abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
včera 23:11 | Zajímavý software

Prohlížeč obrázků nsxiv (Neo (or New or Not) Simple (or Small or Suckless) X Image Viewer) byl vydán ve verzi 27.1. Jedná se o fork již nevyvíjeného prohlížeče obrázku sxiv. Přehled novinek v CHANGELOGu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 21:33 | Zajímavý článek

MojeFedora.cz informuje co nového přinese Fedora Workstation 35: Lepší podpora Waylandu pod ovladačem od NVidie, režim pro kiosky, myši s vysokým rozlišením, PipeWire, podpora zatemňovacích obrazovek, OpenGL nad Vulkanem a profily napájení.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 11:00 | Nová verze

Byla vydána nová verze 1.9.10 multiplatformního frontendu k emulátorům, herním enginům a multimediálním přehrávačům RetroArch (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu. RetroArch je nově k dispozici také na Steamu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 10:22 | Pozvánky

Od 23. do 25. září bude probíhat online konference LibreOffice 2021. Během tří dnů je připraveno okolo padesáti přednášek, workshopů a komunitních setkání s tématy týkající se kancelářského balíku, komunity a open source. Program je k dispozici na stránce konference. Konference se bude konat na komunikační platformě Jitsi a je zdarma. Připravuje se také YouTube přenos. Registrace je dostupná na stránce konference.

Zdeněk Crhonek | Komentářů: 0
včera 08:00 | Zajímavý software

Chafa (GitHub) je utilita a knihovna pro zobrazování libovolných obrázků v terminálu. Novinky v nejnovější verzi 1.8 v příspěvku na blogu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 7
19.9. 12:11 | Nová verze

Společnost Jolla oznámila vydání verze 4.2.0 s kódovým názvem Verla mobilního operačního systému Sailfish OS (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
18.9. 20:33 | Nová verze

Foreman (Wikipedie), nástroj pro kompletní správu životního cyklu fyzických i virtuálních serverů, byl vydán ve verzi 3.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
18.9. 14:11 | Nová verze

Byla vydána nová stabilní verze 2.10.28 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Verze 2.10.26 byla přeskočena. Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Vývojáři zdůrazňují opravu několika chyb ve verzi pro Windows. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
18.9. 13:55 | Nová verze

Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Impress 7.0. Tato příručka je určena pro začátečníky i pokročilé uživatele aplikace Impress, prezentační komponenty v LibreOffice. S její pomocí můžete vytvářet snímky, které obsahují text, číslované a odrážkové seznamy, tabulky, grafy, videoklipy, kliparty a další objekty. Impress přichází s předdefinovanými textovými styly a předlohami snímků; můžete si také vytvořit vlastní. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace. Tým nyní pracuje na překladu příruček Draw a Base.

Zdeněk Crhonek | Komentářů: 0
17.9. 20:00 | Nová verze

Bylo vydáno Ubuntu 18.04.6 LTS, tj. šesté opravné vydání Ubuntu 18.04 LTS s kódovým názvem Bionic Beaver (poznámky k vydání). Řešen je především problém s bootovaním předchozích instalačních obrazů se zapnutým Secure Bootem z důvodu revokace klíčů kvůli BootHole a dalším bezpečnostním chybám v zavaděči GRUB 2.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
Dotykový displej na notebooku nebo desktopu
 (36%)
 (7%)
 (5%)
 (52%)
Celkem 456 hlasů
 Komentářů: 11, poslední 18.9. 18:45
Rozcestník

Jak se dělá radar: vysílač

13.2. 19:20 | Přečteno: 3447× | Meteopress | Výběrový blog | poslední úprava: 10.3. 01:53

V druhém článku o radarech si povíme, jak elektromagnetické vlny vyrobit a jak je přijmout. Důležité je také vybrat si správné frekvenční pásmo, čemuž se také budeme věnovat.

Úvod: motivace

Do úvodu předchozího článku se nevešlo, proč vlastně radary stavíme. Česká republika má státními radary dobré pokrytí, stejně tak většina západní Evropy a USA, někdy by se hodila rychlejší data než veřejná 15/10minutová, ale celkově je to dobré. To ale neplatí ani zdaleka všude, a i velmi blízko se člověk setká s nepokrytými místy. Třeba takové Chorvatsko radary jenom v té severní části, a ta nudle táhnoucí se na jih při pobřeží je nepokrytá - radary z Itálie tam nedosvítí a okolní země (Bosna, Černá Hora) radary nemají, takže náš radar v Zadaru je aktuálně jediný široko daleko. Jinde ve světě mimo země prvního světa to je podobné, pokrytí děravé.

Pravidelně se lidi ptají, jaký tedy máme business model. Je jich hned několik:

Náš zásadní selling point je cena. Velké radary mají TCO 1 M€ hardware + 1 M€ instalace a support, menší radary stojí 300-700 k€. My cílíme na desetinu, u malého early-warning radaru ještě míň. (jak? asi kombinace moderního hardwaru usnadňujícího vývoj a toho, že nejsme zkostnatělý korporát, kdo ví)

Frekvence

Pro srážkové radary se používají tři frekvenční pásma a v nich jsou pro meteorologii vyčleněny konkrétní frekvence - X-band (9.4 GHz), C-band (5.6-5.65 GHz) a S-band (2.7-3.2 GHz). Mají různé výhody a nevýhody.

