT.Ten pocit mám prakticky pořád. No, vyjímečně občas napíše něco co má význam. Jinak ale jsou to jen flamebaity nebo nadávky ostatním.
Takže když jste mu "lípl" tuhle nálepku (etiketu), z mého pohledu to bylo značné porušení oněch vznešených hodnot, jimiž se stoupenci pravice tak často prsí.A jaké to jsou vznešené hodnoty a jak byly porušeny?
Možná jsou některé jeho příspěvky méně srozumitelné, nepochopené nebo vás vytáčejí, ale domníval jsem se, že se přes to dokážete přenést.To je skutečně zajímavé, jak dokážete někoho trpělivě obhajovat jenom proto, že stojíte na stejné straně barikády (nebo si to alespoň myslíte). Nuže, když může dad každého označit za pitomce, já vás můžu klidně všechny označit za pokrytce. Pokud je můj příspěvek méně srozumitelná, nepochopený nebo vás vytáčí, tak se přes to snad dokážete přenést. Tedy, záleží na tom jaké vznešené hodnoty máte.
V současné době je výkupní cena stanovenaTohle bude asi ten kámen úrazu "výkupní cena je stanovena" je totiž značně netržní prostředí. Problém je v tom, že zpracovatelů zemědělských plodin je málo (typicky 1 na obor). Pokud by nějaký zpracovatel dával za litr mléka o korunu víc, tak madeta přijde na buben, jenže takový zpracovatel se neudrží, protože nemá nasmlouvané dodávky se supermarketama, které dodavatele tlačí s cenou k zemi.
Jenže 1 dodavatel na obor je důsledkem globalizace trhu a tlaku na maximální efektivitu při co nejnižších nákladech bez ohledu na kvalitu a zkracování vzdáleností. :)
U supermarketů jsou i takové vychytávky jako regálovné, listovné a tak podobně. :) (Dodavatel platí řetězci za to, že jeho výrobky se objevují v portfoliu řetězce, případně že se vůbec pak objeví v regálu na prodejně)
Obchodním řetězcům vyhovuje mít jednoho dodavatele na danou skupinu produktů. :) A po té, co byly téměř zlikvidovány malé obchody s potravinami, tak lidé stejně moc na výběr nemají. ;)
Obchodním řetězcům vyhovuje mít jednoho dodavatele na danou skupinu produktů.Hmmm, proto má třeba Kaufland každý týden máslo od jiného výrobce
Výjimka občas potvrzuje pravidlo. :)
Tohle rčení či co je to jsem nikdy nepochopil. Co se tím chce říct?
Je to něco jako "protože prostě proto". Jen je to politicky korektnější.
Mno, nechtěl jsem to vidět až tak černě, jak se to jevilo po tom, co jsi mi odpověděl a tak jsem googlil a vygooglil jsem
http://www.phrases.org.uk/meanings/exception-that-proves-the-rule.htm,
kde se to probírá.
Dle našich norem není králík hospodářské zvíře, proto neexistují žádné dotace ...Pokud králík není hospodářské zvíře, co tedy je? Divoké zvíře? Pak by stačilo, aby se chovatel dal k myslivcům, králíky sřílel puškou a prodával jako zvěřinu
Já tady sleduji už vícenásobný příspěvěk ohledně tlaku na ceny za každou cenu.
Ono je potřeba si uvědomit, že když našim zemědělcům šikovně naznačíme, že jednak musí splňovat milión nařízení, předpisů a vyhlášek, které jim skara prodraží jejich výrobu, osladíme to pokud možno ještě dalšími nařízeními z EU, kde budou muset zainvestovat, a dáme jim nižší dotace, než státy v okolí, pak vlastně likvidujeme zemědělství.
Peníze nejsou všechno. Už dnes je problém sehnat trochu kvalitní potraviny.
Je sice hezké vše zlikvidovat za cenu dočasně trochu levnějšího zboží XY (to slovo dočasně si uvědomte), ale otázkou je, zda to není podřezávání si vlastní větve, na které sedíme. Jasan, zbavíme se tedy zemědělců, protože momentálně Čína, nebo Polsko doveze levnější to, či ono. Pak se zbavíme kamenných obchodů, protože nejsou schopni prodávat za cenu, co internetový obchod, byť je rozdíl jen pár procent. Můžeme se zbavit úplně všeho, no problem.
Ale pokud dohlédnete za šustění bankovek, které mimochodem nejsou ničím jiným, než papírkem bez hodnoty, pokud by jim nikdo nevěřil. Tak pokud za to dohlédnete, tak zjistíte, že určitá soběstačnost v potravinách je klíčová a kritická v okamžiku, kdy bude zle. Máme se už dlouho moc dobře, abychom to docenili, ale v případě skutečné krize přesahující tu ekonomickou to velmi oceníme. Navíc totální závislost na druhých státech ve všem nás činí značně vydíratelnými jako národ.
Stejně tak jako potravin se teď zbavujeme všeho, co momentálně není směnitelné za velké peníze. Zbavujeme se zemědělství, vývoje, výroby, ba i vzdělání lidí a dalšího. Tahle krátkozraká politika se nám bude jednou těžko napravovat. Zato se množí sociální pracovníci za práva menšin a dětí, právníci, exekutoři, hygienici, obchodníci, a další. Otázkou je, jak dlouho budeme mít s tímto přístupem mít na to vše importovat, protože velmi brzy evidentně nebudeme mít moc co nabídnout.
bohuzel se proflakalo to obdobi 48-89. V te dobe meli vsichni marxismus na skolach a mohli se dovedet (bohuzel nikdo nedaval pozor), ze to co popisujete je jen ocekavany vyvoj, tak jak Marx nastinil. Kapitalismus _nemuze_ jinak. A jak Marx spravne popsal, ocista muze probehnout pouze revoluci. K revoluci je ovsem potreba, aby se lidem darilo hodne spatne.
A zde vidim pozitivni vyvoj. Kdyz uz zacnou zeny v okoli porcelanek rikat do televize, ze neni co dat na talir, tak uz to vypada nadejne. Jakmile se naserou zensky, tak je revoluce blizko. Jako Cesi bychom meli zachovat tradici a vyhodit ho z okna.
