Jak jsme začínali...a hlavně na čem

20.2.2005 00:47 | Přečteno: 1131× | Život | poslední úprava: 20.2.2005 09:40

Když jsem skoro usínal, vzpomněl jsem si na předtýdenní glosu Františka Fuky, kde přechází na linux a nedalo mi a musel jsem začít blogovat o starých časech. Nebo mladých časech? Jak je to správně, pane spisovateli?

Nejde mi teď o samotný přechod, který je stejně nevyhnutelný pro každého z nás, nebo vlastně z nich . Jde mi o to, že FUXOFT je pro mě pojem už dobrých 15 let, možná 18 let. V té době jsem se poprvé setkal s jeho prací. Nikdy nezapomenu na užasné zážitky při hraní textovek s Indianou Jonesem, nebo při napínavých telefonátech a "telnetění" na Timex v Podrazu 3, nebo při Katuši v Tetrisu 2, což je podle mě vůbec nejlepší tetris ever. Při vzpomínce na FUXOFT SOUNDTRACK 4 a AY přepisy fragmentů z Concertů in the Čína J.M.Jarre se mi tají dech. Ehm. Tohle ale nemá být Óda na Frantu Fuku. Tohle měla být jenom exkurze do časů dřívějších a připomenutí před důležitým úkolem

Poprvé se moje prsty dotkly klávesnice Didaktiku Gama při skákání v Dynamite Dan II. Ten ale nebyl můj. Můj první, i když půjčený, bylo PMDčko, už se nevzpomenu na číslo. To vzrušení z prvního večera nezapomenu. Asi po 3 měsících následoval "upgrade" na Didaktik M a už to šlo rychle.Zvětšení paměti na 128kB ve Veselí nad Moravou, pak Melodik v Microelu. To byly časy. Studium Universumových Assembler a ZX Spectrum. Paráda.

A jak jste začínali VY? Pochlubte se.

(C) 1982 Sinclair Research Ltd

       

Komentáře

[VícNežNic]

Já jsem začínala na prachsprostém Pentiu s Windows 3.11

[Robert Krátký]

Prachsprosté? Jak já jsem toužil po 386...

Btw, těch pár přísudků, které se neshodly s podmětem, bych raději nevytahoval moc na světlo... Dům vedle ještě doutná.

[xkesh]

shoda je prece jasna... zacinaly jako vy pripadne my :))) no nebylo by nam vsem lip, kdybychom tam, jako Slovaci, smeli psat vsude "i"? ;)

[unchallenger]

Jaká shoda? Po dnešní lekci nečetšiny už dokážu ocenit všechny chyby, a vidím, že nich jsou prostě ony a autor se do nich nepočítá, jen nám tlumočí jejich poselství.

[daymoon]

Tak opravdu nevím co na to říct. To co mám na hlavě už není máslo, to už je spíš hnědé. Nepsal jsem to tak pozdě, abych dělal takovýhle chyby. Mohl bych se vymlouvat na překlep, kdyby ale mezi těma čuflíkama nebylo to U. Že jsem to napsal dvakrát, to nechápu. Všem znechuceným a pohoršeným se tímto omlouvám. A pro pamětníky ještě mohu napsat, že ty chyby jsou výchovné působení na vás. Kdo jich najde víc

[aubi]

Co 386! Jak ja touzil po XT! A pak po 286, 386 byla naprosto UZASNE RYCHLA! U Pentia uz me to nejak opoustelo...

Preci jenom asi to nejhezci bylo, kdyz jsem si koupil to XT. S EGA kartou, pevnym diskem (20 MB), 5,25" disketou... PARADA!

A kdyz jsem si koupil prvni zvukovku a konecne hral Dooma se zvukem

[Vlastimil Ott]

Přesně tak. A single speed cdromka mě katapultovala do blízkostí nových technologií ze Silicon Valley...8-)

Víte, kolik mě stály 4 MB RAM, abych mohl konečně hrát Dooma v pohodě, ne jako diáky? 4 tisíce! Ale to samozřejmě nebylo jenom kvůli doomu...

