Google oznámil, že Quick Share na Androidu funguje s AirDropem na iOS. Zatím na telefonech Pixel 10. Uživatelé tak mohou snadno přenášet soubory z telefonů s Androidem na iPhony a obráceně.
Byla vydána nová verze 8.5 (8.5.0) skriptovacího jazyka PHP používaného zejména k vývoji dynamických webových stránek. Přináší řadu novinek a vylepšení (URI Extension, Pipe Operator, Clone With, …). Vydána byla také příručka pro přechod z předchozích verzí.
Evropská komise zahájila tři vyšetřování týkající se cloudových platforem Amazon Web Services (AWS) a Microsoft Azure. Evropská exekutiva, která plní také funkci unijního antimonopolního orgánu, chce mimo jiné určit, zda jsou americké společnosti Microsoft a Amazon v cloudových službách takzvanými gatekeepery, tedy hráči, kteří významně ovlivňují provoz internetu a musí dle nařízení o digitálních trzích (DMA) na společném trhu
… více »Společnost Meta Platforms vyhrála ostře sledovaný spor o akvizici sítě pro sdílení fotografií Instagram a komunikační aplikace WhatsApp. Podle amerického soudu firma jejich převzetím neporušila antimonopolní zákon, protože si tak nemonopolizovala trh sociálních sítí. Žalobu na Metu podala před pěti lety americká Federální obchodní komise (FTC). FTC argumentovala, že Meta, tehdy známá jako Facebook, koupila tyto dvě společnosti v letech 2012 a 2014 proto, aby s nimi nemusela soutěžit.
Home Assistant včera představil svůj nejnovější oficiální hardware: Home Assistant Connect ZBT-2 pro připojení zařízení na sítích Zigbee nebo Thread.
Byla vydána verze 9.1 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,809 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější superpočítač v Evropě JUPITER Booster s výkonem 1,000 exaFLOPS je na čtvrtém místě. Nejvýkonnější český superpočítač C24 klesl na 192. místo. Karolina, GPU partition klesla na 224. místo a Karolina, CPU partition na 450. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Microsoft představil Azure Cobalt 200, tj. svůj vlastní SoC (System-on-Chip) postavený na ARM a optimalizovaný pro cloud.
Co způsobilo včerejší nejhorší výpadek Cloudflare od roku 2019? Nebyl to kybernetický útok. Vše začalo změnou oprávnění v jednom z databázových systémů a pokračovalo vygenerováním problém způsobujícího konfiguračního souboru a jeho distribucí na všechny počítače Cloudflare. Podrobně v příspěvku na blogu Cloudflare.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Rozhodně bych to aspoň na začátku nedělal jinak než pořadím commitu. Sice ty čísílka letěj nahoru nezvykle rychle, ale čemu to vadí …
Už například tak jednoduchá změna, jako počet panelů (třeba budeš chtít ne dva, ale víc, např. čtyři) si vynutí změnu ovládání (u dvou panelů je vždycky jasné, kam se soubor kopíruje nebo přenáší, u čtyř to už chce nějak definovat - například tak, že uživatel vybírá ne počáteční, ale cílový adresář).Má vůbec smysl mít více než dva panely? IMHO by to přineslo akorát zdržování při výběru cílového panelu...
Jenže LZMA i 7z jsou jaksi pod GPL.A udělat to jako plugin by nestačilo? Plugin by byl pod GPL, ale commander pod BSD. AFAIK bys tím GPL neporušil, protože pokud si vzpomínám, program musíš vydat pod GPL, pokud by bez toho GPL kódu nefungoval.
Že snad nikde není pořádné přirozené řazení, to je pak spíš ostuda než cokoli jiného.Vie autor o čom vraví? To akože sort reťazcov bude okrem iného robiť aj parsovanie reťazca?
Format YYYY-mm-dd (známy aj pod skratkou ISO 8601) bol navrhnutý práve kvôli tomu, že zachováva radenie aj pri reťazcovom porovnávaní. imho bude tento formát minimálne celoeurópsky prijatý ako štandard.
aby měl počítač snazší práci, to se mi ani za mák nelíbí. I když v jistých situacích to pravděpodobně může ušetřit nějakou tu vteřinku.Ono se to navrhuje spíš proto, aby měli programátoři lehčí práci
Ale, jinak. Jak byste prakticky realizoval váš způsob řazení souborů a hlavně příslušnou heuristiku, která pozná, že 24.12.2007 je datum a že je třeba řadit jinak, než řetězcově? A jak byste tuto aplikaci udělal tak, aby bezchybně fungovala pro všechny stávající formáty data, co se na světě používají?
Výhoda formátu YYYY-MM-DD je, že je správně seřazené i v aplikacích, které řadí řetězce (což je třeba seřazení výpisu souborů).
).
Aby se správně (podle svého významu) seřadila data v různých formátech osobně nepožaduju, stejně tak řazení slovně vyjádřených dat. I když by určitě bylo hezké, kdyby se únor zařadil před březen – ale na to už by nějaká ta heuristika určitě byla potřeba.
linux-2.6.2003.tar.bz2 a linux-3.5.2003.tar.bz2mimochodom, lomítko v názve súboru?
