Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Slovo solidarita slýcháme (nejen) v dnešní době velice často. Bohužel však v jiném významu, než je ten původní. Skutečný obsah se vytratil, a ze slova se stala prakticky jen pouhý nástroj v souboji politiků. Ke škodě všem.
Solidarita v původním (obecném) smyslu znamená, že se člen skupiny sdílí s dalšími členy část svých statků, práv apod. Důvody k tomuto počínání mohou být různé - dosáhnout nějakého společného cíle, pomoci členům v nouzi, využít něco zbytného (co se ale někomu jinému může hodit) a mnoho dalších. O to tu však nejde.
Na solidaritě není vůbec nic špatného, je to naprosto přirozená věc. Co však už špatné je, že se tento pojem v myšlení a ústech mnoha lidí scvrkl na něco úplně jiného, co už sem příliš nepatří. A to v solidaritu vynucenou (též násilnou, přikázanou apod.), kdy člověk něco poskytuje jen proto, že je k tomu donucen. Nemusí se jednat o donucení ve smyslu množství, ale i formy, času apod.
Pokud politici hovoří o solidaritě, mají prakticky vždy na mysli toto. Například: "Míru solidarity musíme udržet." nebo "Máme příliš vysokou míru solidarity.", případně "Toto je výrazem solidarity bohatých s chudými." Převedeno do reálného významu, ve skutečnosti říkají: "Nebudeme snižovat daně.", "Máme příliš vysoké daně.", resp. "Jsou hodně bohatí, tak je vyždímeme."
Zajímavý je i postoj lidí vůči takové interpretaci. Když mi někdo říká něco ve smyslu "Potřebujeme větší míru solidarity.", většinou se ho zeptám: "Jak jsi ty konkrétně přispěl společnosti nad rámec toho, k čemu jsi byl donucen." Skoro vždy se dočkám bouřlivé reakce, slyším stížnosti na chudobu, nadávky na bohaté ("mají dost, měli by se rozdělit") atd. Naopak reakce typu "chodím darovat krev", "pomohl jsem zachránit kulturní památku" nebo "připravuji akce pro děti" jsou velice zřídkavé. Totiž lidé, kteří jsou dobrovolně solidární, obvykle netouží po solidaritě vynucené - a to bez ohledu na to, jaká je jejich životní úroveň.
Je to stále totéž, už jsem o tom mockrát psal ("Chraňte mě přede mnou!" a další). Velká část lidí prostě odmítá svobodu, nechce dělat rozhodnutí a nést za ně odpovědnost. Raději přivítají rozkaz. Bohužel ale stejné podmínky požadují i pro ostatní. Ke škodě všech.
Tiskni
Sdílej:
Ono to je i o tom, jak je silný stát, obec, rodina. Jak moc se přerozděluje, jaká je u řeho režie, kdo v co věří.
Jsem pro tvůrčí práci, o starání se o své nejbližší, o život v "buňkách", ve kterých si pomáháme - čím víc buněk, přátel, známých, tím bohatší společnost i stát. Víc buděnk ve smyslu třeba kolonie hmyzu - abychom tak snáze překonali těžkosti, více se v nutnosti zapojili, byli kolektivnější z našeho vlastního popudu. Pokud někdo potřebuje, pomůžu mu, on někdo zase pomůže mně. Nespolíham na cizí pomoc, ale ona se v nouzi ukáže (teoreticky).
Stejně jako je to s open source software, ne? Kdo má zájem, tak se snaží a dílo se daří.
Prostě společnost je silná svou spoluprací. A když ta funguje, tak to jde vše líp.
To je moc pěkný zápis k zamyšlení
Znám mnoho lidí, kteří jsou opravdu solidární tedy dělají něco nezištně pro ty druhé. Zajímavé je, že s tím se pojí i veliká skromnost. Tito lidé nemají žádnou potřebu o tom všude meldovat. Myslím, že tady platí pravidlo, že ti, kteří toho moc pro druhé neudělali pořád mluví o tom, jak jsou prospěšní. A ti, kteří opravdu konají, mlčí.
Ale jinak souhlas, i když to zas tak ideálně bohužel často nefunguje. Ovšem na rezignaci jsem ještě mladý, zatím živím idealistické představy a věta výše jako by neexistovala
Jj, i v Pohádkách tisíce a jedné noci sultáni musí umět nějakou práci, aby se uživili, kdyby museli - jeden tam třeba plete košíky.