Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 24.5.1 Havier. Přehled novinek v Changelogu.
Společnost xAI založena Elonem Muskem a stojící za AI LLM modelem Grok získala investici 6 miliard dolarů.
Finálový zápas mistrovství světa v ledním hokeji přinesl nový rekord NIX.CZ (𝕏): "Dosavadní absolutní maximum našeho propojovacího uzlu bylo překonáno v čase 21:10, kdy jsme při přenosu dat dosáhli 3,14 Tbps. Je třeba také doplnit, že po deváté hodině večerní byly na maximu i ostatní datové přenosy nesouvisející s hokejovým šampionátem".
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 12. a 13. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. CfP poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a výběr přednášek.
Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Ako na ten nadpis pozerám, tak pozerám - ináč mi to nevychádza. V blogu by som rád zhrnul dôvody pre toto svoje tvrdenie.
Keď server tak Debian...
Debian má dlhú históriu, stabilné tímy vývojárov a správcov balíčkov a verných a spokojných užívateľov. Ak sa tak povediac pustíte do Debiana (trebárs aj na desktope) tak narazíte kôli filozofii Debianu (v prístupe k užívateľovi - netvrdím že je táto filozofia zlá, je proste taká ako je - nazvyme to menej "klikoidná" a menej intuitívna (?)) na väčšie či menšie problémy s konfiguráciou tej ktorej vlastnosti či služby - ak máte čas, nahodíte google a po chvíľke hľadania odpoveď aj s návodom na svôj problém nájdete - vyžaduje si to však čas a istú námahu (netvrdím že fora pre užívateľov ubuntu sú prázdne a bez otázok ). Debian vyžaduje dodatočné rôzne modifikácie a úpravy na ktoré mnoho bežných uživateľov nemá čas, nervy alebo oboje . Ak ale hodláte postaviť server, Debian je ale ideálna voľba - je predpoklad že pokiaľ budete chcieť inštalovať serverové služby bude ich treba dokonfigurovať k obrazu svôjmu a teda je treba hľadať možností nastavení rôznych démonov /služieb/. Avšak čas investovaný do tohto nastavovania sa Vám po čase vráti v dlhodobo stabilnom, bezpečenom a flexibilnom systéme o ktorom (okrem HW havárii) nebudete ani vedieť. Nedá mi nespomenúť že Ubuntu existuje aj vo verzii server, ale povedzme si úprimne, priemerný nováčik najprv zakopne o desktop verziu a siahne po nej akoby mal siahať po server verzii. A my pokročilejší užívatelia asi len tak ľahko na Debian na servery nezanevrieme a nebudeme silou mocou skúšať Ubuntu server na produkčných strojoch. IMHO zatiaľ.
To bol server. Desktop je druhá vec, v zásade súvisí s argumentom s menej "klikacím" prostredím Debianu, ktorý obyčajne odradí ľudí ktorí chcú mať funkčný desktop so všetkým čo k práci či zábave potrebujú bez dlhých hodín trávených na google a v príkazovom riadku. Prístup Ubuntu (desktop) je v tomto smere omnhoho prítulnejší, intuitívnejší a pre nováčikov zvyknutých na inštaláciu programov, či ohlasy systému (napr. pri pripojení nového HW) z Windowsu, aj prijateľnejší. Samozrejme aj Ubuntu má svoje muchy a človek sa tu a tam nevyhne google a nejakým tým fóram. Ale to platí aj pre Windows . Veľmi dôležitou výhodou je, že Ubuntu má korene v Debiane takže ak sa človek dostane k Ubuntu ako k svojmu prvému Linuxu a osvojí si niektoré základy, neskôr prácu s balíčkovacím systémom, nebude mu potom robiť problém prejsť na Debian ak bude potrebovať inštalovať servery a pod.
Ako ste na tom vy? Čomu dávate prednosť na desktope a čomu na servery z týchto dvoch možností?
Tiskni Sdílej:
Debian vyžaduje dodatočné rôzne modifikácie a úpravy na ktoré mnoho bežných uživateľov nemá čas, nervy alebo obojeCo prosím? Proč jsem jenom já žádnou nepotřeboval? Stačilo mi během instalace zatrhnout volbu "Desktop" (nebo tak nějak) a nainstalovalo se všechno - GDM, Gnome, Iceweasel...
Mimochodem, tohle je pokus o flame? :)Nie, iba logicke zamyslenie vychádzajúce z osobnej skúsenosti...
... no ja som nic modifikovat nemusel a s tou konfiguraciou? Moznost instalovat v grafike je tusim este jednoduchsia ako u Ubuntu. Je rozdiel instalovat Debian pred 10. rokmi a dnes. Dnes by to zvladla aj moja babka, keby este zila. Nechapem co stale vsetci maju s tou konfiguraciou...
Je rozdiel instalovat Debian pred 10. rokmi a dnes. Dnes by to zvladla aj moja babka, keby este zila.
Ja jednou slysel, ze instalace debianu se nezmenila. Porad, stejne jako pred 10 lety, by to zvladla i slepice - staci nasypat zrni na Enter. Kdyz jsem to slysel poprve, tak se mi to nezdalo, ale debian-installer se da opravdu projit pouze entrama a nainstaluje se plne funkcni system.
try ./configure && make && checkinstall
debian/rules
> Pokud koupíte novější server s nějakým exotickým raidem, většinou musíte místo instalace použít debootstrap a poté nainstalovat nový kernel, aby ten raid vůbec fungoval
Instalace debootstrapem je IMHO stejne nejpohodlnejsi zpusob z nabizenych instalacnich moznosti. A kernel si stejne dost lidi kompiluje vlastni, tam zadne problemy s nekonzistenci s balickovacim systemem nejsou. A kdyby to nekdo chtel mit extrakorektni, pouzije make-kpkg.
Takže vlastně z Debianu uděláme paskvil z našich zdrojáků, balíčkovací systém začne být úplně k ničemu...Protože jsme prase a nepoužili jsme apt-get source s následnou úpravou nastavení a přeložení zdrojáků pomocí debian/rules, což by nám vyhodilo .deb balíček k instalaci.
poté nainstalovat nový kernel, aby ten raid vůbec fungoval. No a už tu máme zase oblíbenou písničku s nekonzistentním balíčkovacím systémem.A proto existují backporty. Popřípadě nástroj make-kpkg, kterému předhodíš zdrojáky jádra (klidně vanilla) a on ti vyplivne balíček s jádrem.
No a do třetice jsem dodnes nepochopil, proč je v Debianu ifconfig? To je nějakej fetiš a nebo recese? Když už si někteří paranoici hrajou na super stable systémy, tak ifconfig by v takové distribuci neměl co dělat!!!Ifconfig je stable. Byl tam od začátku, takže v tak konzervativním distru jako je Debian se dá očekávat, že tam ještě chvíli bude (závisí na něm skripty pro nastavení sítě při bootu). Neříkám, že je to dobře a byl bych radši, kdyby byl nahrazen, ale se stabilitou to nic společného nemá.
Závěrem bych chtěl dodat, že toto je můj názor a kdokoliv s ním nemusí souhlasitMůj názor je, že o Debianu moc nevíš a kritizuješ ho za tvé vlastní chyby.
Můj názor je, že o Debianu moc nevíš a kritizuješ ho za tvé vlastní chyby.S tím si dovolím souhlasit. Víceméně kolega odborník přes windows mi taky říká, že windows nejsou špatný OS. Stačí jen znát ty různé vychytávky, který i schopný uživatel nezná.
Na tu vymyšlenou modelovou situaci s apachem si přišel jak? Mohl by si sdělit konkrétní modelovou situaci ?
Na serverech mame Debian Stable - libi se mi stabilita, co nejmene aktualizaci (napr. Ubuntu aktualizuje snad kazdy den a v pripade jadra je to opravdu nezadouci); na par serverech bezi i ubuntu, ale to bud stara verze (pripravuju zmenu na debian) nebo nova verze kvuli testovani nejakyho produktu.
Na desktopu doma a v praci mam Gentoo, ale nekdy je to hodne narocny na udrzbu. Na notebooku mam Debian stable (vsechno je dostatecne jednoduchy a dost veci si stejne prizpusobuju, to bych delal asi i v ubuntu, mozna by mi to ubuntu jeste komplikovalo)
Jinak ubuntu bych ale userum doporucoval, liveCD je taky fajn.
Keď server tak Debian keď desktop tak Ubuntu.A když díra v openssl, tak pro všechny.
Desktop - Arch , server - Gentoo
Tak desktop ode dneška Kubuntu. Uvidím, jak dlouho mi KDE4 vydrží, když tak se přesunu ke Gnome nebo Xfce. Oceňuji tento zápisek, protože mě nakopnul k tomu, co jsem měl udělat už dávno. Bohužel uvědomil jsem si to až po přečtení diskuze nad výrokem aničky, kde jsem skutečně nezachápal. Poslat všechny ty Aničky, Stopky a jiné pány a dámy mimorealitu s celým Opensuse k šípku. Jestli někdo dělá distribuci a nechápe, že je především pro lidi ...i když jak se zdá ona možná není - pochopil jsem, že jsem jen cvičená opice co nahlasí bug-reporty, vyzkouší 10 postupů jak zprovoznit základní uživatelskou vlastnost, která se v nové verzi rozbila a Novell pak následně vydá svůj superstabilní SLES/SLED.
Poslední otázka zní - až vykopnu chameleona 11.0 co mám na jednom ze serverů, co tam nahodím?
Feco díky