Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Skoro před rokem jsem sem hodil povídání o světě ve flašce.
Stručné shrnutí: Jde o uzavřený ekosystém, pouze světlo je dodáváno zvenčí. Ze světla a živin rostou řasy, které zároveň produkují kyslík. Kyslík a řasy konzumují šneci, jejichž hovínka rozkládají mikroorganismy na živiny. Někde mezi tím se ještě pohybuje pár kousků vodního planktonu (buchanek?).
Ta původní láhev je tedy uzavřená už asi rok a čtvrt, od posledního zápisu žádný šnek neumřel, naopak vyrostli. Řasa se mi zdá bledší, než byla, to je ale možná i mizerným zimním světlem. Láhev jsem pojmenoval "Věčná pastvina".
Před měsícem jsem založil láhev novou, do které jsem přidal větvičku z pámelníku, takže řasa na ní může růst a efektivněji využívat sluneční energii. Řasa i šneci pocházejí z akvária, kde už víc než půl roku nejsou ryby a nejsou dodávány žádné živiny. Jsou tedy zvyklí na drsnější podmínky a zatím nepozoruji žádné úhyny aj. Kromě šneků a planktonu jsem zahlédl i několik 2-3 mm dlouhých ploštěnek. Láhev původně obsahovala Ryzlink rýnský, pozdní sběr, 2003, z Rakvic.
Tiskni
Sdílej:
Izolovaná soběstačná biosgféra v láhvi, takový malý zázrak vlastně
5.2.2006 17:03
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Až tak izolovaná není, teplo a světlo dostává z venku.
) vypadl, ale myslím, že výše uvedené platí i pro umělý korek, který se v poslední době tak rozmáhá.
Navrhuju experiment zpřesnit třeba přelitím nějakého neprodyšného plastu přes hrdlo láhve.
Každopádně mi to, co tady prezentuješ, připadá moc zajímavé.
5.2.2006 17:02
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Snad i vosk lze použít? Lepsí jednoduché řešení mne nenapadá.
)
To je pozoruhodné a velmi inspirující :). Zajímalo by mě, kolik ty řasy vyprodukují kyslíku, jaké je složení (jak se mění) toho vzduchu v lahvi (obsah kyslíku, dusíku, či dalších), jak se mění složení vody, jestli nějak vzrůstá nebo klesá tlak, apod. :).
Jak by to šlo (z)měřit aniž by člověk zasáhl do onoho systému? Napadá mě jen snad nějaká forma spektrální analýzy nebo semtam zatavené čidlo (na ten tlak)...
Tohle se i prodava, tady: http://darkyzvesmiru.cz/beach.htm
Takze jeste jednou je to tady:http://darkyzvesmiru.cz/beach.htm
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.2.2006 15:52
6.2.2006 09:23
5.2.2006 17:25
5.2.2006 20:11
5.2.2006 17:36