Preco mas anglicke prostredie?

8.11.2007 22:03 | Přečteno: 1579× | 3 | poslední úprava: 8.11.2007 22:10

Castokrat sa s otazkou z nazvu tohto zapisu stretavam v situaciach, ked sa na moment dostane moj PC/mobil/ine_elektronicke_zariadenie do ruk mojich kamaratov alebo znamych. Vravim: "Snazim sa davat anglictinu do vsetkych elektronickych veci ktore denne obsluhujem - menu v telke, mobil, PC atd." Ak sa jedna o PC, tak vacsina ludi ma "polutuje" ze kedze pouzivam take exoticky OS (GNU/Linux) tak ze tam asi nieco ako slovencina v prostredi nehrozi. Ubezpecujem ich ze Linux je v mainstreamovych distrach dostatocne dobre prelozeny, akurat mne vyhovuje ta spominana anglictina. Vacsinou nasleduje znovu otazka: "Ale preco?"

Ako vieme clovek je od prirody tvor lenivy, a zle jazyky tvrdia ze vsetko co kedy clovek vymyslel - vymyslel z lenivosti. Preco to spominam? Ak pouzivam pocitac v rodnom jazyku tak proste pouzivam to povacsine preto lebo materinskemu jazyku najlepsie rozumiem a preto nieje dovod pouzivat nieco ine. Druhou moznostou je to ze materinsky jazyk pouzivam preto aby som sa nezdrziaval neznamymi slovami, z jazyka ktory sa (ne)chcem naucit - cize viac ci menej z pohodlnosti. Avsak, ak sa ucim cudzi jazyk ale vsade v okoli prichadzam do styku iba s materinskym jazykom, nemam sancu/moznost ucit sa nove veci ohladne cudzieho jazyka v kazdodennom zivote. Preto moja odpoved na uz spominane "Ale preco?" znie povacsinou: "Lebo sa chcem neustale dostavat do kontaktu s jazykom ktory chcem perfektne ovladat, a jeho neustala pritomnost, ci uz chcem alebo nie, ci si to uvedomujem alebo nie ma nuti k vyhladavaniu si neznamych slovicok v slovniku (lepsie a rychlejsie sa uci vtedy ak som NUTENY oboznamovat sa s mne neznamymi slovami/vyrazmi a pod.). Mozno to pride cudne a nepochopitelne, ale verte ze to funguje a hoci bezna "elektronicka" anglictina nieje zlozita, je dobre zvykat si pracovat v prostredi s jazykom ktory sa chceme (na)ucit.

       

Komentáře

[|🇵🇸]

Testoval jsem MS Windows Vista v němčině a hele, naučil jsem se pár slovíček.

V telefonu mám angličtinu, ale to jen proto, že můj telefon má v jiných jazycích, než je angličtina, některé funkce zablokované (třeba hlasové spouštění funkcí -- je to úplně na prd, ale jedno odpoledne jsem si s tím hrál a pak jsem byl líný změnit jazyk prostředí).

Do PDA češtinu necpu, zabírala by příliš mnoho místa.

Desktop si zase chci hodit do japonštiny (hádejte proč), ale obávám se problémů například s klávesnicí. Nehledě k tomu, že sem tam něco překládám a to je lepší vidět, co a jak jsem přeložil.

[Michal Kubeček]

Dodnes si z německého DOSu 5.0 pamatuji slovíčka jako Festplatte, Verzeichnis, Speicher a Datenfehler. Ale když jsem pak asi týden musel dělat na řeckých, tak to byl úplně jiný šálek kávy…

[anicka]

Ja myslim, ze na rozumnych distribucich s japonstinou nebudou zasadni problemy... aspon ja uz jsem v te nasi opravovala tolik bugu tykajicich se japonstiny, ze uz prece sakrys musely byt vsechny Jeden cas jsem pouzivala na sve pracovni stanici japonstinu, protoze se mi nechtelo porad prehazovat tam a zpatky pri snahach o reprodukci bugu a naslednych snahach o opravovani Pri vkladani japonstiny jsem si docela uzivala praci se scimem, fungoval mi opravdu pekne. Mela jsem na to vsechno pujcenou klavesnici s japonskymi prelepkami klapicek a byla to docela legrace.

Jinak pouzivam na systemu vyhradne anglictinu, protoze nad ceskym prostredim bych stravila vic casu premyslenim o ovladani nez praci. (I kdyz si to nekdy vycitam, nekdo by mel ty spousty spatnych prekladu autorum omlatit o hlavu a ja se o nich takhle vetsinou nedozvim.)