Člověk by si měl zvyknout, že život je sestaven ze stálých kompromisů. Jednobarevné konstrukce nefungují. -- Ať již 100% komunismus tak i 100% kapitalismus. Každý z nás je jiný, někdo rád dává bez nároků na hmotnou odměnu a málo si bere, jiný rád bere a málo dává a někoho štvou všechny možnosti. :)
bohuzel se proflakalo to obdobi 48-89
Ono se neproflákalo. Vývoj v tomto období byl naprosto logický. Kapitalismus někdy funguje dobře, jindy nikoliv (zejména v době krize), zatímco socialismus nemůže fungovat nikdy, s výjimkou počátečních fází v době obnovy hospodářství po nějaké velké válce. Ale systém, který má ve svém vínku rovnostářství a nezájem o mimořádné výkony, nemůže dlouhodobě prosperovat. Lidé upadnou postupně do průměrnosti a "usnou".
A jak Marx spravne popsal, ocista muze probehnout pouze revoluci.
Souhlas. Ale otázkou je, zda se s vaničkou nevyleje i dítě. Viz vrchní část mého přípěvku.
Jako Cesi bychom meli zachovat tradici a vyhodit ho z okna.
Velmi trefné Defenestrace jsme tu měli už v historii dvě. Bohužel následný vývoj po nich byl v obou případech katastrofální.
...který má ve svém vínku rovnostářství a nezájem o mimořádné výkony, nemůže dlouhodobě prosperovat. Lidé upadnou postupně do průměrnosti a "usnou". ...
To zni rozumne, ale moje zkusenost je takova, ze i system, ktery ma zajem o mimoradne vykony potrebuje tyto vykony prodat. Vy jste jezdil jiz v 80 letech po zapadnim svete a vidite tu situaci dnes. Pozorujete ten rozdil? Jak psal kolega nahore ... v kraji, kde je nejsilnejsi primova skupina statni urednik ..., tam konci honorovani vykonu. A tato situace je dnes napr. v Nemecku (abychom hovorili o zemi s rozvinutym post-manchester-kapitalismem) , v byvale NDR ziji dnes pouze urednici a duchodci.
V tech 80 letech jeste existovala 1/2 zemekoule, ktera se nechala Evropou, Amerikou a Japonskem tahat za nos. A kdyz bylo horko, tak se vyprovokovala valka mezi Irakem a Iranem a obema stranam zapad dodaval 7 let zbrane a oba staty mohly plati ropou. Rusko kupovalo zapadni technologii za predrazene penize a v TOS Celakovice se chodilo nabozne kolem frezky ze Svycarska, ktero usadili do klimatizovane haly. Zapadni kapitalismus si mohl hrat na honorovani vykonu, dokud nekdo platil. Ale Gorbi a Tiao-Ping rekli dost a zapadni kapitalismus dostal zapal plic.
P.S. Dneska jste na tom linuxovskem patku, tak se podivejte na zoubek tomu novemu redaktorovi, jestli ze tam bude. A poreferujte, jestli je linuxsoft na lepsi ceste.
Vy jste jezdil jiz v 80 letech po zapadnim svete a vidite tu situaci dnes. Pozorujete ten rozdil?
Máte naprostou pravdu! Rozdíl je to obrovský. Centrum dění se z podnikatelské sféry pomalu přesunuje do sféry úřednické. Celá EU je v současné době úřednický moloch, kde se přesunují kolonky položek z jednoho chlívku do druhého, samá konference, standardy, normy .. Neměl ten Klaus nakonec pravdu, když tvrdil, že se z EU stává zkostnatělý orgán? Ale ono je to podobné i v USA. Nic naplat, v 80. letech byla určitá soutěž systémů, všechno fungovalo jinak. Teď máme svobodu všichni, ale holt něčím za ni platíme ...
P.S. Linuxový pátek je až zítra . Těším se na plzeň a na dobré topinky. A pevně věřím, že je Linuxsoft na lepší cestě.
Rikate si o navrat k debate o tom, jak se pozna, ze system nefunguje. Aby za dvacet let budouci Smolikove nehlasali, ze system, ktery ma ve vinku ztotozneni cloveka s ucetni polozkou a nemilosrdne odepisuje kazdeho, kdo neni dostatecne profitabilni, nemuze dlouhodobe prosperovat.
To je demagogie. Nezlobte se. Systém, který prosperuje (na základě schopných subjektů - firem, osob ..) vytváří dostatečné hodnoty pro všechny. Vůbec to neznamená, že člověk, který není dostatečně profitabilní, je odepsaný. Zbyde totiž dostatek prostředků na to, aby se takový člověk zapojil tam, kde může, případně je o něj postaráno. Samozřejmě, že nebude jezdit v Mercedesu a každý rok létat na Seyshelly, ale bude důstojně žít. Pokud však systém fungovat nebude, tak nebude ani na tyto záležitosti. A o tom to celé je.
Pokud však systém fungovat nebude, tak nebude ani na tyto záležitosti. A o tom to celé je.
Jinak receno, dokud system funguje, tak funguje, kdyz fungovat prestane, tak nefunguje. To je sice pravda, ale neprilis uzitecna, zajimavejsi otazkou je, jestli, proc a kdy prestane fungovat.
BTW, "postarani se" o neprofitabilniho cloveka je momentalne pokladano za chybu (demotivuje to, netrzni je to a jeste se na to musi ukrast penize od tech profitabilnich) a usilovne se pracuje na odstraneni tohoto socialistickeho prezitku.
dokud system funguje, tak funguje, kdyz fungovat prestane, tak nefunguje
Přesné předpovědi vývoje hospodářství nezná nikdo; nicméně platí, že čím je liberálnější ekonomika, tím více podléhá cyklickým výkyvům a naopak - v době krize mají všichni dojem, že systém nefunguje - a je to v podstatě pravda. Teď jde o to, jaké opatření se má udělat k odvrácení těžkého dopadu na obyvatelstvo (pojištění vkladů, apod.).
Není pravda, že postarání se o neprofitabilního člověka je považováno za chybu - dokonce i z ekonomického hlediska. Existuje celý "byznys" se zdravotními pomůckami a nevím čím ještě - a ne vždy to hradí ten postižený (aspoń ne v plné výši). Moderní společnost musí umět skloubit výkon (tj. ty, kteří jsou nositeli ekonomického vývoje) s jeho uživateli (ekonomické subjekty plus všichni ti, kteří pracovat nemohou) tak, aby z rozvoje společnosti mohli profitovat všichni. Jiná věc je, aby sociální dávky a různá další opatření nebyly zneužívány a najít mechanismus, jak tomu zabránit. Ale to by bylo na jiné povídání.