(zdroj; kvůli svému OCD jsem jim musel otočit barvy v té duze)

Obecně vyšší frekvence snižuje mechanickou náročnost konstrukce, protože velikost mnoha dílů (z nichž nejpodstatnější je asi anténa, ale i vlnovody a tak) je přímo určena jako nějaký násobek vlnové délky. Například parabola s průměrem 2 metry teoretický maximální zisk 45.8 dB na frekvenci 9.4 GHz, ale jenom 35.4 dB na 2.8 GHz. Tam by pro stejný zisk byla potřeba parabola o průměru 6.7 metru (v praxi je dosahovaný zisk asi o 3 dB nižší vlivem různých ztrát a okýnka popsaného v předchozí kapitole). Vlnovod WR90 pro X-band je taková hadice (obdélník 23x10mm), WR159 pro C-band už je slušná trubka 40x20 mm a pro S-band se pravděpodobně používá WR284 o velikosti 72x34 mm. Na druhou stranu u vyšších frekvencí je složitější konstrukce mimo vlnovody (plošné spoje) a polovodiče tam mají horší parametry.

X-band (9.4 GHz)

S X-bandovými radary jsme začali, a jsou to také všechny radary, které aktuálně produkčně provozujeme. Tomu pomohla zejména dostupnost velkého množství lodních radarů, se kterými jsme začínali. X-bandové radary používají velikosti antén mezi 1.2 a 2.4 metru, což je ještě velikost, se kterou dokáží manipulovat lidi, lze to mít v kanceláři a dá se na to najít místo na střeše nebo poměrně snadno postavit sloup. Z toho všeho vyplývá nejnižší cena, a to materiálu, instalace, provozu, prostě TCO.

Další výhodou X-bandu je, že pásmo 9.4 GHz je úplně volné, a žádost o licenci probíhá tak, že si řekneme o 50 MHz a telekomunikační úřad to prostě schválí. (mimochodem zajímavá je kolonka „poloměr obsluhované oblasti“, což je vzdálenost, po které se elektromagnetické vlny ve vzduchu poslušně zastaví :-))

Zásadní nevýhoda X-bandu je, že tahle vysoká frekvence má v atmosféře útlum, a to zejména ve vlhkém vzduchu a v dešti. Z přicházejícího deště tak nejlíp vidíte jeho začátek směrem k vám a dál už je to horší. Výsledek je, že když hodně prší okolo radaru, tak vidíme kolečko, ve kterém se většina energie rozptýlí. To se dá řešit většími anténami (1.8 a 2.4m), se kterými se to částečně prostřelí, ale nějaké stíny tam jsou pořád. Na druhou stranu pro radar včasného varování (na počasí, ne na letadla) vám tohle nemusí zas tak moc vadit, protože vás zajímá to, co se k vám blíží.

C-band (5.6 GHz)

C-bandové radary používají antény o velikosti 2.4 až 4.5 metru. C-band nabízí rozumný kompromis, kdy útlum v dešti už je dostatečně nízký na to, aby to v běžných podmínkách (při běžné intenzitě deště v našem podnebí) neosleplo, a současně byla velikost antény ještě zvládnutelná. Většina státních radarů v Evropě jsou C-bandy, a C-band je taky to, čeho jsme momentálně vyrobili prototyp, který zlepšujeme a na jaře chceme nasazovat.

Trochu problém byl, že jsem vyplnil úplně stejnou žádost, taky jsem si řekl o 50 MHz, a z ČTÚ přišlo něco ve smyslu „tak to jste se asi zbláznili“. Tohle pásmo je naopak hodně plné, kromě státních radarů jsou tu především wifi pojítka. Nakonec jsme dostali 2 MHz a jsme rádi. Ukázalo se, že ČTÚ se především bojí toho, že náš radar bude těmito wifi pojítky rušen (pro radar ČHMÚ je to velký problém, a to jsou v Brdech uprostřed ničeho, zatímco my jsme u Prahy, kde má wifi každý), a my budeme ČTÚ zaplavovat neustálými požadavky k vypátrání rušení. Jak si řekneme za chvíli, ze zkoušek nám zatím přijde, že to není tak strašné.

S-band (2.7-3.2 GHz)

S-bandové radary se dávají do míst, kde očekáváme tak extrémní srážky, že by to i C-bandový radar oslepilo. Typicky do tropů a tam kde jsou monzuny. Státní radary v USA (NEXRAD) jsou taky S-bandové, protože prý hurikány a tornáda a tak. Mají gigantické antény s průměrem 9.1 m.

L-band (1.2-1.7 GHz)

Některé radary na letadla používají ještě nižší frekvence. Vlnová délka v L-bandu už je ale tak velká (20 cm), že s ní kapky deště nelze příliš detekovat, a proto se pro meteorologii nepoužívají. Pro letadlové radary je to ovšem i celkem žádaná vlastnost, protože mnohem lépe vidí letadla (která jsou mnohem větší než 20 cm, takže tohle v pořádku funguje) v dešti.

