Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Když jsem poprvé spatřil linux na svém počítači, tak to byl Mandrake vydaný v časopisu Chip. Uchvácen objevem nového operačního systému odlišného od MS OS jsem si pořídil, na doporučení bratrance, Suse Professional 9.0 (za peníze v krabici - myslim , že jsem platil asi 1200Kč). Nebyla to špatná investice, protože jsem dostal i obsáhlou příručku v češtině díky které jsem se hodně naučil. Nicméně 9.0 byla více či méně nepoužitelná ditribuce. Většina věcí v ní nefungovala na to, že byla prodávána...
Později jsem si opatřil Suse 9.2 (vůbec mě nenapadlo zkusit jiné distribuce). S tou jsem byl dlouhou dobu spokojený. Nabízí již velmi použitelnou funkčnost, nicméně, teď zmiňuji hlavní problém distribucí Suse, je nesmírně pomalá (Duron 750, 256MB). To mi po čase došlo a zkusil jsem Gentoo. Zezačátku jsem pozoroval zrychlení, ale jak mi systém bobtnal, tak se i zpomaloval. Nevím jestli ve výsledku byl rychlejší než Suse.
Pomalost Suse vyniká hlavně v bootu a ve všech komponentách YaST (ale je to povedený konfigurační nástroj na druhou stranu). Když jsem nakonec smazal i Gentoo (stale mluvim o machinaci na jednom a tom samem PC), vrátil jsem zpět Suse 9.2 a konečně jsem prozřel, že Suse 9.2 není správná volba pro můj starý počítač. Dal jsem tam Kubuntu (ubuntu ne - nesnesu GNOME ) a rychlostní rozdíl je obrovský.
Měl jsem též zkušenosti se Suse 9.3 a mám pocit, že je to velmi nezdařená distribuce (horší než 9.2). Jisté zlepšení Suse zaznamenalo při transformaci na OpenSuse, kdy jsem měl tu čest vyzkoušet verzi 10.2 už na výkonějším notebooku. Distribuce se jeví velmi sexy, nicméně staré neduhy stále přetrvávají - boot, konfigurace - pomalé. Zkoušel jsem to na desetkrát výkonějším stroji než 9.2 a že bych pod kapotou cítil víc koní... Slyšel jsem, že vývojáři se snaží YaST zrychlit, tak uvidíme jaká bude 10.3.
Tímto vzdávám chválu distribuci Ubuntu a příbuzným, protože ukazuje směr, kterým by se měl OS vyvíjet, tím myslím co se týka těžkopádnosti apod.
Které ostatní distribuce nabývají kvalit Ubuntu nebo vad Suse, ještě nevím. Zdá se mi, že jsem ve zkoušení nových ditribucí trochu xenofóbní.
Tiskni
Sdílej:
Je zde uvedena nějaká nepravda?Nevšiml jsem si, že by snad kromě Zajíčka napsal někdy nějaký neregistrovanec pravdivý a smysluplný komentář.
(Kým budem obvinený z linuksáctva - používam ho aj ja.)
BTW potřetí se ti už registrovat nechce, TuxClustře?Já si to taky myslím, že to je on.
Nehledě na to bych si přál nějaké serióznější porovnání, než 'opravdu při porovnání s openSUSE "NIC" (pro nadutce "NIC" = Málo služeb) nespouští....' Děkuji.Z příspěvků výše vyplývá, že chci porovnání toho, co SuSE a Ubuntu spouští, NE tři čísla s rychlostmi startu.
Přinejmenším [zmd] v openSUSE 10.3 ve výchozí instalaci vůbec nebude …
Nejen že nebude ve výchozí instalaci, ale v alpha 5 dokonce není vůbec. Alpha 6 si asi nevyzkouším, protože na webu bohužel nejsou delty CD (jen delty DVD) ani kompletní DVD, takže bych si musel stáhnout kompletní DVD alpha 5 a deltu 5-6, což mi přijde celkem uhozené; takže si radši počkám na první betu.
Při běhu aplikací by neměl být k pomalosti důvodI pomalost pri behu aplikaci jsem zpozoroval (nejlepe se to pozoruje na startu konqueroru apod.), ale to bych prisoudil male ramce a nutnosti casteho swapovani. Kubuntu po instalaci asi zabira min ramky a tak beha rychleji.
... smazal i Gentoo (stale mluvim o machinaci na jednom a tom samem PC), vrátil jsem zpět Suse 9.2 a konečně jsem prozřel, že Suse 9.2 není správná volba pro můj starý počítač. Dal jsem tam Kubuntu (ubuntu ne - nesnesu GNOMEnějak mi unikla nit myšlenky - ten rychlostní rozdíl ve prospěch Kubuntu je míněn jenom oproti SUSE nebo i oproti Gentoo? pokud i oproti Gentoo, tak zakládám sbírku na podplacení nějakého vývojáře z *buntu, ať vyzradí ta tajná nastavení GCC ...) a rychlostní rozdíl je obrovský.