Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla vydána nová verze 7.0 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Armstrong bylo vybráno na počest amerického jazzového trumpetisty a zpěváka Louise Armstronga (What A Wonderful World).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Dozvěděli jsme se, že celých 14 % mobilních telefonů s operačním systémem používá Linux. Zpráva je to sice pozitivní, ale o to více se musíme ptát, proč je výrobci/dovozci nedodávají na náš trh.
I když se "chytrých" telefonů u nás neprodá zdaleka tolik jako těch "obyčejných" (tedy těch, kde je funkcionalita předem "zadrátovaná" a rozšiřovat ji lze maximálně programy v Javě nebo přes nějaké proprietární technologie), přece jen není tento trh zanedbatelný. Nadšení pro technické novinky je tu poměrně silné, proto se domnívám, že zájem by byl.
Když jsem se ptal v prodejnách telefonů, zda mají (nebo plánují mít) telefony se systémem Linux, buď byli úplně mimo, nebo měli zápornou odpověď. Prý o ně není zájem.
Připomíná mi to historku, která se vyprávěla před rokem 1989: "Máte košile se dvěma kapsami?" "Ne. Nikdo je nekupuje." "Ale jak je může kupovat, když je nemáte?" "No, proč bychom je měli mít, když je nikdo nekupuje...". Možná je to právě tak - nikdo telefony s Linuxem nekupuje, protože se neprodávají. A neprodávají se proto, že je nikdo nekupuje.
Až budu mít náladu, zkusím poslat mail oficiálním dovozcům telefonů firem, které mají ve výrobním programu mobily s Linuxem. Uvidíme, jak to dopadne...
Tiskni
Sdílej:
.
P.S.: radsi bych mel mobil powered by freebsd :-P