Tak ja nevim, jestli by lide z tricatych a ctyricatych let souhlasili s vasim vykladem, ze neunkcnost systemu byla jen jejich (chybnym) dojmem. Uvidime, jestli tentokrat pujde o beznou korekci, druhou velkou hospodarskou krizi, nebo neco jeste vetsiho.
To je slovni teorie, malokdo si troufne v mainstreamu na ferovku napsat, ze kdo neni profitabilni, at chcipne. Faktem je, ze ale presne k tomu to smeruje a poukazy na zneuzivace, ktere jste zopakoval i vy, jsou hlavnim PR motorem.
Mohl bych vědět, co si mám představit pod pojmem "hodnoty"? Upozorňuji, že například z pohledu sociologie je odpověď mnohonásobně těžší, než na první pohled vypadá.
Jako ekonom pod pojmem "hodnoty" viděl všechno, co člověk používá - aktivně nebo pasivně a má nějaký význam. Od operačního systému, přes zachovanou přírodu po možnost cestovat a svobodně se vyjadřovat .. prostě cokoliv.
Opravdu máte pocit, že pro Křováky v buši bude mít operační systém nějakou hodnotu? Problém hodnot spočívá v tom, že jsou silně kulturně závislé, tzn. proměňují se v čase i prostoru a jsou závislé na konkrétní společnosti. Z toho plyne i zásadní problém definice někoho jako "tvůrce hodnot". Navíc vy jako ekonom přepočítáváte hodnoty vždy na peníze, což jaksi vytěsňuje řadu z nich (a rozhodně nejde jen o ty "duchovní"). Kočí v 19. století byli taktéž tvůrci hodnot, během několika málo let po nich však neštěkl ani pes.
No vidíte a zrovna to jsou hodnoty těžko přepočítatelné na peníze nebo hmotné statky. Pro mě je prostě termín "tvůrci hodnot" silně problematický. Ten, kdo je dnes za ně označován, může být zítra - bráno čistě ekonomicky - silnou přítěží. Viz naši skláři - ještě včera rodinné stříbro naší ekonomiky, o němž se dětičky učily na školách spolu se Škodovkou a českým pivem, dnes je značná část z nich z pohledu řady daňových poplatníků leda přítěží sociálního systému. A to nemluvím o situaci, kdy se časem zjistí, že ve své době vyzdvihovaní "tvůrci hodnot" napáchali svou činností nedozírné škody, zničili neobnovitelné zdroje a znemožnili jejich mnohem rozumější využití v budoucnu. I tady mě napadá hnedle příklad, a to DDT nebo lobotomie.
No vidíte a zrovna to jsou hodnoty těžko přepočítatelné na peníze nebo hmotné statky.Ani ne - i ten Mozart a Bach byli z něčeho živi...
Kapitalismus bude fungovat jen do doby, dokud budou relativně volně dostupné zdroje a bude prostor pro růst. Bohužel obojí se poměrně rychle začíná vyčerpávat.
Nespletl jste se? Kdybyste z první věty udělal doplňovačku vypodtržítkováním jejího prvního slova, vyloženě by se tam hodila prvobytně pospolná společnost. Ta jako jediná měla zároveň relativně volně dostupné zdroje (jejihž využívání záviselo pouze na jejím vlastním zájmu o ně) a zároveň prostor pro růst. Všechny další politické a ekonomické systémy řeší situace, kdy alespoň se jedno z toho vyčerpalo. Kapitalismus je mezi nimi tak úspěšný podle mě díky tomu, že věrně kopíruje přírodní princip minima potenciální energie, a tudíž potřebuje nejméně na svůj vlastní provoz.
Ropa, zemní plyn, uhlí, uran, voda, vzduch/kyslík (pro spalování), nerostné bohatství. Zajímalo by mě, co z toho se v posledních sto dvě stě letech vyčerpalo, a chudák kapitalismus se s jeho ztrátou musel tak těžce vyrovnávat. Ono je důležité to slovo relativně, tj. poměrně. To, že některé z těchto surovin kupuje jeden stát od druhého, neznamená, že je ten druhý nezískává fakticky zadarmo prostou těžbou/odčerpáváním z přírody. Naopak prvobytně pospolná společnost, tj. ta z doby kamenné, disponovala značně omezenými zdroji a musela si vymyslet mechanismy (= kulturu), jak s nimi vycházet. Viz dodnes žijící zbytky kmenů jihoamerických indiánů v pralesích Amazonie. Změna nastala s objevem zpracování prvních kovů. Kapitalismus je naopak příkladem naprosto bezbřehého a v historii lidstva zatím bezprecedentního vyčerpávání (chce se říct drancování) všech dostupných přírodních zdrojů. Růstem se v rámci ekonomiky myslí zvyšování produktivity, o níž nás neustále ekonomičtí odborníci ujišťují, že má téměř nezměrné rezervy.
Dovolím si nesouhlasit. Dnešní evropská společnost je k přírodě šetrnější, než kdykoliv dříve a to proto, že se už dostala daleko za stadium "boje s přírodou". A to i přes veškerou spotřebu fosilních paliv. Je to díky tomu, že v současné době se netěží z přírody 100 % těžitelných zdrojů, a to díky kombinaci toho, že dnes umíme vytěžené zpracovat mnohem efektivněji, než v minulosti, ne každý zdroj se vyplatí těžit (hle, vliv trhu :-P), díky levné dopravě je možné těžit tam, kde to nadělá méně škody (například dřevo v tajze) a v neposlední řadě si umíme zdroje odříci, protože myslíme na své vlastní prostředí a aby zbylo i na naše děti (vliv ekologického hnutí).
To, že se dřívější společnosti chovaly ke zdrojům zdánlivě šetrněji je pouze optický klam daný dřívější nízkou hustotou obyvatelstva. Vizte limity velikosti historických měst, historické okolnosti odlesnění Středomoří nebo třeba vliv příchodu člověka na Americké kontinenty na místní biodiverzitu. To všechno vaší teorii poněkud odporuje.
PS: to ovšem neznamená, že se současným tempem spotřeby neobnovitelných nebo vyčerpatelných zdrojů souhlasím.
Tedy nevím jak vy, ale já bydlím v podhůří Jeseníků. A to, co vidím, ledva vyjdu trochu do okolí, to se nedělo ani za socialismu. Lesy i pole jsou plné odpadků, zásahy člověka do lesních porostů jsou mnohem drastičtější, než tomu bývalo. Každá druhá prudší stráň je vyholená a nějaký podnikavec si na ní vystavěl lyžařský vlek. V létě a hlavně v zimě proudí do hor desetitisíce lidí, přičemž se naprostá většina z nich chová jak hovádka boží. Příroda se prostě stala další komoditou, s níž se naprosto nekontrolovaně a bezohledně nakládá jako se zbožím ze supermarketu ve stylu, použij a zahoď. Způsob využívání zemědělské půdy raději nekomentuji vůbec.
