Bylo vydáno do češtiny přeložené číslo 717 týdeníku WeeklyOSM přinášející zprávy ze světa OpenStreetMap.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Když jsem poprvé spatřil linux na svém počítači, tak to byl Mandrake vydaný v časopisu Chip. Uchvácen objevem nového operačního systému odlišného od MS OS jsem si pořídil, na doporučení bratrance, Suse Professional 9.0 (za peníze v krabici - myslim , že jsem platil asi 1200Kč). Nebyla to špatná investice, protože jsem dostal i obsáhlou příručku v češtině díky které jsem se hodně naučil. Nicméně 9.0 byla více či méně nepoužitelná ditribuce. Většina věcí v ní nefungovala na to, že byla prodávána...
Později jsem si opatřil Suse 9.2 (vůbec mě nenapadlo zkusit jiné distribuce). S tou jsem byl dlouhou dobu spokojený. Nabízí již velmi použitelnou funkčnost, nicméně, teď zmiňuji hlavní problém distribucí Suse, je nesmírně pomalá (Duron 750, 256MB). To mi po čase došlo a zkusil jsem Gentoo. Zezačátku jsem pozoroval zrychlení, ale jak mi systém bobtnal, tak se i zpomaloval. Nevím jestli ve výsledku byl rychlejší než Suse.
Pomalost Suse vyniká hlavně v bootu a ve všech komponentách YaST (ale je to povedený konfigurační nástroj na druhou stranu). Když jsem nakonec smazal i Gentoo (stale mluvim o machinaci na jednom a tom samem PC), vrátil jsem zpět Suse 9.2 a konečně jsem prozřel, že Suse 9.2 není správná volba pro můj starý počítač. Dal jsem tam Kubuntu (ubuntu ne - nesnesu GNOME ) a rychlostní rozdíl je obrovský.
Měl jsem též zkušenosti se Suse 9.3 a mám pocit, že je to velmi nezdařená distribuce (horší než 9.2). Jisté zlepšení Suse zaznamenalo při transformaci na OpenSuse, kdy jsem měl tu čest vyzkoušet verzi 10.2 už na výkonějším notebooku. Distribuce se jeví velmi sexy, nicméně staré neduhy stále přetrvávají - boot, konfigurace - pomalé. Zkoušel jsem to na desetkrát výkonějším stroji než 9.2 a že bych pod kapotou cítil víc koní... Slyšel jsem, že vývojáři se snaží YaST zrychlit, tak uvidíme jaká bude 10.3.
Tímto vzdávám chválu distribuci Ubuntu a příbuzným, protože ukazuje směr, kterým by se měl OS vyvíjet, tím myslím co se týka těžkopádnosti apod.
Které ostatní distribuce nabývají kvalit Ubuntu nebo vad Suse, ještě nevím. Zdá se mi, že jsem ve zkoušení nových ditribucí trochu xenofóbní.
Tiskni Sdílej:
Je zde uvedena nějaká nepravda?Nevšiml jsem si, že by snad kromě Zajíčka napsal někdy nějaký neregistrovanec pravdivý a smysluplný komentář.
(Kým budem obvinený z linuksáctva - používam ho aj ja.)
BTW potřetí se ti už registrovat nechce, TuxClustře?Já si to taky myslím, že to je on.
Nehledě na to bych si přál nějaké serióznější porovnání, než 'opravdu při porovnání s openSUSE "NIC" (pro nadutce "NIC" = Málo služeb) nespouští....' Děkuji.Z příspěvků výše vyplývá, že chci porovnání toho, co SuSE a Ubuntu spouští, NE tři čísla s rychlostmi startu.
Přinejmenším [zmd] v openSUSE 10.3 ve výchozí instalaci vůbec nebude …
Nejen že nebude ve výchozí instalaci, ale v alpha 5 dokonce není vůbec. Alpha 6 si asi nevyzkouším, protože na webu bohužel nejsou delty CD (jen delty DVD) ani kompletní DVD, takže bych si musel stáhnout kompletní DVD alpha 5 a deltu 5-6, což mi přijde celkem uhozené; takže si radši počkám na první betu.
Při běhu aplikací by neměl být k pomalosti důvodI pomalost pri behu aplikaci jsem zpozoroval (nejlepe se to pozoruje na startu konqueroru apod.), ale to bych prisoudil male ramce a nutnosti casteho swapovani. Kubuntu po instalaci asi zabira min ramky a tak beha rychleji.
... smazal i Gentoo (stale mluvim o machinaci na jednom a tom samem PC), vrátil jsem zpět Suse 9.2 a konečně jsem prozřel, že Suse 9.2 není správná volba pro můj starý počítač. Dal jsem tam Kubuntu (ubuntu ne - nesnesu GNOME ) a rychlostní rozdíl je obrovský.nějak mi unikla nit myšlenky - ten rychlostní rozdíl ve prospěch Kubuntu je míněn jenom oproti SUSE nebo i oproti Gentoo? pokud i oproti Gentoo, tak zakládám sbírku na podplacení nějakého vývojáře z *buntu, ať vyzradí ta tajná nastavení GCC ...