Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.51.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek v oznámení o vydání a také na YouTube a PeerTube.
Byla vydána nová verze 2026.3.0 "Carousels & Killer Whales" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu.
Tento týden (24. a 27. června) vyprší platnost Microsoft certifikátu v UEFI vydaných v roce 2011. Nové certifikáty byly vydány v roce 2023. Kdo na počítačích, i virtuálních, používá zabezpečené spouštění (Secure Boot), měl by si ověřit, že má certifikáty aktualizovány, viz např. články na Red Hat nebo Fedora. Pro stávající systémy se nic nemění. Nadále se budou normálně spouštět. Zavaděče podepsané pouze klíčem z 2023 se ale na počítačích s pouze certifikátem 2011 nespustí. Ve Fedoře je zavaděč shim ve verzi 16.1-6 podepsán klíči 2011 i 2023.
Uživatelé mobilních telefonů s Linuxem si nyní mohou nainstalovat aplikaci Mobilní Datovka. Díky tomu je přístup k datovým schránkám dostupný i na zařízeních s mobilními linuxovými distribucemi, jako jsou například Mobian, NixOS Mobile, pmOS atd. Aplikace je dostupná na Flathubu.
Software Freedom Conservancy v novém dokumentu shrnuje doporučení, jak přistupovat ke generativní AI založené na LLM při přispívání do svobodného a open-source softwaru. Mimo jiné vyzývá k obezřetnosti, transparentnosti a revizi generovaného kódu člověkem.
Byla vydána nová verze 5.6.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Když jsem poprvé spatřil linux na svém počítači, tak to byl Mandrake vydaný v časopisu Chip. Uchvácen objevem nového operačního systému odlišného od MS OS jsem si pořídil, na doporučení bratrance, Suse Professional 9.0 (za peníze v krabici - myslim , že jsem platil asi 1200Kč). Nebyla to špatná investice, protože jsem dostal i obsáhlou příručku v češtině díky které jsem se hodně naučil. Nicméně 9.0 byla více či méně nepoužitelná ditribuce. Většina věcí v ní nefungovala na to, že byla prodávána...
Později jsem si opatřil Suse 9.2 (vůbec mě nenapadlo zkusit jiné distribuce). S tou jsem byl dlouhou dobu spokojený. Nabízí již velmi použitelnou funkčnost, nicméně, teď zmiňuji hlavní problém distribucí Suse, je nesmírně pomalá (Duron 750, 256MB). To mi po čase došlo a zkusil jsem Gentoo. Zezačátku jsem pozoroval zrychlení, ale jak mi systém bobtnal, tak se i zpomaloval. Nevím jestli ve výsledku byl rychlejší než Suse.
Pomalost Suse vyniká hlavně v bootu a ve všech komponentách YaST (ale je to povedený konfigurační nástroj na druhou stranu). Když jsem nakonec smazal i Gentoo (stale mluvim o machinaci na jednom a tom samem PC), vrátil jsem zpět Suse 9.2 a konečně jsem prozřel, že Suse 9.2 není správná volba pro můj starý počítač. Dal jsem tam Kubuntu (ubuntu ne - nesnesu GNOME
) a rychlostní rozdíl je obrovský.
Měl jsem též zkušenosti se Suse 9.3 a mám pocit, že je to velmi nezdařená distribuce (horší než 9.2). Jisté zlepšení Suse zaznamenalo při transformaci na OpenSuse, kdy jsem měl tu čest vyzkoušet verzi 10.2 už na výkonějším notebooku. Distribuce se jeví velmi sexy, nicméně staré neduhy stále přetrvávají - boot, konfigurace - pomalé. Zkoušel jsem to na desetkrát výkonějším stroji než 9.2 a že bych pod kapotou cítil víc koní... Slyšel jsem, že vývojáři se snaží YaST zrychlit, tak uvidíme jaká bude 10.3.
Tímto vzdávám chválu distribuci Ubuntu a příbuzným, protože ukazuje směr, kterým by se měl OS vyvíjet, tím myslím co se týka těžkopádnosti apod.