Vysílač

Budeme muset rádiové vlny na zvolené frekvenci nějak vytvořit. Máme na výběr dvě možnosti:

Dále máme na výběr dvě technologie provedení:

Magnetron

Magnetron je elektronka, výkonový oscilátor. Skládá se z komory, uprostřed které je žhavení, a okolo jsou komůrky. To celé je umístěno v magnetickém poli. Když se na to připojí napětí, začnou elektrony lítat od katody k anodě, ale v magnetickém poli se stáčí, a pomocí těch dutin to celé začne nějak rezonovat. A rezonuje to přímo na té mikrovlnné frekvenci.

Do té komory je strčená sonda, což je tenký drátek, kterým se mikrovlny odebírají, a druhý konec drátku dělá sondu do vlnovodu [coaxial to waveguide adapter], což je standardní způsob, jak ve vlnovodu vybudit elektromagnetickou vlnu (je to cancourek o správné délce a ve správné vzdálenosti od zadní stěny).

Teď si někdo určitě vzpomene, že magnetron je přece v každé mikrovlnce, tak proč nevzít mikrovlnku a nemít z toho radar. Kromě toho, že mikrovlnka je na 2.4 GHz, a tedy by potřebovala výše zmíněnou nesmyslně velkou anténu, je tu ještě dost zásadní rozdíl v preciznosti výroby těch dutin. Na následujících dvou obrázcích je spektrum mikrovlnky a spektrum státního radaru v Brdech (5630 MHz). To vzniklo tak, že jsem vylezl na střechu, ze které jsou vidět Brdy, připojil jsem k bladeRF výše vyobrazený adaptér z koaxu na vlnovod, a namířil jsem to dírou na Brdy. Mikrovlnka nemá úplně fér pozici, protože se v ní točil hrnek s vodou, a to může magnetron rozlaďovat (mění se parametry rezonanční dutiny), ale ¯\_(ツ)_/¯.

Jak vidíte, radar dělá krásný kopeček na přidělené frekvenci, zatímco mikrovlnka courá úplně od Šumavy k Tatrám (pozn. ten peak přesně uprostřed je DC, magnetron je to 2476 + zrcadlo na 2483.5) a bylo dost složité vůbec tento záznam pořídit, protože z toho 20MHz okna co tam je vidět po chvíli vyjede kdovíkam. Kromě toho, že tímto způsobem nejste schopni dodržet jakýkoli frekvenční příděl a budete rušit všechny okolo, to má problém v tom, že by to stejně moc nefungovalo: protože je to kvůli nestabilitě extrémně širokopásmové, tak musíte mít na vstupu přijímače velmi široký filtr, ale tím současně budete brát spoustu rušení a budete mít špatné SNR. Zatímco u precizního magnetronu do radaru můžete mít filtr široký ani ne 1 MHz a tím berete rušení mnohem méně.

Mimochodem ptal jsem se, jak se magnetron ladí. Na tom našem magnetronu je z výroby v nějakém místě přilepený takový slabě magnetický plíšek, tipuji, že to je přesně na doladění (vyrobí to, a pak to testují a mění polohu plíšku až to dobře funguje). Pak mi ještě jeden radarový inženýr říkal, že se to dělá tak, že se část té komory udělá pružná a normálně se to mechanicky deformuje a tím se to ladí.

Časový plán vysílání a přijímač magnetronového radaru

Vyvstává otázka, jak se vlastně radar s magnetronem používá. Magnetron nelze nijak modulovat, buď to samo kmitá, nebo ne. Můžete to jen zapínat a vypínat. Takže se to dělá tak, že se vysílají krátké pulzy, tj. nemodulovaná nosná s obdélníkovou obálkou. A přijímač je detektor obálky.

Jak dlouhé/krátké ty vysílané pulzy mají být? Odraz pulzu od nějakého cíle vám po přijetí amplitudovou detekcí nakreslí obdélníček. Délka obdélníčku odpovídá „délce“ pulzu když letí prostorem, takže např. pulz trvající 1 μs je dlouhý 300 m. A když máte dva cíle kousek za sebou, tak se vám obdélníčky začnou překrývat a už je nedokážete rozlišit. Takže délka pulzu určuje rozlišení ve vzdálenosti. Pulz dlouhý 1 μs má rozlišení 150 m (je to polovina, protože to letí tam a zpátky) a to je tak rozumné rozlišení co od radaru chceme (snesly by se o něco delší pulzy, třeba 2μs/300m je ještě dobré).

Jak často můžeme pulzy vysílat? Vyšleme pulz, a pak musíme poslouchat, co se vrátí, a během té doby nemůžeme vysílat. Odraz od cíle vzdáleného 150 km přijde za 1 ms. A my bychom radarem chtěli vidět alespoň těch 150 km, radši ještě dál. Opakovací frekvence [pulse repetition frequency] tak bude 500-1000 Hz.

