BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny klesla pod 70 000 dolarů (1,44 milionu korun).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V minulých dnech jsem se zase královsky pobavil. To když odborník na slovo vzatý, ministr dopravy Milan Šimonovský, komentoval závadu u (dnes již nechvalně proslulých) vlaků Pendolino. Věta ve smyslu "to už se po opravě znovu nerozbije, to je chyba v softwaru" mě prostě dostala. My softwaráři víme své...
Softwarové závady se narozdíl od těch hardwarových špatně hledají. Tedy alespoň tehdy, nejedná-li se o špatně naprogramované hradlové pole. "Železo" lze většinou nějak vyzkoušet, změřit apod., nezřídka se závada projeví i druhotnými vnějšími znaky (kouř, součást je na dva kusy atd.). Ne tak software - tam se každá chyba hledá obtížně. Přesto si mnoho lidí myslí, že software je něco báječně jednoduchého, co každý zvládne levou zadní (což je pravděpodobně jeden z důvodů, proč lidé nemají výčitky svědomí při pirátském používání programů).
Laik zejména obvykle nezná pojem zavlečená chyba. Neví tedy, že při opravě jedné zcela banální chybičky se mohou do programu dostat chyby mnohem většího kalibru - zejména po několika dnech a nocích strávených hledáním té drobné chyby. Takže ano, software se skutečně nerozbije (on se nerozbil ani předtím), ale vždycky v něm bude aspoň jedna chyba (to je známé pravidlo). Proto ani oprava oné chyby (či spíše více chyb) nezaručí, že Pendolina skutečně budou bezproblémově jezdit.
V souvislosti se závadou na Pendolinech si neodpustím ještě jedno rýpnutí: Které prase navrhovalo architekturu toho systému? Jak je možné, že při chybě přestane fungovat úplně všechno (kromě brzd, které se automaticky aktivují)? Když už celý vlak řídí jediný fyzický počítač (což není úplně nejštastnější), jak je možné, že není zajištěna úplná izolace jednotlivých subsystémů? Bohužel neznám detaily, ale pokud běží každý subsystém v jednom kontejneru, proč se musí vždy odstavit všechno? Nebo je chyba v hostitelském systému, který by měl být "rock-stable"? Nebo subsystémy skutečně nejsou dostatečně izolované? Nebo...
Otázek je mnoho, ale odpovědi se asi nedočkám. Do sofwarového oddělení Alstomu nevidím, zdrojové kódy k softwaru mi také asi neposkytnou (i když bych je docela rád viděl). Zbývá mi tedy jen útěcha, že České dráhy neprovozují leteckou dopravu a neobjednaly si letadla stejným způsobem, jako to učinily u Pendolin.
Tiskni
Sdílej:
(chyby v sw proti tomu prochazka ruzovym sadem
)
jinak souhlas.
chyby v sw proti tomu prochazka ruzovym sademZejména u real-time systémů, kdy se chyba projeví třeba jen při splnění nějaké naprosto bizarní race condition
Pocitac ktery sam vi a rozhoduje si jestli uz selhal dost na to aby s tim neco delal bych pouzivat nechtel.
Když mám doma problém se zásuvkou, také kvůli tomu nevypnu světelný okruh.Když je problém se zásuvkou, může se docela klidně stát (a také zcela běžně stává) že "vyletí" hlavní jistič, tedy i světelný okruh. Někdy dokonce celý dům. Že by všichni elektrikáři za posledních 100 let byli pitomci? Spíš je ošemetné se vyjadřovat o tom, jak to mají špatně oddělené když nevíme vcelku nic o tom co selhalo. Navíc údaje jsou rozporné a nejspíš se ve zprávách míchá několik poruch dohromady.
Když je problém se zásuvkou, může se docela klidně stát (a také zcela běžně stává) že "vyletí" hlavní jistič, tedy i světelný okruh. Někdy dokonce celý dům.Mluvím o problému se zásuvkou (obecně), ne o zkratu. Pokud něco nefunguje, a je potřeba vypnout proud do té zásuvky, stačí vypnout příslušný okruh. Jinak když už jsme u toho - záleží samozřejmě na požadavcích na nezávislost okruhů. Např. lékaři by měli určitě radost, kdyby jim během operace najednou zhaslo světlo jen proto, že vedle na sesterně rychlovarná konev vyzkratovala okruh. Tam se to musí řešit důsledně, včetně použití UPS atd.
Spíš je ošemetné se vyjadřovat o tom, jak to mají špatně oddělené když nevíme vcelku nic o tom co selhalo. Navíc údaje jsou rozporné a nejspíš se ve zprávách míchá několik poruch dohromady.To je. Nedostatek informací vždy vyvolává spekulace. Vycházím z toho, co jsem se dozvěděl z médií, žádné zákulisní informace nemám. Nicméně do Pendolina mě hned tak někdo nedostane, ani kdyby jezdilo zadarmo.
No nic.
Stát se může kdeco a ono je opravdu bezpečnější to při chybě i jediné součásti sestřelit raději všechno. A ať už to na tom počítači uděláme jakkoliv, aby se to vzájemně nemohlo ovlivňovat nikdy a za žádných okolností, stejně to nakonec máme všechno v jednom vlaku a ovlivňovat se to bude. Ledaže bys měl topení v jednom vlaku, světla ve druhém, lokomotivu ve třetím, kávovar ve čtvrtém a cestující nechal stát na nádraží.
Skutečně kvalitní certifikovaný hostitelský systém No nic.Nesměj se tomu - ona to skutečně není legrace. Získat certifikaci třeba pro DO-178b není vůbec jednoduché, a už vůbec ne levné. Uvedená certifikace je pro letectví, požadavky pro pozemní dopravu by tedy nebyly vyšší. Jen pro informaci: Microsoft u své řady Windows Embedded přímo zakazuje použití k podobným účelům.
Stát se může kdeco a ono je opravdu bezpečnější to při chybě i jediné součásti sestřelit raději všechno.Takže kdyby MP3 přehrávač, který bude součástí takového systému, nemohl přečíst ID3 tag, bude nejlepší sestřelit všechno, co kdyby to ovlivnilo něco jiného
Nebo když odejde žárovka v koncovém světle...
Já sem zase slyšel, že je chyba v nějakém pomocném měniči (nebo měniči pro pomocné pohony), či co. Asi tam narvali polovodiče z CKD :o))
Z.H.
On ten software je jako hodinový strojek, taky musí vše zapadnout do sebe.
Navic unittesting může bejt automatizovanej.Může, ale musí být předem jasné, co se bude testovat (musí být naprosto přesně dány požadavky). Už tady to často ztroskotá. Kromě toho, řada chyb (těch nejzáludnějších) se tak stejně odhalit nedá.
Kromě toho, řada chyb (těch nejzáludnějších) se tak stejně odhalit nedá.Máš na mysli nějakou konkretní případ kterej nešel odhalit unit testem? To mě zajíma.
Testovat se bude ta funkčnost která se píše. Nebudu psat testy pro něco co tam neni a naopak.Jenže to jsme u toho. V praxi to vypadá většinou tak, že požadavky jsou mlhavé a během implementace se několikrát mění. U real-time systémů by k něčemu takovému rozhodně nemělo dojít, ale moc bych se nedivil, kdyby docházelo.
Máš na mysli nějakou konkretní případ kterej nešel odhalit unit testem? To mě zajíma.Ano, třeba v případech, kdy se provádí operace, pro kterou je vymezen časový úsek, během kterého se musí bezpodmínečně dokončit. Podle všech teoretických předpokladů by se to mělo stihnout s rezervou, v praxi ale najednou dojde k tomu, že se to nestihne. A to třeba jen proto, že volání nějaké funkce OS trvalo výrazně déle než kdykoli předtím. Unit test lze aplikovat na součásti vlastního programu, ale u OS se musí spoléhat na poskytnutou specifikaci. Proto to tady nemusí odhalit všechny chyby (chyba může být totiž právě v tom, že se nevhodně - nebo třeba zbytečně - volá nějaká funkce systému).