A k té těžbě - v okamžiku, kdyby skutečně došlo k výraznému poklesu těžby něčeho životně důležitého, by celý ten váš kapitalismus vzal rychle za své. Respektive spíš vaše zidealizované představy o něm. Stačí se jen podívat (už jsem to tu kdysi uváděl), co se děje kolem nerostu zvaného coltan.
Taky jsem kdysi už uváděl, že je "fajn" vzít z minulosti jeden dva osamělé příklady, kdy byly zásahy člověka do přírody fatální, a argumentovat s nimi, že se dnes vlastně nic neděje, páč v minulosti se dělo prakticky totéž. Jako sofisma dobré, jako argument nikoli. No a teď bych poprosil o odkaz na článek nebo studii, která podporuje vaše tvrzení, že příchod člověka na americký kontinent znamenal výrazné snížení biodiverzity.
Srovnání se socialismem je celkem mimo mísu. Ten využíval vše, co mohl a neohlížel se okolo. Tedy ne, že by to na západ od železné opony bylo třeba v 50. letech lepší, ale tam se začal přístup znatelně měnit zhruba od 60. let. U nás je toto o něco zpožděné, ale taky je to znát. Například v kvalitě vzduchu a vody. I ty černé skládky v mém okolí (Brno, Orlické hory) spíš mizí, než přibývají. Více odpadků si všímám pouze u paneláků a frekventovaných cest. Podle mě to je jednak tím, že se prudce zvýšil počet obalů obecně a že plasty u věcí denní potřeby vytlačily dříve dominantní papír, takže každý odhozený odpadek dělá v přírodě bordel o několik řádů déle. Problém nakládání s lesy je podle mě důsledkem oněch 40 let odtržení lidí od půdy jejich předků, což vedlo k přístupu "po nás potopa". Naštěstí se tak děje na poměrně malé části celkové rozlohy lesů v ČR.
Způsobem využívání zemědělské půdy narážíte konkrétně na co? Její zastavování, vyčerpávání, nebo ještě něco jiného?
Kapitalismus se v minulosti dovedl vypořádat s náhlým nedostatkem životně důležitých surovin - například Spojené Království za druhé světové války se "ze dne na den" ocitlo bez dovozových potravin, na kterých záviselo už od populační expanze v 19. století. Zde je podle mě jedna z nejdůležitějších úloh státu, kterou hezky popisuje i autor vašeho prvního odkazovaného článku:
We need to prosecute the corporations buying them for abetting crimes against humanity, and introduce a global coltan-tax to pay for a substantial peacekeeping force.
Zobecněno i na nekrvavé zdroje: pokud se nějaký zdroj příliš rychle vyčerpává nebo vyvolává jiné problémy (války, závislost, ...), mělo by se jeho využívání zdanit tak, aby průmysl začal hledat jeho alternativy. Že se to průmyslu nehodí do krámu a tak lobbuje proti takovým opatřením je celkem jasné, průšvih ale je, že jim to státy žerou a chovají ne podle svých vlastních zájmů, ale podle zájmů dotyčných korporací:
The UN named the international corporations it believed were involved: Anglo-America, Standard Chartered Bank, De Beers and more than 100 others. (They all deny the charges.) But instead of stopping these corporations, our governments demanded that the UN stop criticising them.
Nicméně toto chování je vlastnost dotyčných korporací a je celkem jedno, kdo je vlastní a v jakém zřízení fungují. Socialistické státy vlastněné doly a továrny se chovaly úplně stejně s tím drobným rozdílem, že proti jejich vůli se nestavělo vůbec nic. Díky kombinaci demokracie a kapitalismu je alespoň nějaká šance s tím něco dělat. Zajímavé je, že v rámci Evropy něco podobného funguje u PHM, kde vysoké spotřební daně posunují poptávku k úspornějším vozidlům. Bohužel není vůle v tomto pokračovat a posunout obecně danění od práce ke spotřebě primárních zdrojů.
Ještě několik argumentů pro životaschopnost kapitalismu:
Co je na mých historických příkladech ze škodlivého působení člověka na přírodu klamného?
To o biodiverzitě mám ještě z doby předinternetové a zdroj už bohužel nemám. Nicméně našel jsem tenhle citát z knihy World Atlas of Biodiversity: Earth's Living Resources in the 21st Century:
starting some 45,000 years ago a high proportion of larger land animals became extinct in North America, Australia, the Caribbean and elsewhere, coincident with human arrival.
Takže... trochu nás tu v úvodu klamete, že. Západ totiž od šedesátých let začal veškeré špinavé těžby a vyroby přesouvat směrem na východ. Důvodem rozhodně nebyla dojemná starost o životní prostředí, ale co největší snížení nákladů. A ano, původně nezamýšleným důsledkem se stalo parciální zlepšení životního prostředí.
Nevím, kam chodíte do přírody vy, ale tahle pasáž o zlepšujícím se stavu přírody v ČR mi připomíná "slavné" výroky pana profesora, když se nám vrátil z výletu do Prčic či trávil zimní dovolenou na Kvildě (nebo kde to bylo). Černých skládek přibývá, vaše vyjádření ohledně "obalových materiálů" jen dokládá mé tvrzení o zhoršujícím se způsobu nakládání s přírodními zdroji.
Mizerné nakládání se zemědělskou půdou obnáší celý komplex problémů - od eroze v důsledku jejího špatného využívání, přes vyčerpávání intenzivní zemědělskou výrobou, řadou staveb "na zelené louce", její kontaminací, až např. k její degradaci v důsledku obdělávání těžkými mechanismy. Zrovna se v nedalekém městě místní občané "bijí" se zastupitelstvem, které chce v polích u města nechat vystavět papírenský megakolos. Nejsem zemědělec, nicméně stejné chyby, na něž se v téhle oblasti nadávalo "za komoušů", vidím stále opakovat dokola.
Á... konečně se na něčem shodnem. Ekologické daně a kriminalizace megakorporací ve vztahu k rozvojovým zemím. V ČR bych začal už u oněch zimních horských turistů, tak dva tři tisíce na osobu za víkend ekologické daně by, myslím, mohlo mít alespoň trochu pozitivní přínos. A vlekařům bych navíc napařil úhradu nákladů na výsadbu nového lesa a následnou péči o něj. Jinak mě docela překvapuje, že se hlásíte k tak nekapitalistickým opatřením, jako je zdanění nebo omezování činnosti globálních korporací. Mimochodem, na podobnost korporací se socialistickými národními podniky bylo upozorňováno už dávno, ale jaksi tomu až do současné recese nechtěl nikdo moc popřávat sluchu.
Dovozovat životnost kapitalismu z jeho maximálně čtyřsetleté historie, je dost odvážné. Starý Egypt měl historii mnohem delší (tři tisíce let?) a kdepak je dnes. Znovu opakuji, že doposud kapitalismus fungoval jen proto, že má k dispozici relativně snadno dostupné zdroje.
No a poslední věc - srovnáváte nesrovnatelné. Z té věty o osídlování totiž vůbec nevyplývá, zda je oni původní obyvatelé Ameriky vyhubili záměrně, nebo (což je pravděpodobnější) pouze obsadili jejich zdroje potravy a životní teritorium.
Takže... trochu nás tu v úvodu klamete, že. Západ totiž od šedesátých let začal veškeré špinavé těžby a vyroby přesouvat směrem na východ. Důvodem rozhodně nebyla dojemná starost o životní prostředí, ale co největší snížení nákladů. A ano, původně nezamýšleným důsledkem se stalo parciální zlepšení životního prostředí.
To bych tak docela netvrdil. Ona starost o životní prostředí rozhodně nebyla dojemná, nýbrž bylo životní prostředí tak neúnosné, že se s tím muselo začít dělat. Svou roli sehrálo i ekologické hnutí. Doly (mechanicky dobývané hlubinné) pokud se nepletu nebyly hlavními znečišťovateli, to až na ně navazující továrny a elektrárny, které se s jejich vyčerpáním rozhodně nezastavily. A přesto se množství vypouštěného bordelu vztažené k vyrobenému množství snižovalo. Proto tvrdím, že celkový nárůst znečištění je dán především rostoucím počtem a bohatstvím lidí, které dohromady převyšují tempo úspor, a zároveň většími nároky na hygienu, trvanlivost zkazitelného zboží atd. (vyplývajících z toho bohatství). Nicméně toto se dá zvrátit zdaněním vyčerpatelných zdrojů, jak jsme se už shodli o odstavec níž.
S tím mizerným nakládáním s půdou je potíž: zasolit (kontaminovat) půdu uměli už Sumerové, nechat si odplavit úrodné vrstvy "zvládali" už středověcí zemědělci na našem území (kteří prý nezřídka vynášeli půdu odplavenou do nižších poloh polí v nůších na zádech zpět na kopec - opět viz ten odkaz na uprm.sweb.cz v blogu), masivní zastavování a zakrývání půdy se objevilo poněkolikáté od začátku průmyslové revoluce. Tím ty problémy nechcu zlehčovat (proč bych pak o něčem souvisejícím psal blog, že ), ale naznačit, že se s námi táhnou poněkud déle. Tentokrát zase nabraly trochu jiný tvar. Řešení je nesmírně obtížné, protože naráží na ohromnou setrvačnost v myšlení na všech úrovních, nutnost ten udržitelný stav nějak skloubit s kulturním využitím krajiny atd.
Jinak mě docela překvapuje, že se hlásíte k tak nekapitalistickým opatřením, jako je zdanění nebo omezování činnosti globálních korporací.
Hm, proč asi mi v politických testech vychází na ekonomické ose středová pozice +- 10 %. V Regulace jsou podle mě na místě kvůli vyrovnávání externalit a zajištění dlouhodobých zájmů, které přesahují výhled jednotlivců a korporací, ale měly by se implementovat tak, aby nešly proti tržním principům, ale naopak jich využívaly. Jedině tak jsou totiž podle mě udržitelné a schopné splnit svůj účel.
Starý Egypt měl historii mnohem delší (tři tisíce let?) a kdepak je dnes.
Starý Egypt se nevyvíjel úplně spojitě a byl totálně závislý na každoročních záplavách Nilu. Když přišlo několik desítech suchých let v oblasti jeho zdrojnic (vizte), tak jim vypadl jejich jediný zdroj potravin. Dnešní situace je celkem jiná, nejsme závislí na jediném zdroji surovin a díky rezervám v zemědělství jsme podle mě schopni podobné období překlenout. Vzhledem k tomu by bylo velmi nemoudré se zbavit veškerého zemědělství, ale držet ho skrz neustálou produkci čím dál tím hůř prodejných přebytků není podle mě ta pravá cesta...
No a poslední věc - srovnáváte nesrovnatelné. Z té věty o osídlování totiž vůbec nevyplývá, zda je oni původní obyvatelé Ameriky vyhubili záměrně, nebo (což je pravděpodobnější) pouze obsadili jejich zdroje potravy a životní teritorium.
Není pro účely této diskuse celkem jedno, zda ty negativní vlivy byly způsobeny úmyslně, nebo omylem? Jako úmyslné a záměrné kurvení přírody ve velkém rozsahu mě napadá pouze jediná věc: vysušení Aralského jezera. Všude jinde to podle mě byly pouze ne zcela úmyslné vedlejší účinky. Klíčová myšlenka byla ta, že se lidé chovali k přírodě odjakživa hnusně, než si začali uvědomovat, že si tak sami pod sebou podřezávají větev. Samozřejmě, že se stupeň uvědomění krajově liší, ovšem nevěřím, že i třeba Čína brzy nenarazí na limity maximálního možného plenění zdrojů.
Ano, tohle je přesně to, o čem mluvím. BTW, já jsem o antickém odlesnění středomoří v souvislosti s intenzivní stavbou lodí četl už někdy v půlce osmdesátých let v knížce o plachetnicích. Ale zpět k věci. Vy prostě z minulosti vytáhnete ojedinělý případ chování, který nebyl za celou historii lidstva typický, a začnete s ním operovat jako s triviální analogií a vyvozovat z toho závěry, které se vám hodí. Jmenujte mi prosím ony další nesčetné příklady podobného chování lidstva v historii a já vám začnu věřit, že z toho lze něco dovozovat. A ušetřím vám práci, další ekvivalentní případ je znám už tak leda z Velikonočního ostrova (Rapa Nui). Co se týče socialistického hospodářství, to jen přebralo ekonomické dědictví první republiky a pokračovalo v intencích hospodaření s přírodou, který byl tehdy běžný i jinde v západním světě (např. Porúří).