A je to mimochodem taky nepěkné, proč si datumoví lomítkisté nemůžou nacpat lomítko i do názvu souboru?
To aby sa ešte ku každému súboru pripájala informácia o locales pôvodcu, aby nedošlo k nedorozumeniu.rôznorodosť je síce pekná vec, ale ISO je ISO.
Ale to už je utopie, to už blbnu na kvadrát.
mod_autoindex, možná si vzpomene, že jako jednu z voleb (IndexOptions) lze určit VersionSort. Ta právě řeší problém s řazením verzí (řadí se podle standardního číslování verzí), takže pokud se přehled souborů ke stažení generuje tímto modulem, je to velice jednoduché.
Představme si radši uživatele, který …Na uživatele kašli. Jsou s nima akorát problémy. Podívej se na to z praktického hlediska: Každý program zvládá bez problémů řadit klasickým lexikografickým způsobem (nebo jak se tomu říká). Je to rychlé a bezproblémové. Nevyžaduje to rozumět obsahu řetězce, není třeba řešit co která část znamená. Z toho vyplývá, že to nebude produkovat prakticky žádné chyby, bude to fungovat vždy stejně a nebude to dělat bordel.
Na uživatele kašli. Jsou s nima akorát problémy.A k čemu jinému nám kompy jsou, než k řešení problémů?
A k čemu jinému nám kompy jsou, než k řešení problémů?
…z nichž by většina bez nich vůbec neexistovala. :-)
d. m. rrrr (tedy s mezerami, typograficky správně dokonce se zúženými mezerami). To já si tedy opravdu raději datum zapíšu jako rrrr-mm-dd, funguje mi na tom správně řazení bez jakýchkoli vymyšleností, se čtením takového data nemám problém. Navíc mi funguje třeba vyhledávání psaním - napíšu soubor-200401 (nebo sou<tab>2<tab>401) a dostanu se na soubory z ledna 2004 a už si můžu vybrat, který den přesně chci. Pokud bych měl soubory pojmenované opačně, tohle dělat nemůžu, protože pro řazení je program možná schopen datum automaticky rozpoznat, ale při doplňování vstupu z klávesnice to bez křišťálové koule nepozná.
S tím vyhledáváním psaním máte naprostou pravdu, to beru.
x/y/zzzz, protože se celkem běžně používá m/d/yyyy i d/m/yyyy. Oproti tomu yyyy-mm-dd je jasné a m.d.yyyy jsem viděl snad jen jednou nebo dvakrát.
x/y/rrrr překousnu pouze v případě, kdy den > 12. Nejlepší je, pokud ten formát x/y/rrrr někdo použije jako datum "spotřebujte do" na nějakém výrobku, kde není šance porovnat to s jiným datem v témže formátu.
Opravdu GPL rád nemám, protože probuzuje GPL fanatismus (viz. uzavřené moduly pro jádro a pod.).
Tak v tomhle s tebou souhlasím. Krom toho je BSD licence ještě více svobodná - nebrání někomu třeba vzít kódy, vylepšit je a prodávat jako proprietární, přitom však lidé mohou dále spolupracovat na otevřené variantě - každý nechť si se svojí kopií dělá co uzná za vhodné - a nemotá se okolo ní banda šílenců kteří mi půjdou po krku, když podepíšu smlouvu s někým, kdo se jim nelíbí. Moc pěkná licence.
. Později jsem pochopil že to je zbytečné a že jednodušši bude si zvyknout na nějaký už funkční program
(a případně ho trochu upravit).
Nu a pokud se vám nebude líbit, můžete ho alespoň vykrást
(eee, chtěl jsem říci znovuvyužít zdrojáky
).
Ohledě toho že nelze užívat GPL knihovny v BSD projektu - to není tak zcela pravda. Stačí si projekt napsat pod BSD, a před finálním zveřejněním vytvořit 2 verze - jednu BSD a druhou pod GPL, která může užívat dané GPL knihovny. Toto je však prasárna a ani nevím proč ji navrhuji
.
V době, kdy byla uvolněna první verze jádra - Linuxu, to byl jeden z nejrozšířenějších "operačních" systému, alespoň co se týče Evropy. Naštěstí šel vývoj jiným směrem, i když se té slepé větve zbavovali ještě ve Win95, 98 a Me ;-)
i když se té slepé větve zbavovali ještě ve Win95, 98 a MeVerze 98 měla být původně poslední. Jenže když gamesníci začali řvát, že jim ta nebo ona starší hra ve Win2k nepojede, v Microsoftu zbastlili ME. A také to podle toho vypadalo.
měly vlastní systém přepínání procesůNo ony spíš neměly - ve Windows se do verze 3.11 používal kooperativní multitasking - procesy se přepínaly tak, že každý proces řekl "teď přepínám" a vrátil řízení Windows. Nevýhoda tohoto způsobu se projevila, když nějaký program spadl.
Obávám se, že měli-li bychom natáhnout definici operačního systému natolik, aby jí vyhovovaly Windows 3.1 (3.11) nebo starší, pak by KDE a Gnome prošly s prstem v nose… :-)Otázka je v tom případě spíše, jak moc musíte natáhnout definici, aby se do "operačního systému pro osobní použití" vešel Linux z roku 1991.
MS Windows coby operační systém pro osobní použití jsou tady někdy od roku 1995. Linux od roku 1991…Koukám, co všechno považujete za operační systém pro osobní použití... jen připomenu, že Linux (kernel) 1.0 vyšel roku 1996 (a netuším, co všechno to umělo případně neumělo). To, co se dělo v roce 1991, mělo IMHO od "operačního systému pro osobní použití" ještě velmi daleko. A zaručeně jsem používal MS Windows (3.1x a i nižší) už před rokem 1995
Páni, a to chceme, aby lidi vnímali historii i dál než do doby svého narození... a ono to nejde ani několik málo let dozadu
Linux (kernel) 1.0 vyšel roku 1996Sorry, to bylo 1994, 1996 to byla verze 2.0.
jen připomenu, že Linux (kernel) 1.0 vyšel roku 1996 (a netuším, co všechno to umělo případně neumělo).
Tak to ani ve snu. Svůj první slackware jsem si instaloval koncem roku 1994 a měl jádro 1.2.6, někdy v první polovině roku 1995 už jsem si kompiloval 1.2.13.
A zaručeně jsem používal MS Windows (3.1x a i nižší) už před rokem 1995
Ale jistě, to já taky, dokonce už od prosince 1992. Jenže Windows 3.1 (ani 3.11, natož starší) nebyly operačním systémem, ale pouze grafickou nadstavbou nad operační systém (MS-DOS). Právě proto jsem zmiňoval KDE/Gnome - protože role Windows 3.11 a starších byla obdobná tomu, co má v Linuxu na starosti např. X.Org + KDE. Z "domácí" řady byly teprve Windows 95 operačním systémem, vše před nimi bylo grafické prostředí. Něco jiného byly samozřejmě Windows NT, ale tam se přiznávám bez mučení, že časovou osu v hlavě nemám vůbec, pamatuji si jen, že někdy v roce 1997 nebo 1998 jsem se potkal s Windows NT 4.0 Workstation.
Koukám, co všechno považujete za operační systém pro osobní použití... To, co se dělo v roce 1991, mělo IMHO od "operačního systému pro osobní použití" ještě velmi daleko.
To je celkem jednoduché, operační systém, který je navržen k tomu, aby si ho domácí uživatel nainstaloval na svůj osobní počítač. Což Linux - aspoň v počátečních fázích vývoje - zcela určitě byl. Tu formulaci jsem použil proto, abych vyloučil Windows NT (před sloučením s "lidovou" řadou), které byly zamýšleny od začátku jako systém pro firemní sféru.
Ani já nenosím časovou osu přesně v hlavě (ostatně jsem se opravil s tím jádrem), pak ale nemluvte o roku 1991 (Linux) vs. 1995 (Windows), ale minimálně o roku 1994 (kernel 1.0) a 1995 (Windows 95). MS Windows coby operační systém pro osobní použití jsou tady někdy od roku 1995. Linux od roku 1991…jen připomenu, že Linux (kernel) 1.0 vyšel roku 1996 (a netuším, co všechno to umělo případně neumělo).Tak to ani ve snu. Svůj první slackware jsem si instaloval koncem roku 1994 a měl jádro 1.2.6, někdy v první polovině roku 1995 už jsem si kompiloval 1.2.13.
To je celkem jednoduché, operační systém, který je navržen k tomu, aby si ho domácí uživatel nainstaloval na svůj osobní počítač. Což Linux - aspoň v počátečních fázích vývoje - zcela určitě byl.A dnes už není?
To je celkem jednoduché, operační systém, který je navržen k tomu, aby si ho domácí uživatel nainstaloval na svůj osobní počítač. Což Linux - aspoň v počátečních fázích vývoje - zcela určitě byl.A dnes už není?
;-)
Myslíte, že třeba port pro IBM zSeries je určen k tomu, aby si ho uživatel nainstaloval na svůj osobní počítač? :-)
Záložky jsou na to, abych si tam uchoval cesty na často přistupovaná místa, taby jsou dobré pokud potřebuji dočasně otevřít více různých míst a rychle se mezi nima přepínat.
Důležité je tam to slovo "dočasně". Vytvářet pět záložek, které budu za hodinu zase rušit není moc optimální. Dejme tomu, že teď na něčem dělám a ozve se kámoš, že něco potřebuje. Co je rychlejší?
Otevřu si nový tab, zjistím co je potřeba, zavřu tab nebo uložím aktuální adresář do záložek, přepnu se do jiného adresáře, zjistím co je třeba, otevřu si uloženou záložku, smažu záložku.
Důležité je tam to slovo "dočasně".Jednotka dočasnosti = jeden furt. (Podle přítomnosti "bratrských" vojsk na našem území)
No navíc už skončila, takže nafurt to nebylo.
Ale v době, kdy zmíněná definice vznikla, to na nějakou brzkou změnu nevypadalo.
Tiskni
Sdílej: