Intel vydal 30 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20251111 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána říjnová aktualizace aneb nová verze 1.106 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.106 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Canonical pro své zákazníky, předplatitele Ubuntu Pro, prodloužil podporu Ubuntu LTS z 12 let na 15 let (Legacy add-on). Týká se verzí od 14.04 (Trusty Tahr).
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 5.0.0. Nově je oficiálně podporován Linux ARM64/AArch64. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byla vydána verze 10 dnes již multiplatformního open source frameworku .NET (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu Microsoftu. Další informace v poznámkách k vydání na GitHubu nebo v přednáškách na právě probíhající konferenci .NET Conf 2025.
Rodina hardwaru služby Steam se začátkem roku 2026 rozroste. Steam Deck doplní nový Steam Controller, herní PC Steam Machine se SteamOS s KDE Plasmou a bezdrátový VR headset s vlastními ovladači Steam Frame.
Amazon Web Services (AWS) oznámil (en) výstavbu Fastnetu – strategického transatlantického optického kabelu, který propojí americký stát Maryland s irským hrabstvím Cork a zajistí rychlý a spolehlivý přenos cloudových služeb a AI přes Atlantik. Fastnet je odpovědí na rostoucí poptávku po rychlém a spolehlivém přenosu dat mezi kontinenty. Systém byl navržen s ohledem na rostoucí provoz související s rozvojem umělé inteligence a
… více »Evropská komise zkoumá možnosti, jak přinutit členské státy Evropské unie, aby ze svých telekomunikačních sítí postupně vyloučily čínské dodavatele Huawei a ZTE. Místopředsedkyně EK Henna Virkkunenová chce změnit doporučení nepoužívat rizikové dodavatele při budování mobilních sítí z roku 2020 v právně závazný požadavek.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsané do programovacího jazyka Rust, již obsaženo v Ubuntu 25.10, bylo vydáno ve verzi 0.2.10. Opraveny jsou 2 bezpečnostní chyby.
Kaspersky pro Linux je nově k dispozici také pro domácí uživatele.
ad 3. půlroční vývojový cyklus máme taky, delší je doménou redhatu, který je na fedoře založený (a ostatně EPEL spravují lidi z Fedory), sice zatím jenom na serverech, ale připravuje se i desktop, a pokud někomu nevyhovuje, že je to placené, je tu téměř identický CentOS a Whitebox
ad 4. to se dá o Fedoře říci také, novinek je v každé verzi dost a dost
ad 5. perspektivní je nejenom Ubuntu či Fedora ale i OpenSUSE a další
ad 6. dovolil bych si tvrdit, že Fedora je stabilnější
7. redhat v pozadí
8. otevřenost, transparentnost
9. komunikace a práce s upstreamem
Jinými slovy, dle mého názoru, je v něčem lepší Ubuntu, v něčem Fedora, v něčem OpenSUSE a každému sedne něco jiného. Slepě každému doporučovat to či ono asi nebude to pravé ořechové
Ale Fedora je mi taky sympatická, narozdíl třeba od SuSE.
ad 1. Přívětivé jsou obě komunity stejně (často radí ti samí lidé). A ani já jsem se nesetkal s neřešitelnou věcí.
ad 6. Řeknu to takhle: u mě to je stabilní. A neslyšel jsem nic o problémech se stabilitou ani jinde.
ad 7. Canonical to jistí.
ad 8. Ubuntu snad není? :-O
ad 9. Problém české lokalizace není snad všude, ne?
ad 9. snad... nevím kolik patchů z Ubuntu se dostane zpátky do Debianu nebo až do upstreamu, ale ve Fedoře to máme vytyčeno jako jeden z cílů a tím z naší práce mají prospěch i ostatní.
Před těmi dvěmi či třemi letyAle fuj.
Co se týče toho windows tak u mě to bylo spíš tak, že jsem visel asi na dvou hrách (ty jsem pak oželel) a vyráběl jsem v delphi maturitní projekt. To nějak v linuxu nešlo... udělat program po win. Možná, kdybych trochu zavzpomínal, tak bych mohl slavit dvě výročí... někdy kolem maturity, kdy jsem windows přestal používat a pak, a to bych možná i mohl dohledat podle faktury, koupi notebooka, který windows neviděl ani ve výrobě
a kompilování jádra už mě taky omrzelo...
Tehdy se hodně psalo o tom, že všichni by si měli kompilovat vlastní jádro kvůli výkonu atd. Tak jsem to taky zkoušel. Nakonec jsem přišel na to, že jen ztrácím čas a rozdíl mezi distribučním a svým jádrem skoro ani nepoznám...
. Instalace pomocí svaté trojice - samozřejmost . A dneska? Připojím foťák - objeví se mi dialog co s tím chci udělat .. totéž s CD, DVD ..
kouzlo unixové příkazové řádky a blikajícího monitoru tytam (teď žertuji
)název_toho_skriptu xorg a, což znamenalo: zazálohuj stávající verzi konfigurace X do ~/konfiguraky/xorg/ a pak ji otevři v Gedit. Umělo to i obnovovat ze záloh.
Pak mě ruční editace přestala bavit...
Pokud mi muj distrodarce nepripravi nejake prekvapeni, jako byla tezce problemova 10.1 (?)...
Aj ked KDE sa u mna drzalo len kym som nebol natolko sikovny aby som ho vymenil..
Cesta ku terajsiemu DE bola ale dlha a trnista, cez fvwm, kdejaky *box, xfce, az nakoniec bolo dost ramky aj na GNOME
To bolo vlastne jedine, co ma tak dlho drzalo u XFCE, teraz uz sa o tych par megabajtov nema zmysel bit..
... ono je to vseobecny fakt, ze zorbrazeni pisma na linuxu je problem, priznavaji to i vyvojari."Vevnitř" v knihovně možná problém je, ale navenek zobrazuje libfreetype písma nejlépe ze všeho, co mi kdy přišlo pod ruku. Nedávno jsem porovnával výsledek s dalšími renderery (od Adobe, Apple a MS) a jediný srovnatelný byl ten od Apple v Safari/win, ten od Adobe (v Readeru) je o poznání horší (rozmazává) a ten od MS stojí za ... starou belu.
To boli casy..
Už jsem si říkal, že jediný "děda", který začínal s RH4.2 jsem já.
Jj, to byly časy. Hledal jsem tehdy v knihkupectví něco o UNIXu a našel tam podivnou knihu s týpkem na koni kde se psalo o jakémsi operačním systému á la UNIX, který si můžu zadara nainstalovat doma na PC...
Jj, já jsem ji tehdy kupoval ještě s RH4.2 (mám to CD dodnes na "čestném místě" ve stojanu. Je fakt, že nedlouho potom jsem instaloval RH5.1.
Teď koukám do stojanu a mám tady RH4.2->RH5.1.->RH6.2->RH7.0->RH7.2->RH7.3 Pak jsem byl chvíli RedHatu "nevěrný" s Mandrakem 8.1, 9.0 a 10.0, po kterých následovalo období s Fedora Core 3 a 4 a teď je ze mě "uřvaný Ubunťák" 
Takže na tie staršie verzie RH 4.2 - 5.2 žiadne fóra, abclinuxu, ubuntuforum, otázky a odpovede na nete ale poctivo knižky a howto na 2. CD.
.... Úplně jsem prošvihl jedno výročí. Ne, nemyslím jubilejní milionté milování s nějakou mladou&pevnou (to si nechám na doby, až budu magistrem) ...
A stránky M$ mi řekli že win98 není podporován, ať si nase*u (s prominutím).
Tiskni
Sdílej: