Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za duben (YouTube).
Provozovatel čínské sociální sítě TikTok dostal v Evropské unii pokutu 530 milionů eur (13,2 miliardy Kč) za nedostatky při ochraně osobních údajů. Ve svém oznámení to dnes uvedla irská Komise pro ochranu údajů (DPC), která jedná jménem EU. Zároveň TikToku nařídila, že pokud správu dat neuvede do šesti měsíců do souladu s požadavky, musí přestat posílat data o unijních uživatelích do Číny. TikTok uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost JetBrains uvolnila Mellum, tj. svůj velký jazykový model (LLM) pro vývojáře, jako open source. Mellum podporuje programovací jazyky Java, Kotlin, Python, Go, PHP, C, C++, C#, JavaScript, TypeScript, CSS, HTML, Rust a Ruby.
Vývojáři Kali Linuxu upozorňují na nový klíč pro podepisování balíčků. K původnímu klíči ztratili přístup.
V březnu loňského roku přestal být Redis svobodný. Společnost Redis Labs jej přelicencovala z licence BSD na nesvobodné licence Redis Source Available License (RSALv2) a Server Side Public License (SSPLv1). Hned o pár dní později vznikly svobodné forky Redisu s názvy Valkey a Redict. Dnes bylo oznámeno, že Redis je opět svobodný. S nejnovější verzí 8 je k dispozici také pod licencí AGPLv3.
Oficiální ceny Raspberry Pi Compute Modulů 4 klesly o 5 dolarů (4 GB varianty), respektive o 10 dolarů (8 GB varianty).
Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Již třetí den se nelze dostat na webové stránky poslanecké sněmovny. Jde jen o nedbalý přístup ze strany admina nebo to má nějaké hlubší příčiny?
UPDATE 27.11.2006: Web byl zprovozněn. Příčina problémů zůstává nejasná.
Webové stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsou od pátku nedostupné. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejdůležitější instituci státní moci, nejde tento stav jen tak ignorovat. Jde hlavně o to, proč server nefunguje.
První možností (a asi i tou nejpravděpodobnější) je, že server prostě "klekl". Tedy že má hardwarový nebo softwarový problém, případně že je chyba v síti, do které je připojen. Každopádně nejde téměř jistě jen o chybu HTTP serveru, neboť nefunguje ani ping (jsem skoro 100% přesvědčený, že to není způsobeno zákazem pingu nebo nějakou filtrací paketů). Že to ale trvá tři dny, je skutečně trestuhodné - tak významná instituce by měla mít svoji IT infrastrukturu v takovém stavu, aby několikadenní výpadky nenastávaly.
Pak je tu samozřejmě druhá možnost. A sice, že když už sněmovna pořádně nefunguje po stránce zákonodárné, někdo si řekl, že už nestojí za to udržovat v provozu web. Tuto možnost uvádím spíš z recese, nedovedu si představit, že by to tak skutečně bylo.
Ale ať je to, jak je to, kdo by se chtěl nyní podívat do nějakých záznamů z jednání, nebo třeba jak kdo hlasoval, má prostě smůlu. Schválně, kdy se opět dočkáme toho, že server bude fungovat?
UPDATE: Ještě mě napadlo, že by to mohl být výsledek teroristického (v lepším případě "jen" crackerského) útoku. Možná by to byla ta nejlepší varianta...
Tiskni
Sdílej:
V druhem bode nejsme ve sporu
(nutno sice pripocitat osobni ohodnoceni a priplatky, ale i s tim je to dost pod urovni slusnejsich zamestanvatelu v komercni sfere).No to je snad v pořádku, že platy ve státní sféře jsou nižší než v komerční, ne? Kdyby to bylo naopak, kdo by potom pracoval třeba v průmyslu? A platy na vysokých školách se řídí jejich interními předpisy a tam už je to do značné míry věc dohody a efektivnosti hospodaření příslušné instituce...