O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Dozvěděli jsme se, že celých 14 % mobilních telefonů s operačním systémem používá Linux. Zpráva je to sice pozitivní, ale o to více se musíme ptát, proč je výrobci/dovozci nedodávají na náš trh.
I když se "chytrých" telefonů u nás neprodá zdaleka tolik jako těch "obyčejných" (tedy těch, kde je funkcionalita předem "zadrátovaná" a rozšiřovat ji lze maximálně programy v Javě nebo přes nějaké proprietární technologie), přece jen není tento trh zanedbatelný. Nadšení pro technické novinky je tu poměrně silné, proto se domnívám, že zájem by byl.
Když jsem se ptal v prodejnách telefonů, zda mají (nebo plánují mít) telefony se systémem Linux, buď byli úplně mimo, nebo měli zápornou odpověď. Prý o ně není zájem.
Připomíná mi to historku, která se vyprávěla před rokem 1989: "Máte košile se dvěma kapsami?" "Ne. Nikdo je nekupuje." "Ale jak je může kupovat, když je nemáte?" "No, proč bychom je měli mít, když je nikdo nekupuje...". Možná je to právě tak - nikdo telefony s Linuxem nekupuje, protože se neprodávají. A neprodávají se proto, že je nikdo nekupuje.
Až budu mít náladu, zkusím poslat mail oficiálním dovozcům telefonů firem, které mají ve výrobním programu mobily s Linuxem. Uvidíme, jak to dopadne...
Tiskni
Sdílej:
.
P.S.: radsi bych mel mobil powered by freebsd :-P