Které ostatní distribuce nabývají kvalit Ubuntu nebo vad Suse, ještě nevím. Zdá se mi, že jsem ve zkoušení nových ditribucí trochu xenofóbní.
Tiskni
Sdílej:
Je zde uvedena nějaká nepravda?Nevšiml jsem si, že by snad kromě Zajíčka napsal někdy nějaký neregistrovanec pravdivý a smysluplný komentář.
Klasický to jev, co ja jsem jenom čekal?
Na rozdíl ode mě je na vás přesně vidět, jakou distrribuci používáte
A jak se zdá, takových je dost. Podle nich jsem (například): primitivní antikomunista, nácek, fašista, svazák, zasranej liberál, konzervativní kretén, člověk, co podlehl "propagandě USA", mladej levičák, mladej pravičák... Lidi mi prostě řekli, koho volím.
Řekni mi, jakou distribuci používáš, a já ti řeknu, jaký jsi.
(Kým budem obvinený z linuksáctva - používam ho aj ja.)
BTW potřetí se ti už registrovat nechce, TuxClustře?Já si to taky myslím, že to je on.
Nehledě na to bych si přál nějaké serióznější porovnání, než 'opravdu při porovnání s openSUSE "NIC" (pro nadutce "NIC" = Málo služeb) nespouští....' Děkuji.Z příspěvků výše vyplývá, že chci porovnání toho, co SuSE a Ubuntu spouští, NE tři čísla s rychlostmi startu.
Přinejmenším to třetí v openSUSE 10.3 ve výchozí instalaci vůbec nebude a co jsem teď instaloval alphu 6 na mírně neaktuálním Athlonu XP, přišlo mi, že startuje přeci jen o něco svižněji.
Tak já bych se nechal překvapit, vývojáři šli do sebe a s balíčkovačem (který fíčurami oplývá velmi dobře, rychlostí však zatím méně) zrovna docela solidně zacvičili, tedy aspoň podle posledního profilování.
Přinejmenším [zmd] v openSUSE 10.3 ve výchozí instalaci vůbec nebude …
Nejen že nebude ve výchozí instalaci, ale v alpha 5 dokonce není vůbec. Alpha 6 si asi nevyzkouším, protože na webu bohužel nejsou delty CD (jen delty DVD) ani kompletní DVD, takže bych si musel stáhnout kompletní DVD alpha 5 a deltu 5-6, což mi přijde celkem uhozené; takže si radši počkám na první betu.
Ten přístup "nespouštím nic co uživatel nechce" je, jak Freshmouse říkal, spíš doménou distribucí jako Gentoo, Arch, Slackware.... Tam je rychlost náběhu větší znatelně, ale když se to Ubuntu oseká, docela to dotáhne.

Při běhu aplikací by neměl být k pomalosti důvodI pomalost pri behu aplikaci jsem zpozoroval (nejlepe se to pozoruje na startu konqueroru apod.), ale to bych prisoudil male ramce a nutnosti casteho swapovani. Kubuntu po instalaci asi zabira min ramky a tak beha rychleji.
.
Inak k tej pomalosti bootu - mne startuje cca 1,5 minuty. Zbytocnosti ako zm(r)d, automaticke aktualizacie a ssh server odisli uz davno do vecnych lovist.
Po starte sa mi obnovuje session, takze este nejakych 20 sekund (cca, nemeral som) si pockam :-/.
Co by na to povedali slackwaristi, to uz naozaj neviem.
... smazal i Gentoo (stale mluvim o machinaci na jednom a tom samem PC), vrátil jsem zpět Suse 9.2 a konečně jsem prozřel, že Suse 9.2 není správná volba pro můj starý počítač. Dal jsem tam Kubuntu (ubuntu ne - nesnesu GNOMEnějak mi unikla nit myšlenky - ten rychlostní rozdíl ve prospěch Kubuntu je míněn jenom oproti SUSE nebo i oproti Gentoo? pokud i oproti Gentoo, tak zakládám sbírku na podplacení nějakého vývojáře z *buntu, ať vyzradí ta tajná nastavení GCC ...) a rychlostní rozdíl je obrovský.