Z výše uvedeného vyplývá, že činitel plnění [duty cycle] je 1:1000 (1 μs vysíláme a 1 ms posloucháme). Současně si asi dokážete představit (pokud ne, tak vám to říkám :), že k tomu, abyste se spolehlivě dovolali na 150 km, budou potřeba tak desítky W. Jenže my můžeme vysílat jenom tisícinu času, takže k tomu, abychom dosáhli průměrného výkonu např. 25 W, musí mít pulzy špičkový výkon 25 kW. A protože účinnost magnetronu je tak 30 %, tak do něj musíme musíme spínat 75 kW. A to je ještě „malý X-bandový radar“, státní radar má výkon ještě 10x větší (250 kW špička). A teď všechny ty vlnovody, kabely co k tomu vedou a tak musí být dimenzované na tyhle šílené výkony, a někde v radaru máte drát, kterým vám teče 250 V/300 A. A kousek od toho máte citlivý přijímač.

Ještě k tomu jak se dělá ten vysílač s magnetronem. Je tam kondenzátorová banka, banka IGBT tranzistorů a transformátor, který z toho udělá nějakých 8 kV anodové napětí pro magnetron. A tranzistory dělají ty 1μs pulzy.

Celé tohle je pain provozovat, protože těmito bombami se rozrušuje přesná struktura rezonančních komor a postupně to začne rezonovat špatně, rozpadne se spektrum a pak to vypadá jako ta mikrovlnka z obrázku výše. Životnost magnetronu je tak omezená, u nás vydrží tak 2-3 roky, a musí se měnit, což jednak stojí prachy a jednak je s tím opruz, protože se tam musí chodit (jinak jsou naše radary plně automatické, a už jsme to odladili tak, že to opravdu funguje ty 2-3 roky bez zásahu).

Další elektronky - klystron, permaktron

Klystron a permaktron jsou výkonové zesilovače. Letí jimi elektronový svazek a ten můžeme zpomalovat a zrychlovat, což moduluje signál. Jsou drahé a jejich provoz je mnohem složitější než provoz magnetronu (například tím jak je uvnitř spousta věcí, tak se musí pravidelně dočerpávat vakuum), takže to nechceme.

Polovodičový zesilovač a radar s kompresí pulzu

Místo elektronek můžeme použít tranzistory - nejdříve bipolární, ale nyní GaN. Výkon individuálního tranzistoru chodícího na těchto frekvencích je podstatně nižší než výkon magnetronu - aktuálně je špička na trhu 400 W pro C-band a 130 W pro X-band, ale můžeme jich zapojit víc paralelně (a je potřeba to udělat tak, aby se signál sloučil se souhlasnou fází a celé se to tak sečetlo). I tak nebude výkon srovnatelný s elektronkami, budou to maximálně kilowatty. Ale to nevadí, protože tranzistory můžeme na rozdíl od magnetronu modulovat.

Výše jsme dospěli k tak vysokým špičkovým výkonům, protože opakovací frekvence byla daná požadovaným dosahem (s tím nic neuděláme), a délka vysílaného pulzu přímo určovala rozlišení, protože jsme vysílali nemodulovanou nosnou a neuměli jsme nic lepšího než kreslit okamžitou amplitudu, což nám dělalo ty obdélníčky.

S tranzistory ale můžeme vysílat libovolný signál, protože si můžeme doslova postavit SDR s kilowattovým koncákem. Můžeme tak vysílat třeba dlouhou pseudonáhodnou sekvenci, a přijímač už může být chytřejší než amplitudová detekce, bude v přijatém signálu tuto pseudonáhodnou sekvenci hledat (jako když GPS přijímač hledá satelity) a pak určí její zarovnání a amplitudu a tím přesně určí vzdálenost, podstatně přesněji než je délka pulzu. Naivní implementace je jednoduchá, udělá se crosskorelace přijatého a vyslaného signálu a její výsledek je přímo obraz toho co radar vidí. Tomuhle se říká komprese pulzu a myslí se tím komprese v čase, tj. pulz, který by vypadal jako dlouhý obdélník, se tímto smrskne zase na malý pixel.

Uvedené má mnoho výhod:

Cirkulátor

Výše jsem operoval s vysílačem a přijímačem a bralo se samo sebou že to je připojené k anténě a funguje to. No jo, ale jak můžeme k anténě připojit vysílač i přijímač tak, aby vysílaný signál šel z vysílače do antény, přijímaný signál šel z antény do přijímače, a nešel signál těmi špatnými cestami (z vysílače do přijímače, z antény zpět do vysílače atd.)?

Jedna z možností by byl časový duplex - přepínač, kdy bychom při vysílání přepnuli anténu k vysílači, a při příjmu bychom přepnuli anténu k přijímači. Udělat dostatečně rychlý (přepnutí musí proběhnout během několika μs - například 10 μs znamená, že radar neuvidí žádný cíl bližší než 1.5 km), tedy elektronický, přepínač, který zvládne kilowattové výkony, je složité.

Naštěstí existuje jedna součástka, kterou dealují mikrovlnní šamani: cirkulátor.

Součástka zařizuje to, co naznačuje schématická značka. Signál jde z portu 1 do portu 2, z portu 2 do portu 3, a z portu 3 do portu 1, a ne naopak. Funguje to zase tak, že uvnitř je vhodně vybroušený otvor a dva feritové magnety (ty černé kotoučky), mezi kterými se vlny začnou nějak točit a celé to takhle dopadne (Wikipedie o tom tvrdí: cancellation of waves propagating over two different paths near a magnetized material).

Ochrana přijímače

Cirkulátor má omezenou izolaci - typicky kolem 25 dB, tj. řádově desetiny procenta signálu prosáknou špatným směrem. Dále anténa nedokáže vyzářit všechno co do ní pustíme a část se nám vrátí, řádově něco pod procento (stojaté vlny). Celkem tedy musíme počítat až s párprocentním průsakem přímo z vysílače do přijímače. V případě magnetronového radaru se špičkovým výkonem 250 kW tohle je opravdu hodně, několik kW. A u malého solid-state radaru to bude pár W. Oproti tomu přijímač musí začínat co nejcitlivějším delikátním předzesilovačem, aby slabý signál zesílil s co nejnižším šumem, a když se do toho pustí tento výkon, tak se to prorazí. Takže přijímač musíme chránit.

Nejstarší ochrana je iontovka. Je to kus vlnovodu se špičatými elektrodami, mezi kterými se zapálí výboj (je to plněno asi nějakým neonem, a ještě se tomu pomáhá předionizací radioaktivním zářičem). Tohle má výhodu v tom, že to dokáže zarazit libovolně velký výkon, a nevýhodu v tom, že zapálení chvíli trvá (takže na začátku je kratičký impulz), elektrody postupně odhořívají, není to skladem a stojí to nesmysl.

Díky tomu, že teď jdeme po radarech s kompresí pulzu, a máme tak menší špičkové výkony, můžeme se zbavit i této ne-solidstate věci. Přišel jsem s tím, že před přijímač zapojím dvě Schottkyho diody antiparalelně, což omezí amplitudu na 0.5V a nazdar. Šaman mi dal speciální Schottkyho diody, co mají malou kapacitu, dobrou impedanci a tak.

Iontovka i Schottky se chovají jako zkrat, takže se proniknutý výkon odrazí a putuje cirkulátorem o port dál, tentokrát do vysílače, kde z toho taky nejsou šťastní (pokud nevíte, že zkrat znamená odraz, tak tady to týpek krásně ukazuje s tyčkama).

Další možnost je spínat to do odporu, což je lepší, protože to neodráží (ekvivalent toho kelímku s vodou na odkazovaném demonstračním videu). Výše jsme si řekli, že přepínat kilowatty jde špatně, ale tady máme už jenom pár W, takže to půjde dobře. Nevýhoda je, že tento spínač musí být synchronizovaný s vysíláním radaru, a pokud v této části kódu uděláte chybu, tak spálíte přijímač.

V příštích kapitolách se budeme věnovat zpracování naměřených dat a také tomu, jak vlastně takový radar fyzicky deploynout.

       

Hodnocení: 100 %

        špatnédobré        

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

Gréta avatar 13.2. 20:40 Gréta | skóre: 32 | blog: Grétin blogísek | Stockholm
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač

švejkoj ďáli klystron :D ;D

tamten cilkulátor má tamto mřížování protože jakoby moc topí nebo toje kuli váze???? :O :O

bin ladin 👳🏾💣: 'bidena nezabíjejte je neschopnej'wie spát ist es?? 🛏 ⌚
Jendа avatar 13.2. 21:04 Jendа | skóre: 77 | blog: Jenda | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
švejkoj ďáli klystron :D ;D
Jo, takových věcí už máme víc: kaleidoskop (osciloskop), orchestrión, klystron, vacuum devices
tamten cilkulátor má tamto mřížování protože jakoby moc topí nebo toje kuli váze???? :O :O
Asi hlavně kvůli chlazení. IMHO je problém v tom, že tam jsou ty magnety, kterými je to naladěné, a magnety teplotu nerady.
Víte o tom, že losování Sportky je ve skutečnosti česká number station?
Bedňa avatar 13.2. 21:48 Bedňa | skóre: 34 | blog: Žumpa | Horňany
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Tak sa tu až pýta otázka načo vysielať, keď stačí už len prijímať, kedže planéta je komplet presvietená. Okrem iného toto už Čeští vedci použili pri detekcií neviditeľných stíhačiek.
KERNEL ULTRAS video channel >>>
Jendа avatar 13.2. 21:51 Jendа | skóre: 77 | blog: Jenda | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Ty odrazy jsou dost nepoužitelně slabé. A u Tamary mi furt není jasné, jestli to byla jenom multilaterace palubního radaru/radiostanice, nebo to umělo i odrazy od civilních vysílačů (přes ty by ale neviditelné stíhačky taky být vidět neměly, ne? protože pak na to můžu svítit normálním (bistatickým, pokud neviditelná = odráží jen do ostatních směrů) radarem), nebo odrazy umí až Věra.
Víte o tom, že losování Sportky je ve skutečnosti česká number station?
Bystroushaak avatar 13.2. 21:54 Bystroushaak | skóre: 36 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
A nešlo by se na to někde zeptat? Vím že konkrétní implementace je tajná, ale nějaké základní principy by snad někdo osvětlit mohl, ne?
14.2. 16:03 Radovan
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Jendа avatar 14.2. 16:17 Jendа | skóre: 77 | blog: Jenda | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
To jsem myslím kdysi četl a bylo tam strašně moc politiky/sociálna a minimum technických věcí.

Ale až zase potkám někoho z Ery, tak na to zkusím zavést řeč :)
Víte o tom, že losování Sportky je ve skutečnosti česká number station?
19.2. 18:13 mln
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Nema niekto link na pdf tej knihy ?
6.3. 00:36 Dan OK1TDO
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Nevím přesně co umí "Věra" či její nástupce dnes, ale původní Tamara resp. Ramona zpracovávaly výhradně impulsní signály palubních radiolokátorů a odpovídačů metodou TDOA. Jakýkoliv jiný "neinpulsní" signál je trochu problematické pro pasivní radar zpracovat, protože je potřeba ho nějak časově určit, což lze udělat např, korelací modulačního signálu, ale to je dosti náročné na realtime sig. zpracování a tedy výpočetní výkony.
JiK avatar 6.3. 01:21 JiK | skóre: 10 | blog: Jirkoviny | Virginia
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
jak se v praxi realizovala ta TDOA? na to preci musis mit vic stanovist, nejmin 2, a ty musi byt dokonale casove synchronizovana, a kdyz rikam dokonale tak myslim uplne absurdne presne...kdyby jich bylo jeste vic tak by s tim mozna mohly jit delat nejake matematicke kousky a ne jen obycejna triangulace...
Jendа avatar 6.3. 14:32 Jendа | skóre: 77 | blog: Jenda | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
jak se v praxi realizovala ta TDOA? na to preci musis mit vic stanovist, nejmin 2, a ty musi byt dokonale casove synchronizovana, a kdyz rikam dokonale tak myslim uplne absurdne presne...
Měli mikrovlnná pojítka, přes která signál relayovali (nevím jestli skutečně ten signál - pak by v centru dělali crosskorelaci - nebo jenom detekci pulzů). Delay mikrovlnného pojítka buď spočítáš ze vzdálenosti a rychlosti světla, nebo si „pingneš“. Důležité je, že je konstantní.

Dneska můžeš použít GPS (samozřejmě pro vojenské nasazení hrozí, že ti ji vypnou, pokud nevěříš amíkům) nebo DVB-T či DAB vysílače. Viz ta moje přednáška o tom, jak jsem stavěl Tamaru (mám z toho udělat článek, nebo je přednáška OK?).
Víte o tom, že losování Sportky je ve skutečnosti česká number station?
6.3. 00:51 Dan OK1TDO
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Jinak Pardubická ERA hodně experimentovala s pasivní radiolokací využívající pozemní FM rozhlasové vysílače, nějaké výsledky měli, ale naráželo to na obrovské nároky na dynamiku celého systému, vlivem obrovského nepoměru odraženého a přímého signálu. Což klade také obrovské nároky na výkon číslicového zpracování signálu. Také to měli na výkoných grafických kartách. Myslím, že to mu říkali "PASLOC" a pochopitelně měli ambice to používat pro detekci letadel nikoliv meteosituce.
Jendа avatar 6.3. 14:38 Jendа | skóre: 77 | blog: Jenda | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Jinak Pardubická ERA hodně experimentovala s pasivní radiolokací využívající pozemní FM rozhlasové vysílače, nějaké výsledky měli, ale naráželo to na obrovské nároky na dynamiku celého systému, vlivem obrovského nepoměru odraženého a přímého signálu.
Jo, to mi říkali (mluvil jsem s nimi jednou krátce před 4 lety). A taky to je moc úzkopásmové a má to blbou korelační funkci. Nejlepší je DVB-T (vysoké výkony, vysoká entropie, velká šířka pásma) - jak jsem pak taky zjistil když jsem to stavěl. Bohužel DVB-T loni vypnuli a DVB-T2 používá naprosto extrémně SFN, což tehdy neuměli vyřešit. Takže teď zbývá FM (výše popsané problémy) a DAB (nic moc pokrytí). Ptal jsem se explicitně na BTSky, a to prý míří do země a má to malý výkon.
Víte o tom, že losování Sportky je ve skutečnosti česká number station?
Bystroushaak avatar 13.2. 21:53 Bystroushaak | skóre: 36 | blog: Bystroushaakův blog | Praha
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
13.2. 23:15 Miriamina dcera
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Když to čtu, tak jsem vlhká.
13.2. 23:28 Miriam (ta pravá)
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Chci se tě zeptat, jako experta na záření: Ty kecy, o tom, že 5g je zdraví škodlivé jsou blbost, že?
Jendа avatar 14.2. 00:29 Jendа | skóre: 77 | blog: Jenda | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Ano.
Víte o tom, že losování Sportky je ve skutečnosti česká number station?
Gréta avatar 14.2. 12:28 Gréta | skóre: 32 | blog: Grétin blogísek | Stockholm
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač

takže jako mužu strčit psa usušit do mikrovlnky hele?? :D :D ;D ;D

bin ladin 👳🏾💣: 'bidena nezabíjejte je neschopnej'wie spát ist es?? 🛏 ⌚
14.2. 13:19 _
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Tohle psal falešný Bluebear, skutečný Bluebear se bojí i wi-fi.
17.2. 21:28 Miriam (ta pravá)
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Děkuji za odpověď. Mám ještě jeden pokročilejší dotaz. Serou mě sousedi, mají malé děcko, které má v pokoji televizi, která pořád jede na plné pecky, děsnej hluk. Ráda bych použila "gun" z mikrovlnky a tu televizi odpálila. Může to uškodit tomu dítěti?
PepaSFI avatar 19.2. 14:37 PepaSFI | skóre: 7 | blog: zlodej_casu
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
zaručeně. Spíš než by vybuchla ta televize, tak by tomu dítěti vybuchly vočička asi tak jak bouchne vajíčko v troubě. Mimochodem, to video je fík, když ta televize bouchne, vůbec na ni tou plechovkou nemíří.
Jediný správný stav mysli je úžas. Jediný správný stav srdce je radost.
19.2. 17:18 jiwopene | skóre: 28 | blog: Od každého trochu…
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Pokud to jsou sousedi (počítám vzdálenost tak 10 m), záření se pravděpodobně rozptýlí tolik, že bude možná celkem bezpečné. Nepočítal jsem to, ale nevěřím tomu, že by se jí povedlo tím svítit v tak úzkém paprsku.
.sig virus 3.2_cz: Prosím, okopírujte tento text do vaší patičky.
15.2. 02:07 Pinochio
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Jsou, nemeri se na gramy hele, nezapomen si koupit i prislusny odev az budes experimentovat ;-)
15.2. 03:13 debian+ | skóre: 25 | blog: analyzy
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
14.2. 09:57 Want
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Náš zásadní selling point je cena. Velké radary mají TCO 1 M€ hardware + 1 M€ instalace a support, menší radary stojí 300-700 k€. My cílíme na desetinu, u malého early-warning radaru ještě míň. (jak? asi kombinace moderního hardwaru usnadňujícího vývoj a toho, že nejsme zkostnatělý korporát, kdo ví)
No. Jestlipak to není tím, že si v těch firmách dobře uvědomují, že s lacinými radary, prodávanými za desetinu ceny stoupá počet radarů víc než je zdrávo a zvyšuje se tak radiový šum. Což je jedna věc. A druhá - kolik takových radarů se asi tak prodá? Radar není rohlík, který sežereš a valíš koupit další. Takže vy se svými levnými radary defakto do budoucna kurvíte trh i sami sobě. Teda pokud není vaším cílem: "radar do každé rodiny".
Gréta avatar 14.2. 12:21 Gréta | skóre: 32 | blog: Grétin blogísek | Stockholm
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač

budou tam jakoby furt jezdit mětit magnetronky a určitě tam je jako moc jinejch součástek poruchovejch ;D

bin ladin 👳🏾💣: 'bidena nezabíjejte je neschopnej'wie spát ist es?? 🛏 ⌚
15.2. 11:42 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
A jéje, kapicabot se naučil posílat příspěvky i pod nepřihlášeným uživatelem...
Quando omni flunkus moritati
16.2. 00:55 Aleš Kapica | skóre: 50 | blog: kenyho_stesky | Ostrava
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Kdybys nebyl idiot, tak bys věděl, že tenhle nick používám vždy když lezu ze zařízení, kde se nechci přihlašovat. A důvod proč se nechci přihlašovat? Jednoduchý – odfiltrovalo by to pak blogposty blokovaných. A Jenda – na rozdíl od tebe – nemá v hlavě piliny, takže jeho blogy stojí za to čas od času číst.
14.2. 10:56 mln
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Polovodičový zosilňovač. Crosskorelace přijatého a vyslaného signálu a její výsledek je přímo obraz toho co radar vidí. Pokud třeba budeme vysílat výstup kvalitního náhodného generátoru, tak se cizí signály zkorelují do nuly.
z GaN tranzistorov sa stáva stategická súčiastka. A občas pri tom niekoho nechajú zabiť.

https://en.wikipedia.org/wiki/Death_of_Shane_Todd

Možno by polovodičové radary (čínsky JY 27 - prehladový, včasná výstraha) možno pomohli sýrskej protivzdušnej obrane namiesto starého sovietskeho šrotu.

https://defence-blog.com/news/source-israeli-f-35-destroyed-chinese-made-radar-during-airstrikes-in-syria.html

https://bulgarianmilitary.com/2020/04/30/syria-accused-moscow-that-russian-made-air-defense-systems-are-ineffective/
15.2. 11:42 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
pro radar ČHMÚ je to velký problém, a to jsou v Brdech uprostřed ničeho
Jo, tam dokážou chytit (a podle ESSID poznat) wifinu na sto+ kilometrů daleko
Vakuová technika (elektronky) - ačkoli ve většině aplikací (počítače, televize, audio…) jsou už dávno překonané, ve výkonové vysokofrekvenční technice se stále drží.
Jestli máte za to, že v audio jsou elektronky překonané, tak jste asi dlouho nepotkal žádného kytaristu :-)

Quando omni flunkus moritati
Gréta avatar 15.2. 19:31 Gréta | skóre: 32 | blog: Grétin blogísek | Stockholm
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač

a včem sou jako ty elektronky víc lepšejší?? :O :O nejsou to jenom pověry nějaký????? :O :O :D ;D

bin ladin 👳🏾💣: 'bidena nezabíjejte je neschopnej'wie spát ist es?? 🛏 ⌚
Josef Kufner avatar 16.2. 11:13 Josef Kufner | skóre: 70
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Pověry to nejsou. Chovají se jinak než tranzistory a tedy i reprodukovaný zvuk zní trochu jinak. Elektronky lépe zesilují a méně ořezávají při přebuzení sudé harmonické, transiztory zas liché harmonické. Lidské ucho preferuje ty sudé, takže elektronky mají líbivější zvuk.

Důvody, proč se elektronky nepoužívají, jsou hlavně o spotřebě (žhavení) a o vysokých provozních napětích.
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
Jendа avatar 16.2. 12:46 Jendа | skóre: 77 | blog: Jenda | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
No a nešlo by vzít tranzistorový zesilovač, nepřebudit ho, a whatever harmonické si zesílit softwarově jak je libo?
Víte o tom, že losování Sportky je ve skutečnosti česká number station?
Josef Kufner avatar 16.2. 13:10 Josef Kufner | skóre: 70
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Software se v analogových věcech používá dosti blbě ;-)
Hello world ! Segmentation fault (core dumped)
Jendа avatar 16.2. 13:19 Jendа | skóre: 77 | blog: Jenda | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Jsem tak nějak bral za samozřejmé, že to přehráváš z počítače…
Víte o tom, že losování Sportky je ve skutečnosti česká number station?
16.2. 14:15 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Hint: první příspěvek ve vlákně, poslední věta :-)
Quando omni flunkus moritati
Jendа avatar 16.2. 21:17 Jendа | skóre: 77 | blog: Jenda | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Není při dnešním stavu polovodičů jednodušší a levnější tam dát ADC, DSP a DAC než stavět elektronkové zesilovače? :-)
Víte o tom, že losování Sportky je ve skutečnosti česká number station?
17.2. 09:38 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
To už někoho napadlo a je to levnější způsob, jak si pořídit "elektronkový" zvuk. Nikoliv však objektivně - měřeno dle hodnoty "správnosti" :-) toho zvuku - lepší. I když teda pokud bych to vzal vážněji, napsat do toho DSP dost dobrý software schopný dobře (tj. aby to nešlo rozpoznat) emulovat různé úrovně přebuzení těch elektronek bude pravděpodobně dražší, než postavit ten elektronkový zesilovač.
Quando omni flunkus moritati
Gréta avatar 17.2. 17:07 Gréta | skóre: 32 | blog: Grétin blogísek | Stockholm
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač

tttssssss pochybuju žeby to jako poznali jestli sou uvnitř elektronky nebo polovodiče v nějakým slepým testu třeba :D ;D

bin ladin 👳🏾💣: 'bidena nezabíjejte je neschopnej'wie spát ist es?? 🛏 ⌚
17.2. 17:27 _
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Vzhledem k tomu, že jde vpodstatě o chybu těch elektronek (ale uchu lahodící a v hudbě požadovanou), tak to jde poznat velice snadno. Nejde o srovnání dvou dokonalých zvuků a a handrkování se, který je dokonalejší.
18.2. 20:16 mln
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Je to najma o marketingovej strategii. High end audio pripomína predaj titanových hrncov.

18.2. 22:16 Bherzet | skóre: 19 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Tube vs Solid State (Transistor) Amplifiers Clean Blind Test (v popisku je odkaz na video s výsledky)
JiK avatar 19.2. 18:05 JiK | skóre: 10 | blog: Jirkoviny | Virginia
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
jake byly ty vysledky?
19.2. 22:24 Bherzet | skóre: 19 | blog: Bherzetův blog
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Spoiler:
echo "QSBlbGVrdHJvbmtvdsO9LCBCIHRyYW56aXN0b3JvdsO9Lgo=" | base64 -d
Ale jestli se ptáš na výsledky ve smyslu, kolik lidí to poznalo správně, tak netuším. Osobně jsem tam slyšel rozdíl, ale někde se mi víc líbilo to tranzistorové a někde to elektronkové. Rozeznat jsem je nedokázal, nikdy jsem se tím nezaobíral. Já mám doma na to svoje vrcholně amatérské hraní Line 6 Spider IV 15 a spíš válčím s jinými věcmi než zrovna s kombem.
Jendа avatar 13.6. 18:53 Jendа | skóre: 77 | blog: Jenda | JO70FB
Rozbalit Rozbalit vše Re: Jak se dělá radar: vysílač
Nahrávka státního radaru.
Víte o tom, že losování Sportky je ve skutečnosti česká number station?

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.