BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Každý má své důvody, proč používá (případně nepoužívá) GNU/Linux nebo jiný operační systém. Když vynecháme důvody filosofické, právní, finanční atd., zbývají ty ryze praktické. A mezi nimi vynikají věci, které sice nejsou nic světoborného, ale o to více potěší při běžné práci.
Dobrou vlastnost nějakého operačního systému (či jiného programu, nebo i úplně jiné věci) člověk nejvíce ocení tehdy, když o ni z nějakého důvodu přijde. Stačí se jen přesunou na jiný systém, kde daná věc chybí nebe je realizována jinak, a už je problém.
Nyní uvedu pár takových "vychytávek", které z velké části dělají GNU/Linux tím, čím je. Tím netvrdím, že některé z těchto věcí nenajdeme i na jiných systémech nebo že jiné systémy nemají také "to svoje". Nicméně, posuďte sami...
Symbolický odkaz je věc, která dokáže nesmírně zjednodušit a zrychlit práci. Má se například nějaký soubor vyskytovat ve více různých projektech (tak, aby byla všude vždy stejná verze)? Žádný problém! Ztrácíte nervy při ustavičném hledání nějakého adresáře v x-té úrovni stromu? Opět snadno řešitelné. A možností je ještě mnohem víc.
Na symbolickém odkazu je nejlepší to, že je za normálních okolností zcela transparentní (programátor aplikace nemusí vůbec řešit, co že to vlastně otvírá), ovšem v případě potřeby lze skutečnou strukturu filesystému snadno odkrýt.
Skripty lze spouštět naprosto stejně jako jiné programy. Není třeba zkoumat, jakému interpretu skript předhodit - stačí, aby byl správně napsán a měl nastaveno oprávnění ke spouštění. A je jedno, jestli je to shellovský skript (nejčastější situace), skript v Perlu, Pythonu, PHP atd., vždy to bude fungovat stejně dobře. Stačí k tomu jen mít na začátku souboru magické #!
následované cestou k interpretu.
Ve skutečnosti je to ještě mnohem lepší. Do jádra lze (v podobě modulu) kdykoliv přidat speciální handler pro nějaký datový formát. Takto ostatně WINE přidává možnost přímo spouštět windowsovské programy. Ve standardním jádře je obsaženo handlerů několik (podle toho, jak se nakonfiguruje kompilace jádra), ale nejvíce si cením právě toho pro spouštění skriptů.
Roury (myšleno ty sestavované v příkazové řádce) nejsou nic specifického pro GNU/Linux, ale přesto se s nimi na některých systémech nesetkáme, nebo aspoň ne v té podobě, jakou můžeme přímo používat v Linuxu. Lze tak snadno poskládat i velmi dlouhý řetězec zpracování nějakých dat, aniž by se něco muselo zbytečně ukládat do souborů.
I když ne každý holduje takovému způsobu práce (já také ne), tato možnost tu pořád je a leckdy se hodí. Zvláště výtečné možnosti roury poskytují v kombinaci s utilitou tee. Potřebný meziprodukt odložíme stranou a přesto nejsme připraveni o možnost provést celé zpracování na jedno spuštění.
Filosofie "všechno je soubor" (byť není dodržována zdaleka důsledně) vedla ke vzniku speciálních filesystémů, které prostřednictvím virtuálních souborů umožňují provádět různé zajímavé věci. Nejvíce si cením systémů procfs
a sysfs
. Lze s nimi pracovat z každého programu, stačí si jen otevřít potřebný soubor nebo adresář - netřeba inkludovat nějaké obskurní headery, hledat funkce s mnoha parametry atd. Prostě se jen otevře soubor a čte se z něj, nebo se do něj zapisuje.
Dokázal bych si představit ještě další systémy - například by se mohl nějaký program (démon) ovládat právě prostřednictvím speciálního souborového systému. Nicméně to není nemožné, máme FUSE a implementovat tedy něco takového není až tak velký problém.
UPDATE 21.11.2006: Už si nemusím jen představovat - filesystémový přístup (a také databázový) k běžícímu programu již existuje a lze ho používat přes FUSE.
Připojit si soubor jako zařízení se souborovým systémem - to je prostě skvělé. Největší výhody to přináší při přípravě distribučních obrazů, ale ani jiné případy nejsou k zahození. Třeba vytvoření obrazu CD a jeho připojení, různé experimenty s filesystémy atd.
Jistě by každého napadla spousta dalších podobných věcí. Buďme za ně rádi, slouží nám přinejmenším stejně dobře, jako nástroj z nejpovolanějších - kladivo.
Tiskni Sdílej:
Na symbolickém odkazu je nejlepší to, že je za normálních okolností zcela transparentníBohužel některé programy se snaží být "chytré" a symlink přeloží na skutečný soubor/adresář. Takže třeba LyX, který neumí otevřít soubor v adresáři, který má ve jméně diakritiku, si symlink bez diakritiky přeloží na skutečné jméno a pak ohlásí, že soubor neexistuje.