[Michal Kubeček]

Když mi poprvé netstat sdělil, že socket je ve stavu NASLOUCHÁ, byl to docela šok. Zvláštní je, že ten z OpenSuSE 10.3 u TCP socketů používá LISTEN a u lokálních NASLOUCHÁ…

[xxx]

Protoze na lokalni socket se ti nepripoji zadnej cizinec. Zato na TCP by se ti moh pripojit treba nejakej Anglican a ten by pak nerozumel, a to by bylo spatne.

[Jiří Veselský]

[Quimby]

Ja jsem nekde videl sporic obrazovky, kde se postupne zobrazovali japonska slovicka v tech jejich znacich a pod tim mensim v latince a pak anglicky preklad. Chvili jsem to mel i na desktopu, bylo to tak hezky exoticke Tak kdyztak zkus trochu protahnout google.

[Quimby]

Dokonce jsem to i nasel tady

[tired joe]

Ten zápis by sa dal zhrnúť aj do jednej vety :)

Anglické prostredie je vec individuálneho vkusu. Ja sa angličtinou živím, ale anglické prostredie ma vyslovene otravuje. A u mňa osobne pri jeho používaní žiadne pokroky nenastali. Ak sa chceš naučiť po anglicky, choď na rok do Anglicka/Ameriky - toť môj názor :)

[|🇵🇸]

To raději do Nizozemí/Švédska než mezi ty przniče jazyka z USA.

[Luboš Doležel (Doli)]

To mi připadá hloupé, je to jen jiná varianta jazyka.

Španělština se taky liší mezi Evropou a Amerikou a bylo by hloupé říkat, že v Mexiku neumí vyslovovat nebo že např. v Argentině a Chile neví, jak má být "správně" druhá osoba jednotného čísla.

[|🇵🇸]

Je to jako nářečí -- správný jazyk (British English, Hochdeutsch, tokijská japonština) a jeho nespisovné varianty. Spisovný jazyk (inteligentně navržený) by se měl razit. Vždyť i Švýcaři (hovořící Schwyzerdütsch) umí Hochdeutsch kvůli cizincům.

[Luboš Doležel (Doli)]

Ehm, to není nářečí a není to nespisovné, to je prostě jiná varianta.

Ve španělštině se stejně jako u angličtiny rozlišují různé varianty konkrétních vlastností gramatiky či výslovnosti podle země (resp. oblasti). Jen u té AJ má neustále někdo tendenci označovat tu americkou variantu jako podřadnou - a já stále nechápu proč.

Americká angličtina není jako zastaralé thou/thee/thy/thine v Yorkshire v Británii, které IMHO není ani uznáváno žádnými jazykovými ústavy, takhle je to v USA prostě správně.

[|🇵🇸]

Viz příklad s němčinou. Já mám svůj názor, ty svůj. Ani jeden z nás jej nezmění. Předpokládám. Nazdar. Jdu se potit.

[Luboš Doležel (Doli)]

Ještě bych se tě zeptal, jak definuješ správný jazyk, protože angličtina nemá regulátora, ale koukám, že máš o věci jasno...

[Michal Kubeček]

IMHO nešlo v původním příspěvku o narážku na americkou angličtinu jako takovou, ale spíš na všeobecný úpadek jazykové kultury v té zemi. Ale to není jen problém USA…

[frEon]

rekl bych ze svycarska nemcina je nemcine prilis vzdalena na to aby to bylo pouze nareci.

[AM]

tak tak, svycarska nemcina je opravdu dost jina nemcina, rozhodne to neni jenom nareci, vlastni gramatiku ma taky (docela drsnou), nektery slovicka sice jsou nemecka a maji nektere drobne zmeny(ctou se jinak) (beispiel [bispi:l], ahnung [a:nig], käse [che:s], klein [chli:n]), ale jiny slovicka jsou uplne nova (shauen-luegen), a nektery jsou prebrany z jinych jazyku (casto FR: mersi, adie). No a jeste se ta gramatika a vyslovnost taky lisi podle kantonu, socela legrace:)

[Spike]

Zrovna tokijskou japonštinu považovat za "správnou"...

Oficiálním spisovným jazykem je 共通語 [kjócúgo].

[|🇵🇸]

Ani ne tak správnou jako spíše prosazovanou za spisovnou. Mým posledním (četl jsem jej zatím jako poslední) zdrojem jsou jistá skripta z UPOL.

[Michal Fecko]

... ale anglické prostredie ma vyslovene otravuje. A u mňa osobne pri jeho používaní žiadne pokroky nenastali.

Mno hej, ak to je profesionalne tak to beriem, ale poznam vela ludi ktori deklaruju ze sa ucia cudzi jazyk (anglictinu) ale ani za nic nepouziju program ktory nieje v rodnom jazyku alebo jazyku ceskom. Ja vtedy zasnem! Ako sa mam ucit jazyk ked sa BOJIM ho pouzivat denno denne v programe na PC? A vyhovorky o produktivite prace neberiem, ak sa to raz musim naucit, tak sa to naucim za jeden vecer a vojdem do toho omnoho rychlejsie ako keby som mal vsetko "ako na tanieri" v rodnom jazyku...

[Pietro]

Ja sa pripájam k Viliamovi. Aj mňa živí angličtina, ale KDE rád používam v slovenčine.

[Michal Kubeček]

Nesmesl byste v tom anglickém prostředí cizorodý prvek v podobě slovenského rozložení klávesnice, abyste ostatním nekomplikoval čtení příspěvků?

[Michal Fecko]

Nesmesl byste v tom anglickém prostředí cizorodý prvek v podobě slovenského rozložení klávesnice, abyste ostatním nekomplikoval čtení příspěvků?

No osobne s tým nemám problém, aj keď to zdržiava (slovenskú klávesnicu v anglickom prostredí aj tak mám) ale bolo mi povedané v predošlých príspevkoch (nechce sa mi hľadať kde) že kedže píšem bez diakritiky, tak sa to bratom Čechom číta lepšie. Tak mi bolo povedané, mno neviem, možno to vyhovuje len mladším...

[freshmouse]

Jako českému mladíkovi mi vyhovuje takový jazyk, který je plnohodnotný -- ten se samozřejmě čte nejlépe. Tzn. včetně diakritiky.

[Michal Fecko]

Ok, tak budúci blog bude opäť v diakritike.

[sheeryjay]

Pockat, ono ten blok byl ve Slovencine?? O_O Tak to jsem si ani... A navic ze bez diakritiky tak to jsem si uz vubec nevsiml. Zajimalo by me co to znamena.

[|🇵🇸]

Mně je to třeba u slovenštiny jedno, ale na druhou stranu je slovenština jen české nářečí, tak proč vymýšlet takové podivnosti? To je jako bychom měli my, brňáci/hanáci/ostraváci, psát bez diakritiky, aby se to pražákům lépe četlo.

[disorder]

pan si zela jazykovednu debatu? chod sa vypotit, bluznis

[Michal Fecko]

... ale na druhou stranu je slovenština jen české nářečí...

no a tom máš odkiaľ?

[|🇵🇸]

Viz historie obou jazyků. Slovenština jako taková vznikla dlouho po češtině, předtím byla slovenština ryze českým nářečím, slovenští obrozenci se snažili maximálně odlišit se od Čechů. A ostatně, přečti si Slávy dceru -- napsal ji Slovák a je česky a to se zcela jistě nepřeučoval.

[Michal Fecko]

Viz historie obou jazyků. Slovenština jako taková vznikla dlouho po češtině, předtím byla slovenština ryze českým nářečím, slovenští obrozenci se snažili maximálně odlišit se od Čechů. A ostatně, přečti si Slávy dceru -- napsal ji Slovák a je česky a to se zcela jistě nepřeučoval.

Ok tak ja tvrdím že čeština je zmesou poľského a nemeckého nárečia - a vyvráť mi to. Neide o to čo je čiím narečím, ale o to že všetci sme si ako Slovania jazykovo strašne podobní a tvrdiť že niektorý slovanský jazyk je iného narečím k ničomu nevedie, skôr uráža.

[|🇵🇸]

Neargumentuješ vůči mému tvrzení, jen předhazuješ jiné.

Dobře, ať je. Slovenština ale každopádně vznikla jako české nářečí snažící se o diferenciaci.

Stejně skončíme u toho, že jsme skoro všichni Indoevropané. Teda někteří ne tak docela -- Slovensko bylo historicky vždy součástí Uher (až na tu část s Velkou Moravou a pak Československem), takže tam jistě docházelo ke křížení s Ugrofiny.

[disorder]

Prof. L. L. Cavalli - Sforza zo Standard University v USA, keď študoval otázku sťahovania národov a ich jazyky v závere svojho výskumu konštatoval, že obyvateľstvo Maďarska je v Európe anomáliou. Používa jazyk dobyvateľov z Ázie, ale obyvateľstvo Maďarska nie je etnicky maďarské - ono je prevažne slovanské, definitívne európske.

cize zase zle. kthxbye

[|🇵🇸]

A také Evropou táhli Hunové, Mongolové, Turci atd. Dobře si vzpomínám, jak nedávno se spousta Maďarů přihlásila k potomkům Hunů.

[Michal Fecko]

Prof. L. L. Cavalli - Sforza zo Standard University v USA, keď študoval otázku sťahovania národov a ich jazyky v závere svojho výskumu konštatoval, že obyvateľstvo Maďarska je v Európe anomáliou. Používa jazyk dobyvateľov z Ázie, ale obyvateľstvo Maďarska nie je etnicky maďarské - ono je prevažne slovanské, definitívne európske.

cize zase zle. kthxbye

...len doplním že "originál" drobní potomkovia Húnov už asi ani v Maďarsku neexistujú.

[|🇵🇸]

A když už jsme u toho, pořád jsou tu Finové.

[Michal Fecko]

To že patria do Ugro-fínskej skupiny jazykov neznamená že sú Fini - to je hrubé zovšeobecňovanie až bagatelizovanie, treba si prejsť ešte raz ich históriu - Maďari a Fíni majú odlišných (aj keď MOŽNO príbuzných) predkov.

[Michal Fecko]

odporúčaná literatúra: http://en.wikipedia.org/wiki/Uralic_languages

[Bosý v tráve]

Prial by som ti za suseda Janka Slotu, on by ti tu slovencinu ako ceske narecie vysvetlil raz dva a mozno co to povedal aj o Samovi, ktory bol sice frank, ale na rozdiel od nitrianskych slovanov o ziadnych cechoch vtedy este nepocul. Nakoniec sa tu dozviem ze Konstantin a Metod sem prisli hlasat v cestine a nie v starosloviencine.

[disorder]

Bol teoretikom a propagátorom slovanskej vzájomnosti a česko-slovenskej jazykovej jednoty. Opieral sa o princípy Herderovej a Hegelovej filozofie dejín. Utvoril ucelenú filozofickú koncepciu slovanských dejín, ktorá ovplyvnila nielen slovenské, ale aj iné slovanské národné hnutia. Bol tiež výborným básnikom, slavistom, kazateľom. Za svoju prácu dostal medaily a diplomy. Napísal 86 básní. Na svojej fare v Pešti prijímal vzdelancov a literatúru pokladal za ich záležitosti, preto zotrvával pri češtine, hoci revolučné časy žiadali obrátiť sa k ľudu v jeho reči. Tak vznikol rozpor medzi Kollárom a Štúrom.

[|🇵🇸]

No a co byl jeho rodný jazyk? Ten by se přece v jeho díle projevil, ne?

[disorder]

mas problemy s vnimanim vyznamu textu?

[disorder]

tak ma napada, ci aj mna v skole neucili podobne zjavne blbosti (ci to mas naozaj len z tej horucky?)

[|🇵🇸]

Specifikuj.

Já Slávy dceru četl a tedy mám jakési tušení o použitém jazyku.

[disorder]

hore mas napisane, ze bol za jazykovu jednotu... no hadaj preco to nevyslo napriek tomu, ze to je len narecie (podla teba)

[|🇵🇸]

Opakuji, že rodný jazyk se v díle projeví. Když budeš psát v angličtině/němčině/latině/..., objeví se tam čechismy, pardon slovákismy. Stejně tak by se projevily v Kollárově díle slovákismy, pokud by jeho rodnou řečí byla slovenština. Nikdy nenahradíš rodný jazyk jiným jazykem ze 100%.

[disorder]

chlapce, vies co vsetko poezia znesie? vies aky bol jazyk bred tolkymi rokmi? vies kolke roky a kolko casu pisal v cestine? sa uvedom

[disorder]

okrem toho to co si ty napisal je naprosta blbost -- Stur presne v tej dobe zobral ako zaklad svojho jazyka stredoslovenske narecie (V roku 1846 vydal Štúr "Nárečja Slovenskuo alebo potreba písaňja v tomto nárečí" -- toto je cestina?)

[disorder]

ak by ti to nezaplo stale -- to znamena, ze sa predtym pisalo inym jazykom nez sa hovorilo, toto bol dalsi pokus o kodifikaciu slovenciny

[Luboš Doležel (Doli)]

na druhou stranu je slovenština jen české nářečí

Tak to už je komedie...

