Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
Byla vydána nová major verze 9.0 softwaru pro správu elektronických knih Calibre (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora AI.
Wasmer byl vydán ve verzi 7.0. Jedná se o běhové prostředí pro programy ve WebAssembly. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V reakci na nepopulární plán Microsoftu ještě více ve Windows prohloubit integraci umělé inteligence Copilot, Opera na sociální síti 𝕏 oznámila, že připravuje nativní linuxovou verzi prohlížeče Opera GX. Jedná se o internetový prohlížeč zaměřený pro hráče, přičemž obsahuje všechny základní funkce běžného prohlížeče Opera. Kromě integrace sociálních sítí prohlížeč například disponuje 'omezovačem', který umožňuje uživatelům omezit využití sítě, procesoru a paměti prohlížečem, aby se tak šetřily systémové zdroje pro jinou aktivitu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nedávno zde někdo provokativně vyslovil názor, že místo současného stavu, kdy v každé oblasti existuje velké množství SW aplikací, by bylo lepší, aby všichni spojili síly při práci na jednom projektu. To by ale byla chyba. Rozmanitost, a tedy možnost výběru, je neocenitelná věc.
Může to vypadat jako dobrý nápad, že místo třeba 50 přehrávačů videa bychom měli jen jeden, zato mnohem kvalitnější, stabilnější a výkonnější. Ale existuje řada důvodů, proč to neudělat. Než zmíním ty objektivní, připomenu ještě, že slova jako "jednota", "jednotnost" apod. připomínají v lepším případě Jednotná zemědělská družstva, v tom horším pak nechvalně známá nacistická hesla (jedním národem/lidem/rasou počínaje, jedním vůdcem konče).
Samozřejmě, že současný vývoj mnoha produktů tříští síly, máme mnoho programů, které jsou kvalitativně nevalné. Ale přesto to považuji za lepší stav, než kdybychom měli jeden (nebo dva, tři) programy pro daný účel. Důvodů je řada:
Přesto ale neodsuzuji kooperaci a jednotu - ale ne v produktech. Domlouvejme se na jednotných datových formátech, komunikačních protokolech, aplikačních rozhraních atd. Tady je to důležité, protože pak můžeme skládat rozličné programy a získáme harmonické celky. Jeden program snadno nahradíme jiným, aniž by funkčnost celku utrpěla. Cesta je právě toto, a nikoli vytvoření jednotného, univerzálního produktu pro nějaký účel.
Tiskni
Sdílej:
Zaznamenal jsem, že nejvíce nářků a tužeb po okleštění a sjednocení je od přechodších (l)userů z M$ Win a taktéž od některých komerčních distributorů Linuxu.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`Zaznamenal jsem, že nejvíce nářků a tužeb po okleštění a sjednocení je od přechodších (l)userů z M$ Win ...Ano a právě ti tahají do *nixového světa ten největší svinčík...
Roztristenost jiz velice uskodila komercnimu Unixu (hadejte, kdo - diky tomu - tak vyrostl)MS samozřejmě nevyrostl kvůli roztříštěnosti UNIXu. Kořeny "růstu" MS jsou v prvních letech rozmachu PC, tedy v dobách, kdy se používaly procesory 8086 a 8088. Tyto procesory nebyly navrženy k tomu, aby na nich mohl fungovat standardní softwarový model (tedy OS + aplikace), místo toho na nich běžel jediný program, který od HW oddělovala primitivní vrstva nazvaná DOS (a řadu zařízení si programy musely obsluhovat samy). Na těchto procesorech prostě nikdy UNIX bežet nemohl (pokud by se totálně nepřekopal, což by stejně nemělo smysl), ani kdyby by jednotný. Ochrana paměti se objevila až u 80286, a rozumně použitelný (z hlediska nasazení skutečných OS) byl až 80386. A v té době už byl MS v oblasti PC pevně zahnízděný.