Není to o společenském systému, ale jen o výchově a osvětě... ha ha ha. Důkazy prosím. Stačí srovnat takovou Čínu (z ekologického hlediska) nebo jakýkoliv jiný neevropský stát či region tak do devatenáctého či dvacátého století a dnešní stav.
Víte, jak vypadalo Středomoří ještě kolem začátku letopočtu? Bylo zcela zalesněné.Všude spousta mědi, která už taky není...
Je sice hezké vše zlikvidovat za cenu dočasně trochu levnějšího zboží XY (to slovo dočasně si uvědomte), ale otázkou je, zda to není podřezávání si vlastní větve, na které sedíme. Jasan, zbavíme se tedy zemědělců, protože momentálně Čína, nebo Polsko doveze levnější to, či ono. Pak se zbavíme kamenných obchodů, protože nejsou schopni prodávat za cenu, co internetový obchod, byť je rozdíl jen pár procent. Můžeme se zbavit úplně všeho, no problem.
Ale pokud dohlédnete za šustění bankovek, které mimochodem nejsou ničím jiným, než papírkem bez hodnoty, pokud by jim nikdo nevěřil. Tak pokud za to dohlédnete, tak zjistíte, že určitá soběstačnost v potravinách je klíčová a kritická v okamžiku, kdy bude zle. Máme se už dlouho moc dobře, abychom to docenili, ale v případě skutečné krize přesahující tu ekonomickou to velmi oceníme. Navíc totální závislost na druhých státech ve všem nás činí značně vydíratelnými jako národ.
Vizte #58. S poznámkou, že žabomyší války o rozdělení dotací v rámci EU jsou mimo rozsah toho, co jsem se snažil říct. Přestože to rozdělení není zrovna spravedlivé.
Pravidel výroby? Tedy něco jako ISO na český způsob?
ISO na český způsob -- potřebujeme papír na ISO, najmeme tedy člověka, který nám vytvoří směrnice, co na tom, že se podle toho nedá vyrábět, firma nedokáže vůbec natož efektivně fungovat. Byl jsem již v několika firmách, kde se ISO zavádělo. Místo toho, aby se do směrnice napsalo, jak ten podnik funguje a maximálně se narovnaly nedostatky se stávajícími zákony a normami, tak se přijal člověk, který neměl o fungování podniku "ánung" a ten začal vymýšlet směrnice, jak by to mělo fungovat. Pak se zavolala konzultační firma, která v tom udělá ještě větší maglajz, dostane se papír na ISO. A když pak přijde kontrola na ISO, tak firma místo toho, aby vyráběla, tak stojí protože se jen uklízí. Firma totiž funguje na principu kusové výroby až malosériové výroby a do směrnice bylo zapracováno, že po ukončení obroby jedné série a před začátkem druhé se má pracoviště zamést a uklidit.
Nyní podobní odborníci kecají do výroby vody v jedné vodárenské společnosti. Vedoucí úpraven říkají, že kdyby podle těch postupů měli vyrábět vodu, tak neudělají ani litr za den.
a takto to funguje vsade.
Mimochodom som rád, že niesom jediný, kdo sa v obchode s potravinami dokáže rozčúliť.
Mám vedľa baráku Billu, ale 99% času sa tam nedá kúpiť normálna zelenina. Rajčiny by som nezobral ani keby mi ich dávali zadarmo a tak je to skoro so všetkým.
Ale hlavne keď sa pozriem na štítky v regáloch tak vidím samý Egypt,Maroko,Španielsko,Poľsko atď. A Billa je v tomto špeciálne majster, jeden z najhorších reťazcov aký poznám, radšej chodím o 1km ďalej do Brnenky, aj keď s tou zeleninou to tam nieje o moc lepšie.
Chce sa mi z toho plakať.
Vedoucí úpraven říkají, že kdyby podle těch postupů měli vyrábět vodu, tak neudělají ani litr za den.Zaměstnanci drah za Rakousko-Uherska chtěli vstoupit do stávky, ale měli to zakázáno zákonem. Tak začali dodržovat všechny bezpečnostní předpisy, efekt byl stejný.
Tohle bylo ovšem velmi kulantně řečeno.
+1 krasne napsano
proto taky jdou ekonomicky tvrde nahoru.Za cenu práce 12 hodin denně ve vztahu otrokář - otrok, nikoliv zaměstnavatel - zaměstnanec. Fakt si nejsem jistý, jestli zrovna tohle je ideál, ke kterému bysme se měli dostat.
Opět souhlasím; již jsem zde několikrát řekl, že si Čína podle mě vzala to nejhorší z komunismu i kapitalismu.
...již jsem zde několikrát řekl, že si Čína podle mě vzala to nejhorší z komunismu i kapitalismu...Muhehe, a proto rostou jako zjednani, zlepsuje se jim zivotni uroven, delka doziti, vyzkum a vyvoj (pred rokem zacala vychazet cinska mutace nejprestiznejsiho vedeckeho journalu, Nature, jmenuje se nature asia, a kdyz neumis cinsky, uz si ani neprectes o kolik jsme my "zapad" pozadu.) Ale co, jak rikas, vzali si to nejhorsi, my jsme si tedy jiste z obojiho vzali to nejlepsi, proto se na "zapade" uz 2 dekady vse rapidne zlepsuje, nemame dluhy, dane klesaji, podnikani je cim dal snadnejsi a bezproblemovejsi, pilni lide se muzou pretrhnout o praci, fabriky jedou na plne kule, podporujic aplikovany vyzkum a technicke obory, nezname cenzuru, fizlovani a utahovani sroubu, nezname byrokracii. Neodmenujeme bankrotare, co draze vyrabi neprodejne vyrobky za penize, ktere jsme na dani sebrali tem ostatnim, co dosud byli trochu uspesni, nelikvidujeme prumysl pitominama jako je uhlikova dan a v mezicase mezi skolenim na gender citlivost a politickou korektnost se podle narizenych kvot pod dozorem bruselskych komisaru hlasite radujeme, ze?
Já nepochybuji o tom, že čínská ekonomika roste. Ano, v tomto ohledu je čínská vláda úspěšná.
Na druhou stranu je potřeba vidět i něco jiného než HDP. Jak třeba roste životní úroveň ve střední Číně? Čína není jen Peking nebo Hongkong. A i ten Peking bude něco jako New York: jsou tam nádherné čtvrti i chudácké čtvrti, problematická je tam i doprava nebo ovzduší. Navíc má Čína přebujelý byrokratický aparát, rozsáhlá je korupce. Čína se pouští do mamutích "ekologických" projektů s nedozírnými následky, například Tři soutěsky jsou obdobou našich "klimatických balíčků" nebo jiných takových sraček. Nezapomeňme na to, že během několika let dokázal čínský režim zahubit desítky milionů lidí.
