Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
V minulých dnech jsem se zase královsky pobavil. To když odborník na slovo vzatý, ministr dopravy Milan Šimonovský, komentoval závadu u (dnes již nechvalně proslulých) vlaků Pendolino. Věta ve smyslu "to už se po opravě znovu nerozbije, to je chyba v softwaru" mě prostě dostala. My softwaráři víme své...
Softwarové závady se narozdíl od těch hardwarových špatně hledají. Tedy alespoň tehdy, nejedná-li se o špatně naprogramované hradlové pole. "Železo" lze většinou nějak vyzkoušet, změřit apod., nezřídka se závada projeví i druhotnými vnějšími znaky (kouř, součást je na dva kusy atd.). Ne tak software - tam se každá chyba hledá obtížně. Přesto si mnoho lidí myslí, že software je něco báječně jednoduchého, co každý zvládne levou zadní (což je pravděpodobně jeden z důvodů, proč lidé nemají výčitky svědomí při pirátském používání programů).
Laik zejména obvykle nezná pojem zavlečená chyba. Neví tedy, že při opravě jedné zcela banální chybičky se mohou do programu dostat chyby mnohem většího kalibru - zejména po několika dnech a nocích strávených hledáním té drobné chyby. Takže ano, software se skutečně nerozbije (on se nerozbil ani předtím), ale vždycky v něm bude aspoň jedna chyba (to je známé pravidlo). Proto ani oprava oné chyby (či spíše více chyb) nezaručí, že Pendolina skutečně budou bezproblémově jezdit.
V souvislosti se závadou na Pendolinech si neodpustím ještě jedno rýpnutí: Které prase navrhovalo architekturu toho systému? Jak je možné, že při chybě přestane fungovat úplně všechno (kromě brzd, které se automaticky aktivují)? Když už celý vlak řídí jediný fyzický počítač (což není úplně nejštastnější), jak je možné, že není zajištěna úplná izolace jednotlivých subsystémů? Bohužel neznám detaily, ale pokud běží každý subsystém v jednom kontejneru, proč se musí vždy odstavit všechno? Nebo je chyba v hostitelském systému, který by měl být "rock-stable"? Nebo subsystémy skutečně nejsou dostatečně izolované? Nebo...
Otázek je mnoho, ale odpovědi se asi nedočkám. Do sofwarového oddělení Alstomu nevidím, zdrojové kódy k softwaru mi také asi neposkytnou (i když bych je docela rád viděl). Zbývá mi tedy jen útěcha, že České dráhy neprovozují leteckou dopravu a neobjednaly si letadla stejným způsobem, jako to učinily u Pendolin.
Tiskni
Sdílej:
(chyby v sw proti tomu prochazka ruzovym sadem
)
jinak souhlas.
chyby v sw proti tomu prochazka ruzovym sademZejména u real-time systémů, kdy se chyba projeví třeba jen při splnění nějaké naprosto bizarní race condition
Pocitac ktery sam vi a rozhoduje si jestli uz selhal dost na to aby s tim neco delal bych pouzivat nechtel.
Když mám doma problém se zásuvkou, také kvůli tomu nevypnu světelný okruh.Když je problém se zásuvkou, může se docela klidně stát (a také zcela běžně stává) že "vyletí" hlavní jistič, tedy i světelný okruh. Někdy dokonce celý dům. Že by všichni elektrikáři za posledních 100 let byli pitomci? Spíš je ošemetné se vyjadřovat o tom, jak to mají špatně oddělené když nevíme vcelku nic o tom co selhalo. Navíc údaje jsou rozporné a nejspíš se ve zprávách míchá několik poruch dohromady.
Když je problém se zásuvkou, může se docela klidně stát (a také zcela běžně stává) že "vyletí" hlavní jistič, tedy i světelný okruh. Někdy dokonce celý dům.Mluvím o problému se zásuvkou (obecně), ne o zkratu. Pokud něco nefunguje, a je potřeba vypnout proud do té zásuvky, stačí vypnout příslušný okruh. Jinak když už jsme u toho - záleží samozřejmě na požadavcích na nezávislost okruhů. Např. lékaři by měli určitě radost, kdyby jim během operace najednou zhaslo světlo jen proto, že vedle na sesterně rychlovarná konev vyzkratovala okruh. Tam se to musí řešit důsledně, včetně použití UPS atd.