[Michal Kubeček]

na druhou stranu je slovenština jen české nářečí

A to vám řekl kdo? Už jsem slyšel na adresu slovenštiny různé urážky, jeden můj kamarád ji dokonce prohlašoval za umělý jazyk, ale i to by bylo pravdě podstatně blíž než to, co tvrdíte vy.

[thingie]

Faktem ale je, že k tomu moc daleko není. Slovní zásoba je mírně odlišná, ale překrývá se natolik, aby bylo možné se znalostí jednoho jazyka porozumět druhému (ano, najdou se zcela odlišná slova, ale.) a ani tam neexistují víceméně žádné radikálně odlišné konstrukce. Uvážíme-li, že stejně nemáme žádnou pevnou hranici kdy bychom mohli říct, že už jde o odlišný jazyk a ne jen nářečí, tak si dokážu představit, že by se řeklo, že čeština a slovenčina jsou dvě nářečí jednoho jazyka (čechoslovenčiny nebo tak, nevim). A není mi jasné co je na tom urážejícího. (Možná když se to postaví takhle, že sloveština je *jen* nářečí Té češtiny, ale to je asi problém toho jak se to říká.) Stejně tak si dokážu představit že by se čeština a slovenština v ne zase tak vzdálené budoucnosti přiblížily natolik, že se to stane obecně uznávaným názorem.

[Bosý v tráve]

Vtip je v tom, a teraz bez urazky, ze k slovencine ma este blizsie slovincina ako cestina, niekde som cital o tom studiu, ak to najdem, tak to sem hodim, lingvisti o tom budu vediet urcite viac. Uz Jan Maliarik zastaval teoriu o spolocnom povode slovakov a slovincov, medzi ktorych v 9. storoci vpadol madarsky klin. Ceskoslovensko a ceskoslovencina su len umely konstrukt, ktory nema ani kulturne ani historicke opodstatnenie. Faktom je, ze nas spajalo spolocne suzitie v jednom state a tento fakt ovplyvnil aj nase dnesne vztahy. To ze bola cestina kodifikovana skor ako slovencina ma tiez svoje dovody a to predsovstkym v odnarodnovacej politike vtedajsieho Uhorska praktizovanej madarskym zivlom v duchu jeden narod - jeden jazyk. Skratka slovencina to mala trochu tazsie a viac to bolelo, ale napokon aj ona bola kodifikovana.

[thingie]

No, v 9. století se o nějaké češtině či snad dokonce slovenštině asi ještě moc mluvit nedalo, ne?

[disorder]

pevne hranice medzi jazykmi nie su, no kazdy jazyk ma svoj narod a prostredie v ktorom sa vyvijal a slovencina urcite nie je len nejake narecie -- to by sme mohli povedat, ze vsetci len hovorime nejakym narecim fiktivnej "slovanstiny" (alebo staroslovienciny, no rozdielov by sa tam naslo asi podstatne viac)

[peYko]

mam na jazyku par peknych slov.. ale ovladnem sa a uchylim sa len k.. hm.. spodina ludskej existencie? predsa nemozeme povazovat svajciarov za narod, lebo v podstate ani jeden z ich jazykov nie je ich vlastny... juh belgicka by predsa mal patrit francuzsku, lebo nehovoria "belgicky", nie? a nie je nahodou holandsko koloniou nemecka? ved maju podobne jazyky.. nioenie - to je predsa narecie! ved predsa cela juzna amerika nestoji za rec, lebo ich rec je narecie - preco nie je satelitom pyrenejskeho polostrova?

povazovat slovencinu za narecie je vrchol, a k takemuto tvrdeniu sa mozu uchylit tak najohyzdnejsie bulvarne platky..

[|🇵🇸]

Rétorománština?

Definice národa nespočívá jen v jazyce.

Nizozemí bylo (když už) historicky Habsburskou kolonií.

Já jsem Slovensko nikdy za součást ČR (nebo jiné varianty českého státu) nechtěl. My, Češi, jsme se měli snad vždycky v historii lépe než Slováci a pokud jsme s nimi byli dohromady, snižovala se tím naše úroveň (viz například budování školství na Slovensku za první republiky).

[Michal Fecko]

Kecy...

[Bosý v tráve]

Pokial viem, Slovensko sucastou CR nikdy nebolo i ked to bolo prianie niektorych sovinistickych kruhov na ceskej strane. Cesko-Slovensko malo vzniknut ako rovnopravny stat dvoch narodov na zaklade dohody mocnosti po Trianone. Toto bolo aj cielom Stefanika ktory organizoval CS legie v zahranici a prave preto asi zomrel po uvitacej palbe na rodnej pode a Ceskoslovensko pokracovalo vo svojej unitarnej politike so vsetkymi jej neduhmi. Niektori cesi dodnes vnimaju Slovensko ako svoju byvalu koloniu, neuvedomujuc si ze tento pohlad je dost kratkozraky.

[|🇵🇸]

Zato Slováci si založili vlastní, fašistický stát...

Hovořil o jsem českém státu, nejen ČR. Co třeba ČSSR?

Nehledě k tomu, že jsem řekl, že Slovensko jako součást ČR nechci, tudíž jsou kecy o šovinistech irelevantní.

[disorder]

must... not... insult

lol

[Bosý v tráve]

Slovensky stat vznikol 14. 3. 1939 po tom ako bol Tiso "pozvany" k Hitlerovi na kobercek, kde dostal ultimatum a 2 moznosti:

1. Vyhlasenie Slovenskeho statu ako satelitu Nemecka

2. Zaclenenie Slovenska ako protektoratu typu Bohmen und Mehren

Tiso vela moznosti na vyber nemal. HSLS totiz dovtedy oficialne nehlasala program samostatneho statu, o to usilovalo iba radikalne kridlo HSLS na cele s Tukom, o ktorom sa mimochodom tvrdi, ze to bol madarsky agent, ale autonomiu v ramci CSR. Len dodam, ze slovaci boli pripraveni v roku 1939 branit Ceskoslovensko az do chvile, nez Benes podpisal kapitulaciu. Dalej sme sa uz vsetci viezli vo vleku udalosti, ktore tazko mohol niekto ovplyvnit.

[Michal Kubeček]

ČSSR snad byla "český stát"?

[kotyz]

Co vim tak na dejepise nas ucili ze tou kolonii Habsburku byla jenom jizni polovina Nizozemi.

Ale to je uz detail. Taky uz si nepamatuju tu severni, byla samostatna nebo patrila nekomu jinymu ... ?

[Michal Kubeček]

Tak to mi muselo uniknout, protože proti takovému tvrzení bych určitě hned ostře protestoval.

[disorder]

a pre niekoho je zase pohodlnejsia anglictina nez nejake preklady pochybnej kvality (kto tomu ma rozumiet?)

[Michal Fecko]

a pre niekoho je zase pohodlnejsia anglictina nez nejake preklady pochybnej kvality (kto tomu ma rozumiet?)

presne! najlepšie priklady su asi z názvov filmov ktoré k nám prichadzajú z angličtiny, ani divá sviňa sa potom v tom nevyzná, ak je film anglický tak v cudzojazyčnej krajine by sa mal zásadne premietať v originálnom názve, tie pa-tvary a pa-preklady "z brucha hádzané" vedia pekne osladiť život, človek aby sa potom zháňal po originálnom názve aby si mohol na ten ktorý film pozrieť recenziu...

[Ashtar]

Myslíš niečo na spôsob: American Pie -> Prci, prci, prcičky -> Pikantné pokušenie ?

[vlk]

a ja sa zasa kazdeho pytam "preco mas slovencinu (pripadne cestinu)" :) v praci som si vybojoval ked uz nemozem linux, tak aspon anglicky windows a ostatny software .. sa admin celkom zapotil nez mi to vsetko pozhanal ... a toto je ten problem, ze uz zacina byt obtiazne zohnat anglicke verzie software alebo inych zariadeni unas. pripada mi to ako utlacanie a obmedzovanie. napriklad som si kupil tlaciaren, na nej neboli popisky pri tlacidlach ale medzi papiermi nalepky asi v 8-mich jazykoch, ale marne som hladal anglictinu... nenalepil som tam nic a ani neviem kcomu su tie tlacidla :D

[Michal Fecko]

nenalepil som tam nic a ani neviem kcomu su tie tlacidla :D

Extrémista Pekne! Ako jedna klávesnica čo sa predáva na nete ktorá nemá ziadne popisky kláves - to sa raz dva naučíš "prstoklad"

[Michal Kubeček]

Jak který software. Běžné desktopové aplikace mám (až na Firefox) lokalizované, ale lokalizaci systémových utilit považuji za zločin. Na druhou stranu jsem byl kdysi ochoten koupit si Wizardry 8, pokud bude možné hrát ji i v angličtině, ale prodejce dodával jen čistě českou verzi.

