Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nedávno zde někdo provokativně vyslovil názor, že místo současného stavu, kdy v každé oblasti existuje velké množství SW aplikací, by bylo lepší, aby všichni spojili síly při práci na jednom projektu. To by ale byla chyba. Rozmanitost, a tedy možnost výběru, je neocenitelná věc.
Může to vypadat jako dobrý nápad, že místo třeba 50 přehrávačů videa bychom měli jen jeden, zato mnohem kvalitnější, stabilnější a výkonnější. Ale existuje řada důvodů, proč to neudělat. Než zmíním ty objektivní, připomenu ještě, že slova jako "jednota", "jednotnost" apod. připomínají v lepším případě Jednotná zemědělská družstva, v tom horším pak nechvalně známá nacistická hesla (jedním národem/lidem/rasou počínaje, jedním vůdcem konče).
Samozřejmě, že současný vývoj mnoha produktů tříští síly, máme mnoho programů, které jsou kvalitativně nevalné. Ale přesto to považuji za lepší stav, než kdybychom měli jeden (nebo dva, tři) programy pro daný účel. Důvodů je řada:
Přesto ale neodsuzuji kooperaci a jednotu - ale ne v produktech. Domlouvejme se na jednotných datových formátech, komunikačních protokolech, aplikačních rozhraních atd. Tady je to důležité, protože pak můžeme skládat rozličné programy a získáme harmonické celky. Jeden program snadno nahradíme jiným, aniž by funkčnost celku utrpěla. Cesta je právě toto, a nikoli vytvoření jednotného, univerzálního produktu pro nějaký účel.
Tiskni
Sdílej:
Zaznamenal jsem, že nejvíce nářků a tužeb po okleštění a sjednocení je od přechodších (l)userů z M$ Win a taktéž od některých komerčních distributorů Linuxu.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`
Zaznamenal jsem, že nejvíce nářků a tužeb po okleštění a sjednocení je od přechodších (l)userů z M$ Win ...Ano a právě ti tahají do *nixového světa ten největší svinčík...
Roztristenost jiz velice uskodila komercnimu Unixu (hadejte, kdo - diky tomu - tak vyrostl)MS samozřejmě nevyrostl kvůli roztříštěnosti UNIXu. Kořeny "růstu" MS jsou v prvních letech rozmachu PC, tedy v dobách, kdy se používaly procesory 8086 a 8088. Tyto procesory nebyly navrženy k tomu, aby na nich mohl fungovat standardní softwarový model (tedy OS + aplikace), místo toho na nich běžel jediný program, který od HW oddělovala primitivní vrstva nazvaná DOS (a řadu zařízení si programy musely obsluhovat samy). Na těchto procesorech prostě nikdy UNIX bežet nemohl (pokud by se totálně nepřekopal, což by stejně nemělo smysl), ani kdyby by jednotný. Ochrana paměti se objevila až u 80286, a rozumně použitelný (z hlediska nasazení skutečných OS) byl až 80386. A v té době už byl MS v oblasti PC pevně zahnízděný.