Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Jak se to dělá, jak by se to rozhodně dělat nemělo a jak pro změnu zase mělo. Některým lidem to pravděpodobně stále ještě nedochází, takže se pokusím o co nejjednodušší vysvětlení.
Pozn.: v následujícím textu předpokládám, že cílem mýtných bran je primárně výběr mýtného, což obzvláště u nás nemusí být pravda.
Dostanu krabičku s ID, které se zaznamená někam do databáze. Nabiju si peníze. Když potom jedu pod mýtnou bránou, krabička se prokáže svým ID, systém se zamyslí, vyhledá příslušné ID v databázi a patřičně sníží k ID přiřazenou finanční částku.
Vedlejším produktem je, že systém zároveň s ID a částkou zná i místo a čas. Tyto údaje se určitě ukládají k ladícím účelům a výsledkem je pěkný log kdo, kde a kolik.
Tento velkobratrský prvek ale není pro deklarovaný účel (tedy vybírání mýtného) vůbec potřeba.
Dostanu krabičku a při nabíjení si vygeneruju balíček náhodných čísel - kreditů, které zaregistruji v systému. Jeden kredit může mít hodnotu třeba jedné koruny. Když potom pojedu pod mýtobránou, brána mi řekne třeba „tento úsek je za dvě koruny“. Moje krabička vyloví dvě čísla, pošle je mýtobráně a škrtne si je. Systém si kredity rovněž škrtne, aby je nešlo použít znovu. Povšimněte si, že i když systém bude logovat veškeré dostupné údaje, tj. který kredit byl kdy a kde uplatněn, nemá nejmenší šanci zjistit, které kredity patří k sobě.
Kredity se můžou registrovat v balíčcích třeba po deseti (paranoici, které sleduje stolní lampička, si budou registrovat po jednom) a mezi registracemi jednotlivých balíčků lze vkládat náhodné čekací intervaly.
Kredit o délce 128 bitů nabízí 340 282 366 920 938 463 463 374 607 431 768 211 456 možných kombinací. Do toho se trefit chce už hodně velkou smůlu. Ale systém stejně může při registraci kreditu kontrolovat, zda nějaký takový už neexistuje, a v případě kolize vygenerovat jiný.
Ke každému kreditu se může zároveň vygenerovat i revokační certifikát. Když zjistím, že mi někdo krabičku ukradl, prostě kredity revokuji a dostanu zpátky cash.
Flashka dneska stojí pár korun a do 640 kB se vejde 40 000 kreditů, což musí stačit navždy a všem.
Konec hlášení.
Tiskni
Sdílej:
eď to nejde (snad, nezkoušel jsem toReportérům z Na vlastní oči se podařilo (můžeme-li Nově věřit) jezdit bez placení a bez odhalení a jinak vzhledem k tomu, že brány jsou vždy před/za sjezdem, tak objet to vždy musí jít. Pak je ještě možnost statisticky vyhodnocovat, kolik nájezdů průměrně vynechá jedno vozidlo, a kdo bude vybočovat z průměru, tak toho pořádně zprudíme. Ale to už jsme zase u toho Bratra…), protože lze záznam statisticky vyhodnocovat, a pokud se vozidlo ohlásí na 1. a 3. bráně, ale na 2. ne, a je to úsek kde to není fyzicky možné (kvůli rozmístění sjezdů), jde jasně o podvod (nebo poruchu samozřejmě).
oni to řeší přístupem přes webPodle zkušeností s jedním českým webovým projektem bude na zobrazení těch čísel potřeba speciální software, protože běžný webový prohlížeč to neumí. (toto si prosím zaznamenejte jako předpověď, ještě bychom mohli uzavřít sázky, jak ten SW bude velký - já tipuji alespoň 20 MB)
Žádný spec. SW normální FF.
Na webu provozovaném státní správou? To spíš pouze MSIE a ještě pouze s konkrétní verzí Javy. Ale pokrok nezastavíte, takže dneska už by to třeba mohlo vyžadovat i Silverlight.
i SilverlightOMG to bych si musel kvůli státu koupit novej procesor (co podporuje SSE) a ani bych tam nemohl lízt třeba s ARMem.
...ještě bychom mohli uzavřít sázky, jak ten SW bude velký - já tipuji alespoň 20 MB)no to je preci jasne, za kazdou utracenou miliardu jeden megabajt =)
Když se zaváděl systém mýtných bran a zdůrazňovalo se, že je jen pro náklaďáky, předpovídal jsem, že je otázka jednoho až dvou volebních období, než se začne pracovat na rozšíření na osobní auta a že cena rozhodně pod korunu za kilometr nepůjde. Rozšíření už se pár let otevřeně připravuje a o ceně se zatím důsledně mlčí (nesmíme voliče vyplašit), ale vaše informace naznačuje, že ani v této části jsem se bohužel nemýlil.
Není mi ale jasné, jak by mohla fungovat platba za kilometr bez (nějakých) krabiček. Tedy kromě varianty, že by se v nestranném a transparentním výběrovém řízení vybral Kapsch, aby postavil výběrčí místa, jako mají třeba v Řecku.
výběrčí místaTo českou dopravu určitě velmi zrychlí.