Spíš je ošemetné se vyjadřovat o tom, jak to mají špatně oddělené když nevíme vcelku nic o tom co selhalo. Navíc údaje jsou rozporné a nejspíš se ve zprávách míchá několik poruch dohromady.To je. Nedostatek informací vždy vyvolává spekulace. Vycházím z toho, co jsem se dozvěděl z médií, žádné zákulisní informace nemám. Nicméně do Pendolina mě hned tak někdo nedostane, ani kdyby jezdilo zadarmo.
No nic.
Stát se může kdeco a ono je opravdu bezpečnější to při chybě i jediné součásti sestřelit raději všechno. A ať už to na tom počítači uděláme jakkoliv, aby se to vzájemně nemohlo ovlivňovat nikdy a za žádných okolností, stejně to nakonec máme všechno v jednom vlaku a ovlivňovat se to bude. Ledaže bys měl topení v jednom vlaku, světla ve druhém, lokomotivu ve třetím, kávovar ve čtvrtém a cestující nechal stát na nádraží.
Skutečně kvalitní certifikovaný hostitelský systém No nic.Nesměj se tomu - ona to skutečně není legrace. Získat certifikaci třeba pro DO-178b není vůbec jednoduché, a už vůbec ne levné. Uvedená certifikace je pro letectví, požadavky pro pozemní dopravu by tedy nebyly vyšší. Jen pro informaci: Microsoft u své řady Windows Embedded přímo zakazuje použití k podobným účelům.
Stát se může kdeco a ono je opravdu bezpečnější to při chybě i jediné součásti sestřelit raději všechno.Takže kdyby MP3 přehrávač, který bude součástí takového systému, nemohl přečíst ID3 tag, bude nejlepší sestřelit všechno, co kdyby to ovlivnilo něco jiného
Nebo když odejde žárovka v koncovém světle...
Já sem zase slyšel, že je chyba v nějakém pomocném měniči (nebo měniči pro pomocné pohony), či co. Asi tam narvali polovodiče z CKD :o))
Z.H.
On ten software je jako hodinový strojek, taky musí vše zapadnout do sebe.
Navic unittesting může bejt automatizovanej.Může, ale musí být předem jasné, co se bude testovat (musí být naprosto přesně dány požadavky). Už tady to často ztroskotá. Kromě toho, řada chyb (těch nejzáludnějších) se tak stejně odhalit nedá.
Kromě toho, řada chyb (těch nejzáludnějších) se tak stejně odhalit nedá.Máš na mysli nějakou konkretní případ kterej nešel odhalit unit testem? To mě zajíma.
Testovat se bude ta funkčnost která se píše. Nebudu psat testy pro něco co tam neni a naopak.Jenže to jsme u toho. V praxi to vypadá většinou tak, že požadavky jsou mlhavé a během implementace se několikrát mění. U real-time systémů by k něčemu takovému rozhodně nemělo dojít, ale moc bych se nedivil, kdyby docházelo.
Máš na mysli nějakou konkretní případ kterej nešel odhalit unit testem? To mě zajíma.Ano, třeba v případech, kdy se provádí operace, pro kterou je vymezen časový úsek, během kterého se musí bezpodmínečně dokončit. Podle všech teoretických předpokladů by se to mělo stihnout s rezervou, v praxi ale najednou dojde k tomu, že se to nestihne. A to třeba jen proto, že volání nějaké funkce OS trvalo výrazně déle než kdykoli předtím. Unit test lze aplikovat na součásti vlastního programu, ale u OS se musí spoléhat na poskytnutou specifikaci. Proto to tady nemusí odhalit všechny chyby (chyba může být totiž právě v tom, že se nevhodně - nebo třeba zbytečně - volá nějaká funkce systému).