Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
ad 3. půlroční vývojový cyklus máme taky, delší je doménou redhatu, který je na fedoře založený (a ostatně EPEL spravují lidi z Fedory), sice zatím jenom na serverech, ale připravuje se i desktop, a pokud někomu nevyhovuje, že je to placené, je tu téměř identický CentOS a Whitebox
ad 4. to se dá o Fedoře říci také, novinek je v každé verzi dost a dost
ad 5. perspektivní je nejenom Ubuntu či Fedora ale i OpenSUSE a další
ad 6. dovolil bych si tvrdit, že Fedora je stabilnější
7. redhat v pozadí
8. otevřenost, transparentnost
9. komunikace a práce s upstreamem
Jinými slovy, dle mého názoru, je v něčem lepší Ubuntu, v něčem Fedora, v něčem OpenSUSE a každému sedne něco jiného. Slepě každému doporučovat to či ono asi nebude to pravé ořechové
Ale Fedora je mi taky sympatická, narozdíl třeba od SuSE.
ad 1. Přívětivé jsou obě komunity stejně (často radí ti samí lidé). A ani já jsem se nesetkal s neřešitelnou věcí.
ad 6. Řeknu to takhle: u mě to je stabilní. A neslyšel jsem nic o problémech se stabilitou ani jinde.
ad 7. Canonical to jistí.
ad 8. Ubuntu snad není? :-O
ad 9. Problém české lokalizace není snad všude, ne?
ad 9. snad... nevím kolik patchů z Ubuntu se dostane zpátky do Debianu nebo až do upstreamu, ale ve Fedoře to máme vytyčeno jako jeden z cílů a tím z naší práce mají prospěch i ostatní.
Před těmi dvěmi či třemi letyAle fuj.
Co se týče toho windows tak u mě to bylo spíš tak, že jsem visel asi na dvou hrách (ty jsem pak oželel) a vyráběl jsem v delphi maturitní projekt. To nějak v linuxu nešlo... udělat program po win. Možná, kdybych trochu zavzpomínal, tak bych mohl slavit dvě výročí... někdy kolem maturity, kdy jsem windows přestal používat a pak, a to bych možná i mohl dohledat podle faktury, koupi notebooka, který windows neviděl ani ve výrobě
a kompilování jádra už mě taky omrzelo...
Tehdy se hodně psalo o tom, že všichni by si měli kompilovat vlastní jádro kvůli výkonu atd. Tak jsem to taky zkoušel. Nakonec jsem přišel na to, že jen ztrácím čas a rozdíl mezi distribučním a svým jádrem skoro ani nepoznám...
. Instalace pomocí svaté trojice - samozřejmost . A dneska? Připojím foťák - objeví se mi dialog co s tím chci udělat .. totéž s CD, DVD ..
kouzlo unixové příkazové řádky a blikajícího monitoru tytam (teď žertuji
)název_toho_skriptu xorg a, což znamenalo: zazálohuj stávající verzi konfigurace X do ~/konfiguraky/xorg/ a pak ji otevři v Gedit. Umělo to i obnovovat ze záloh.
Pak mě ruční editace přestala bavit...
Pokud mi muj distrodarce nepripravi nejake prekvapeni, jako byla tezce problemova 10.1 (?)...
Aj ked KDE sa u mna drzalo len kym som nebol natolko sikovny aby som ho vymenil..
Cesta ku terajsiemu DE bola ale dlha a trnista, cez fvwm, kdejaky *box, xfce, az nakoniec bolo dost ramky aj na GNOME
To bolo vlastne jedine, co ma tak dlho drzalo u XFCE, teraz uz sa o tych par megabajtov nema zmysel bit..
... ono je to vseobecny fakt, ze zorbrazeni pisma na linuxu je problem, priznavaji to i vyvojari."Vevnitř" v knihovně možná problém je, ale navenek zobrazuje libfreetype písma nejlépe ze všeho, co mi kdy přišlo pod ruku. Nedávno jsem porovnával výsledek s dalšími renderery (od Adobe, Apple a MS) a jediný srovnatelný byl ten od Apple v Safari/win, ten od Adobe (v Readeru) je o poznání horší (rozmazává) a ten od MS stojí za ... starou belu.
To boli casy..
Už jsem si říkal, že jediný "děda", který začínal s RH4.2 jsem já.
Jj, to byly časy. Hledal jsem tehdy v knihkupectví něco o UNIXu a našel tam podivnou knihu s týpkem na koni kde se psalo o jakémsi operačním systému á la UNIX, který si můžu zadara nainstalovat doma na PC...
Jj, já jsem ji tehdy kupoval ještě s RH4.2 (mám to CD dodnes na "čestném místě" ve stojanu. Je fakt, že nedlouho potom jsem instaloval RH5.1.
Teď koukám do stojanu a mám tady RH4.2->RH5.1.->RH6.2->RH7.0->RH7.2->RH7.3 Pak jsem byl chvíli RedHatu "nevěrný" s Mandrakem 8.1, 9.0 a 10.0, po kterých následovalo období s Fedora Core 3 a 4 a teď je ze mě "uřvaný Ubunťák" 
Takže na tie staršie verzie RH 4.2 - 5.2 žiadne fóra, abclinuxu, ubuntuforum, otázky a odpovede na nete ale poctivo knižky a howto na 2. CD.
.... Úplně jsem prošvihl jedno výročí. Ne, nemyslím jubilejní milionté milování s nějakou mladou&pevnou (to si nechám na doby, až budu magistrem) ...
A stránky M$ mi řekli že win98 není podporován, ať si nase*u (s prominutím).
Tiskni
Sdílej: