O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nedávno zde někdo provokativně vyslovil názor, že místo současného stavu, kdy v každé oblasti existuje velké množství SW aplikací, by bylo lepší, aby všichni spojili síly při práci na jednom projektu. To by ale byla chyba. Rozmanitost, a tedy možnost výběru, je neocenitelná věc.
Může to vypadat jako dobrý nápad, že místo třeba 50 přehrávačů videa bychom měli jen jeden, zato mnohem kvalitnější, stabilnější a výkonnější. Ale existuje řada důvodů, proč to neudělat. Než zmíním ty objektivní, připomenu ještě, že slova jako "jednota", "jednotnost" apod. připomínají v lepším případě Jednotná zemědělská družstva, v tom horším pak nechvalně známá nacistická hesla (jedním národem/lidem/rasou počínaje, jedním vůdcem konče).
Samozřejmě, že současný vývoj mnoha produktů tříští síly, máme mnoho programů, které jsou kvalitativně nevalné. Ale přesto to považuji za lepší stav, než kdybychom měli jeden (nebo dva, tři) programy pro daný účel. Důvodů je řada:
Přesto ale neodsuzuji kooperaci a jednotu - ale ne v produktech. Domlouvejme se na jednotných datových formátech, komunikačních protokolech, aplikačních rozhraních atd. Tady je to důležité, protože pak můžeme skládat rozličné programy a získáme harmonické celky. Jeden program snadno nahradíme jiným, aniž by funkčnost celku utrpěla. Cesta je právě toto, a nikoli vytvoření jednotného, univerzálního produktu pro nějaký účel.
Tiskni
Sdílej:
Zaznamenal jsem, že nejvíce nářků a tužeb po okleštění a sjednocení je od přechodších (l)userů z M$ Win a taktéž od některých komerčních distributorů Linuxu.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`Zaznamenal jsem, že nejvíce nářků a tužeb po okleštění a sjednocení je od přechodších (l)userů z M$ Win ...Ano a právě ti tahají do *nixového světa ten největší svinčík...
Roztristenost jiz velice uskodila komercnimu Unixu (hadejte, kdo - diky tomu - tak vyrostl)MS samozřejmě nevyrostl kvůli roztříštěnosti UNIXu. Kořeny "růstu" MS jsou v prvních letech rozmachu PC, tedy v dobách, kdy se používaly procesory 8086 a 8088. Tyto procesory nebyly navrženy k tomu, aby na nich mohl fungovat standardní softwarový model (tedy OS + aplikace), místo toho na nich běžel jediný program, který od HW oddělovala primitivní vrstva nazvaná DOS (a řadu zařízení si programy musely obsluhovat samy). Na těchto procesorech prostě nikdy UNIX bežet nemohl (pokud by se totálně nepřekopal, což by stejně nemělo smysl), ani kdyby by jednotný. Ochrana paměti se objevila až u 80286, a rozumně použitelný (z hlediska nasazení skutečných OS) byl až 80386. A v té době už byl MS v oblasti PC pevně zahnízděný.