Byl odhalen supply chain attack na Notepad++: útočníci kompromitovali hosting Notepad++ a vybrané dotazy na aktualizace přesměrovávali na servery pod jejich kontrolou. Doporučuje se stáhnout instalátor a přeinstalovat.
Francouzská veřejná správa má v rámci vládní iniciativy LaSuite Numérique ('Digitální sada') v plánu od roku 2027 přestat používat Microsoft Teams a Zoom a přejít na videokonferenční platformu Visio, hostovanou na vlastním hardwaru. Konkrétně se jedná o instance iniciativou vyvíjeného open-source nástroje LaSuite Meet, jehož centrální komponentou je LiveKit. Visio nebude dostupné pro veřejnost, nicméně LaSuite Meet je k dispozici pod licencí MIT.
Eben Upton oznámil další zdražení počítačů Raspberry Pi: 2GB verze o 10 dolarů, 4GB verze o 15 dolarů, 8GB verze o 30 dolarů a 16GB verze o 60 dolarů. Kvůli růstu cen pamětí. Po dvou měsících od předchozího zdražení.
Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
Tento zápisek byl redakcí smazán.
Tiskni
Sdílej:
ad 3. půlroční vývojový cyklus máme taky, delší je doménou redhatu, který je na fedoře založený (a ostatně EPEL spravují lidi z Fedory), sice zatím jenom na serverech, ale připravuje se i desktop, a pokud někomu nevyhovuje, že je to placené, je tu téměř identický CentOS a Whitebox
ad 4. to se dá o Fedoře říci také, novinek je v každé verzi dost a dost
ad 5. perspektivní je nejenom Ubuntu či Fedora ale i OpenSUSE a další
ad 6. dovolil bych si tvrdit, že Fedora je stabilnější
7. redhat v pozadí
8. otevřenost, transparentnost
9. komunikace a práce s upstreamem
Jinými slovy, dle mého názoru, je v něčem lepší Ubuntu, v něčem Fedora, v něčem OpenSUSE a každému sedne něco jiného. Slepě každému doporučovat to či ono asi nebude to pravé ořechové
Ale Fedora je mi taky sympatická, narozdíl třeba od SuSE.
ad 1. Přívětivé jsou obě komunity stejně (často radí ti samí lidé). A ani já jsem se nesetkal s neřešitelnou věcí.
ad 6. Řeknu to takhle: u mě to je stabilní. A neslyšel jsem nic o problémech se stabilitou ani jinde.
ad 7. Canonical to jistí.
ad 8. Ubuntu snad není? :-O
ad 9. Problém české lokalizace není snad všude, ne?
ad 9. snad... nevím kolik patchů z Ubuntu se dostane zpátky do Debianu nebo až do upstreamu, ale ve Fedoře to máme vytyčeno jako jeden z cílů a tím z naší práce mají prospěch i ostatní.
Před těmi dvěmi či třemi letyAle fuj.
Co se týče toho windows tak u mě to bylo spíš tak, že jsem visel asi na dvou hrách (ty jsem pak oželel) a vyráběl jsem v delphi maturitní projekt. To nějak v linuxu nešlo... udělat program po win. Možná, kdybych trochu zavzpomínal, tak bych mohl slavit dvě výročí... někdy kolem maturity, kdy jsem windows přestal používat a pak, a to bych možná i mohl dohledat podle faktury, koupi notebooka, který windows neviděl ani ve výrobě
a kompilování jádra už mě taky omrzelo...
Tehdy se hodně psalo o tom, že všichni by si měli kompilovat vlastní jádro kvůli výkonu atd. Tak jsem to taky zkoušel. Nakonec jsem přišel na to, že jen ztrácím čas a rozdíl mezi distribučním a svým jádrem skoro ani nepoznám...
. Instalace pomocí svaté trojice - samozřejmost . A dneska? Připojím foťák - objeví se mi dialog co s tím chci udělat .. totéž s CD, DVD ..
kouzlo unixové příkazové řádky a blikajícího monitoru tytam (teď žertuji
)název_toho_skriptu xorg a, což znamenalo: zazálohuj stávající verzi konfigurace X do ~/konfiguraky/xorg/ a pak ji otevři v Gedit. Umělo to i obnovovat ze záloh.
Pak mě ruční editace přestala bavit...
Pokud mi muj distrodarce nepripravi nejake prekvapeni, jako byla tezce problemova 10.1 (?)...
Aj ked KDE sa u mna drzalo len kym som nebol natolko sikovny aby som ho vymenil..
Cesta ku terajsiemu DE bola ale dlha a trnista, cez fvwm, kdejaky *box, xfce, az nakoniec bolo dost ramky aj na GNOME
To bolo vlastne jedine, co ma tak dlho drzalo u XFCE, teraz uz sa o tych par megabajtov nema zmysel bit..
... ono je to vseobecny fakt, ze zorbrazeni pisma na linuxu je problem, priznavaji to i vyvojari."Vevnitř" v knihovně možná problém je, ale navenek zobrazuje libfreetype písma nejlépe ze všeho, co mi kdy přišlo pod ruku. Nedávno jsem porovnával výsledek s dalšími renderery (od Adobe, Apple a MS) a jediný srovnatelný byl ten od Apple v Safari/win, ten od Adobe (v Readeru) je o poznání horší (rozmazává) a ten od MS stojí za ... starou belu.
To boli casy..
Už jsem si říkal, že jediný "děda", který začínal s RH4.2 jsem já.
Jj, to byly časy. Hledal jsem tehdy v knihkupectví něco o UNIXu a našel tam podivnou knihu s týpkem na koni kde se psalo o jakémsi operačním systému á la UNIX, který si můžu zadara nainstalovat doma na PC...
Jj, já jsem ji tehdy kupoval ještě s RH4.2 (mám to CD dodnes na "čestném místě" ve stojanu. Je fakt, že nedlouho potom jsem instaloval RH5.1.
Teď koukám do stojanu a mám tady RH4.2->RH5.1.->RH6.2->RH7.0->RH7.2->RH7.3 Pak jsem byl chvíli RedHatu "nevěrný" s Mandrakem 8.1, 9.0 a 10.0, po kterých následovalo období s Fedora Core 3 a 4 a teď je ze mě "uřvaný Ubunťák" 
Takže na tie staršie verzie RH 4.2 - 5.2 žiadne fóra, abclinuxu, ubuntuforum, otázky a odpovede na nete ale poctivo knižky a howto na 2. CD.
.... Úplně jsem prošvihl jedno výročí. Ne, nemyslím jubilejní milionté milování s nějakou mladou&pevnou (to si nechám na doby, až budu magistrem) ...
A stránky M$ mi řekli že win98 není podporován, ať si nase*u (s prominutím).