Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost HP.
O víkendu proběhla demopárty Outline 2026. Publikována byla prezentovaná dema. Upozornit lze na 16 bajtové, opravdu šestnáct bajtové, zvukově obrazové demo Wake Up! 16b (YouTube).
Byla vydána nová verze 9.5 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání a na YouTube.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2026. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
Canonical vydal Ubuntu Core 26. Vychází z Ubuntu 26.04 LTS a podporováno bude 15 let. Ubuntu Core je minimální neměnný operační systém určený pro vestavěné systémy.
Bylo vydáno OpenBSD 7.9. Po dlouhé době opět se songem: Diamond in the Rough.
Byl vydán Mozilla Firefox 151.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 151 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Elon Musk prohrál soudní spor se společností OpenAI, která se podle jeho žaloby odchýlila od původně uváděného cíle vyvíjet umělou inteligenci (AI) ku prospěchu lidstva. Porota včera po necelých dvou hodinách dospěla k jednomyslnému závěru, že Musk žalobu podal příliš pozdě. Musk byl jedním ze spoluzakladatelů společnosti OpenAI, která vznikla v roce 2015 a vyvinula populární chatovací systém ChatGPT. V roce 2018 na svůj post ve vedení
… více »Byla vydána nová verze 10.4 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Opraveny jsou zranitelnosti Copy Fail a Dirty Frag. Přibyl nový obraz pro Orange Pi 5B.
Pokud je zranitelnost Linuxu v nepoužívaném jaderném modulu, lze ji jednoduše vyřešit zakázáním automatického načítání tohoto konkrétního zranitelného modulu. Projekt ModuleJail si klade za cíl zvýšit bezpečnost Linuxu zakázáním automatického načítání všech nepoužívaných jaderných modulů. Jedná se o skript, který dá všechny nepoužívané jaderné moduly na blacklist (/etc/modprobe.d/modulejail-blacklist.conf).
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Již třetí den se nelze dostat na webové stránky poslanecké sněmovny. Jde jen o nedbalý přístup ze strany admina nebo to má nějaké hlubší příčiny?
UPDATE 27.11.2006: Web byl zprovozněn. Příčina problémů zůstává nejasná.
Webové stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsou od pátku nedostupné. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejdůležitější instituci státní moci, nejde tento stav jen tak ignorovat. Jde hlavně o to, proč server nefunguje.
První možností (a asi i tou nejpravděpodobnější) je, že server prostě "klekl". Tedy že má hardwarový nebo softwarový problém, případně že je chyba v síti, do které je připojen. Každopádně nejde téměř jistě jen o chybu HTTP serveru, neboť nefunguje ani ping (jsem skoro 100% přesvědčený, že to není způsobeno zákazem pingu nebo nějakou filtrací paketů). Že to ale trvá tři dny, je skutečně trestuhodné - tak významná instituce by měla mít svoji IT infrastrukturu v takovém stavu, aby několikadenní výpadky nenastávaly.
Pak je tu samozřejmě druhá možnost. A sice, že když už sněmovna pořádně nefunguje po stránce zákonodárné, někdo si řekl, že už nestojí za to udržovat v provozu web. Tuto možnost uvádím spíš z recese, nedovedu si představit, že by to tak skutečně bylo.
Ale ať je to, jak je to, kdo by se chtěl nyní podívat do nějakých záznamů z jednání, nebo třeba jak kdo hlasoval, má prostě smůlu. Schválně, kdy se opět dočkáme toho, že server bude fungovat?
UPDATE: Ještě mě napadlo, že by to mohl být výsledek teroristického (v lepším případě "jen" crackerského) útoku. Možná by to byla ta nejlepší varianta...
Tiskni
Sdílej:
Ractez se seznamit s tabulkovymi platy - viz sbirka zakonu (nutno sice pripocitat osobni ohodnoceni a priplatky, ale i s tim je to dost pod urovni slusnejsich zamestanvatelu v komercni sfere).
V druhem bode nejsme ve sporu
(nutno sice pripocitat osobni ohodnoceni a priplatky, ale i s tim je to dost pod urovni slusnejsich zamestanvatelu v komercni sfere).No to je snad v pořádku, že platy ve státní sféře jsou nižší než v komerční, ne? Kdyby to bylo naopak, kdo by potom pracoval třeba v průmyslu? A platy na vysokých školách se řídí jejich interními předpisy a tam už je to do značné míry věc dohody a efektivnosti hospodaření příslušné instituce...
? Třeba jo? Nebo ne?