O místech s nějakou závorou jak je to v Itálii,Chorvatsku,Slovinsku se neuvažuje, náklady na zřízení jsou větší než přechod na ty nové krabičky (hlavně drahý a táhnoucí by byl výkup pozemků a veškerá infrastruktura).Není mi ale jasné, jak by mohla fungovat platba za kilometr bez (nějakých) krabiček. Tedy kromě varianty, že by se v nestranném a transparentním výběrovém řízení vybral Kapsch, aby postavil výběrčí místa, jako mají třeba v Řecku.
náklady na zřízení jsou větší než přechod na ty nové krabičky (hlavně drahý a táhnoucí by byl výkup pozemků a veškerá infrastruktura)
Z pohledu ministerského úředníka to zní spíš jako výhody…
Nepouzivat dirave, pomale dalnice a jezdit si jak baron po okreskach.
Přičemž kdo by jel na dálnici pomalu, tak by neplatil aspoň by byl tlak na vyřešení ucpaných silnic a úseků s dírama.
To by ty brány musely být neviditelné a nesměla by se rozkecat jejich poloha (což je v ČR možná ještě hůř realizovatelné než ta neviditelnost), protože jinak by každý jen zpomalil před bránou, nejlépe dupnutím na brzdu bez ohledu na to, kdo je za ním.
Cena takové krabičky by byla dost vysoká, určitě vyšší než u současného systému, kdy komunikace probíhá jen s tou bránou.Zase se u takového systému ušetří na bránách, takže pokud chceme pokrýt i silnice I./II. třídy, bude to zase o dost levnější.
Cosi jsem zaslechl, prý aby operátor blokoval ty co jsou bez jména. Nevím zda něco takového je vůbec možné po technické stránce :)Je. Co ale po technické stránce není možné, je blokování předplacenek, které jsou na falešné jméno. A takovou předplacenku jde zařídit docela snadno :).
tak podle toho imei stejne muzou akorat urcit ze to je jeden konkretni telefon, ale uz ne to komu patri.Nevím, jestli ti to neuniklo, ale ve Francii také říkali, že můžou určit, na koho je psané to připojení k Internetu a ne, kdo který paket odeslal. A už to neříkají
chci videt jak budou urcovat komu patri mobil koupenej za hotovy v bazaru s predplacenou kartou za hotovy z tesca dobijenej jenom kuponama koupenyma za hotovy (zadny bankomaty, kreditky ani prevody z uctu).Nijak. V bazaru ti mobil bez občanky neprodají a v Tescu bez dokladu nedobijí.
Ale nemá náhodou operátor zákonem zakázáno to dávat třetím stranám?Takový zákon se dá velmi snadno změnit. Ostatně, ve vládě se teď projednávají zajímavější věci (nebo Věci…?).
Přetočení tacháků je svinstvoCo ty mi budeš určovat, co si budu dělat se svým tachometrem?!
Přetočení tacháků je svinstvoNe, není! Svinstvo je prodat někomu auto, u kterého uvedeš falešné údaje týkající se opotřebení.
u jiných to může jít i softwarověČetl jsem kdysi na OpenMoko mailinglistu, že důvodem, proč nelze softwarově přistupovat k GSM modemu, který tam je (myšleno tak softwarově, jako že bys mu přesně říkal, na kterou BTS se má zaregistrovat, jaký paket má poslat atd.). Že prý by kvůli tomu v některých zemích nedostali homologaci.
Ale kam to může dojít: Za změnu IMEI na pět let do vězeníProč mi to připomíná to přetočení tachometrů odkazované výše?
Četl jsem kdysi na OpenMoko mailinglistu, že důvodem, proč nelze softwarově přistupovat k GSM modemu, který tam je (myšleno tak softwarově, jako že bys mu přesně říkal, na kterou BTS se má zaregistrovat, jaký paket má poslat atd.). Že prý by kvůli tomu v některých zemích nedostali homologaci.GSM modemový HW bývá uzavřený hlavně proto, že je obvykle dost univerzální, a SW cestou by šlo např. měnit vysílací frekvence mimo rozsah povolený v daném státě, nebo vysílat nesmysly a potenciálně shodit GSM síť v daném místě. Tohle si sami operátoři musí dost hlídat, protože jediné špatné zařízení může zrušit použitelnost sítě v jeho okolí. Vynucení registrace na konkrétní BTS je to nejmenší, to umí i mnoho normálních telefonů skrze servisní menu nebo speciální aplikaci (viz gsmweb.cz). Aby se snížila cena, tak část té GSM logiky místo modemu může zpracovávat CPU pomocí ovladače, a proto ty ovladače jsou uzavřené. v minulosti byl z tohoto důvodu uzavřený Atheros HAL (část ovladače pro Atheros WiFi karty, která řešila mimo jiné vysílací frekvence a výkony). Je dost možné, že HW jaký je v OpenMoko by se správným ovladačem dokázal realizovat MITM útok na GSM síť, která proti tomu není nijak chráněna. Už dlouho na to existují komerční zařízení s astronomickou cenou (kdo je asi tak používá, to vám asi dojde). Jinak na to stačí GNU Software Radio (cena řádově tisíce dolarů) + OpenBTS soft (nevím, jestli je tahle funkcionalita out-of-the-box). Pokud by tohle potenciálně dokázalo zařízení typu OpenMoko se správnou aplikací, mohli by si operátoři své GSM sítě pomalu sbalit.
realizovat MITM útok na GSM síť, která proti tomu není nijak chráněna. Už dlouho na to existují komerční zařízení s astronomickou cenou (kdo je asi tak používá, to vám asi dojde). Jinak na to stačí GNU Software Radio (cena řádově tisíce dolarů) + OpenBTS soft (nevím, jestli je tahle funkcionalita out-of-the-box).Zrovna predevcirem byla na defconu prednaska o tom, jak to lze provest levneji.
měnit vysílací frekvence mimo rozsah povolený v daném státě, nebo vysílat nesmysly a potenciálně shodit GSM síť v daném místě. Tohle si sami operátoři musí dost hlídat, protože jediné špatné zařízení může zrušit použitelnost sítě v jeho okolí.Škoda, že takový vysílač lze sehnat nebo i postavit… (jo, vidím, že to dokonce píšeš na konci komentáře) Na shození sítě v místě pak stačí jammer vysílající šum na vhodné frekvenci/vhodných frekvencích (2).
kdo je asi tak používá, to vám asi dojde
Škoda, že takový vysílač lze sehnat nebo i postavit… (jo, vidím, že to dokonce píšeš na konci komentáře) Na shození sítě v místě pak stačí jammer vysílající šum na vhodné frekvenci/vhodných frekvencích (2).Ta uzavřenost GSM modemů je taky proto, že se může objevit neúmyslný bug ve firmware telefonu, který by mohl modem přepnout do "škodícího" režimu. Takže radiová část je konstruovaná tak, aby byla z venčí co nejméně ovlivnitelná. Postavit jammer / koupit GNU SDR sice jde, ale jen tak někoho to nenapadne. A kdo si to opatří, dá si obvykle pozor a používá to s rozumem. Ve chvíli kdy by to bylo ve formě aplikace na Adroid Marketu, pro Nokia S60 apod. tak by se z toho stal hodně velký problém, protože by si s tím hrál každý trouba.
Ale vzhledem k tomu, že ČR měli třeba takovou kuriozitu jako síť na 450MHz
NMT síť nebyla žádná česká kuriozita, ty se používaly i jinde, jen v době, kdy jsme ji u nás zaváděli, od nich jinde pomalu začínali ustupovat. Nemluvě o tom, že se používá dodnes (běhají na ní CDMA modemy) a v řidčeji osídlených oblastech Skandinávie se AFAIK 450 MHz naopak používá i pro GSM. Pro pokrytí dálnice by ale IMHO tato frekvence příliš vhodná nebyla.
Povšimněte si, že i když systém bude logovat veškeré dostupné údaje, tj. který kredit byl kdy a kde uplatněn, nemá nejmenší šanci zjistit, které kredity patří k sobě.Tento systém má jednu zásadní chybu – jak chceš potom zjistit kdo, kudy a v přesně jaký čas projel?
anonymní sledování
Grunt downgradoval z Jabber disku na Uložto?Ale prd. Jen se mi to nechce zaplácávat zbytečnostmi (uloz.to apod. nazývám smetištěm internetu, protože po 30 dnech co to nikdo nestáhne se to automaticky smaže) zvláště když už by to byla jen kopie a druhak by to také muselo fungovat.
Ale nevypadá to, že by něco takového smlouva s mým operátorem umožňovalaCo to?
V následujícím textu předpokládám, že cílem mýtných bran je primárně výběr mýtného, což obzvláště u nás nemusí být pravda.
kriminal/podminka pro ridice a jeho sefa.Jime, tak si vyber buď pojedeš bez toho, nebo tu za bránou čeká milion poláků, tvejch potenciálních kolegů z pracáku, který pojedou rádi...
Z tech penez co se vybere by se dala zabetonovat pulka republiky.Díry se betonujou tak možná na Ukrajině, už jsi slyšel o asfaltu? Takový černý smradlavý.
Z tech penez co se vybere by se dala zabetonovat pulka republiky.
Dala… jenže to by se musely použít na záplatování děr v silnicích a ne ve státním rozpočtu.
RFID řešení bude o dost spolehlivější.Vážně? Vždyť ho stačí zabalit do alobalu.
Leda ze by primo na kamere bylo videt, ze s jednotkou neni neco v poradku.Se začnou prodávat krabičky ve tvaru jednotek
No a s tím střídavým probouzením na odlehlých místech - aby tohle bylo možné, musel by někdo krabičku ve vypnutém stavu někam převážet, což není rozhodně žádoucí ne?Ne, ta krabička by neměla jediný důvod být online pokud by nestahovala mapu/neuploadovala projetou částku. To je druhá výhoda takto pojatého satelitního mýta - zanedbatelná zátěž sítě mobilních operátorů.