Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
Ako na ten nadpis pozerám, tak pozerám - ináč mi to nevychádza. V blogu by som rád zhrnul dôvody pre toto svoje tvrdenie.
Keď server tak Debian...
Debian má dlhú históriu, stabilné tímy vývojárov a správcov balíčkov a verných a spokojných užívateľov. Ak sa tak povediac pustíte do Debiana (trebárs aj na desktope) tak narazíte kôli filozofii Debianu (v prístupe k užívateľovi - netvrdím že je táto filozofia zlá, je proste taká ako je - nazvyme to menej "klikoidná" a menej intuitívna (?)) na väčšie či menšie problémy s konfiguráciou tej ktorej vlastnosti či služby - ak máte čas, nahodíte google a po chvíľke hľadania odpoveď aj s návodom na svôj problém nájdete - vyžaduje si to však čas a istú námahu (netvrdím že fora pre užívateľov ubuntu sú prázdne a bez otázok ). Debian vyžaduje dodatočné rôzne modifikácie a úpravy na ktoré mnoho bežných uživateľov nemá čas, nervy alebo oboje
. Ak ale hodláte postaviť server, Debian je ale ideálna voľba - je predpoklad že pokiaľ budete chcieť inštalovať serverové služby bude ich treba dokonfigurovať k obrazu svôjmu a teda je treba hľadať možností nastavení rôznych démonov /služieb/. Avšak čas investovaný do tohto nastavovania sa Vám po čase vráti v dlhodobo stabilnom, bezpečenom a flexibilnom systéme o ktorom (okrem HW havárii) nebudete ani vedieť. Nedá mi nespomenúť že Ubuntu existuje aj vo verzii server, ale povedzme si úprimne, priemerný nováčik najprv zakopne o desktop verziu a siahne po nej akoby mal siahať po server verzii. A my pokročilejší užívatelia asi len tak ľahko na Debian na servery nezanevrieme a nebudeme silou mocou skúšať Ubuntu server na produkčných strojoch. IMHO zatiaľ.
To bol server. Desktop je druhá vec, v zásade súvisí s argumentom s menej "klikacím" prostredím Debianu, ktorý obyčajne odradí ľudí ktorí chcú mať funkčný desktop so všetkým čo k práci či zábave potrebujú bez dlhých hodín trávených na google a v príkazovom riadku. Prístup Ubuntu (desktop) je v tomto smere omnhoho prítulnejší, intuitívnejší a pre nováčikov zvyknutých na inštaláciu programov, či ohlasy systému (napr. pri pripojení nového HW) z Windowsu, aj prijateľnejší. Samozrejme aj Ubuntu má svoje muchy a človek sa tu a tam nevyhne google a nejakým tým fóram. Ale to platí aj pre Windows . Veľmi dôležitou výhodou je, že Ubuntu má korene v Debiane takže ak sa človek dostane k Ubuntu ako k svojmu prvému Linuxu a osvojí si niektoré základy, neskôr prácu s balíčkovacím systémom, nebude mu potom robiť problém prejsť na Debian ak bude potrebovať inštalovať servery a pod.
Ako ste na tom vy? Čomu dávate prednosť na desktope a čomu na servery z týchto dvoch možností?
Tiskni
Sdílej:
Debian vyžaduje dodatočné rôzne modifikácie a úpravy na ktoré mnoho bežných uživateľov nemá čas, nervy alebo obojeCo prosím? Proč jsem jenom já žádnou nepotřeboval? Stačilo mi během instalace zatrhnout volbu "Desktop" (nebo tak nějak) a nainstalovalo se všechno - GDM, Gnome, Iceweasel...
Mimochodem, tohle je pokus o flame? :)Nie, iba logicke zamyslenie vychádzajúce z osobnej skúsenosti...
... no ja som nic modifikovat nemusel a s tou konfiguraciou? Moznost instalovat v grafike je tusim este jednoduchsia ako u Ubuntu. Je rozdiel instalovat Debian pred 10. rokmi a dnes. Dnes by to zvladla aj moja babka, keby este zila. Nechapem co stale vsetci maju s tou konfiguraciou...
Je rozdiel instalovat Debian pred 10. rokmi a dnes. Dnes by to zvladla aj moja babka, keby este zila.
Ja jednou slysel, ze instalace debianu se nezmenila. Porad, stejne jako pred 10 lety, by to zvladla i slepice - staci nasypat zrni na Enter. Kdyz jsem to slysel poprve, tak se mi to nezdalo, ale debian-installer se da opravdu projit pouze entrama a nainstaluje se plne funkcni system.
try ./configure && make && checkinstall
debian/rules
> Pokud koupíte novější server s nějakým exotickým raidem, většinou musíte místo instalace použít debootstrap a poté nainstalovat nový kernel, aby ten raid vůbec fungoval
Instalace debootstrapem je IMHO stejne nejpohodlnejsi zpusob z nabizenych instalacnich moznosti. A kernel si stejne dost lidi kompiluje vlastni, tam zadne problemy s nekonzistenci s balickovacim systemem nejsou. A kdyby to nekdo chtel mit extrakorektni, pouzije make-kpkg.
Takže vlastně z Debianu uděláme paskvil z našich zdrojáků, balíčkovací systém začne být úplně k ničemu...Protože jsme prase a nepoužili jsme apt-get source s následnou úpravou nastavení a přeložení zdrojáků pomocí debian/rules, což by nám vyhodilo .deb balíček k instalaci.
poté nainstalovat nový kernel, aby ten raid vůbec fungoval. No a už tu máme zase oblíbenou písničku s nekonzistentním balíčkovacím systémem.A proto existují backporty. Popřípadě nástroj make-kpkg, kterému předhodíš zdrojáky jádra (klidně vanilla) a on ti vyplivne balíček s jádrem.
No a do třetice jsem dodnes nepochopil, proč je v Debianu ifconfig? To je nějakej fetiš a nebo recese? Když už si někteří paranoici hrajou na super stable systémy, tak ifconfig by v takové distribuci neměl co dělat!!!Ifconfig je stable. Byl tam od začátku, takže v tak konzervativním distru jako je Debian se dá očekávat, že tam ještě chvíli bude (závisí na něm skripty pro nastavení sítě při bootu). Neříkám, že je to dobře a byl bych radši, kdyby byl nahrazen, ale se stabilitou to nic společného nemá.
Závěrem bych chtěl dodat, že toto je můj názor a kdokoliv s ním nemusí souhlasitMůj názor je, že o Debianu moc nevíš a kritizuješ ho za tvé vlastní chyby.
Můj názor je, že o Debianu moc nevíš a kritizuješ ho za tvé vlastní chyby.S tím si dovolím souhlasit. Víceméně kolega odborník přes windows mi taky říká, že windows nejsou špatný OS. Stačí jen znát ty různé vychytávky, který i schopný uživatel nezná.
Na tu vymyšlenou modelovou situaci s apachem si přišel jak? Mohl by si sdělit konkrétní modelovou situaci ?
Na serverech mame Debian Stable - libi se mi stabilita, co nejmene aktualizaci (napr. Ubuntu aktualizuje snad kazdy den a v pripade jadra je to opravdu nezadouci); na par serverech bezi i ubuntu, ale to bud stara verze (pripravuju zmenu na debian) nebo nova verze kvuli testovani nejakyho produktu.
Na desktopu doma a v praci mam Gentoo, ale nekdy je to hodne narocny na udrzbu. Na notebooku mam Debian stable (vsechno je dostatecne jednoduchy a dost veci si stejne prizpusobuju, to bych delal asi i v ubuntu, mozna by mi to ubuntu jeste komplikovalo)
Jinak ubuntu bych ale userum doporucoval, liveCD je taky fajn.
Keď server tak Debian keď desktop tak Ubuntu.A když díra v openssl, tak pro všechny.
Desktop - Arch , server - Gentoo
Tak desktop ode dneška Kubuntu. Uvidím, jak dlouho mi KDE4 vydrží, když tak se přesunu ke Gnome nebo Xfce. Oceňuji tento zápisek, protože mě nakopnul k tomu, co jsem měl udělat už dávno. Bohužel uvědomil jsem si to až po přečtení diskuze nad výrokem aničky, kde jsem skutečně nezachápal. Poslat všechny ty Aničky, Stopky a jiné pány a dámy mimorealitu s celým Opensuse k šípku. Jestli někdo dělá distribuci a nechápe, že je především pro lidi ...i když jak se zdá ona možná není - pochopil jsem, že jsem jen cvičená opice co nahlasí bug-reporty, vyzkouší 10 postupů jak zprovoznit základní uživatelskou vlastnost, která se v nové verzi rozbila a Novell pak následně vydá svůj superstabilní SLES/SLED.
Poslední otázka zní - až vykopnu chameleona 11.0 co mám na jednom ze serverů, co tam nahodím?
Feco díky