V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nedávno zde někdo provokativně vyslovil názor, že místo současného stavu, kdy v každé oblasti existuje velké množství SW aplikací, by bylo lepší, aby všichni spojili síly při práci na jednom projektu. To by ale byla chyba. Rozmanitost, a tedy možnost výběru, je neocenitelná věc.
Může to vypadat jako dobrý nápad, že místo třeba 50 přehrávačů videa bychom měli jen jeden, zato mnohem kvalitnější, stabilnější a výkonnější. Ale existuje řada důvodů, proč to neudělat. Než zmíním ty objektivní, připomenu ještě, že slova jako "jednota", "jednotnost" apod. připomínají v lepším případě Jednotná zemědělská družstva, v tom horším pak nechvalně známá nacistická hesla (jedním národem/lidem/rasou počínaje, jedním vůdcem konče).
Samozřejmě, že současný vývoj mnoha produktů tříští síly, máme mnoho programů, které jsou kvalitativně nevalné. Ale přesto to považuji za lepší stav, než kdybychom měli jeden (nebo dva, tři) programy pro daný účel. Důvodů je řada:
Přesto ale neodsuzuji kooperaci a jednotu - ale ne v produktech. Domlouvejme se na jednotných datových formátech, komunikačních protokolech, aplikačních rozhraních atd. Tady je to důležité, protože pak můžeme skládat rozličné programy a získáme harmonické celky. Jeden program snadno nahradíme jiným, aniž by funkčnost celku utrpěla. Cesta je právě toto, a nikoli vytvoření jednotného, univerzálního produktu pro nějaký účel.
Tiskni
Sdílej:
Zaznamenal jsem, že nejvíce nářků a tužeb po okleštění a sjednocení je od přechodších (l)userů z M$ Win a taktéž od některých komerčních distributorů Linuxu.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`
Zaznamenal jsem, že nejvíce nářků a tužeb po okleštění a sjednocení je od přechodších (l)userů z M$ Win ...Ano a právě ti tahají do *nixového světa ten největší svinčík...
Roztristenost jiz velice uskodila komercnimu Unixu (hadejte, kdo - diky tomu - tak vyrostl)MS samozřejmě nevyrostl kvůli roztříštěnosti UNIXu. Kořeny "růstu" MS jsou v prvních letech rozmachu PC, tedy v dobách, kdy se používaly procesory 8086 a 8088. Tyto procesory nebyly navrženy k tomu, aby na nich mohl fungovat standardní softwarový model (tedy OS + aplikace), místo toho na nich běžel jediný program, který od HW oddělovala primitivní vrstva nazvaná DOS (a řadu zařízení si programy musely obsluhovat samy). Na těchto procesorech prostě nikdy UNIX bežet nemohl (pokud by se totálně nepřekopal, což by stejně nemělo smysl), ani kdyby by jednotný. Ochrana paměti se objevila až u 80286, a rozumně použitelný (z hlediska nasazení skutečných OS) byl až 80386. A v té době už byl MS v oblasti PC pevně zahnízděný.