A ani čínská ekonomika nemá jen klady. Zaprvé je závislá na tom šmejdském zboží, co nám sem posílá, zadruhé je závislá na fabrikách s levnou pracovní silou. Obojí nemusí trvat věčně, protože díky rostoucí živ. úrovni, jak jsi řekl, už Číňani nemusí být cílem investorů. Nahradí je (na nějaký čas) třeba Vietnam nebo Indie. V Číně už dokonce lidi i protestovali proti propouštění -- a to je třeba vzít v potaz čínskou represi.
Ve druhém odstavci máš pravdu, jmenoval jsi palčivé problémy Západu. Rozdíl mezi námi (Západem) a Čínou ale je, že naši lidé mají tu moc to změnit. V Číně tu moc lidé nemají. Problém je, že naši lidé jsou líní něco měnit.
kuci jen do toho trh všechno vyřeší!No a ne snad? Kdyby se to nechalo, tak je za pár let všechno vyřešeno. A definitivně, takže se vlastně jedná o nejlepší řešení vůbec (tj. globální optimum).
Ano, speciálně volný trh v oblasti, která bude určovat, kdo má právo žít, a kdo ne. Silnější státy by neomezeně mohly zlikvidovat slabší, podobná selekce by mohla probíhat na všech úrovních společnosti. Slabí nechť zhynou, kupředu pravá.
Já tu otázku otočím - za kolik z nich (celosvětově) dáte ruku do ohně? V okamžiku, kdy nemá člověk co jíst nebo co ztratit, stává z něj "magor" instinktivně.
Nemám pocit. Jen zpochybňuji mechanismus volného trhu. Ovšem ne kvůli nepředvídatelným důsledkům jeho velmi omezené funkčnosti, či spíš afunkčnosti v řadě situací. Ale z toho důvodu, že je to stejně naivní koncept jako komunistická beztřídní společnost, neboť stejně jako ona předpokládá nesplnitelnou podmínku - ideálního sociálního aktéra (v tomto případě onoho "homo economicus"). Důsledné uplatňování trhu ve smyslu, že vyřeší úplně vše, povede leda ke vzniku nové totality.
Stejně jako se lze smát marxismu-leninismu, že do svého systému zavádí jisté nesystémové prvky, jinak by v reálném prostředí nebyl schopen vůbec fungovat, lze s pobavením vnímat (neo)liberalismus. Neboť i on musí sahat k nesystému volání po jakýchsi nezpochybnitelných hodnotách, které jsou neměnné a jejich uznávání je vlastní každému člověku. "Trochu" pak z toho není jasné, proč jsou celé dějiny lidstva provázeny jejich soustavným porušováním.
Ale z toho důvodu, že je to stejně naivní koncept jako komunistická beztřídní společnost, neboť stejně jako ona předpokládá nesplnitelnou podmínku - ideálního sociálního aktéra (v tomto případě onoho "homo economicus").
To je podle mě koncepční nesmysl - potom by byly ekonomicky nevysvětlitelné všemožné neziskovky, volnočasové aktivity, nebo třeba ekologické hnutí. Ale i to se dá: holt si lidi těchto aktivit cení více, než pár korun navíc, co by získali někde jinde "ekonomičtějším" chováním. A pokud se nepletu, tak v posledních +- 20 letech už modely tržního hospodářství předpokládají práve takového člověka, v kterém onen "homo economicus" dělá pouze jednu část, byť podstatnou.
"Trochu" pak z toho není jasné, proč jsou celé dějiny lidstva provázeny jejich soustavným porušováním.
Toto je celkem jednoduché - jen málokdy v historii se povedlo sladit globální zájmy (například dodržování oněch hodnot) se zájmy částečnými (například princip "já su silnější a proto chcu víc, než má plebs odvedle").
Problém je, že člověk není "homo economicus" žádnou částí, natož podstatnou. Už blahé paměti Max Weber rozlišil čtyři typy sociálního jednání. První z nich - účelově racionální - přesně odpovídá modelu člověka chovajícího se čistě ekonomicky. Bohužel(?), tohle jednání je u lidí zcela výjimečné. Jakékoli pozdější pokusy chápat člověk jako bytost jednající v intencích náklady-zisky/ztráty žalostně selhaly, viz například G. C. Homans a jeho Social Behaviour as Exchange. Ekonomové ve své sebestřednosti poznatky sociologie a psychologie v téhle oblasti buď vůbec neznají, nebo si je nechtějí připustit. A právě proto jsou z mého pohledu všechny tyhle "ekonomické modely", které předpokládájí člověka jednajícího v zásadě jako racionální bytost, s prominutím na houby.
A co se týče toho začátku, existence neziskovek nebo volnočasových aktivit nějak nevyvrací, co jsem tvrdil já, ani nijak nepodporuje, co tvrdíte vy. Klidně by se dalo říct, že se tak pouze vyplavuje na povrch přirozené lidské jednání, které kapitalismus běžně potlačuje (např. solidaritu, nebo neztotožňování práce s jediným smyslem života (v duchu protestantství)). Nebo to, co je běžně známé v sociologii - kultura je souborem hodnot a norem, přičemž jednotlivci i skupiny je mohou v rámci dané společnosti chápat odlišně. Pro většinu společnosti tedy peníze budou hodnotou všech hodnot, pro některé její členy však toto platit vůbec nemusí.
Pardon, ale na demagogicky položenou otázku odmítám odpovědět. Asi něco jako - opravdu toužíte žít v systému absolutní nerovnosti, v níž si jako prasátka v žitě žije pouhých cca deset procent společnosti, která vyčerpává zdroje stylem po nás potopa?
Tady jdu evidentně na tenký led, ale přesto se mi nezdá, že by se tak člověk nechoval - alespoň nevědomky. Přeci jenom se snaží uspokojit své potřeby a jak na potvoru ty, co ženou ekonomiku, tvoří nižší patra Maslowovy pyramidy.
Nemyslím si, že byste se vy (nebo kdokoliv jiný) pouštěl na tenký led. Prostě jen na věcí přemýšlíte a jste schopen zformulovat vlastní názor. Mě jen občas rozesmávají někteří, již tu mávají zvnitřněnými ideologickými hesly, věříce, že se jedná o jejich vlastní názory.