[martyone]

Dělám to stejně -- GNU/Linuxu vděčím za to, že umím anglicky alespoň pasivně. Angličtinu jsem nikdy oficiálně nestudoval; jsem odjakživa němčinář (nicméně NJ dnes ovládám míň než AJ). V době kdy jsem s Linuxy začínal (no není to zas tak dávno) jsem si o počeštěných man stránkách nenechal ani zdát ..takže to byla prostě jediná cesta. Dnes ji ovšem stále znova a znova volím! Zůstat na oknech, možná bych se nikdy nedostal kde jsem :-O

[frEon]

ono je tech linuxu vic?

[Michal Kubeček]

Asi si pro začátek nainstaloval hned tři distribuce najednou, aby to mělo pořádný odpich. )

[martyone]

To stojí za úvahu ...dyť i Pán Bůh je trojjediný

[D-Evil]

Konkrétně anglický prostředí má velkou výhodu v tom, že je nejjednotnější. Jde o detaily, ale člověku to může vyhovovat líp, než když pak v českym prostředí všechno možný hledá, protože měl překladatel dobrej den. Co se týká výuky, asi si člověk procvičí a rozšíří slovní zásobu. Problém může bejt v tom, že jde o zásobu dost konkrétní, běžně ne tak často využitelnou. Jinak s gramatikou to samozřejmě nijak extra nepomůže, takže přínos může bejt spornej. Co můžu vřele doporučit jsou noviny. Číst denně spisovnej text je pro spoustu lidí velmi efektivní metoda, jak dostat do hlavy fráze a gramatický pravidla takovym způsobem, že nad nima při dalším používání ani neuvažujou, maj je prostě zažitý. A noviny čte denně i hromada lidí, která by knížku ve volnym čase do ruky nevzala. Takže stačí jen vyměnit světový zpravodajství českejch novin za stejnou část novin zahraničních a pravidelnej přísun relativně kvalitního a použitelnýho jazyka je jistej. Ještě několik let zpátky se tak dala docela dobře učit i čeština, dneska je to bohužel s formou psanýho textu horší (a ono i s obsahem, zdaleka se nedá číst všechno).

BTW, taky se vám zdá, že slovenština se bez diakritiky čte ještě hůř, než čeština?

[Michal Kubeček]

IMHO je problém hlavně v tom, že i když je slovenština češtině natolik podobná, že ji při běžném čtení ani nevnímáme, tak přesto každé zkomolení člověk pocítí podstatně víc než u svého rodného.

[xxx]

Anglicke prostredi ma tu jednu dulezitou vyhodu, ze chybove hlasky neni treba pred vlozenim do Googlu prekladat. Navic obcas je vzhledem k tvorivosti prekladatelu, ten zpetny preklad znacne obtizny.

[Michal Kubeček]

V některých případech ovšem (nejlépe doslovný) zpětný překlad může pomoci pochopit, co ta hláška vlastně měla znamenat. Jednu dobu mne třeba vytáčeli překladatelé popisů balíčků v SuSE tím, že slovo common překládali jako běžné, přestože se jednalo např. o balíček se společnými soubory pro serverovou a klientskou část nějakého programu.

[Robo]

som na tom rovnako uz od doby, co som pouzival MS-DOS; slovencina mi tu pripada neprirodzena a tie preklady su niekedy fakt na zasmiatie

[Petr "Glubo" Sýkora]

Já zase angličtinu používám proto, že mi přijde, že absolutní většina aplikací ji má jako primární jazyk a tudíž člověk není otravován tak často nesmysly, které nemálo překladatelů občas produkuje. Navíc, jak psal Geo Výše, člověk pak má o chlup větší šanci jednoduššího najití řešení nějakého problému.

[Kvakor]

Ja osobne jsem na svem vlastnim pocitaci nikdy lokalizovany operacnim system nemel, snad s vyjimkou Win3.1 kdysi hodne, hodne davno - tenkrat to byla nutnost, protoze v anglicke verzi cestina chodila obcas dost divne, pokud vubec. V praci sice pracuju i s ceskymi WinXP, ale programy, co mam instalovane, jsou vetsinou take anglicke nebo do anglictiny prepnute. Anglictina mi nijak nevadi (tj. nemusim vynakladat na cteni bezneho anglickeho textu zadne vedome usili), to mi spis vadi nektere preklady.

