OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Nedávno zde někdo provokativně vyslovil názor, že místo současného stavu, kdy v každé oblasti existuje velké množství SW aplikací, by bylo lepší, aby všichni spojili síly při práci na jednom projektu. To by ale byla chyba. Rozmanitost, a tedy možnost výběru, je neocenitelná věc.
Může to vypadat jako dobrý nápad, že místo třeba 50 přehrávačů videa bychom měli jen jeden, zato mnohem kvalitnější, stabilnější a výkonnější. Ale existuje řada důvodů, proč to neudělat. Než zmíním ty objektivní, připomenu ještě, že slova jako "jednota", "jednotnost" apod. připomínají v lepším případě Jednotná zemědělská družstva, v tom horším pak nechvalně známá nacistická hesla (jedním národem/lidem/rasou počínaje, jedním vůdcem konče).
Samozřejmě, že současný vývoj mnoha produktů tříští síly, máme mnoho programů, které jsou kvalitativně nevalné. Ale přesto to považuji za lepší stav, než kdybychom měli jeden (nebo dva, tři) programy pro daný účel. Důvodů je řada:
Přesto ale neodsuzuji kooperaci a jednotu - ale ne v produktech. Domlouvejme se na jednotných datových formátech, komunikačních protokolech, aplikačních rozhraních atd. Tady je to důležité, protože pak můžeme skládat rozličné programy a získáme harmonické celky. Jeden program snadno nahradíme jiným, aniž by funkčnost celku utrpěla. Cesta je právě toto, a nikoli vytvoření jednotného, univerzálního produktu pro nějaký účel.
Tiskni
Sdílej:
Zaznamenal jsem, že nejvíce nářků a tužeb po okleštění a sjednocení je od přechodších (l)userů z M$ Win a taktéž od některých komerčních distributorů Linuxu.
Z'LI0(%:`&/NRU`Y0"@8.L%.%PG(%!D>"<!@C(4&'?`UO!/$"K\2)+!1K',R'
2V,*3$D-EG4PC!<*(%%I"<*$`
`Zaznamenal jsem, že nejvíce nářků a tužeb po okleštění a sjednocení je od přechodších (l)userů z M$ Win ...Ano a právě ti tahají do *nixového světa ten největší svinčík...
Roztristenost jiz velice uskodila komercnimu Unixu (hadejte, kdo - diky tomu - tak vyrostl)MS samozřejmě nevyrostl kvůli roztříštěnosti UNIXu. Kořeny "růstu" MS jsou v prvních letech rozmachu PC, tedy v dobách, kdy se používaly procesory 8086 a 8088. Tyto procesory nebyly navrženy k tomu, aby na nich mohl fungovat standardní softwarový model (tedy OS + aplikace), místo toho na nich běžel jediný program, který od HW oddělovala primitivní vrstva nazvaná DOS (a řadu zařízení si programy musely obsluhovat samy). Na těchto procesorech prostě nikdy UNIX bežet nemohl (pokud by se totálně nepřekopal, což by stejně nemělo smysl), ani kdyby by jednotný. Ochrana paměti se objevila až u 80286, a rozumně použitelný (z hlediska nasazení skutečných OS) byl až 80386. A v té době už byl MS v oblasti PC pevně zahnízděný.