Co se týče Maslowa a aplikace jeho psychologické koncepce potřeb na sociální chování člověka - psychologismus vzal v sociálních vědách za své dokonce o pár desetiletí dříve než "ekonomismus".
Člověk se rozhoduje v první řadě na základě svých emocí. Weber hovořil o afektivním jednání. Dalšími typy je jednání tradiční (není myšleno čistě v intencích pojmu "tradice", ale spíš tak, že jednáme obdobně, jak je ve společnosti zvykem) a hodnotově-racionální (což je jednání orientované podle jistého systému hodnot, jež jsme v průběhu života přejali, např. v podobě morálky nebo náboženství).
Pokud začneme objektivně analyzovat libovolný příklad lidského chování, s překvapením zjistíme, že čistě účelově-racionálně se prakticky nikdo nechová. Museli bychom totiž znát všechny působící činitele a museli bychom s odstupem umět zvážit všechna pro a proti našich rozhodnutí. V praxi ale na to většinou není čas ani prostor, navíc lidé nedokáží - v důsledku své přirozené omezenosti - hodnotit následky svývh rozhodnutí v příliš velké časové perspektivě. A to ani nemluvíme o mocenských tlacích, jež působí uvnitř každé společnosti, včetně té naší (např. hrozba ztráty zaměstnání a nemožnosti splácet své dluhy; být považován za divného či nebezpečného jen proto, že si dovoluji zpochybňovat sdílené hodnoty a způsoby jejich dosahování atd.).
Ovšem, bez urážky, oponentům stávající tržní ekonomiky (a tím nemyslím detaily jako vyžší/nižší dávky/daně) nedůvěřuji o nic víc. Jedna věc je kritika, ovšem jiná věc je přijít s něčím lepším.Do kamene tesat. Vsechny alternativy selhaly podstatne spektalularneji nez predvidatelne cykly v trznim systemu. Nicmene mam jeste dotaz, do kdy se to co provozujeme da oznacit jako "trzni ekonomika"? Dokud nebudou rizene ceny zbozi? Ty uz jsou, vzdelani, zdravotnictvi, kultura, je zbozi jako cokoli jineho, ale vyberme neco mene kontroverzniho, treba rudymi komisari z Brusele rizena cena mleka a potravin, regulace cen telekomunikacnich sluzeb, rizeni cen automobilu, kdy stat rozda srotovne aby cena s poklesem poptavky nepoklesla, v podstate tech cen, u kterych jejich vysi urcuje urednik ci komisar je asi vic nez toho zbytku. Zamyslel se nekdo zda toho trzniho principu mame v EU vic dnes, v roce 2008-2009, nebo ho bylo vic rekneme v roce 1985? A nemuze byt momentalni recese spis nez krizi kapitalismu selhanim toho socialismu tretich cest, selhanim centralismu a regulace, systemu, ktery podporuje bankrotare, toho co v Evrope momentalne provozujeme, a presto, ze to evidentne a cim dal vic nefunguje, resime to tim, ze tlacime vic a vic regulaci, vic socialismu, vic dani a vic dluhu? Prijde mi to, jakoby nekdo lecil zvysenou teplotu tim, ze pacienta hodi do vysoke pece.
Prijde mi to, jakoby nekdo lecil zvysenou teplotu tim, ze pacienta hodi do vysoke pece.Musíš uznat, že vysoká teplota poté pro léčeného již problém představovat nebude. A vlastně ani nic jiného.
Nemám pocit. Jen zpochybňuji mechanismus volného trhu.A podsouváte mi nějaké názory a postoje, protože každého považujete za fanatického magora který jen opakují "zvnitřněná ideologická hesla". Přičemž se rozhodně nedá říci, že byste se choval o mnoho lépe. No nic, to nemá cenu rozpitvávat. Jenom vždycky přemýšlím, zda se mám raději chovat jako troll, nebo skutečně psát něco rozumného. První varianta je většinou mnohem užitečnější.
Ovšem ne kvůli nepředvídatelným důsledkům jeho velmi omezené funkčnosti, či spíš afunkčnosti v řadě situací. Ale z toho důvodu, že je to stejně naivní koncept jako komunistická beztřídní společnost, neboť stejně jako ona předpokládá nesplnitelnou podmínku - ideálního sociálního aktéra (v tomto případě onoho "homo economicus").To bych řekl že spolu souvisí. Pokud by se lidé chovali zcela racionálně ekonomicky, nejednalo by se o tak chaotický systém a šlo by jeho chování předvídat.
Stejně jako se lze smát marxismu-leninismu, že do svého systému zavádí jisté nesystémové prvky, jinak by v reálném prostředí nebyl schopen vůbec fungovat, lze s pobavením vnímat (neo)liberalismus. Neboť i on musí sahat k nesystému volání po jakýchsi nezpochybnitelných hodnotách, které jsou neměnné a jejich uznávání je vlastní každému člověku. "Trochu" pak z toho není jasné, proč jsou celé dějiny lidstva provázeny jejich soustavným porušováním.No já nevím, nějaké společné hodnoty předpokládá každá politická ideologie, ne? Každopádně dějiny jsou celkové slabou stránkou radikální libertariánské (neoliberální? co to přesně je?) ideologie. Snadno najdeme příklady, kdy byl v některé oblasti trh nahrazen státní správou a výsledek byl rozhodně pozitivní. Konkrétně školství a policie jsou myslím velmi dobré příklady.
Volný trh nevyřeší vše, nevyřeší dokonce nic – volný trh je jenom nástroj, kterým mohou něco řešit subjekty vystupující na trhu.
Ekonomika by se dala trochu přirovnat lidskému organismu. Zdravý organismus má v sobě samoregulační prvky, které řeší běžné problémy v těle. Chod tělesných orgánů, ale i drobné infekce, oděrky, atd. Jen v případě většího výkyvu je nutné brát léky a berou se jen po dobu nemoci. Stejně tak je to v ekonomice. Volný trh řeší běžné disproproce v ekonomice a popohání ekonomiku vpřed (včetně technických inovací díky konkurenčnímu prostředí). Volný trh však vykazuje vlastnosti, které se mnohým nelíbí - cyklický vývoj. A právě v době krize je třeba nasadit určité páky, které zamezí těžkému postižení většiny obyvatelstva (ztráty vkladů v bankách apod.). Není však dobré regulaci přehánět a v době oživení by měla být značně omezena. Subjekty trhu však by si měly uvědomit, že je vhodné mít dostatečné rezervy pro "horší časy".
Tiskni
Sdílej: