Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Již třetí den se nelze dostat na webové stránky poslanecké sněmovny. Jde jen o nedbalý přístup ze strany admina nebo to má nějaké hlubší příčiny?
UPDATE 27.11.2006: Web byl zprovozněn. Příčina problémů zůstává nejasná.
Webové stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsou od pátku nedostupné. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejdůležitější instituci státní moci, nejde tento stav jen tak ignorovat. Jde hlavně o to, proč server nefunguje.
První možností (a asi i tou nejpravděpodobnější) je, že server prostě "klekl". Tedy že má hardwarový nebo softwarový problém, případně že je chyba v síti, do které je připojen. Každopádně nejde téměř jistě jen o chybu HTTP serveru, neboť nefunguje ani ping (jsem skoro 100% přesvědčený, že to není způsobeno zákazem pingu nebo nějakou filtrací paketů). Že to ale trvá tři dny, je skutečně trestuhodné - tak významná instituce by měla mít svoji IT infrastrukturu v takovém stavu, aby několikadenní výpadky nenastávaly.
Pak je tu samozřejmě druhá možnost. A sice, že když už sněmovna pořádně nefunguje po stránce zákonodárné, někdo si řekl, že už nestojí za to udržovat v provozu web. Tuto možnost uvádím spíš z recese, nedovedu si představit, že by to tak skutečně bylo.
Ale ať je to, jak je to, kdo by se chtěl nyní podívat do nějakých záznamů z jednání, nebo třeba jak kdo hlasoval, má prostě smůlu. Schválně, kdy se opět dočkáme toho, že server bude fungovat?
UPDATE: Ještě mě napadlo, že by to mohl být výsledek teroristického (v lepším případě "jen" crackerského) útoku. Možná by to byla ta nejlepší varianta...
Tiskni
Sdílej:
Ractez se seznamit s tabulkovymi platy - viz sbirka zakonu (nutno sice pripocitat osobni ohodnoceni a priplatky, ale i s tim je to dost pod urovni slusnejsich zamestanvatelu v komercni sfere).
V druhem bode nejsme ve sporu
(nutno sice pripocitat osobni ohodnoceni a priplatky, ale i s tim je to dost pod urovni slusnejsich zamestanvatelu v komercni sfere).No to je snad v pořádku, že platy ve státní sféře jsou nižší než v komerční, ne? Kdyby to bylo naopak, kdo by potom pracoval třeba v průmyslu? A platy na vysokých školách se řídí jejich interními předpisy a tam už je to do značné míry věc dohody a efektivnosti hospodaření příslušné instituce...
? Třeba jo? Nebo ne?