Ne ze by nemelo smysl lokalizovat aplikace, ale vseho s mirou, obzvlast, kdyz prekladatele prekladaji technicke terminy podle sebe. U aplikace se to vetsinu ztrati, ale horsi je v samotnem systemu a systemovych aplikacich. Kdyz obycejny uzivatel nevladne anglicitinou, klidne mu jeho mile aplikace prelozte, ale kdyz prelozite i vnitrnosti systemu, ke kterym se obycejny uzivatel nema sanci dostat, tak je ucinek spise kontaraproduktivni - uzivatel tomu stejne nerozumi, at je to v jakemkoliv jazyce, a odbornika to jedine zmate, protoze si nemuze byt jisty, co onen vyraz znamena, pokud jeho preklad neni ustaleny a vseobecne pouzivany. A navic je na internetu odkazany jen na mluvici stejnym jazykem, coz je u velmi specifickych problemu zcela nedostatecne.

Dnes uz sice neni situace tak strasna jako kdysi (FLASH karta prelozena jako Karta zableskove pameti), ale porad jsou tu veci, ktere v cesti znei prinejmencim podivne (Printer Pool prelozeny jako Fondy tiskáren). A kdo proboha vymyslel Budiz a Storno? Takovym lidem by meli odelat neco velmi, ale opravdum velmi oskliveho.

[frEon]

Pravda, storno je debilni, ale budiz se mi libi. Jeste radsi bych ale misto budiz videl "staniz se".

[kotyz]

jj, toho je dost jak ve Windows (analyzator lidskeho rozhrani, radic otevreneho a univerzalniho hostitele, vycislovac serioveho portu, hlasitost disku, slozky misto adresaru a klepani mysi misto klikani, ...) tak v linuxu (stalezelene budiz, < rejp > hodne perli taky Ubuntu (automaticky odemcit klicenky, mozne nestabilni oku-lahodice, ...) < /rejp > a dalsi a dalsi alegoricke vozy ... ).

[disorder]

"mozne nestabilni oku-lahodice"

tu je krasne vidiet aka neskutocna blbost je eye-candy, to je perla :D

[tired joe]

OMG, oku-lahodiče sú skvelé!!! :) Ten preklad sa mi proste páči.

[Andrej]

Je vidět, jak pestrá směsice názorů mezi uživateli Linuxu existuje.

Já mám na tuto věc odlišný názor. Sice mluvím třemi cizími jazyky, ale kdyby na mě můj (zdůrazňuji můj) počítač promluvil jinak než česky, nejspíš bych se napřáhl a vyhodil ho oknem. Maximálně jsem schopný snést fakt, že všechny běžné příkazy jsou v angličtině, ale tam moje tolerance končí.

[Yokotashi]

Ja mam sice s anglictinou porad problemy, ale cesky na me _MUJ_ pocitac promluvil jen jednou (omylem jsem nainstaloval RedHat v cestine). Pote, co se mi povedlo (prekladem do anglictiny) pochopit, co minil hlaskou: "spatne vetsi, ci mensi cislo zarizeni", coz mi trvalo asi pul hodiny, jsem ho smazal. Mel stesti, ze v protiatomovem krytu nebyvaji okna vhodna k prohazovani pocitacu zkrz. Ja ty terminy proste znam anglicky a do cestiny je x ruznych prekladu a cumim na to, jako puk. Uz jenom to, ze pulka lidi pouziva pro directory pochopitelne slovo adresar a druha pulka uplne kretenske (pro me vnimani) "slozka" je na zastreleni. Moje prvni zkusenosti s lokalizaci byly ve skole na woknech, kde ti debilove z MS lokalizovali jmena funkci v excelu (ve kterem jsme museli neco delat). Tehdy jsem pochopil, ze lokalizace nejde udelat spravne. Bud budou mit problem uzivatele obou verzi (prejmenovane funkce), nebo te lokalizovane (nezapamatovatelne nazvy funkci).

[kotyz]

Ja mam v anglictine trebas mp3 prehravac protoze ten, ac obsahuje i cestinu, tak ta je dost mizerne udelana. A na PC pak programy u kterych cestina proste neni (tam si ji pak nekdy napisu, ani ne tak pro sebe, jako spis pro dalsi lidi pouzivajici tyz program, ktery anglictinou nevladnou. V posledni dobe to byl trebas kooldock, v posledni verzi je ta moje cestina i oficialne zaclenena ).

Jinak kdyz uz ta cestina je, tak se ji nebranim. S anglictinou stejne prichazim bohate do styku pri cteni ruznejch navodu, manualu, for a wiki ...