Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
ad 3. půlroční vývojový cyklus máme taky, delší je doménou redhatu, který je na fedoře založený (a ostatně EPEL spravují lidi z Fedory), sice zatím jenom na serverech, ale připravuje se i desktop, a pokud někomu nevyhovuje, že je to placené, je tu téměř identický CentOS a Whitebox
ad 4. to se dá o Fedoře říci také, novinek je v každé verzi dost a dost
ad 5. perspektivní je nejenom Ubuntu či Fedora ale i OpenSUSE a další
ad 6. dovolil bych si tvrdit, že Fedora je stabilnější
7. redhat v pozadí
8. otevřenost, transparentnost
9. komunikace a práce s upstreamem
Jinými slovy, dle mého názoru, je v něčem lepší Ubuntu, v něčem Fedora, v něčem OpenSUSE a každému sedne něco jiného. Slepě každému doporučovat to či ono asi nebude to pravé ořechové
Ale Fedora je mi taky sympatická, narozdíl třeba od SuSE.
ad 1. Přívětivé jsou obě komunity stejně (často radí ti samí lidé). A ani já jsem se nesetkal s neřešitelnou věcí.
ad 6. Řeknu to takhle: u mě to je stabilní. A neslyšel jsem nic o problémech se stabilitou ani jinde.
ad 7. Canonical to jistí.
ad 8. Ubuntu snad není? :-O
ad 9. Problém české lokalizace není snad všude, ne?
ad 9. snad... nevím kolik patchů z Ubuntu se dostane zpátky do Debianu nebo až do upstreamu, ale ve Fedoře to máme vytyčeno jako jeden z cílů a tím z naší práce mají prospěch i ostatní.
Před těmi dvěmi či třemi letyAle fuj.
Co se týče toho windows tak u mě to bylo spíš tak, že jsem visel asi na dvou hrách (ty jsem pak oželel) a vyráběl jsem v delphi maturitní projekt. To nějak v linuxu nešlo... udělat program po win. Možná, kdybych trochu zavzpomínal, tak bych mohl slavit dvě výročí... někdy kolem maturity, kdy jsem windows přestal používat a pak, a to bych možná i mohl dohledat podle faktury, koupi notebooka, který windows neviděl ani ve výrobě
a kompilování jádra už mě taky omrzelo...
Tehdy se hodně psalo o tom, že všichni by si měli kompilovat vlastní jádro kvůli výkonu atd. Tak jsem to taky zkoušel. Nakonec jsem přišel na to, že jen ztrácím čas a rozdíl mezi distribučním a svým jádrem skoro ani nepoznám...
. Instalace pomocí svaté trojice - samozřejmost . A dneska? Připojím foťák - objeví se mi dialog co s tím chci udělat .. totéž s CD, DVD ..
kouzlo unixové příkazové řádky a blikajícího monitoru tytam (teď žertuji
)název_toho_skriptu xorg a, což znamenalo: zazálohuj stávající verzi konfigurace X do ~/konfiguraky/xorg/ a pak ji otevři v Gedit. Umělo to i obnovovat ze záloh.
Pak mě ruční editace přestala bavit...
Pokud mi muj distrodarce nepripravi nejake prekvapeni, jako byla tezce problemova 10.1 (?)...
Aj ked KDE sa u mna drzalo len kym som nebol natolko sikovny aby som ho vymenil..
Cesta ku terajsiemu DE bola ale dlha a trnista, cez fvwm, kdejaky *box, xfce, az nakoniec bolo dost ramky aj na GNOME
To bolo vlastne jedine, co ma tak dlho drzalo u XFCE, teraz uz sa o tych par megabajtov nema zmysel bit..
... ono je to vseobecny fakt, ze zorbrazeni pisma na linuxu je problem, priznavaji to i vyvojari."Vevnitř" v knihovně možná problém je, ale navenek zobrazuje libfreetype písma nejlépe ze všeho, co mi kdy přišlo pod ruku. Nedávno jsem porovnával výsledek s dalšími renderery (od Adobe, Apple a MS) a jediný srovnatelný byl ten od Apple v Safari/win, ten od Adobe (v Readeru) je o poznání horší (rozmazává) a ten od MS stojí za ... starou belu.
To boli casy..
Už jsem si říkal, že jediný "děda", který začínal s RH4.2 jsem já.
Jj, to byly časy. Hledal jsem tehdy v knihkupectví něco o UNIXu a našel tam podivnou knihu s týpkem na koni kde se psalo o jakémsi operačním systému á la UNIX, který si můžu zadara nainstalovat doma na PC...
Jj, já jsem ji tehdy kupoval ještě s RH4.2 (mám to CD dodnes na "čestném místě" ve stojanu. Je fakt, že nedlouho potom jsem instaloval RH5.1.
Teď koukám do stojanu a mám tady RH4.2->RH5.1.->RH6.2->RH7.0->RH7.2->RH7.3 Pak jsem byl chvíli RedHatu "nevěrný" s Mandrakem 8.1, 9.0 a 10.0, po kterých následovalo období s Fedora Core 3 a 4 a teď je ze mě "uřvaný Ubunťák" 
Takže na tie staršie verzie RH 4.2 - 5.2 žiadne fóra, abclinuxu, ubuntuforum, otázky a odpovede na nete ale poctivo knižky a howto na 2. CD.
.... Úplně jsem prošvihl jedno výročí. Ne, nemyslím jubilejní milionté milování s nějakou mladou&pevnou (to si nechám na doby, až budu magistrem) ...
A stránky M$ mi řekli že win98 není podporován, ať si nase*u (s prominutím).
Tiskni
Sdílej: