Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Každý má své důvody, proč používá (případně nepoužívá) GNU/Linux nebo jiný operační systém. Když vynecháme důvody filosofické, právní, finanční atd., zbývají ty ryze praktické. A mezi nimi vynikají věci, které sice nejsou nic světoborného, ale o to více potěší při běžné práci.
Dobrou vlastnost nějakého operačního systému (či jiného programu, nebo i úplně jiné věci) člověk nejvíce ocení tehdy, když o ni z nějakého důvodu přijde. Stačí se jen přesunou na jiný systém, kde daná věc chybí nebe je realizována jinak, a už je problém.
Nyní uvedu pár takových "vychytávek", které z velké části dělají GNU/Linux tím, čím je. Tím netvrdím, že některé z těchto věcí nenajdeme i na jiných systémech nebo že jiné systémy nemají také "to svoje". Nicméně, posuďte sami...
Symbolický odkaz je věc, která dokáže nesmírně zjednodušit a zrychlit práci. Má se například nějaký soubor vyskytovat ve více různých projektech (tak, aby byla všude vždy stejná verze)? Žádný problém! Ztrácíte nervy při ustavičném hledání nějakého adresáře v x-té úrovni stromu? Opět snadno řešitelné. A možností je ještě mnohem víc.
Na symbolickém odkazu je nejlepší to, že je za normálních okolností zcela transparentní (programátor aplikace nemusí vůbec řešit, co že to vlastně otvírá), ovšem v případě potřeby lze skutečnou strukturu filesystému snadno odkrýt.
Skripty lze spouštět naprosto stejně jako jiné programy. Není třeba zkoumat, jakému interpretu skript předhodit - stačí, aby byl správně napsán a měl nastaveno oprávnění ke spouštění. A je jedno, jestli je to shellovský skript (nejčastější situace), skript v Perlu, Pythonu, PHP atd., vždy to bude fungovat stejně dobře. Stačí k tomu jen mít na začátku souboru magické #!
následované cestou k interpretu.
Ve skutečnosti je to ještě mnohem lepší. Do jádra lze (v podobě modulu) kdykoliv přidat speciální handler pro nějaký datový formát. Takto ostatně WINE přidává možnost přímo spouštět windowsovské programy. Ve standardním jádře je obsaženo handlerů několik (podle toho, jak se nakonfiguruje kompilace jádra), ale nejvíce si cením právě toho pro spouštění skriptů.
Roury (myšleno ty sestavované v příkazové řádce) nejsou nic specifického pro GNU/Linux, ale přesto se s nimi na některých systémech nesetkáme, nebo aspoň ne v té podobě, jakou můžeme přímo používat v Linuxu. Lze tak snadno poskládat i velmi dlouhý řetězec zpracování nějakých dat, aniž by se něco muselo zbytečně ukládat do souborů.
I když ne každý holduje takovému způsobu práce (já také ne), tato možnost tu pořád je a leckdy se hodí. Zvláště výtečné možnosti roury poskytují v kombinaci s utilitou tee. Potřebný meziprodukt odložíme stranou a přesto nejsme připraveni o možnost provést celé zpracování na jedno spuštění.
Filosofie "všechno je soubor" (byť není dodržována zdaleka důsledně) vedla ke vzniku speciálních filesystémů, které prostřednictvím virtuálních souborů umožňují provádět různé zajímavé věci. Nejvíce si cením systémů procfs
a sysfs
. Lze s nimi pracovat z každého programu, stačí si jen otevřít potřebný soubor nebo adresář - netřeba inkludovat nějaké obskurní headery, hledat funkce s mnoha parametry atd. Prostě se jen otevře soubor a čte se z něj, nebo se do něj zapisuje.
Dokázal bych si představit ještě další systémy - například by se mohl nějaký program (démon) ovládat právě prostřednictvím speciálního souborového systému. Nicméně to není nemožné, máme FUSE a implementovat tedy něco takového není až tak velký problém.
UPDATE 21.11.2006: Už si nemusím jen představovat - filesystémový přístup (a také databázový) k běžícímu programu již existuje a lze ho používat přes FUSE.
Připojit si soubor jako zařízení se souborovým systémem - to je prostě skvělé. Největší výhody to přináší při přípravě distribučních obrazů, ale ani jiné případy nejsou k zahození. Třeba vytvoření obrazu CD a jeho připojení, různé experimenty s filesystémy atd.
Jistě by každého napadla spousta dalších podobných věcí. Buďme za ně rádi, slouží nám přinejmenším stejně dobře, jako nástroj z nejpovolanějších - kladivo.
Tiskni
Sdílej:
Na symbolickém odkazu je nejlepší to, že je za normálních okolností zcela transparentníBohužel některé programy se snaží být "chytré" a symlink přeloží na skutečný soubor/adresář. Takže třeba LyX, který neumí otevřít soubor v adresáři, který má ve jméně diakritiku, si symlink bez diakritiky přeloží na skutečné jméno a pak ohlásí, že soubor neexistuje.