A předtím 486 SX 25/210 HDD/4MB RAM stál z druhé ruky 15 tisíc. Ale to bych mohl vzpomínat dlouho...

[VícNežNic]

Nj Ale řekněte dneska, že jste v pohodě používali Pentium 75 s 20MB RAM (jo, dělo to nějakou dobu bylo ). Nejhorší na tom byl 800MB disk, člověk to i tak rychle zaplnil. Pak jsem se jánevímjak dlouho trápil s třema gigama no a teď, teď už bych na disku nešetřil ani kdyby…

[Robert Krátký]

Měl jsem dva balíčky disket zaplněné do posledního bajtíku vším možným. Samozřejmě vše zabalené pomocí ARJ a později uc2. Velmi výhodně jsem tu první krabičku o deseti disketách koupil za 1000,- ;-).

[Zdeněk Burda]

Dnes mam problem se vejit na 500GiB

[VícNežNic]

Já jsem nenářočný uživatel. Do 100 se zatím vejdu zcela v pohodě

[Honza "tux" Friesse]

To byl stroj Potom Cyrix 486 DX-2 s M$ DOS 6.22 a Win 3.11 (tam někde jsem nainstaloval Monkey Linux). No a pak už to šlo samo

[daymoon]

Jo, to je to číslo. Díky

Někdy mě pak zamrzelo, že jsem ho nepoznal lépe. V té době, kdy jsem ho měl, jsem byl ale moc mladý a takové věci jako architektura mě nezajímaly.

[kavol]

jojo, to byly časy ... jen se divím, že tu ještě neflejmuje nějaký Commodorista/Amigista, ať se jdeme s těmi Z80A stroji zahrabat

p.s. XTčko a MS DOS? - pche, takové TNS/AT spojené do sítě se souborovým serverem, to byla panečku vymoženost!

[Jiří Svoboda]

Ja mel Atari a posleze dve Amigy. Po PC jsem nikdy netouzil, ale dnes uz ho (je ) samozrejme mam. Podrobnosti si ale necham az do sveho blogu.

[honza]

1978 - HP9830 serie

http://www.hpmuseum.org/98xx/98303qs.jpg

[Navstevnik]

1984. I kdyz to neni pocitac v dnesnim smyslu slova, ale bylo to programovatelne a dal jsem za to vsechny sve penize vydelane v lete (smenene u vekslaka na bony - 430 bonu ! => porizeno v tuzexu ! :) Pak prislo Atari 600 (16kB RAM), Atari ST (32/16 bitu), pak krok zpet na 16/8 bitu u PC kramu. Dnes je PC zaplatpambu jinde.

[Petr Lhotský]

Koukám že jsem docela žabař. Já začal až v prváku na gymplu (1997). To jsem si koupil XT za 500Kč No moc dlouho nevydrželo, od té doby měním PC jako ponožky (alespoň nějaké části...)

[robob]

A o nejakych osobnych pocitacom sa mi len zdalo, ze to bude asi sci-fi. Mal som programovatelnu kalkulacku do ktorej sa voslo 50 prikazov. Prvy krat ma ocarilo PMD, ktore sa niekedy pouzivali aj na vyhrievanie miestnosti (ak ich tam bolo zo 20). Neskor som obdivoval na vystavach Amigy a Commodory. Potom sa konecne u nas na VS objavili XT-cka a chceli zane iba 100000,-/kus...

...a o mnoho rokov neskor mi jeden pan podnikatel daroval Pentium 75. Mam ho dodnes, teda vlastne moja zena, ktora ho pouziva ako pisaci stroj.

[Peter]

Vidím, že sa to to zvrhlo smerom k 32 a viac bitom. Tak sa pridám k vzdialenejším začiatkom. Ja som začínal na 8-bitoch. PMD bola vtedy pokroková školská výbava a prvý počítač ktorý som si kúpil bol Delat alias ZX Spectrum+. Dnes už tiež používam PeC ale stále nepatrím medzi tých čo musia mať najviac GB pamäte/HDD a najrýchlejší procesor/grafiku. Vystačím si s Pentiom III a 80GB. Niektorí ľudia naozaj nevedia kde je im koniec a nepoznajú záložné média.