Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Již třetí den se nelze dostat na webové stránky poslanecké sněmovny. Jde jen o nedbalý přístup ze strany admina nebo to má nějaké hlubší příčiny?
UPDATE 27.11.2006: Web byl zprovozněn. Příčina problémů zůstává nejasná.
Webové stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsou od pátku nedostupné. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejdůležitější instituci státní moci, nejde tento stav jen tak ignorovat. Jde hlavně o to, proč server nefunguje.
První možností (a asi i tou nejpravděpodobnější) je, že server prostě "klekl". Tedy že má hardwarový nebo softwarový problém, případně že je chyba v síti, do které je připojen. Každopádně nejde téměř jistě jen o chybu HTTP serveru, neboť nefunguje ani ping (jsem skoro 100% přesvědčený, že to není způsobeno zákazem pingu nebo nějakou filtrací paketů). Že to ale trvá tři dny, je skutečně trestuhodné - tak významná instituce by měla mít svoji IT infrastrukturu v takovém stavu, aby několikadenní výpadky nenastávaly.
Pak je tu samozřejmě druhá možnost. A sice, že když už sněmovna pořádně nefunguje po stránce zákonodárné, někdo si řekl, že už nestojí za to udržovat v provozu web. Tuto možnost uvádím spíš z recese, nedovedu si představit, že by to tak skutečně bylo.
Ale ať je to, jak je to, kdo by se chtěl nyní podívat do nějakých záznamů z jednání, nebo třeba jak kdo hlasoval, má prostě smůlu. Schválně, kdy se opět dočkáme toho, že server bude fungovat?
UPDATE: Ještě mě napadlo, že by to mohl být výsledek teroristického (v lepším případě "jen" crackerského) útoku. Možná by to byla ta nejlepší varianta...
Tiskni
Sdílej:
V druhem bode nejsme ve sporu
(nutno sice pripocitat osobni ohodnoceni a priplatky, ale i s tim je to dost pod urovni slusnejsich zamestanvatelu v komercni sfere).No to je snad v pořádku, že platy ve státní sféře jsou nižší než v komerční, ne? Kdyby to bylo naopak, kdo by potom pracoval třeba v průmyslu? A platy na vysokých školách se řídí jejich interními předpisy a tam už je to do značné míry věc dohody a efektivnosti hospodaření příslušné instituce...