raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
ad 3. půlroční vývojový cyklus máme taky, delší je doménou redhatu, který je na fedoře založený (a ostatně EPEL spravují lidi z Fedory), sice zatím jenom na serverech, ale připravuje se i desktop, a pokud někomu nevyhovuje, že je to placené, je tu téměř identický CentOS a Whitebox
ad 4. to se dá o Fedoře říci také, novinek je v každé verzi dost a dost
ad 5. perspektivní je nejenom Ubuntu či Fedora ale i OpenSUSE a další
ad 6. dovolil bych si tvrdit, že Fedora je stabilnější
7. redhat v pozadí
8. otevřenost, transparentnost
9. komunikace a práce s upstreamem
Jinými slovy, dle mého názoru, je v něčem lepší Ubuntu, v něčem Fedora, v něčem OpenSUSE a každému sedne něco jiného. Slepě každému doporučovat to či ono asi nebude to pravé ořechové
Ale Fedora je mi taky sympatická, narozdíl třeba od SuSE.
ad 1. Přívětivé jsou obě komunity stejně (často radí ti samí lidé). A ani já jsem se nesetkal s neřešitelnou věcí.
ad 6. Řeknu to takhle: u mě to je stabilní. A neslyšel jsem nic o problémech se stabilitou ani jinde.
ad 7. Canonical to jistí.
ad 8. Ubuntu snad není? :-O
ad 9. Problém české lokalizace není snad všude, ne?
ad 9. snad... nevím kolik patchů z Ubuntu se dostane zpátky do Debianu nebo až do upstreamu, ale ve Fedoře to máme vytyčeno jako jeden z cílů a tím z naší práce mají prospěch i ostatní.
Před těmi dvěmi či třemi letyAle fuj.
Co se týče toho windows tak u mě to bylo spíš tak, že jsem visel asi na dvou hrách (ty jsem pak oželel) a vyráběl jsem v delphi maturitní projekt. To nějak v linuxu nešlo... udělat program po win. Možná, kdybych trochu zavzpomínal, tak bych mohl slavit dvě výročí... někdy kolem maturity, kdy jsem windows přestal používat a pak, a to bych možná i mohl dohledat podle faktury, koupi notebooka, který windows neviděl ani ve výrobě
a kompilování jádra už mě taky omrzelo...
Tehdy se hodně psalo o tom, že všichni by si měli kompilovat vlastní jádro kvůli výkonu atd. Tak jsem to taky zkoušel. Nakonec jsem přišel na to, že jen ztrácím čas a rozdíl mezi distribučním a svým jádrem skoro ani nepoznám...
. Instalace pomocí svaté trojice - samozřejmost . A dneska? Připojím foťák - objeví se mi dialog co s tím chci udělat .. totéž s CD, DVD ..
kouzlo unixové příkazové řádky a blikajícího monitoru tytam (teď žertuji
)název_toho_skriptu xorg a, což znamenalo: zazálohuj stávající verzi konfigurace X do ~/konfiguraky/xorg/ a pak ji otevři v Gedit. Umělo to i obnovovat ze záloh.
Pak mě ruční editace přestala bavit...
Pokud mi muj distrodarce nepripravi nejake prekvapeni, jako byla tezce problemova 10.1 (?)...
Aj ked KDE sa u mna drzalo len kym som nebol natolko sikovny aby som ho vymenil..
Cesta ku terajsiemu DE bola ale dlha a trnista, cez fvwm, kdejaky *box, xfce, az nakoniec bolo dost ramky aj na GNOME
To bolo vlastne jedine, co ma tak dlho drzalo u XFCE, teraz uz sa o tych par megabajtov nema zmysel bit..
... ono je to vseobecny fakt, ze zorbrazeni pisma na linuxu je problem, priznavaji to i vyvojari."Vevnitř" v knihovně možná problém je, ale navenek zobrazuje libfreetype písma nejlépe ze všeho, co mi kdy přišlo pod ruku. Nedávno jsem porovnával výsledek s dalšími renderery (od Adobe, Apple a MS) a jediný srovnatelný byl ten od Apple v Safari/win, ten od Adobe (v Readeru) je o poznání horší (rozmazává) a ten od MS stojí za ... starou belu.
To boli casy..
Už jsem si říkal, že jediný "děda", který začínal s RH4.2 jsem já.
Jj, to byly časy. Hledal jsem tehdy v knihkupectví něco o UNIXu a našel tam podivnou knihu s týpkem na koni kde se psalo o jakémsi operačním systému á la UNIX, který si můžu zadara nainstalovat doma na PC...
Jj, já jsem ji tehdy kupoval ještě s RH4.2 (mám to CD dodnes na "čestném místě" ve stojanu. Je fakt, že nedlouho potom jsem instaloval RH5.1.
Teď koukám do stojanu a mám tady RH4.2->RH5.1.->RH6.2->RH7.0->RH7.2->RH7.3 Pak jsem byl chvíli RedHatu "nevěrný" s Mandrakem 8.1, 9.0 a 10.0, po kterých následovalo období s Fedora Core 3 a 4 a teď je ze mě "uřvaný Ubunťák" 
Takže na tie staršie verzie RH 4.2 - 5.2 žiadne fóra, abclinuxu, ubuntuforum, otázky a odpovede na nete ale poctivo knižky a howto na 2. CD.
.... Úplně jsem prošvihl jedno výročí. Ne, nemyslím jubilejní milionté milování s nějakou mladou&pevnou (to si nechám na doby, až budu magistrem) ...
A stránky M$ mi řekli že win98 není podporován, ať si nase*u (s prominutím).
Tiskni
Sdílej: