Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Už například tak jednoduchá změna, jako počet panelů (třeba budeš chtít ne dva, ale víc, např. čtyři) si vynutí změnu ovládání (u dvou panelů je vždycky jasné, kam se soubor kopíruje nebo přenáší, u čtyř to už chce nějak definovat - například tak, že uživatel vybírá ne počáteční, ale cílový adresář).Má vůbec smysl mít více než dva panely? IMHO by to přineslo akorát zdržování při výběru cílového panelu...
Jenže LZMA i 7z jsou jaksi pod GPL.A udělat to jako plugin by nestačilo? Plugin by byl pod GPL, ale commander pod BSD. AFAIK bys tím GPL neporušil, protože pokud si vzpomínám, program musíš vydat pod GPL, pokud by bez toho GPL kódu nefungoval.
Že snad nikde není pořádné přirozené řazení, to je pak spíš ostuda než cokoli jiného.Vie autor o čom vraví? To akože sort reťazcov bude okrem iného robiť aj parsovanie reťazca?
Format YYYY-mm-dd (známy aj pod skratkou ISO 8601) bol navrhnutý práve kvôli tomu, že zachováva radenie aj pri reťazcovom porovnávaní. imho bude tento formát minimálne celoeurópsky prijatý ako štandard.
aby měl počítač snazší práci, to se mi ani za mák nelíbí. I když v jistých situacích to pravděpodobně může ušetřit nějakou tu vteřinku.Ono se to navrhuje spíš proto, aby měli programátoři lehčí práci
linux-2.6.2003.tar.bz2
a linux-3.5.2003.tar.bz2
mimochodom, lomítko v názve súboru?
rôznorodosť je síce pekná vec, ale ISO je ISO.
mod_autoindex
, možná si vzpomene, že jako jednu z voleb (IndexOptions
) lze určit VersionSort
. Ta právě řeší problém s řazením verzí (řadí se podle standardního číslování verzí), takže pokud se přehled souborů ke stažení generuje tímto modulem, je to velice jednoduché.
Představme si radši uživatele, který …Na uživatele kašli. Jsou s nima akorát problémy. Podívej se na to z praktického hlediska: Každý program zvládá bez problémů řadit klasickým lexikografickým způsobem (nebo jak se tomu říká). Je to rychlé a bezproblémové. Nevyžaduje to rozumět obsahu řetězce, není třeba řešit co která část znamená. Z toho vyplývá, že to nebude produkovat prakticky žádné chyby, bude to fungovat vždy stejně a nebude to dělat bordel.
Na uživatele kašli. Jsou s nima akorát problémy.A k čemu jinému nám kompy jsou, než k řešení problémů?
A k čemu jinému nám kompy jsou, než k řešení problémů?
…z nichž by většina bez nich vůbec neexistovala. :-)
d. m. rrrr
(tedy s mezerami, typograficky správně dokonce se zúženými mezerami). To já si tedy opravdu raději datum zapíšu jako rrrr-mm-dd, funguje mi na tom správně řazení bez jakýchkoli vymyšleností, se čtením takového data nemám problém. Navíc mi funguje třeba vyhledávání psaním - napíšu soubor-200401
(nebo sou<tab>2<tab>401
) a dostanu se na soubory z ledna 2004 a už si můžu vybrat, který den přesně chci. Pokud bych měl soubory pojmenované opačně, tohle dělat nemůžu, protože pro řazení je program možná schopen datum automaticky rozpoznat, ale při doplňování vstupu z klávesnice to bez křišťálové koule nepozná.
x/y/zzzz
, protože se celkem běžně používá m/d/yyyy
i d/m/yyyy
. Oproti tomu yyyy-mm-dd
je jasné a m.d.yyyy
jsem viděl snad jen jednou nebo dvakrát.
x/y/rrrr
překousnu pouze v případě, kdy den > 12
. Nejlepší je, pokud ten formát x/y/rrrr
někdo použije jako datum "spotřebujte do" na nějakém výrobku, kde není šance porovnat to s jiným datem v témže formátu.
Opravdu GPL rád nemám, protože probuzuje GPL fanatismus (viz. uzavřené moduly pro jádro a pod.).
Tak v tomhle s tebou souhlasím. Krom toho je BSD licence ještě více svobodná - nebrání někomu třeba vzít kódy, vylepšit je a prodávat jako proprietární, přitom však lidé mohou dále spolupracovat na otevřené variantě - každý nechť si se svojí kopií dělá co uzná za vhodné - a nemotá se okolo ní banda šílenců kteří mi půjdou po krku, když podepíšu smlouvu s někým, kdo se jim nelíbí. Moc pěkná licence.
Nu a pokud se vám nebude líbit, můžete ho alespoň vykrást (eee, chtěl jsem říci znovuvyužít zdrojáky
).
Ohledě toho že nelze užívat GPL knihovny v BSD projektu - to není tak zcela pravda. Stačí si projekt napsat pod BSD, a před finálním zveřejněním vytvořit 2 verze - jednu BSD a druhou pod GPL, která může užívat dané GPL knihovny. Toto je však prasárna a ani nevím proč ji navrhuji .
V době, kdy byla uvolněna první verze jádra - Linuxu, to byl jeden z nejrozšířenějších "operačních" systému, alespoň co se týče Evropy. Naštěstí šel vývoj jiným směrem, i když se té slepé větve zbavovali ještě ve Win95, 98 a Me ;-)
i když se té slepé větve zbavovali ještě ve Win95, 98 a MeVerze 98 měla být původně poslední. Jenže když gamesníci začali řvát, že jim ta nebo ona starší hra ve Win2k nepojede, v Microsoftu zbastlili ME. A také to podle toho vypadalo.
měly vlastní systém přepínání procesůNo ony spíš neměly - ve Windows se do verze 3.11 používal kooperativní multitasking - procesy se přepínaly tak, že každý proces řekl "teď přepínám" a vrátil řízení Windows. Nevýhoda tohoto způsobu se projevila, když nějaký program spadl.
Obávám se, že měli-li bychom natáhnout definici operačního systému natolik, aby jí vyhovovaly Windows 3.1 (3.11) nebo starší, pak by KDE a Gnome prošly s prstem v nose… :-)Otázka je v tom případě spíše, jak moc musíte natáhnout definici, aby se do "operačního systému pro osobní použití" vešel Linux z roku 1991.
MS Windows coby operační systém pro osobní použití jsou tady někdy od roku 1995. Linux od roku 1991…Koukám, co všechno považujete za operační systém pro osobní použití... jen připomenu, že Linux (kernel) 1.0 vyšel roku 1996 (a netuším, co všechno to umělo případně neumělo). To, co se dělo v roce 1991, mělo IMHO od "operačního systému pro osobní použití" ještě velmi daleko. A zaručeně jsem používal MS Windows (3.1x a i nižší) už před rokem 1995
Linux (kernel) 1.0 vyšel roku 1996Sorry, to bylo 1994, 1996 to byla verze 2.0.
jen připomenu, že Linux (kernel) 1.0 vyšel roku 1996 (a netuším, co všechno to umělo případně neumělo).
Tak to ani ve snu. Svůj první slackware jsem si instaloval koncem roku 1994 a měl jádro 1.2.6, někdy v první polovině roku 1995 už jsem si kompiloval 1.2.13.
A zaručeně jsem používal MS Windows (3.1x a i nižší) už před rokem 1995
Ale jistě, to já taky, dokonce už od prosince 1992. Jenže Windows 3.1 (ani 3.11, natož starší) nebyly operačním systémem, ale pouze grafickou nadstavbou nad operační systém (MS-DOS). Právě proto jsem zmiňoval KDE/Gnome - protože role Windows 3.11 a starších byla obdobná tomu, co má v Linuxu na starosti např. X.Org + KDE. Z "domácí" řady byly teprve Windows 95 operačním systémem, vše před nimi bylo grafické prostředí. Něco jiného byly samozřejmě Windows NT, ale tam se přiznávám bez mučení, že časovou osu v hlavě nemám vůbec, pamatuji si jen, že někdy v roce 1997 nebo 1998 jsem se potkal s Windows NT 4.0 Workstation.
Koukám, co všechno považujete za operační systém pro osobní použití... To, co se dělo v roce 1991, mělo IMHO od "operačního systému pro osobní použití" ještě velmi daleko.
To je celkem jednoduché, operační systém, který je navržen k tomu, aby si ho domácí uživatel nainstaloval na svůj osobní počítač. Což Linux - aspoň v počátečních fázích vývoje - zcela určitě byl. Tu formulaci jsem použil proto, abych vyloučil Windows NT (před sloučením s "lidovou" řadou), které byly zamýšleny od začátku jako systém pro firemní sféru.
Ani já nenosím časovou osu přesně v hlavě (ostatně jsem se opravil s tím jádrem), pak ale nemluvte o roku 1991 (Linux) vs. 1995 (Windows), ale minimálně o roku 1994 (kernel 1.0) a 1995 (Windows 95). MS Windows coby operační systém pro osobní použití jsou tady někdy od roku 1995. Linux od roku 1991…jen připomenu, že Linux (kernel) 1.0 vyšel roku 1996 (a netuším, co všechno to umělo případně neumělo).Tak to ani ve snu. Svůj první slackware jsem si instaloval koncem roku 1994 a měl jádro 1.2.6, někdy v první polovině roku 1995 už jsem si kompiloval 1.2.13.
To je celkem jednoduché, operační systém, který je navržen k tomu, aby si ho domácí uživatel nainstaloval na svůj osobní počítač. Což Linux - aspoň v počátečních fázích vývoje - zcela určitě byl.A dnes už není?
To je celkem jednoduché, operační systém, který je navržen k tomu, aby si ho domácí uživatel nainstaloval na svůj osobní počítač. Což Linux - aspoň v počátečních fázích vývoje - zcela určitě byl.A dnes už není?
;-)
Myslíte, že třeba port pro IBM zSeries je určen k tomu, aby si ho uživatel nainstaloval na svůj osobní počítač? :-)
Důležité je tam to slovo "dočasně".Jednotka dočasnosti = jeden furt. (Podle přítomnosti "bratrských" vojsk na našem území)
Tiskni
Sdílej: